Pavel Pávek: Setkání mělo jeden cíl...

Rubrika: Publicistika – Zajímavosti

Čtyřkolky zvládající jízdu i nejnáročnějším terénem se staly fenoménem doby. Usnadňují přemísťování v terénu lesníkům, ochráncům přírody a dalším profesím, při využívání volného času je používá stále více lidí. Kvalitní stroj není právě laciný, ale není nutné ho kupovat, rozrůstá se síť jejich půjčoven.
V Prusicích u Kostelce nad Černými lesy stojí dlouho nevyužívaná hala někdejšího JZD, která je dnes přestavěná na krytou motokrosovou trať.
„V celé České republice jsou kryté haly dvě,“ říká Josef Splavec z Autoklubu ČR. První ve Volarech a ta druhá vznikla u nás. Slouží jako tréninková, může přijít každý, bez ohledu na členství v klubu, a pod střechou si zajezdit. Celý projekt našel podporu u starosty Františka Buriánka a vlastně všech lidí z Prusic, bez té by bývalý a nevyužívaný seník bez užitku chátral.
V sobotu ráno se v malé vesnici sjelo více něž dvě stě tělesně handicapovaných, kteří na čtyřkolkách jezdí nebo se o ně teprve zajímají. Měli možnost si cvičnou trať vyzkoušet sami, mohli i sledovat výkony aktivních sportovních jezdců.
Praktické ovládání terénního stroje ukázal Filip Čatoplet, který sice jezdí teprve rok, ale v mistrovství republiky of rooad se již umísťuje mezi dospělými, své umění ukázali i zkušení závodníci týmu Andy motors Pavel Ulom a Petr Přibáň, rychlá vozítka předvedlo dalších padesát zkušených řidičů. Pozornost přihlížejících přilákala i skupina malých adeptů motokrosu.

 

Spolupořadatelem setkání nechodících vozíčkářů se stal Motoklub vozíčkářů ČR a v Prusicích byl celý den k zastižení jeho předseda, herec Divadla Járy Cimrmana Jan Kašpar.
„Dnes je to takové naše rozloučení se sezónou,“ prozradil. „Pro nás, vozíčkáře, je čtyřkolka veliký pomocník. Umožní nám dostat se na místa jinak naprosto nedostupná a nedosažitelná. S ručním vozíkem jste závislí jen na pevných komunikacích a ani po nich se zase moc daleko od auta nedostanete. Čtyřkolka vám umožní podívat se tam, kam nepůjdete pěšky ani jako choďák. Nevadí jí extrémní stoupání, bláto, prostě skoro nic. Pro nás je také k nezaplacení, že se při řízení vše ovládá pouze rukama.“
Setkání mělo ještě jeden cíl. „Chceme ukázat, že motokros je sport velice vyhledávaný hlavně mladými lidmi, kterým umožňuje aktivní využití volného času,“ vysvětluje Splavec. „Dříve byl v Čechách daleko více rozšířený, dnes je problém v tom, že zaniká jedna oficielní trať za druhou. My jsme se, ve spolupráci s celými Prusicemi, pokusili ukázat, že při troše vzájemné vstřícnosti se dá vyřešit vše včetně občasných problémů s hlukem.“

Akce zaměřená na handicapované jezdce byla vlastně první v celé republice a za rok se připravuje pokračování.
„Autoklub i my jsme se o cosi takového pokoušeli již loni v nedalekém Kostelci nad Černými lesy, dodává Jan Kašpar. „Tam ale nebyly právě ideální podmínky. Špatné zázemí a hlavně nezpevněné cesty, které jsou při podobných příležitostech nezbytné. Tady, ačkoli na malé vesnici, je vše přímo ideální.“

 

Herec vysvětluje i vztah nechodících čtyřkolkářů k turistům nebo lesníkům, kteří se často právem pohoršují nad poškozenými nebo i zničenými lesními porosty a cestami. „Pro nás je stroj, jak jsem říkal, pomocník při pohybu v přírodě, při hledání a poznávání krásných a zajímavých míst. Projedeme třeba lesní cestou a nezůstane po nás prakticky stopa. Další skupina jezdců se chodí předvádět a ukazovat, jak na ně nikdo nemůže. Vyjezdí si klidně mezi stromy trasu, a když je přestane bavit, popojedou o kousek dál. Hlavně se vytahuji a ukazují, jací jsou machři. Takoví ale hází špatné světlo i na nás a na ostatní slušné čtyřkolkáře.“
Nechodící vozíčkáři se na stejném místě plánují sejít zase za rok. Pořadatelé předpokládají ještě větší účast a hlavně by do té doby rádi nabídli i možnost jízdy mimo halu, na zamýšleném venkovním závodišti.

 

Foto © Pavel Pávek

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 18. 11. 2008.