Olga Szymanská: Výstava roku - ALBRECHT Z VALDŠTEJNA A JEHO DOBA

Rubrika: Publicistika – Doporučení

Ambiciózní muž s výjimečnými schopnostmi pravého vojevůdce. Muž, jehož sláva zazářila na nebi našich dějin jako kometa a který osobní ctižádost zaplatil daní nejvyšší – vlastní smrtí. Charismatický ALBRECHT Z VALDŠTEJNA.


VZESTUP a PÁD

Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna
(narozen 1583 v Heřmanicích u Jaroměře) si dokázal brzy vydobýt hodnost vojevůdce v císařských službách a výhodným sňatkem získat velký majetek na Vsetínsku. Po bitvě na Bílé hoře stoupal jeho věhlas velmi rychle. Stal se vojenským velitelem Prahy a od císaře obdržel titul vévody a palatinát (možnost udělovat znaky, provádět těžbu kovů, zřizovat trhy). Panství a statky na severovýchodě Čech prohlásil za své vévodství. Zřídil zde dvorskou stavební a vojenskou kancelář i komoru. Razil své mince a vydával vlastní zákony. Roku 1925 byl jmenován vrchním velitelem císařských vojsk a o pět let později byl pod vlivem intrik z postu sesazen. Po dvou letech císař, nemaje schopnějšího vojevůdce, Valdštejna znovu povolal jako velitele do čela svých vojsk. Bitvu u Lützenu generallissimus pro císaře vyhrál. Albrechtově povaze velmi lahodila myšlenka (tiše podněcována tehdejšími emigranty v zahraničí), že by on sám mohl usednout na císařský trůn. S nepřáteli císaře takticky vyjednával ve svůj prospěch (se skrytým cílem pomstít se císaři za své dřívější sesazení). Jeho zrada byla odhalena a na příkaz císaře byl Valdštejn roku 1634 zavražděn v Chebu vlastními vojáky. Nejdříve byl vévoda pohřben ve Stříbře. Později v kartuziánském klášteře ve Valdicích, po jehož zrušení roku 1782 byly jeho ostatky převezeny do Mnichova Hradiště, kde jsou v kapli sv. Anny uloženy dodnes.

SÍDLO a STÁT

Albrecht byl určitý čas poručníkem slabomyslného Jindřicha Jiřího ze Smiřic. Do zástavy dostal část statků hrabat Smiřických, které se mu podařilo pro sebe „zplnoprávnit“. V Praze nechal postavit honosný palác. Frýdlantské panství chtěl postupně přeměnit ve vlastní stát ve státě s hlavním městem Jičínem. Při jeho první prohlídce roku 1621 si Jičín hned oblíbil pro velmi výhodnou polohu a možnost realizovat v něm velkorysé plány. Nechal zde stavět reprezentační centrum s úřadem, správou a s dílnami, i s rozvinutým hospodářským systémem. S biskupstvím a vyšší školou a s Centrem pro sněm frýdlantského vévodství. Spojil se s vynikajícími italskými architekty a umělci. Postupně byl přestavován jičínský zámek, postaven kostel sv. Jakuba Většího a v jeho sousedství nové probošství. Poblíž kostela sv. Ignáce vznikl komplex jezuitských staveb. Pod zámkem první mincovna, za řekou čtvrť řemeslníků a zemědělců neboli Nové Město s kostelem Panny Marie de Salle. V nedalekých Valdicích nechal vévoda vybudovat manýristický letohrádek Lodžii, s čestným dvorem i hospodářskými stavbami a s parkem Libosadem, které s městem spojovalo 1700 m dlouhé čtyřřadé stromořadí ze 1140 lip, zakompované do krajiny jako osa hradů Kumburka a Veliše. Přímo ve Valdicích vznikal nový komplex kartuziánského kláštera s plánovanou hrobkou pro vévodu. Valdštejn frýdlantskému vévodství a Jičínu přispěl ke zcela výjimečnému postavení, ale po jeho smrti se město stalo nevýznamným provinčním místem.

VÝSTAVA

Osobnost Albrechta z Valdštejna a jeho vliv na naše dějiny představuje rozsáhlá výstava Národní galerie, připravená ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem a Národním muzeem. Podílí se na ní Frýdlant v Čechách, Jičín a Cheb, instituce z Itálie, Německa, Rakouska a Švédska. V roce 1934 bylo výstavou připomenuto třísté výročí Valdštejnovy smrti. Výstava přibližuje geniální i rozporuplnou osobnost vévody Albrechta v širokých souvislostech složité doby, v níž obstáli jen ti nejtvrdší. „Nikoho ani nenapadne líčit Valdštejna jako hrdinu ctnosti, ale zrovna tak se nehodí dělat z něho jediného čerta mezi samými anděly“ (slova kurátorů). V unikátních obrazech, grafikách, gobelínech, zbraních, zbroji a předmětech uměleckého řemesla můžeme objevovat i tehdejší „vysoké umění“, stejně tak v předmětech, užívaných k hygieně a oblékání, ke stolování i při zábavě.

Čtyři oddíly nesou názvy dle latinských citátů – výroků Valdštejnových současníků, jimiž hodnotili jeho život a činy.

Invita Invidia – Závisti navzdory je přímo Albrechtovo heslo, užívané na jeho mincích a materiálech, které vévodu přesně charakterizuje. Část představuje jeho život a životní dráhu.

Terra Felix – Šťastná země prezentuje roli zdatného ekonoma, podnikatele, stavitele, organizátora a mecenáše. Část zpřístupňuje kromě Valdštejnské jízdárny i zahradu a konírnu.

Xerxes-Artaxerxes – Postrach světa ukazuje Valdštejnovy vojenské aktivity v zobrazených bitvách a vojenských cvičeních, dále ve zbraních, válečné zbroji a v dobových předmětech.

Bestia Vixit – Nesmrtelná bestie přináší legendy i mnohé mýty, které o Albrechtovi kolovaly již krátce po smrti a hodnotí jej v kontextu evropských dějin i z pohledu současníků.
Valdštejnská jízdárna
Katalog výstavní části, statě českých a zahraničních badatelů s novými poznatky o Valdštejnovi a jeho době a stručný průvodce výstavou, stejně publikace pod názvem Průvodce Valdštejnským palácem a publikace Třicetiletá válka – glosář událostí, osobností, zbraní a zbroje té doby. Expozicí zní dobová hudba, vydaná na CD, doplňuje ji filmový dokument. Doprovodný program zahrnuje odborné semináře, konference, přednášky a překvapení pro děti i akce na mnoha místech Prahy a ve městech, s nimiž byl vévodův život a osud propojen.

Výstava ALBRECHT Z VALDŠTEJNA A JEHO DOBA bude ve Valdštejnské jízdárně
otevřena od 16. listopadu 2007 do 15. února 2008.

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 21. 09. 2007.