Jan Drocár: Potomci Přemyslovců - Oldřich Lobkowicz

Rubrika: Publicistika – Historie

Otec Oldřicha Felixe Kryštof Popel z Lobkowicz vlastnil statky Bílina, Kost, Běškovice, Trosky a  Blatná. (Díl Bíliny dědil, s manželkou Annou z Biberštejna vyženil díl Kosti, k němuž v roce 1556 přikoupil ostatek a  v roce 1559 koupil Běškovice. Byl dvořanem Arnošta Habsburského (viz), členem císařské válečné rady a rytířem Zlatého rouna.
 
Arnošt Habsburský
V roce 1585 zemřel Jan hrabě Rozdražovský, majitel Blatné. Byl proslulý svou prudkou povahou, neměl nikdy daleko k tomu, aby tasil meč. Pozoruhodnou skutečností, zaregistrovanou v pramenech právě v Janových časech, bylo prudké rozšíření luteránství na Blatensku. V samotné Blatné, městečku jinak tradičně katolickém, se tehdy ke katolictví hlásilo sotva 10 dospělých osob.
Jan z Rozdražova dal nově ohradit velký kus dubového a  sosnového lesa, čímž podstatně rozšířil zámeckou oboru, existující už - a to včetně chovu daňků - od časů pánů z  Rožmitálu.
Vzhledem k tomu, že zemřelý hrabě Jan po sobě zanechal dva malé syny, ujal se péče o výchovu dětí stejně jako správy panství dědeček (jeho dcera Hedvika si v Praze 24.11.1577 vzala Jana z Rozdražova (1539 – 1585, Vídeň) mladých hrabat Kryštof Popel z Lobkowicz, pán na Bílině a Kosti, a po něm jeho syn Oldřich Felix z Lobkowicz.
V roce 1601 na žádost Oldřicha Felixe z Lobkowicz povýšil konečně císař Rudolf II. Blatnou, která už dávno měla svého purkmistra, konšely, písaře a další úředníky, na poddanské město. Povýšením bylo oficiálně a císařovou rukou stvrzeno, co už daleko dříve platilo fakticky, neboť řady městských práv a privilegií blatenští měšťané požívali po věky. Právo trhu měli od r. 1520, právo na pivovar od 1513, právo pečeti od 1514, právo na vlastní radnici od 1541, právo na lov ryb od 1563 atd.
V roce 1603 dosáhl zletilosti hrabě Václav Rozdražovský a až do roku 1623 se ujal správy Blatenska.
Matkou Oldřicha Felixe byla Anna z Biberštejna, dědička 1/3 Kosti a Trosek.

   

Rod starobylého původu Biberštejnové pocházel ze Slezska a v Čechách se jako první objevil Rulek z Bibrštejna, který sloužil Přemyslu Otakarovi I., od něhož získal r. 1278 Frýdlant. Jeho syn Jan získal Nymburk. Vnuk Bedřich rozšířil državy o Žárov, Landškroun, Tuchoraz a hrady Hamrštejn a  Somrfeld.   
V roce 1551 zemřel Kryštof z Biberštejna bez dětí  Jeho bratr  Jeroným zemřel už v roce 1549 a Kost spolu se sestřenicemi dědila dcera Anna z Biberštejna. Její manžel Kryštof (starší) Popel z Lobkowicz její sestřenice vyplatil a získal tak celé kostecké panství včetně Sobotky a později i starohradecké panství.

                               
 
Oldřich Felix z Lobkowicz zdědil otcův majetek a  koupí získal Novou Bystřici na rakouských hranicích. Tu později vyměnil za část bílinského panství. Bývaly mu dedikovány některé drobné české katolické tisky z 16. století. On sám podporoval soudobé katolické spisovatele a  církevní ústavy.
Oldřich Felix byl v mládí svěřen do výchovy jezuitům a roce 1587 podnikl ještě s několika šlechtici kavalírskou cestu do  Itálie.
 
Původně dřevěný farní kostel sv. Maří Magdaleny v Sobotce byl doložen už ve 14. století. V letech 1590 - 1596 byl na  jeho místě postaven kostel nový. Pozdně gotickou síňovou stavbu financoval majitel panství Oldřich Felix z Lobkowicz.  Ten také kostelu věnoval stříbrnou pozdně gotickou monstranci od zlatníka Tomáše Poláka z Malé Strany, kterou později vykoupilo město a iluminovaný graduál, bohatě zdobenou knihu liturgických zpěvů. Výstavba a posvěcení chrámu sv. Máří Magdaleny je dokladem pozvolné a mírné rekatolizace. Oldřich Felix slíbil, že přestoupí-li sobotečtí ke katolické víře, postaví jim veliký chrám, do  něhož se jejich původní kostelík vejde – a svůj slib splnil.
 
Roku 1599 ukoupil Oldřich Felix z Lobkovic, pán na Kosti od  paní Kateřiny Slachové z Urhrachštejnu za 25 kop míšeňských grunt, ležící za mostem na příkopech, ku stavění špitálu. Se stavbou se neotálelo, a tak po kostele, děkanství a škole vznikla v Sobotce další renesanční stavba, která - ušetřena požárů - si zachovala svůj původní vzhled. Zakladatel ve svém kšaftu z 26. 2. 1604 odkázal špitálu pro  chudé 300 kop míš. a přiznal, že mu ještě 500 kop míš. dluží. Budova byla určena pro 5 - 6 chudých.
Oldřich Felix nechal také postavit menší pozdně gotický kostelík v Libošovicích.

                           

V Praze na Hradčanském náměstí se nachází Toskánský palác. Původně se na místě paláce, zvaného také Thun-Hohensteinský, nalézalo několik gotických domů. První zprávy o nich pocházejí z poloviny 14. století.
Na konci 16. století vlastnil dům Oldřich Felix z Lobkowicz. Přikoupil k němu další dva sousední domy. Pozůstatky těchto domů se teď nalézají ve sklepeních dnešního paláce, který byl letech 1660-1661 postaven Jeanem Baptistou Matheyem jako raně barokní stavba římského slohu s dvěma věžemi a  dvěma balkony v průčelí.
 
V roce 1580 se jednalo o reformu Karlovy university, která potřebovala pro každou fakultu čtyři profesory (jen na  platech tedy 8 000 až 9 000 tolarů), její příjmy však dohromady činily toliko 1 000 tolarů ročně. Začalo se dokonce jednat o likvidaci University. Na poradě u pana Viléma z Rožmberka, jíž se účastnil arcibiskup Martin Medek z Mohelnice, nejvyšší komorník Jiří z Lobkovic, sudí Jiří z  Martinic a Oldřich Felix z Lobkovic a za přítomnosti papežského legáta Bonhominiho a některých dalších dobrodinců bylo konstatováno, že když se Universita stále drží Husova učení, měla by být zrušena. Bohužel to nelze učinit. Proto bude lépe zřídit vysoké učení jesuitů.
Až do vydání Majestátu za Rudolfa II. se děly pokusy o  uchvácení některých universitních práv (například obsazování kazatelských míst v kapli Betlémské i v kapli Božího Těla) a  o odtržení některých kolejí, například koleje sv. Ducha.
 
Kryštof hrabě z Lobkovic a Oldřich Felix hrabě z Lobkovic byli majitelé pivovaru v Kosti v Horních Beřkovicích (Ober Berkowitz)  - dříve Beškovice.

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 01. 10. 2006.