Pavel Loužecký: Napište nám CO VÁS ZAJÍMÁ ...?
Rubrika: Exkluzivně – Projekty
Je to takové moje životní prokletí: Neustále vymýšlet novinky! Pravdou je, že čím více dokáže člověk mlčet a pozorně naslouchat druhým, tím větší množství zajímavých věcí se dozví. Jedině na základě této mírně filozofické teze lze dospět k poznání, že v lidech je uloženo nekonečné množství informací, myšlenek, inspirací a nápadů. Problém je pouze v tom, JAK Z NICH TOHLE VŠECHNO DOSTAT VEN, jak je přimět k tomu, aby se veřejně svěřili a poodkryli tajemství své duše. Věřím, že získáme-li od člověka upřímnou odpověď na otázku „Co ho opravdu zajímá?“, dozvíme se o něm víc, než kolik by toho on sám chtěl o sobě říci. A proto zahajuji tímto okamžikem nekonečný seriál náhodných osobních zpovědí na téma CO ZAJÍMÁ .... a teď už jen doplňte své jméno a příjmení a začněte psát – třeba tak, jako právě teď já .... Obsah sdělní, forma, délka i počet příloh (fotky, ilustrace apod.) jsou už jen ve Vašich rukách.
|
< Praha 17.2.2007 < Pravda, se sloganem UŽ JSI ČET MLADÝ SVĚT? jsem sice vyrůstal, ale bohužel jen pramálo jsem si v oněch 70. a 80. letech minulého století uvědomoval, které čtení v něm bylo (z mého dnešního pohledu) kvalitní a které bylo zralé na odstřel. Teprve s vydavatelskou praxí v Pozitivních novinách mě čím dál tím více zajímá, o čem vlastně byl ten „starý Mladý svět“, na co to dnes tak nostalgicky vzpomíná celá řada známých lidí, a o čem že se to vlastně nesmělo psát a proč....!?! Když slyším věty typu „To, co se do Mladého světa nevešlo, by vydalo na knihu...“ mě přivádí k myšlence, že je vlastně obrovská škoda nemít šanci přečíst si tyto články na internetu. Jestliže dnes někdo vlastní archivní bohatství Mladého světa za jeho více než pětačtyřicetileté trvání, mělo by být jeho vydavatelskou povinností uveřejnit na internetu alespoň ty největší novinářské perly znovu a dát tak lidem možnost vrátit se jejich prostřednictvím na skok zpět do historie. Začátkem roku 2007 jsem oslovil pana Rudolfa Křesťana, jednoho z výrazných autorů bývalého Mladého světa, zda by měl zájem uvádět na stránkách Pozitivních novin výběr toho nejlepšího z Mladého světa spolu se svými komentáři k vybraným článkům, neboť jsem přesvědčen o tom, že takovéto „komentované výlety“ do historie jsou pro nás velmi důležité a podnětné. Pan Křesťan mi na to tehdy odpověděl: Vážený pane Loužecký, byl jsem redaktorem Mladého světa plné tři desítky let, takže mi lichotí, když se o něm tak pěkně vyjadřujete. Vyslovujete myšlenku, že některé články z jeho historie by mohly být zajímavé i pro současníky. Na koncepci takového výběru i na výběru samotném bych si však netroufl se podílet. Kdyby k tomu mělo někdy dojít, měl by podle mého názoru být arbitrem někdo mladší, s odstupem a bez osobních vazeb. Tedy člověk s možností objektivního pohledu (+ historického nadhledu), aby posoudil, co z bohatství publicistiky MS by mohlo zajímat současné čtenáře. Rudolf Křesťan I přes toto vyjádření si však myslím, že zasvěcený komentář člověka, který se stal součástí dění, by byl pro nás právě dnes velkým přínosem, jakkoli by se mohl zdát komukoli osobní, subjektivní, zkreslující či ovlivněný tehdejšími událostmi, mezilidskými vztahy či politickou situací. Ověřil