Každá rodina má své zažité zvyky i zlozvyky. Nejinak je to i v rodině naší. Blížily se velikonoční svátky a to se, jako každý rok, musí uklízet. Někdy mně to připadá jako posedlost vdaných žen. Nemám rád generální uklízení a spontánní mytí oken. Jistě stejně jako většina ženatých mužů. Přetrpěl jsem úklid před vánočními svátky, pokusil jsem se přetrpět i tento předem prohraný boj. „Shnil bys ve špíně,“ prohlásí vždycky moje žena, když se snažím vyjednávat, že Vánoce a vánoční úklid byly nedávno. Velikonoční úklid je naštěstí už o něco menší, protože jsem po mnohaletém manželství prosadil, že se na Velikonoce odtahovat skříně nebudou. Fakt je, že jsem velikonoční úklid přežil a díky tomu mohu napsat toto svědectví.

Vajíčka se u nás barví, no barví se, barví je moje žena vždy v neděli před Velikonočním pondělím. Podle návodu své babičky a maminky vždycky už několik měsíců předem sbírá cibulové slupky a v nich pak vajíčka barví. Než je vloží do obarvené vody, přiloží na vajíčko snítku nějaké rostlinky a pak ho zaváže do kousku staré punčochy. Po přesně stanovenou dobu jsou vajíčka vařena, potom rychle vyjmuta a ponořena do studené vody, aby šla dobře loupat.

Abychom byli zdraví, pijeme různé bylinkové čaje. V zimě bezinkové, na jaře kopřivové, jindy míchanou směs.

V neděli vstávám obyčejně o něco později, a tentokrát žena nebyla doma. Zřejmě šla ještě něco opatřit.

 

K snídani míváme ovoce a potom čaj a chléb. Ovoce bylo od ženy připravené na talířku, chléb přikrytý ubrouskem, bylinkový čaj na sporáku. Snědl jsem ovoce (abych byl zdravý) a bylinkový čaj slil do hrníčku. Obvykle si čaj přislazuji medem, i když vím už předem co řekne moje žena: „Bylinkové čaje se nesladí.“ Vyslechnu námitku, ale přislazuji.

Ochutnal jsem přislazený čaj, ale nechutnal mi. Přisladil jsem více, ale moc to platné nebylo. „Co je to za novou směs?“ ptám se sám sebe. Už jsem si na různé směsi zvykl, zvyknu si i na tuto. Dojedl jsem, dopil.

Žena se vrací, jako vždy, obtěžkána dvěma plnými taškami nákupu. „Tak co, už jsi snídal?“ volá z předsíně. „Snídal, ale ten čaj mi moc nechutná, příště dělej ten bezinkový, ten je docela dobrý,“ odpovídám hlasitě.
„Ale vždyť to je bezinkový,“ ozývá se z předsíně.

Nádobí je u nás uloženo a rozděleno na hrnce a kastroly s rovným dnem a hrnce a kastroly se dnem vypouklým. Bylinkové čaje se vaří v kastrolu se dnem rovným, vajíčka se vždy barvila ve větším kastrolu s vypouklým dnem.

Letos poprvé žena provedla změnu a cibulovou vodu na vajíčka vařila v kastrolu se dnem rovným.

Cibulový vývar ze slupek s medem pít nedoporučuji. Také zažité zvyky by se měly dodržovat.

Na otázku ženy: „Kam jsi dal tu vodu na vajíčka?“ jsem raději neodpověděl.