Jan Kuthan: Autogram od babičky

Rubrika: Literatura – Fejetony

Není pravda, že bychom v dnešní době trávili více času u televize než se svými přáteli a známými, jak se často tvrdí. Naopak, dnes máme těch svých známých každý mnohem více, než kolik jich měli naši předci v kterékoli jiné době.
Lidé, které důvěrně známe, však nejsou z řad rodinných příslušníků, spolužáků, kamarádů, natož sousedů, dnes jsou to televizní baviči, herci, zpěváci nebo třeba sportovci. Trávíme s nimi hodně času a víme o nich všechno a je to pro nás mnohem poutavější, než vědět to samé o svých příbuzných.
Když se rozvypráví babička o své minulosti, tak i kdyby to bylo kdovíjak strhující, tak ji stejně musíme utnout, protože v televizi se zrovna rozvyprávěla Stella Zázvorková, která sice opakuje to, co jsme o ní četli v novinách, ale Zázvorková je holt Zázvorková. Babička si naši pozornost nezíská ani autogramem na fotce z mládí, kde je se svými kolegyněmi z podniku, v němž za svůj život obdobně jako ta Zázvorková vystřídala řadu zajímavých rolí.
Babička má smůlu stejně jako bratranec, který si naivně myslel, že po vstřelení důležitého gólu uvítáme jeho propocený dres; dokonce se snad domníval, že se o něj mezi příbuznými popereme, protože ten gól byl vážně důležitý. Ale bratranec je to poslední, co nás zajímá, protože my jsme přišli na tenhle fotbal kvůli Poborskýmu, který měl provést slavnostní výkop a nepřijel. Ještě, že alespoň v tom sportu nerozhoduje o popularitě kdejaká šťastná náhoda, ale ti sportovci si nejvyšší mety prostě musí odmakat.
 
Naše zájmy o lidi "kolem nás" jsou dané dobou, jsou dané mediálním kolotočem, nikoliv kolotočem našich vlastních mozkových závitů. Vždyť koho by zajímalo, jestli náš strejda spí nahý nebo v pyžamu, v kolik ráno vstává, jaké má oblíbené jídlo, kolik vystřídal partnerek, jak často se holí, kolik vážil dřív a kolik teď, jestli náhodou není bisexuál nebo homosexuál a jestli k té jizvě na tváři přišel skutečně způsobem, jak sám tvrdí... Ať si strejda dělá co chce, ptát se ho na to nebudeme, ale vědět tohle všechno o takovém Savkovi, to už je něco! A je úplně jedno, že ho ještě před rokem sotva kdo znal, že dovede akorát zpívat a je "hezkej" a nic jiného neumí, zatímco strejda je strejda, navíc doktor a zachránil desítky lidí před jistou smrtí... Jenomže strejda není opakovaně v televizi, byl tam pouze jednou když odpovídal na otázku kdo je podle něj největší Čech a on odpověděl, že profesor Sosnovec z místního gymnázia, který má jistě přes dva metry. Strejda sice zpívá stokrát lépe než nějaký Julian Záhorovský, jenomže o jeho webové kameře instalované v obýváku se vůbec neví a stejně by nikoho nezajímala. Ale naštěstí je alespoň on coby doktor natolik moudrý, že na své pacienty nepohlíží podle jejich společenské role a proslulosti, nýbrž podle typu a rozsahu zdravotních potíží.
Strejda je sice kapacita a odborník na svém místě, ale pro nás je mnohem zajímavější ta holčina, co dřív četla v televizi zprávy a dneska je na titulní straně novin, protože byla viděna s novým chlapem. To nás zajímá mnohem více, i když je pravděpodobné, že na konci článku bude strohá poznámka, že oním chlapem, s nímž trávila celý večer a nakonec jej i políbila, je její vlastní bratr. Tyhle zvrácené zájmy o lidi "televizní" pak komplikují život soukromý a jenom se tomu divíme, jak si lidé nerozumí, jak se rozvádějí, zabíjejí atd.
 
Rodinná výchova prakticky neexistuje, dnes "vychovává" televize a ti lidé v ní, kteří nám jsou stokrát a tisíckrát milejší, než lidé kolem nás. I toho našeho psa bychom si vážili mnohem více v okamžiku, kdy by alespoň zaštěkal v nějakém televizním seriálu.

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 01. 03. 2005.