jsem si to na svém vlastním vztahu k vyprávění Petra Adlera v třídílném rozhovoru, který tento legendární autor Mladého světa poskytl Ondřeji Suchému a Pozitivním novinám. Jeho zasvěcené komentáře, postřehy a myšlenky mě velmi zaujaly a byly to právě ony, které ve mně probudily zájem o „starý Mladý svět“. Petr Adler mě také přivedl na myšlenku dát v Pozitivních novinách prostor bývalým autorům Mladého světa znovu vzkřísit zašlou slávu značky MS a umožnit jim publikovat jejich díla ve staronovém kabátě. Vzhledem k tomu, že si nejsem jist, jak je to v současné době s autorskými právy k již dávno vyšlým článkům, ideální by bylo, kdybychom zde mohli pravidelně publikovat zejména ty články, které nemohly být z nejrůznějších důvodů v tehdejším Mladém světě uveřejněny. Samozřejmě s patřičným komentářem, proč se tak stalo. Oslovuji tedy tímto nejen samotné autory bývalého Mladého světa, ale i vás, věrné čtenáře a pamětníky. Znáte-li kohokoli z níže uvedených redaktorů MS a máte tu moc „přimět“ je k tomu, aby začali publikovat v Pozitivních novinách své nejzajímavější články z let dávno minulých, které opravdu stojí za to zachovat pro budoucí generace, učiňte tak, prosím, neprodleně. Pro Vaši inspiraci uvádím přehršli více či méně známých redaktorských jmen: Adler Petr, Bartůšek Michal, Bednářová Helena, Benda Aleš, Beniak Luboš, Cibulová Irma, Cudlín Karel, Čermáková Olga, Divina Karel, Dobiáš Jan, Eichlerová Jiřina, Emingerová Dana, Hlavica Marek, Hrubý Jan, John Radek, Kašpar Jan, Kloss Miroslav, Kloučková Božena, Kobesová Jana, Krejčová Alice, Krtiška Karel, Kruml Milan, Krůta Jan, Křesťan Rudolf, Lipčík Roman, Major Jaroslav, Michálek Martin, Moutelíková Mirka, Nagaj Vladimír, Šálek Zdeněk, Šedivá Dáša, Šilpoch Jan, Trojan Petr, Týfová Saša, Velek Josef, Vondráček David, Vozobule Jaroslav a celá řada dalších. Pozitivní noviny Vám dají prakticky neomezený prostor pro texty i fotografie spojené s Vašimi vzpomínkami a úvahami, které budou otiskovány ve speciální rubrice s názvem TO BYL MLADÝ SVĚT. Pavel Loužecký vydavatel Pozitivních novin |
PS. Jo ...! A nezapomněli jste na mou úvodní výzvu? Jakou? No přeci napsat mi, CO VÁS ZAJÍMÁ... ! na adresu: vydavatel@pozitivni-noviny.cz |
OHLASY NA ČLÁNEK |
viz článek - Miroslav Sígl: Za Mladým světem a Josefem Hollerem, 21.3.2007 |
Mily Pavle, |
Mily a vazeny pane Louzecky, Proboha Vas prosim, neroztrusujte o mne, ze jsem legendarni. Nejen, ze si to nemyslim, ale (a to je mnohem horsi moznost) mohl bych to taky vzit vazne. A pak uz by se mnou nebylo vubec k vydrzeni. Ostatne, pokud jde o legendy Mladeho sveta, jmenoval bych v prvni rade Arnosta Lustiga, Jiriho Cerneho, Ladislava Smoljaka, Karla Hvizdalu, Edu Kriseovou a Jiriho Janouska. O takovych kralich jako jsou Jaroslav Weigel ci Miroslav Hucek ani nemluve. A to se zminuju pouze o tech, u nichz si jsem vice ci mene jist, ze jsou jeste mezi nami. Taky bych rad uvedomil jednu z Vasich dopisovatelek, ze Peta Varic skutecne byl (a je) opravdicka osoba. Jmenoval a jmenuje se Petr Horejs. On se nejak znelibil - proc, to netusim, a taky to tenkrat nebylo moc podstatne, dulezita byla sama okolnost - takze si ku psani odskakoval mezi praci pro nejruznejsi geologicke pruzkumy a podobne. Ostatne, ten