Miroslav Sígl: Barokní zámek plný výzkumníků a inovací

Rubrika: Publicistika – Zajímavosti

Jsme v rozlehlých prostorách barokního zámku z let 1699 – 1706, který je vzdálen jen několik málo kilometrů od Mělníka, v jeho blízkosti jsou známé Byšice s výrobou polévek a koření, nebo Všetaty se svým železničním uzlem a v létě s lány cibule a zeleniny. Od roku 1945 stát předal zámek Liblice tehdejší Akademii věd a v jejích rukou zůstává dodnes. Postupně se tak měnilo i poslání zámku a nyní můžeme číst u vchodových dveří, že tu působí Centrum inovačního vzdělávání Liblice.

Prvních 357 účastníků společného bloku - podnikatelů a jejich zaměstnanců, výzkumných pracovníků, manažerů výzkumných pracovišť, doktorandů, odborníků veřejné správy – inu těch, jimž leží na srdci rozvoj inovačního podnikání od myšlenky (invence) až po výrobu inovačního produktu a jeho úspěšný prodej na trhu včetně garancí a pojištění – již zde bylo vyškoleno a 14 nejlepších z nich získali odměnou studijní zájezd do Švédska. Ve speciálním bloku bylo proškoleno 478 osob.

Významný projekt je posvěcen Evropskou unií, realizuje ho Středisko společných činností Akademie věd ČR, Asociace inovačního podnikání ČR, společnost s názvem České inovace s vydatnou pomocí švédské grantové agentury Vinnova. Je dále financován Evropským sociálním fondem a rozpočtem naší republiky. Inovačních institucí, vysokoškolských fakult, organizací, podniků, subjektů a firem máme u nás již značné množství, stačí nahlédnout do kteréhokoliv čísla časopisu Inovačního podnikání nebo dokonce do zcela nové stejnojmenné publikace, o jak rozvětvený systém jde - a přece stále ještě zaostáváme za vývojem v průmyslově vyspělém světě.

Vyprávění může znít jako pohádka, leč s otevřeným koncem. Naše země bývala též proslulá svou průmyslovou vyspělostí, patřila v tomto rozměru mezi deset nejlepších na světě, ochranné známky našich výrobků znali lidé po celém světě, byli jsme zemí Křižíků, Škodů, Baťů, Waltrů, Janečků a dalších desítek podnikatelů, vynálezců a jejich firem. Cosi podstatného se muselo stát s tímto bohatstvím po nástupu nacismu a komunismu, ale už také divokého kapitalismu po listopadu 1989. 

 

Dědictví otců zachraňujeme a rozmnožujeme ve zcela jiných a změněných podmínkách Potěšitelné jsou první výsledky, jak o tom svědčí každoročně vyhlašované Ceny inovace roku, mezinárodní symposia a veletrhy inovací a invencí. Existují dále společné inovační projekty i produkty na mezinárodní úrovni a na základě dvou a vícestranných dohod. Současným cílem je, aby Evropa měla do roku 2010 konkurenceschopnou ekonomiku, opírající se o znalosti. Některé názvy projektů a jejich produktů znějí současným vědeckým jazykem a jsou pro laika těžko představitelné. Ale uveďme si jich jen několik:

• Odolnost samozhutnitelného betonu s obsahem vysokopecní strusky proti působení agresivního prostředí.
• Kvantová dynamika srážek mezi velmi kladnými atomy a molekulami.
• Chemickoiluminescenční imunoanalýzy ke stanovení karbamátových pesticidů.
• Vliv vybraných faktorů na intenzitu tepelného stresu dojnic.
• Tritikale s pekařskou kvalitou zrna jako alternativa pšenice.
• Nové potenciální antituberkulotika na bázi fenylkarbamových kyselin.
• Komplex geofyzikálních metod pro diagnostiku, monitoring a analýzu poruch základů staveb a pozemních  komunikací vzniklých v důsledku povodní.
• Model štěrbinového světlovodu.
• Vesmírný tokamak Copmpass D – fúzní budoucnost České republiky.
• Transportní jednotka pro zajištění životních podmínek osob a majetku uvnitř objektu před působením účinků toxických látek, ručních střelných zbraní a střepin z ručních granátů.
• Infračervené topné panely.
• Protihlukové bariéry ze sklovláknobetonu.
• Víceosý snímač rozložení tlaků a smyku.
• Multifunkční biotelemetrické zařízení k inteligentnímu on-line monitorování fyziologických parametrů člověka...

Stačí? Pro naše obecné chápání to snad stačí, ale pro další rozvoj vědy, výzkumu a inovací jsou to sice významné počiny, které ještě nedostačují k prvenství v evropském či světovém prostoru. V barokním zámku v Liblicích již si uvědomují po prvních svých krocích, že jednou z cílových skupin, pro něž hodlají vymýšlet nové kurzy, budou manažéři nově vzniklých veřejných výzkumných institucí, dále také vysokoškolské publikum, které přilákala přednáška o inovacích v počítačových hrách, využitelných právě při dalším rozvoji inovačního podnikání, národní politiky inovací, inovační strategie České republiky a technické tvůrčí práce jednotlivců i celých skupin.

OHLASY NA ČLÁNEK

Vážený pane redaktore,

Váš článek se mi líbí, jen mi je líto, že: "Některé názvy projektů a jejich produktů znějí současným vědeckým jazykem a jsou pro laika těžko představitelné".
Na druhé straně, při četbě časopisu Inovační podnikání číslo 4/2007 (ze kterého citujete ony názvy projektů a článků, které se zdají být pro laika nesrozumitelné), tak pasáže o "inovačním podnikání" a jeho organizaci, jsou zase pro mne těžko pochopitelné a budí ve mne často dojem prázdných slov.

V zásadě pociťuji stále disharmonii mezi dvěma skupinami lidí:
a) tvůrčími pracovníky, kteří řeší výzkumné projekty zaměřené na nějaký praktický (resp. Teoretický) výsledek, jenž by se měl stát předmětem realizace formou inovace nebo předmětem dalšího bádání.
b) pracovníky obecně zaměřenými na inovace, kteří by měli umět využívat výsledků tvůrčích pracovníků a kterým by ovšem neměly být výsledky výzkumu "těžko představitelné".

Jsem rád, že se podařilo opravit rovněž z prostředků EU barokní zámek v Liblicích a pro tento objekt nalézt využití. Doufám, že "manažeři kreativity a inovací" jak inzeruje vašem letáku pro "Studium pro řízený rozvoj kreativity", budou skutečně kreativně spolupracovat s výzkumníky a budou jim pomáhat v překonávání byrokratických překážek. Obávám se, že jsme si vytvořili z přirozeného zavádění výsledků do praxe novou vědu operující novými termíny. Například: "lidský zdroj" (tímto názvem jsem velmi pohoršen, protože si nepřipadám jako palivo pro krematorium; kdo ví co by na tento termín řekl Ústav pro jazyk český, nebo pamětníci vyhlazovacích koncentračních táborů 2. světové války) a spoustu anglických převzatých termínů, pro které však existuje český ekvivalent: evaluace, foresight, inovační potenciál (zajímalo by mne například v jakých exaktních jednotkách se inovační potenciál lidských zdrojů udává). Cítím z toho odlidštění, přitom by to mělo být naopak.

Jsem nešťastný z toho, že už nejsem člověk ale "lidský zdroj" bez osobnosti a duše.

Zatím s pozdravem,
Petr Martinek
30.01.2008 

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 29. 12. 2007.