Milan Dubský: Omezení bezbřehosti srdce
Rubrika: Publicistika – Zbývá dodat...
| Nemám srdce bezbřehé. To snad nemá nikdo. Ale přesto se do něj vejdou dětské neohrabané krůčky, úsměvy dětí, dojímá mě jejich pláč, jejich bezelstnost a příkrost jejich reakcí na jednání dospělých, ale hlavně na špatné jednání dospělých. Vejde se do něj krásná hudba, pravdivá, dobrá a dobře napsaná beletrie, působivá poesie, divadelní hry, umělecké obrazy, grafika, umná a lidem sloužící a užitečná architektura. Patří sem krásná příroda, klid podvečerních soumraků, rozkvetlé jarní louky a mnoho dalšího. Své stálé místo tam má krása žen, jejich půvaby, šalby, mámení, přitažlivost, jejich hříšnost, ale i jejich pokora a přiznávání, jejich láska a milování přinášející slast.  V srdci mám velký prostor pro upřímné a dobré přátele, pro lidi, kteří nejsou stoprocentně dokonalí, mají své dobré vlastnosti i chyby, ale nemají v sobě zlost, která lidem nesluší a znečišťuje mezilidské ovzduší. Je v něm dost místa pro toleranci a diskusi, přátelství, touhy po dalším poznávání, snahu chápat trable, nesnáze a problémy druhých. Je v něm místo ještě pro celou řadu věcí, dějů, objektů, pocitů a přání, jež mají pozitivní znaménka. Jejich uskutečňování se ale musí věnovat nepřetržitá pozornost, úsilí, při němž se musí překonávat pohodlnost, potlačovat egoismus a pěstovat skromnost. Ale místo jsem tam vyhradil i pro odsouzení, pohrdání a odpor proti násilí na lidech, násilí v rodinách, násilí mezi národy, rasami a státy, proti netoleranci, odpor proti mamonu, který pokřivuje lidské charaktery a vede právě také k násilí, proti zvráceným hodnotám, proti cynismu a neschopnosti soucítit s ponižovanými, trpícími a těmi jimž je ubližováno, proti bezbranným obětem intrik mafií, ale i politických gangů, proti falši, přezírání bližních, proti nesmyslnému hromadění peněz a pozemských statků, proti nekontrolované moci, proti zhoubné pýše, nabubřelosti, lžím, nepravdivé reklamě a manipulaci s lidskou nevědomostí a neinformovaností, proti rakovině bank a lichvářů, šlendriánství, lacinému lidumilství a populismu. Ale své místo tam má i odhodlání přispívat k boji proti malým, větším i velkým nepravostem, které se dějí ve společnosti, ať již se týkají drog, korupce, zavádění z cesty evropské integrace a dalších markantních i skrytých manipulací politiků a lidí nepevných, ke škodě zdravého vývoje této země a jejích obyvatel. Byl bych rád, kdyby i v jiných lidských srdcích bylo také místo, přesto, že nejsou bezbřehá, pro výše popsané pozitivní hodnoty, ale i rozhořčení, odpor, pohrdání pro vyjmenované neřesti jednotlivců, skupin i těch, které se týkají takřka celé společnosti a naší reality. Já vím, že to jsou trochu idealistické představy a přání. Ale bez dobrých předsevzetí a ideálů se žije ne právě spokojeně. Stojí za to o ně, alespoň čas od času, usilovat a tím nalézti dobrý pocit uspokojení a malou hromádku štěstí. Pravé štěstí spočívá ne ve štěstí samotném, protože to není nějaká trvalá kategorie, ale právě ve hledání štěstí. A to se dá někdy na určitý - byť omezený - čas najít. |
grafika @ Günter Hujber, http://hujber.info/
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 02. 02. 2007.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
 |
Vladimír Just |
 |
Blanka Kubešová |
 |
Jitka Molavcová |
 |
Karel Šíp |
 |
Miloslav Švandrlík |
 |
JUDr. Ivo Jahelka |
 |
Ivan Rössler |
 |
RNDr. Vladimír Vondráček |