nadherny vytvor o ceskych dejinach, ktery nesl podpis Petr Hora, ten byl taky z jeho psaciho stroje. A ted k Vasemu napadu: Chapu pomerne dobre nazor Rudolfa Krestana. Uz nam neni 17, a chteli bychom toho jeste dost stihnout ... takze nemame moc casu na vzpominani. Ja jsem tenkrat v rozhovoru s Ondrejem Suchym vzpominal POUZE proto, ze to je Ondrej Suchy, vynikajici kamarad ze spolecne nezodpovednyho mladi, a ne proto, ze bych se tesil, jak to zverejni. Vsiml jsem si take, jak jednotliva pokoleni vnimaji ruzne ruzna pokoleni casopisu Mlady svet. (Mimochodem, kdyz tam nekdo zminoval Danu Emingerovou, proc ne Nastu Kudrnovou? Obe byly skvele.) Jak to vzpominani na Mlady svet vyresit, to opravdu netusim. Tusim jenom, ze by se melo nest v duchu porovnavani: jak je mozne, ze v dobe, kdy to bylo mnohem tezsi, si tolik lidi udrzelo rovnou pater? Ale treba se pletu. Petr Adler, Kanada, 19.2.2007 |
Prvopočátek Mladého světa pamatuji z několika důvodů. Jako studentík prvního ročníku jedenáctiletky jsem se ještě neodvážil číst časopis pod lavicí a tudíž musel počkat až na velkou přestávku, kdy jsme kolovali v trojstupech na školní chodbě. Mám ale dojem, že první číslo bylo nějaké pokusné, asi vládní vrchnost zjišťovala odezvu počinu. Ale to mám jen dojem. Hledal jsem v internetu, ale lenost mě dohnala k dotazu na povolané. Další, ale už jasná a stoprocentní vzpomínka je na jedno počáteční číslo MS, kdy tiskařskou čerň redaktoři rozhodli navonět fialkovou vůní. Prosím to mi věřte, tenkrát to bylo cosi nevídaného a jako nevěřící Tomášové jsme aróma vyčichali a my pubertální hoši ze třídy si nevědomky přibarvili nesmělé chmíří pod nosy. Doufám, že si někdo vzpomene. Od prvních čísel se MS prodával jako stejně nedostatkové maso: Ke kvalitnímu masu jste musel koupit stejné, nebo větší množství bůčku. Postupem času jsem obdobně sháněl Literární noviny a Reportéra. 100+1 sehnat se rovnalo výhře v loterii. Ale kde ty loňské sněhy jsou. Mladého světa je škoda, po přečtení se člověk něco opravdu dozvěděl. Josef Vondryska, 18.2.2007 |
Zdravím, pane Loužecký, jako první mě napadl tzv. Péťa Vařič, momentálně si nevzpomíním koho ten pseudonym ukrýval, ale časem si možná vzpomenu. Dodnes mám spopustu jeho receptů, skvělých nápadů, nouzových řešení atd. Na Mladý svět nikdy nezapomenu, to bylo čteníčko!!! Až do doby kolem roku 1988-9 tak nějak, kdy to začalo jít dolů vodou až to zmizelo docela. Před 3 lety v Luhačovicích na akci Tvůrčí dílny byla doprovodná akce s Reflexem, který vede práve bývalý MSák Petr Bílek, a úžadný fotograf Jan Šibík. Tak jsme zavzpomínali... Moc by mě zajímalo, co dělá exotický Roman Lipčík, kterého jsem rovněž "milovala", pak nemohu nevzpomenout skvělého Richarda Crhu a jeho Dopisy mamince - to byla chuťovka. Dobrý nápad, jen ho rozvinout. Na téma Mladý svět s velkou radostí něco vytvořím, například o paní Ludmile Mojžíšové a jejím cvičení, díky jemuž jsem si pořídila děti. Zita Mudráková, 18.2.2007 |
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 17. 02. 2007.
Pavel Loužecký
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
Jaroslav Vízner | |
Milan Markovič | |
Zdeněk Pošíval | |
Dáša Cortésová | |
Ivo Šmoldas | |
PhDr. Jiří Grygar | |
Helena Štáchová | |
Jan Vodňanský |