Zbývá dodat...

Pavel Buňata: O nešťastnejch králíkách

Zbývá dodat... Literatura

Je mi upřímně líto statistika a jeho bezesných nocí, které musel probdít, než se mu podařilo předložil podložený údaj o tom, že kluci, co jsou na kluky, jsou jednoznačně promiskuitnější než kdejaký jedinec jeho rodné  smečky.  Kdyby místo šmírování  jezdil na vandry a na chmelové brigády, pamatoval by stejně jako já kluky, co byli na holky, když teda nějaký holky zrovna byly po ruce.

Když mně zavolal agent

Zbývá dodat... Literatura

Když mně zavolal agent z Macksville, že má pro mne dům v S.Pointu, neváhal jsem ani okamžik a nabídku k pronajmutí přijal. Mělo to tu výhodu, že pozemek, na kterém dům stál, byl v přímém sousedství mé subdivize ... 

Jitka Dolejšová: Mezi nebem a oblohou

Zbývá dodat... Literatura

Tu neděli jsem byla hodně unavená. A tak není divu, že jsem usnula ještě dřív, než jsem stačila přečíst svou obvyklou jednu kapitolu právě rozečtené knihy....  Ale ten sen .....Stále se mi před očima míhala čísla, pořád dokola, zvětšovala se a hrála všemi barvami......  Probudila jsem se a zprudka se posadila na posteli.

Alena Wienerová: Opravdu vydařený večer

Zbývá dodat... Literatura

Jiří se svojí ženou Jitkou si užívali spokojeného života. Blížilo se výročí svatby a Jiří přemýšlel, jak nejlépe tento významný den s manželkou oslaví. Byl dlouhou dobu nezaměstnaný, manželka na mateřské dovolené, roční syn také nemohl být o nic ošizen. Peněz se moc nedostávalo. Sociální podpora vystačila jen na nejdůležitější životní náklady.

Václav Židek - Vladimír Kulíček: I to se může stát … Aneb nevážně o vážném

Zbývá dodat... Literatura

Jsem si vědom toho, že nebývá obvyklé zahajovat předmluvu ke knížce slovy: Přitroublý dědek. Namístě by bylo uvést datum narození autora, jeho vzdělání a běh životní dráhy. Přesto se domnívám, že drobná životní příhoda může přinést k poznání autorovy osobnosti často více, než obsáhlé a proto nudné curriculum vitae.

Baťůžek

Zbývá dodat... Literatura

Baťůžek se toho dne těšil do školy a nemohl se dočkat, kdy tam už konečně vyrazí. Chodil do školy rád, chodilo tam plno jiných baťůžků, tak jak oni nosil tam plno vědomostí a mnohé jiné zase přinášel v sobě domů, ale nebyl z nich nikdy zkoušen - a to byla veliká krása!

Chrobák žravý - americký

Zbývá dodat... Literatura

Narodila som sa v malej dedinke, ktorú pomenovali podľa jazera, ktoré museli pašeráci zo susedných dedín obchádzať, keď chodili tovar vymieňať do Poľska. Preto, keď jazero vypustili, osadníci dali novej vieske meno Ochodnica. Dedinku chovajú horské kopce v náručí, horské pramienky jej život vlievajú do riečky Ochodničanky a tá sa vlieva do rieky Kysuce.

Pavel Pávek: Kovář, který uměl trhat zuby

Zbývá dodat... Literatura

Zamyšlen seděl krátce po západu slunce před chýší a snažil se vymyslet čím to asi bude, že proudy zbožných poutníků, směřující k jeho poustevně, nějak prořídly. No, prořídly. Docela přestaly proudit a to není pro poustevníka nic příjemného. Večer byl sice jako popsaný v turistickém průvodci, ale poustevník Řehoř neměl nějak na romantiku náladu. Zalezl do příbytku z větví a velkých kusů vyschlé kůry, přikryl se starou houní a usnul.

Stanislav Moc: Mráz přichází i v srpnu - Milý Kominíče, milá komičko

Zbývá dodat... Literatura

Milý Kominíče, milá komičko, já jen abyste viděli, že ten češtin neovládám už nejlíp a ženský tvar od kominíka mi dělá značné potíže. Čímž netvrdím, že ten mužský tvar je správně. Přesto mi ženské tvary dávají více zabrat, což je asi přirozením, pardon, přirozené! Při rození dopisů to máme těžké všichni, neb nikdo dopisy nepíše rád, rádi je jenom všichni čteme.

Pavla Gajdošíková: Odhodlání

Zbývá dodat... Literatura

Den jako každý jiný. Pořád to samé. Ráno vypravit děti do školy, ranní šálek kávy, něco uvařit, trochu uklidit. Den uteče... za chvíli přijdou děti ze školy, napsat s nimi úkoly, pak si chvilku povídat, co bylo ve škole. Ale to jen někdy, jelikož učební osnovy mi připadají stále více náročnější, než byly kdy dříve předtím. Takže učení se někdy protáhne až do podvečera. No a už je tu příprava večeře. To přece není možné!! Tolik ideálů jsem měla na škole! Kam se to všechno podělo?! Copak takhle jsem to chtěla?!

Stanislav Moc: Čestný pionýrský!

