Pavel Pávek: Je kámen na Vyšehradě z Kutné Hory?

Rubrika: Publicistika – Víte, že...?

znak Kutné HoryKutná Hora byla mimo báňské činnosti prakticky vždy považována za město plné záhad, tajemství, okultních věd, za město, kde působila i spousta alchymistů. Některé záhady jsou z říše pohádek, jiné však naprosto konkrétní a hmatatelné. Pravdu patrně nikdy nezjistíme, ale nechávají nám prostor pro působení fantazie.
Kutnohorské geologické podloží obsahuje mnoho druhů hornin, nás však nejvíce zajímá stéla stojící na Pražském Vyšokatá ortorula. Je z ní vytesána  stéla stojící na Pražském Vyšehradě jen malý kousek od rotundy sv.  Martina.  Monolit je přes metr vysoký a odborníci jeho váhu odhadují na 330 kilogramů. Kámen, ze kterého byl neznámo kdy velice hrubě vytesán, se vyskytuje nejblíže v Kutné Hoře a jeho složení je až podezřele podobné smírčímu kříži na Kaňku a několika jiným památkám v regionu.
Doba, kdy vznikl  kříž na Kaňku, není známá stejně tak jako jeho účel a smysl. Biotronici ale prokázali to, že vyzařuje jakousi neidentifikovatelnou a zcela neznámou energii. Ne však stále. Jednou jde o zcela obyčejný kus kamene, ale za zatím nezjištěných okolností citlivé jedince oblévá jakoby teplem a v některých případech není možné ho vyfotografovat. Políčko na filmu je po vyvolání černé. Ale pouze to kde měl být smírčí kříž zachycen. 
Další z Kutnohorských smírčích křížů najdeme na hřbitově u kostnice, ale ten nic podobného nedělá.
Ze stejné ortoruly je i tak zvaná Liběnická stéla, dnes umístěná na nádvoří   Archeologického ústavu AV ČR. Byla původně odkryta na zbytcích svatyně  z laténského období v Liběncích na Kutnohorsku. Tam kameny vytvářely Dlouhou řadu, končící až v Kutné Hoře.
Odborníci jsou přesvědčeni, že řada vznikla za keltského osídlení, ale již se nemohou shodnut v jejím účelu. Kalendář, astronomická pomůcka, rituální stavba, zbytek po návštěvě mimozemšťanů…? V každém případě se kámen tomu z Vyšehradu podobá jak složením, tak i hrubým opracováním povrchu.
Jak se ale  materiál, případně již  hotový monolit dostal do Prahy ze šedesátikilometrové vzdálenosti? A proč, když se v areálu najde řada dalších kamenných památek zhruba stejně starých a stejně záhadných?
Ale z materiálu vyskytujícího se mnohem blíže hlavnímu městu. Uvažovat o dopravě přes řeky je zbytečné a tak nezbývá než klasická pozemní cesta, a to nebyla u tří metrákového kolosu nijak jednoduchá záležitost.
Padly i názory o keltském původu. V okolí Libenicích sice Keltové sídlili, ale na Vyšehradě není dodnes  jejich osídlení dokázané. V okolí chrámu Petra a Pavla jsou ještě další kamenné památky přičítané Keltům, ale ty byly na dnešní místo přestěhovány dlouho po svém vzniku.
„Kutnohorsko je doslova plné tajemných míst, kde se setkáte se stopami záhadných energií,“ tvrdí psychotronik Zdeněk Havelka z Prahy. „Přičítám to anomáliím v podzemí a trochu i velkým množstvím přítomných žil kovových nerostů. Ty dokáží někdy způsobovat docela zajímavé věci. Trochu divné  je, že energii vyzařující kameny tuto svou schopnost často neztrácely ani při  přemístění. Ale neobsahují jí tolik jako v původní lokalitě.
Na Kutnohorsku není podobných záhad příliš ale zajímavé je,   že se jejich systematickému výzkumu mnoho lidí nevěnuje. Tajemné kameny se objevují hlavně v lokalitách, kde je prokázáno keltské osídlení, z pozdějších dob se nezachovalo prakticky nic. Kolik menhirů a jiných magických objektů v regionu stávalo původně se již nepodaří spolehlivě zjistit. Velké množství jich bylo použito při stavbách venkovských domků, případně překážely novým cestám nebo při vzniku nových polí."  

 OHLASY NA ČLÁNEK

Fotografování smírčího kříže na Kaňku:
Teoreticky možné vysvětlení:  Políčko  filmu  zčernalo asi proto, že uzávěrka zůstala nějakým nedopatřením příliš dlouho otevřena. Digitál by kříž nepochybně zobrazil.
Moje vysvětlení:  Jde o nevinný autorův žertík a o  vtipnou mystifikaci čtenáře. Kdyby článek vyšel 1. dubna, bylo by to příliš průhledné.
Vladislav Drahoš, 5.5.2007

Foto © Pavel Pávek

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 05. 05. 2007.