Kde jinde mohu zveřejnit svou následující obhajobou, než v Pozitivních novinách? Dovolte, odpovím si sám: Nikde.
 

Nemyslím si, že mi chtěl Dušan Spáčil, autor článku o sestrách Janě a Haně Brejchových v týdeníku Šťastný Jim (11/2006), nějak ublížit. Bohužel, poněkud nešikovně použil jeden náš telefonický rozhovor (odehrávající se v mém případě s mobilem u ucha ve víru Václavského náměstí) v souvislosti se skutečně odpudivou fámou, šířenou článkem v jednom bulvárním deníku o tom, že Jana Brejchová je alkoholička.
S obhajobou starší ze slavných dvou sester vystoupil ihned režisér Jan Hřebejk, a pokud vím, lživý článek o Brejchové Janě popudil mnoho dalších slušných lidí. Hovořilo se o tom prý v kuloárech Českého lva. Nu a pojednou jsem byl do toho zapleten já, coby „nechtěný šiřitel“ jiné, další fámy, tentokráte týkající se Brejchové Hany, která údajně zemřela. Nebudu detailně poukazovat na nepřesnosti a chyby, které přináší Spáčilův článek, ale jelikož je Hanka Brejchová moje kamarádka z mládí, navíc tehdejší bezvadná interpretka mých prvních literárních a divadelních pokusů, chci zde po svém popsat přesně, co že jsem to vlastně nechtěného „provedl“.
 

Před časem jsem navázal po mnohaleté odmlce e-mailovou korespondenci s kamarádem Petrem Adlerem, někdejším redaktorem Mladého světa a spolupracovníkem Miloslava Šimka, žijícím a pracujícím jako novinář v Kanadě. Petr Adler, rovněž kamarád Hanky Brejchové ze šedesátých let, tedy z dob, kdy jsme byli nejspíš všichni nejšťastnější (vzhledem k mládí, ideálům a plánům, kterých jsme byli plni), se mě s obavami zeptal, co je pravdy na tom, že Hanka už delší dobu není mezi námi. Ten dotaz mi byl sice podezřelý, už proto, že jsem si s Hankou loni na jaře telefonoval, ale na druhé straně jsem přece jen znejistěl, neboť se mi tenkrát svěřila, že má nějaké zdravotní potíže, s nimiž zrovna leží v nemocnici. Jelikož jsem členem FITESu (Českého filmového a televizního svazu) napadlo mě, že by mi na tu choulostivou otázku mohli nejlépe odpovědět tam. Dozvěděl jsem se, že nikomu nic o osudu Hanky známo není, ale že se zde pokusí v této záležitosti nějakou konkrétní informaci získat.
 

Hana Brejchová má letos v prosinci oslavit kulaté jubileum, a proto mě napadlo pídit se po nějakých zajímavých informacích také na Internetu. A tu se stalo, že jsem vskutku čirou náhodou narazil na článek jisté Michaely Remešové z 28. července roku 2002, jehož titulek zněl MOJE SESTRA JE MRTVÁ! Článek pojednával o „nenávisti až za hrob“ mezi sestrami Janou a Hanou Brejchovými, a tvrdil mimo jiné, že prý na dotaz „velice blízkého známého“ obou sester, který se Jany zeptal na Hanu, dostal jednovětou odpověď: „Hana je mrtvá.“
Tři a půl roku po tom, co článek vyšel, vzpomněl si kdosi v Kanadě (Adler totiž nežije v Anglii, jak se píše ve Šťastném Jimovi, nýbrž v Kanadě), že četl kdysi o tom, že Hana Brejchová je po smrti, a tak se tu zprávu Petr Adler dozvěděl.

Napsal jsem hned do FITESu, ať se po osudech Hanky nikdo nepídí, že jsem původ fámy objevil, a pak jsem se také Hance odhodlal přímo zavolat. Samozřejmě, že jsem jí pravý důvod svého telefonátu neprozradil. Řekl jsem jí jinou pravdu – že chci psát obšírný článek k jejímu blížícímu jubileu a tak se poptávám, co dnes dělá a jak se jí daří. To bylo celé.

Po našem rozhovoru jsem pak sedl a napsal Petru Adlerovi, že Hanka žije a že dezinformaci způsobil před léty nevkusný novinový titulek. Petr jí po mně popřál vše dobré, že na ni vzpomíná a že ji moc zdraví. Pozdrav jsem vyřídil a všechno pustil z hlavy. Až do chvíle, než jsem byl přáteli upozorněn na článek, kvůli němuž jsem nyní napsal tyto řádky.

Domnívám se, že mnou popsaná celá situace vyznívá přece jen trošku jinak, než v té podobě, v jaké se dostala na veřejnost. 

Přeji Haničce hodně dlouhý život, a pro jistotu se jí touto cestou přece jen omlouvám, byť za něco, co jsem doopravdy nezapříčinil já, nýbrž jeden letitý, v Čechách už dávno zapomenutý krutý blábol. Blábol, který se holt nyní hodilo znovu připomenout…

K fotografiím:

► Hanka Brejchová v roce 1992. Tehdy jsme spolu točili v ostravské televizi pořad Dlouho jsme se neviděli. (foto: Petr Škvrně)

► Rozhovory, které jsem s Hankou v šedesátých letech psal pro různé časopisy, byly obvykle anoncovány jejími fotografiemi na titulních stranách. Autorem téhle fotografie z roku 1966 byl další z naší „party“, kamarád Otto Dlabola. Hana Brejchová byla hvězda na vrcholu.

► Snímek z filmu Miloše Formana Lásky jedné plavovlásky, který Hanku proslavil…

OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN

	RNDr. Vladimír Vondráček
	Dáša Cortésová
	Zdeněk Pošíval
	Milan Lasica
	Miloslav Švandrlík
	Jiří Menzel
	Ladislav Gerendáš
	Jiří Suchý

Další autoři »