Zbývá dodat... Literatura

S Petrem se klábosilo dobře a měli jsme o čem, i když já jsem měl na starosti děti, takže jsem mohl pít i klábosit trochu omezeně. Hlavně proto, že jsem musel zůstat střízliv, abych jej večer mohl odvézt na nádraží a pak jet rychle do nemocnice vyzvednout ženu z práce. Tou dobou už jsem děti nakrmil, vykoupal a dal do postelí, takže když jsme vyjížděli, děti už spaly.

Jana Stuchlíková: Síla okamžiků

Zbývá dodat... Literatura

Ve svém životě prožíváme nepřetržitý sled okamžiků. Navazují na sebe, jeden na druhý, některé jsou nepostřehnutelné, jiné jsou emocionálně vypjaté, nezapomenutelné nebo také takové, o které nestojíme. Bez ohledu na to, jaké jsou nebo přesněji, jakými se nám zdají být, prožíváme je neustále.

Vladislav Neužil: Horoskop

Zbývá dodat... Literatura

Prohlížel jsem si nějaký odložený časopis a můj zrak padl na slovo HOROSKOP. Obvykle této, podle mě přihlouplé rubrice, nevěnuji nejmenší pozornost. Proč někteří lidé horoskopy čtou, nebo se dokonce podle těchto rad řídí, jsem nechápal. Po tom, jak tohle slovo vzniklo, jsem nikdy nepátral. Nevím proč, ale jen tak ze zvědavosti jsem si v kapesním slovníku cizích slov našel definici: horoskop = astrologická předpověď budoucnosti.

Nešťastná náhoda?

Zbývá dodat... Literatura

Už několik let jezdila ráno do práce stejným vlakem, ve stejnou dobu, jako tolik jiných s ní. Všichni už se od vidění znali. A ne, to není tak docela pravda. Najednou objevila novou, zajímavou tvář. Nejdřív jezdil ve stejném vagonu...

Naděžda Munzarová: Zpráva o tom, proč jsme z Duesseldorfu nemohli poslat vánoční pozdravy a PéeFky

Zbývá dodat... Literatura

Duesseldorf má velice ojedinělou výsadu, jejíž sláva a ohlas proběhl už dávno celým světem: na pobřeží říčky Duessel nalezli archeologové doposud NEJSTARŠÍ LEBKU NEANDRTÁLCE. Nedostali jsme se zatím k hlubším informacím o vývinu zdejší populace, ale zdá se, že není nutno dále kopati, neb živoucí neandrtálci vesele pobíhají po ulicích tohoto velkoměsta. Pokud nepobíhají, nesprejují, či nekřepčí v diskotékách, shromažďují se většinou v organizaci zvané TELECOM.

Stanislav Moc: Vnučka

Zbývá dodat... Literatura

Vnučku miluji bezmezně, i když si to vlastně ani nijak nezaslouží. Je to prostě taková malá ženská, která si mě omotala kolem prstu jako kdysi její babička. Její babičku samozřejmě miluji také, ale už dávno ji nenosím všude v náručí, jak se o tom zpívávalo v jedné z našich národních písní. Ne, že bych ji už neunesl! Věkem mně sice síly ubylo a babička navíc trochu přibrala, ale i tak bych ji unesl, i když faktem zůstává, že už ne tak daleko, jako kdysi.

Stanislav Moc: Mráz přichází i v srpnu - Doba snění a doba počátku

Zbývá dodat... Literatura

Když jsem dorazil na dunu nad pláží, byla ještě tma, ale obzor se již červenal. V rudé záři mi kumulovité mraky těsně nad oceánem připadaly jako koruny stromů. Jako kdybych se díval na alej lip někde v dáli, přes louku a v zimě. Z té vyvýšeniny se moře zdálo rovné, jakoby pokryté ledem a houpající se vlny vytvářely dojem, jako by se přes planinu hnal nízký vítr, který všechno umetal.

Petra Haasová: Udělej něco pro sebe!

Zbývá dodat... Literatura

Nemýlila jsem se. Budík na stole řádil jako tornádo, ačkoli při pohledu z okna mi připadalo, že je něco málo přes půlnoc. Bylo načase vstávat. Žádné teplé letní paprsky, žádné švitoření ptáčků, a při pohledu do zrcadla jsem spatřila něco jako vlnitý plech (a stejně tak to na mojí straně nešlo nijak narovnat).

Jitka Dolejšová: Děkovný dopis

Zbývá dodat... Literatura

Pan Pšenička je svědomitý, pilný a tichý úředníček v jednom velkém podniku. Nedávno dostal od svého vedoucího oddělení za úkol, aby napsal děkovný dopis. Pan generální ředitel prý chce poděkovat jednomu ze zaměstnanců, panu A.B., který našel na chodbě peněženku i s doklady a vrátil vše v pořádku majiteli.

Stanislav Moc: Mráz přichází i v srpnu - Psal se 21. srpen 2003

Zbývá dodat... Literatura

Není to slavné datum, pouze památné a takových je v českých dějinách spousta, ale přece jenom to je datum moc živé na to, abych jej přešel stejným způsobem jako třeba výročí bitvy na Bílé Hoře nebo upálení Mistra Jana Husa. Však patřím do generace „osmašedesátníků“ stejně jako můj otec patřil mezi „mnichovany“ a konec konců ten rok mě ovlivnil mnohem více než Mnichov jeho, protože jsem „vypadl“ z celého toho kolotoče českých dějin a průserů a stal se Australanem.

Celkem se zde nachází 94 článků

Další strana »