Milan Dubský: Tátův první dopis

Rubrika: Literatura – Pohlazení

Dnes v devět hodin dopoledne
jsi přišla do našeho světa.
Otevřela jsi oči na modrou oblohu
a pak jsi poprvé uviděla mámu.
Všechno jsme pro Tebe přichystali.
Prádélko, postýlku a hlavně místo v srdcích.
Dělíme se s Tebou o teplo, myšlenky a cit.
Dosud jsme žili Tebou
a teď jsme začli žít pro Tebe.
Mnoho se tím změnilo.
V pokojíku bude slyšet Tvůj růžový dech
a peřinky budou vonět Tvým tělíčkem.
Táta nebude smět tolik kouřit
a s radostnou trpělivostí bude poslouchat
Tvé cvičení hlasivek.
Budeš ho dojímat svým pláčem a slzičkami
a ještě víc až ztichneš s tichým zabroukáním. Vystojí chvíle nad postýlkou v níž budeš spát.
Bude na Tebe trochu žárlit,
protože se staneš pro mámu vším.
Ale je to tak správné. Opak by byl špatný.
Pak se rozběhne čas a Ty jej urychlíš
svými prvními krůčky a slůvky.
Nejprve obejdeš kolem máminy sukně,
Pak kolem postýlky a stolu a pak?
Pak Ti zbude ještě velký kus cesty.
První povede do školy a pak?
Pak do širého světa v němž je mnoho cest
a do nějž se narodily stejně jako Ty,
všechny ostatní děti.
Od barevných kostek a panenek
přejdeš ke knize a peru. A pak?
Pak uděláš poprvé něco užitečného pro lidi,
aby z Tebe měli táta i máma radost.
Něco hezkého co lidi potěší.
Třeba umyješ nádobí nebo okno,
Zryješ a upravíš záhon před školou
a zasadíš mladé stromky.
Pak se začneš a budeš hodně ptát.
Nejprve mámy a táty, pak ostatních lidí
a pak sebe.
Nedostaneš pokaždé uspokojivou odpověď.
Zvědavost a zvídavost jsou hybné síly pohybu.
Potáhnou Tě vpřed.
Ptej se, hodně se ptej.
Snaž se pokrýt poznáním
všechna, dosud Tebou, bílá nezmapovaná místa.
To je správná cesta.
Táta Tě v tom bude podporovat.
Lidský život není dlouhý,
ale lze jej smysluplně naplnit.
Slibuji s mámou, že Ti v tom pomůžem.
Nadýchni se zhluboka dnešního jarního vzduchu,
v němž brzy začnou kvést třešně a jablka
a zaseté zrno vystrčí své klíčky obilí
na budoucí chléb.
V tom našem světě
klíčí také mnohá lidská naděje,
že je možné udělat mnoho, aby byl lepší.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 17. 02. 2007.