Stanislav Moc: Neandrtálci

Rubrika: Literatura – Fejetony

Co ta dnešní věda všechno nedokáže! Představte si, že z kosti nějakého Neandertálce, kosti staré desítky tisíc let, vědci vydedukovali, že byl zrzavej a měl světlou pokožku! Teda, abych to upřesnil, to je úsudek ctěných vědců, neboť oni ze sequence DNA vyluštili, že Neandertálci měli tak málo melaninu, jako mají zrzci. Tím pádem se věda domnívá, že rudé vlasy pocházejí od Neandertálců. Tím pádem je nasnadě, že to museli být naši předci, kteří se promíchali s přišedšími Cro-Magnonci, neb zrzavé dítě může mít jakákoliv Evropanka a to ne nutně se zrzavým chlapem.
Genetika je holt nevyzpytatelná a plná úkazů jako je „throw back“, takže pokud se vám do rodiny připletl černoch z Afriky a nezáleží na tom, jak dávno tomu, neb jejich geny jsou těm našim dominantní, je tu možnost, že v nějaké té následné generaci se vám může narodit tmavé dítě s pysky jak ostružina. Pokud se vám připletl do rodiny černoch z Austrálie, máte vyhráno, neb k těm zas máme dominantní geny my, takže ne nám, ale jim se, chudákům, může klidně narodit blonďák nebo zrzek, aniž by maminka kdy viděla bílého muže, natož si na něj sáhla. Pro doplnění ještě uvedu, že asiatské geny nám jsou stejně dominantní jako ty africké, takže pokud si vezmete Asiatku, tak zapomeňte na blond děti.

Ovšem na Neandertálce se zapomenout nedá, neb nám zřejmě jejich geny stále proudí krví a občas se ta „krev“ přelije i do vlasů. Zapomeňte však na to, co do nás hustila věda ještě celkem nedávno, že Neandertálci byli vlastně napůl opice, vydávali skřeky a ploužili se na svých křivých nohách jak hrbatý Quasimodo z chrámu Panenky Marie v Paříži.
Kdepak, omyl! Vědci se spletli! Jejich falešná interpretace pochází z průzkumu kostí nějakého neandertálského dědečka, zkřiveného křivicí a artritidou, jehož vědci mylně vydávali za vzor své rasy, rodu nebo větve, říkejte si tomu, jak chcete. Asi jako kdyby za dalších 50 tisíc let následující civilizace vykopala ze země celkem zachovalého soudruha Lenina a tvrdila, že tak prťaví a syfilitičtí jsme byli všichni. Kdepak!
Dnes se ví, že soudruzi Neandrtálci byli atletických postav, tvrdých svalů a mnohem silnějších kostí. Dokonce tak silných, že v nich měli skoro o polovinu menší prostor, kde kostní dřeň vyrábí červené a bílé krvinky. Takového kdyby chtěl nějaký feudál vplést za trest do kola, tak mu to kolo rozláme a rozvalí. Ovšem jejich největší záhadou je, že měli větší mozky než my. Přibližně (a v průměru) o dvě stě kubických centimetrů, což je hodně. Proto ta záhada, neb až do nedávna věda vesele tvrdila, že inteligence je úměrně závislá velikosti mozku. Už to netvrdí. Prý je možno velikost kompenzovat organizací. Jinými slovy, čím lépe si svůj mozek zorganizujete, tím více můžete ušetřit na „výstavbě“, čili velikosti. Organizace se pozná podle členitosti mozkové kůry. Čím členitější, tím inteligentnější. Takže delfíni, jejichž mozek není skoro vůbec členitý, jsou úplní blci. To se to ovšem tvrdí, když jsme ještě žádný zkamenělý neandertálský mozek nenašli. Co by věda tvrdila, kdyby se našel a byl ještě členitější než ten náš, se neodvažuji ani domyslet, ale vědci by si s tím už poradili, jako si poradili zatím se vším. Třeba, nedomýšlím se, leč napadá mě, by členitost už nehrála takovou roli, viz delfíny!
Takže, abych to shrnul. Neandertálci jsou zřejmě předchůdci zrzavých Evropanů především, ale nás všech Evropanů také. A to je dobře, protože to byly holky a kluci silní a přemýšliví, však na to přemýšlení měli nejen vyvinuté mozky, ale i dost času, neb za evropských zimních večerů se nic jiného ani dělat nedalo. Možná, že ty miliony dní, které museli trávit u ohňů v jeskyních, neb venku čina náramná (nezapomeňme, že většinou byla doba ledová), vůbec nepromarnili, nýbrž si trénovali mozek různými hrami, které vyrývali do kostí. Pár těch kostí se našlo a jedna byla rozluštěna. Zachycovala lunární rok originálními zářezy do kosti. Možná od mamuta, to už si nepamatuji, ale mohla to být i kost jelení nebo zubří. Neandrtálci byli lovci a jedli především maso a patřila jim celá Evropa včetně Středního východu.
Pak přišli Cro-Magnonci a Neandertálci se z Evropy a vůbec ze světa, vytratili. Ti Cro-Magnonci, to jsme my, moderní lidé. Dlouho jsme si mysleli, že nám Neandrtálci podlehli, ba že jsme kontinent ovládli díky své chytrosti a lepší technologii a hle, Neandrtálci převezli nás! Prostě se v nás rozplynuli a jejich geny v nás přežívají díky naší pracovitosti, takže Neandrtálci se teď jen chytře vezou. Je ovšem docela možné, že i přispívají k tomu, jací jsme. Občas se mezi námi narodí vynikající myslitel, filozof nebo vědec, jehož myšlení překračuje velikost našeho průměrného chápání. Možná, docela možná, že se v něm ty naše geny a ty neandertálské naladily na přemýšlení z dob ledových ... kdo ví?
Jestlipak bychom neměli Neandertálcům vyhradit v Evropě nějaký národní park? Mohlo by se to jmenovat třeba „Woolly Mammoth National Park“ a rangery by tam dělali svalnatí zrzci? Heslo nad bránou by mohlo být „Rudí všech zemí spojte se!“ Ježiši, vždyť to už tady jednou bylo! A pak, Rudí se spojili a dodnes vládnou východní Evropě a sedí v každém parlamentu od toho českého až na Dálný východ! Já se dám asi k blonďákům!  

Originální ilustrace pro Pozitivní noviny © Martin Velek

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 09. 02. 2008.