ELIÁŠOVY PRANOSTIKY ( 51.týden) od 17.12. do 23.12.
Naši staří předci milí, s přírodou se přátelili, vyzráli na její triky, vymysleli pranostiky. Ano, ano lidé zlatí, pranostiky stále platí. Jisté to však někdy není, všecko na světě se mění! |
17.12. O svatém Lazaru ucpi v senci každou spáru. ••• Daniel navštívil předvánoční bazar, v seníku skuliny neucpal a skončil jak Lazar.
18.12. Jsou-li v zimě po cestách ledy, podaří se výborné zelí. ••• Miloslav se klidně klouže, ať je náledí čí louže, i v kuchyni se mu vedlo, má rád zelí – vepřo – knedlo.
19.12. Mnoho sněhu v prosinci – mnoho ovoce a trávy. ••• A tak mnozí našinci na horách své volno tráví. Ester navíc po roce – těší se na ovoce.
20.12. Prosinec proměnlivý a vlahý, nedělá nám zima těžké hlavy. ••• Mírná zima samozřejmě těžké hlavy nedělá, zda je to dobré pro všechny, Dagmar by ráda věděla. Pro většinu je to pohoda, co však na to příští úroda!
21.12. Na svatého Tomáše zima se rozpáše! ••• Natálie Slunce vrací po nebeskému chodníku, od jednoho obratníku hezky zpátky k rovníku!
22.12. Když prosinec bystří, po Vánocích jiskří. ••• Šimon si to rozšifruje – nejdřív teplo – potom mráz, bývá to jak na houpačce, někdy to jde ráz na ráz!
23.12. Svatá Viktorie obrázky na okna ryje. ••• Dneska pomáhá ji Vlasta, ledových květů vyrobí na sta. Někdy s tím mívává potíž, když přijde obleva totiž!
****
To je tedy odkaz našich předků milých, upravili jsme ho ve svých dlouhých chvílích. Učme se od předků lásce a pokoře, pokoře k přírodě v té naší oboře! Klima je příjemné, zem se tu nechvěje, v létě je sluníčko, v zimě zas závěje, jaro se zkracuje a podzim taky, po jasném počasí připlují mraky. Uprostřed Evropy v zemičce malé, tam je náš domov a bude stále!
Pokračování příště... Autor se tímto omlouvá, že fušuje do řemesla našim moudrým předkům a děkuje všem živým i mrtvým sběratelům této lidové moudrosti, kteří se v minulých stoletích zasloužili o to, že naše lidové pranostiky stále žijí! |