Eva Vlachová: Černá díra
Rubrika: Literatura – Fejetony
| Fejetony naší Evy ČERNÁ DÍRA Už Karel Čapek napsal o jedné podivuhodné vlastnosti věcí. Totiž, že se ukrývají a tiše se nám smějí, když je hledáme. Můžete namítnout, že pořádní lidé se nemusejí potměšilosti věcí obávat. Moje zkušenost je taková, že i ten nejpořádnější mezi pořádnými občas něco hledá. Poznala jsem úředníka, na jehož stole byly pouze tužky a pera, blok a dvoje desky. Do bloku zapisoval pod pořadovými čísly denní úkoly, v deskách napr  avo byly připraveny k tomuto účelu spisy a do desek vlevo je vyřízené odkládal. Vzápětí poté škrtl v bloku příslušný bod. Dokonalý systém. Přesto i tento skvělý muž občas propadal panice (jejíž velikost byla zřejmě přímo úměrná k jeho systematičnosti) a hledal některý ze spisů. Setkala jsem se i s opačným případem. Stůl zavalený haldou papírů, totéž aktovka a samozřejmě i skříně dotyčného. Každá sekretářka, dbalá své stavovské cti, by alespoň občas propadla hluboké beznaději a začala pochybovat nejen o sobě samé, ale i o řádu věcí obecně. Pravda je, že dokumenty sice mizely, nicméně během krátkého časového úseku se záhadně vynořovaly. Pokud se tak výjimečně nestalo, vždy od nich bylo vytvořeno mnoho použitelných kopií. Muž, vládnoucí tímto pracovním prostředím, panice kupodivu nepodléhal a vždy s úsměvem, který by odzbrojil i kata Mydláře, pravil: „Nějak to nemůžu najít, asi černá díra. Nemáte kopii?“ Historka, kterou jsem slyšela nedávno, ovšem zavání trochu hororem. Paní si šla vyzvednout na poštu doručenou zásilku. Pracovnice od ní převzala jak lísteček s oznámením, tak občanku a s oběma dokumenty odešla pro zásilku. Vrátila se s tím, že dopis je asi ještě u doručovatelky, s oznámením pošty, ale bez občanského průkazu. Došlo na zvyšování hlasů obou zúčastněných dam; zákaznice si byla jista, že průkaz úřednici předala, ale i ta trvala na svém. Žádný průkaz totožnosti neobdržela. To by přece musela vědět! Hrdinka mého příběhu si postěžovala na kontrolním odboru pošty, oznámila ztrátu (či odcizení?) na policii a odebrala se na „úřad“ pro nový. Tam se s údivem dozvěděla, že její občanka se nalézá ve Ztrátách a nálezech… Tato příhoda mě donutila k úvaze, že nejen lidé, ale potažmo i věci, se od páně Čapkových dob změnily. Dříve byly pouze potměšilé, ale projevovaly určitý stupeň slušnosti. V celkem dohledné době se ze svého úkrytu vynořily, a pokud se tak nestalo, jejich důležitost se ukázala býti mylnou. Nyní, jak se zdá, postřehly obecný trend vytrácející se slušnosti a přizpůsobily se. Bohužel… |
Ilustrace exkluzivně pro Pozitivní noviny © František FrK Kratochvíl http://frk60.aspweb.cz
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 02. 02. 2008.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
 |
Jan Vodňanský |
 |
Jitka Molavcová |
 |
Ladislav Gerendáš |
 |
Jiří Suchý |
 |
PhDr. Ing. Zdeněk Hajný |
 |
Milan Lasica |
 |
Vladimír Just |
 |
Blanka Kubešová |