Výstava plná květin

Rubrika: Publicistika – Doporučení

Květiny jakoby z obrazů na zdech kavárny La Badia o čemsi vyprávěly. Zamýšlejí se nad osudy lidí, nad smyslem života a přitom tlumenými pastelovými barvami září na tónovaných papírech, někam do neznáma předávají svůj vnitřní náboj, svou pozitivní sílu.
„Možná jsou to určité geny. Otec maloval, přátelil se s výtvarníky po celé republice, babička malovala na hedvábí i na dřevo. Třeba mě k malování dovedla touha po tvůrčí práci. Snaha nějak se realizovat, třeba něco, co mi v genech předal otec,“ vysvětluje malířka Milena Mrugová.

Vlastně vše zavinil přísný tatínek. Bydleli patro pod galerií a malá slečna nesměla moc mezi děti na dvorek, chodívala se raději dívat do galerie. Nejen dívat. Od malička dokázala naslouchat, a tak vstřebávala mnohé z vyprávění správce galerie. Dozvídala se o malířích, o umění vůbec.
„Proč právě květiny? Nemaluji sice jenom je, dělám zátiší, krajinu…,“ uvažuje malířka. „Ale květiny mě chytily v takové mezní době, kdy jsem ležela v nemocnici po těžké operaci. Přátelé mi nosili spoustu krásných květů a já si s kytkami povídala. Až doma mě napadlo nějak se všem dárcům odvděčit a začala jsem pro ně kvítky malovat. Starými pastely, ještě po babičce, na tónovaný papír.“

Milena Mrugová vystudovala několik pedagogických škol, malovat se učila hlavně soukromně u akademického malíře Jana Fořta. Nedá se říci, čeho si malířka ze své tvorby cení nejvíce.
„Každá zakázka pro znamená moc, ale raději maluji když chci a co chci“, vysvětluje. „Když o tom přemýšlím, nejvíc si asi cením odvahy mé známé a možnosti, kterou mi dala: Upravit dispozičně i barevně, včetně nábytku, 100m2 plochy v jedné agentuře v Praze. Nejspíš to nedopadlo nejhůř, protože mi svěřila i dolaďování dalších prostor kanceláří v jiné části Prahy. A také možná nabídky malovat pro celorepublikový svaz pěstitelů lilií vítězné květiny, aby mohl být vítězům společně s oceněním předán i malovaný originál. Byl to fofr, ale asi i tohle se povedlo, protože na tento rok jsem dostala nabídku spáchat totéž.“

Aktivity Mileny Mrugové ale výtvarnou prací nekončí.
„Věnuji se i poradenství v oblasti rozvoje člověka a to je převážně o duchovnu,“ vysvětluje. „Proto někteří senzibilnější diváci cítí z obrazů pozitivní energii. Říká se přece, že květiny dovedou mít lidské pocity, strach, radost, štěstí… A s tím působením? To je takový začarovaný kruh… Obraz působí na toho, kdo se na něj dívá, může to být i naopak a pak má obraz opět co předávat dál.“

Zajímavá díla Mileny Mrugové jsou zastoupena v mnoha sbírkách včetně zahraničních. Nyní je můžete až do 10. března 2007 vidět v kavárně La Badia v Brandýse nad Labem. 
 

 OHLASY NA ČLÁNEK

Již po několikáté jsem navštívil zahrady kvetoucí krásy z rukou Mileny Mrugové, která je aranžuje v různých galeriích středních Čech. Já sám jsem člověk, který se umí vyjadřovat tóny a slovy, ale na barvy moje schopnosti nikdy nestačily. Proto jsem při každém shlédnutí i malé části jejího obsáhlého díla vždy znovu fascinován vyzrálou kompozicí motivů, ohňostrojem barev a realistickým podáním, ve kerém je ale ono "něco", čemu se kdysi říkávalo Dar od Boha. Toto pojmenování sice již dávno vyšlo z módy, ale v pastelech této kumštýřky je i dnes očividné. Paní Mrugová, děkuji Vám!
Rudi Procházka, novinář, Passau

Copyright © Milena Mrugová

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 25. 02. 2007.