Miroslav Sígl: Přátelé a známí TGM na Mělnicku
Rubrika: Publicistika – Co je psáno...
Před mnoha dávnými lety jsem se začal zajímat o lidi, kteří něco ve svém životě již vykonali; o výsledcích jejich činnosti se veřejnost dozvídá prostřednictvím médií, anebo které jsem sám osobně navštívil. Vznikala postupně bohatá databáze a jejím vyústěním je nyní encyklopedie Kdo byl a je kdo na Mělnicku, Kralupsku a Neratovicku (vydalo nakladatelství Libri, Praha na 648 stranách). Jsou v ní hesla či medailony o 1750 lidech, dále je zde  historický a samosprávný přehled okresu, o každém ze 76 měst a obci základní údaje se jmény jejich představitelů od dob vznikající samosprávy v letech po roce 1850, jmenný přehled obecních kronikářů a také přehled všech škol na tomto území včetně někdejších i současných správců či ředitelů. Přesto se této encyklopedie zatím prodalo jen ke čtyř stovkám výtisků (z neziskového nákladu 1500 kusů), přičemž při její prezentaci v Masarykově domě na Mělníce uvedl mělnický historický publicista PhDr. František Purš, že podobná encyklopedická kniha o regionu pochází z roku 1892 a sepsal ji tehdy středoškolský profesor Ludvík Böhm – a vydal vlastním nákladem! Teprve když bylo prvních několik set výtisků rozebráno, „chytli se měšťané za nos“ a požádali pana profesora o souhlas k jejímu druhému vydání za finanční prostředky města a okresu. Ani dnes se bez této knihy žádný historik, učitel, vlastivědný pracovník či obyčejný smrtelník, zajímající se o svůj kraj a jeho minulost, neobejde. Čili – 115 let uplynulo, než mohla vzniknout encyklopedie nová, aktuální, mapující a charakterizující z dnešních hledisek nejen pravěký či středověký, ale i samosprávný vývoj se všemi šlechtickými a panovnickými rody, se jmény, která se zapsala do historie od 18. století až po současnost. Je pozoruhodné, že mezi jmény se můžeme mnohokrát setkat s těmi, kteří přišli osobně do styku s Tomášem Garriguem Masarykem, byli například jeho spolupracovníky, kteří se hlásili či hlásí k jeho odkazu, a také poslední pamětníci, kteří žili v době, kdy byl prezidentem Osvoboditelem naší republiky a jejich vzpomínky nevymizí nikdy z paměti. Bylo to vždy pro mne radostné zjištění, o něž bych se rád nyní podělil. Jde zejména o tyto osobnosti v abecedním pořádku, tak jak jsou uvedeny ve jmenované encyklopedii (ovšem zde je uvádím v podstatně zhuštěné formě). Bulova Josef Adolf, MUDr. (*29. 12. 1840 Mělník, †1. 12. 1903 Praha), autor náboženských textů. Byl znám svým vystoupením v souvislosti s justiční aférou – hilsneriádou z roku 1899, v níž stál na straně TGM a patřil k důležitým svědkům; jeho žena jako majitelka krejčovské školy pomohla objasnit okolnosti související s oblečením oběti Anežky Hrůzové. Císař Ferdinand (*26. 2. 1850 Ledčice, †14. 6. 1932 Loučeň u Nymburka), evangelický bohoslovec, dlouholetý přítel TGM, jehož v roce 1880 získal za člena evangelické církve. Masaryk tak uskutečnil svůj záměr opustit církev katolickou a v reformované církvi evangelické viděl pokračování českých tradic i naději pro další vývoj a pokrok v duchovním životě. Čadek Rudolf (činný na přelomu 19. a 20. století), redaktor týdeníku Obzor, který na Mělníce vydávala Česká strana pokroková (realistická) a kolem níž se soustřeďovali četní evangelíci a realisté. Redakce byla ve styku s TGM, s jehož politikou seznamovala veřejnost a po jeho návštěvě 20. září 1908 na Mělníce uveřejnil týdeník v září a říjnu na pokračování Masarykovu přednášku Potřeba pokrokové politiky, kterou zde pronesl. Dvořáková Zora, PhDr., CSc. (*15. 12. 1934 Kladno), spisovatelka, historička, sochařka, která několika svými pracemi prokázala svůj vztah nejen k Mělnicku, ale právě též k TGM mj. svou knihou Než se stal prezidentem (vyšla v roce 1997). Herben Jan (*7. 5.1857 Brumovice, †24. 12. 1936), novinář a spisovatel, zakladatel a redaktor listu ČAS, navštěvoval hojně Mělník, Veltrusy a Všestudy, kde pobýval u svých přátel malířů Lva Šináka a Václava Pokorného v Dušníkách nad Vltavou a u lékárníka Josefa Štolce v Miřejovicích. Vydal mj. knihu Životopis T, G. Masaryka. Jozífek Otakar, vlastním jménem Josef Dyrhon (*1872 Kly, †5. 10. 1919 Předboj), sociolog a publicista. Vycházel z prací TGM, psal do Času. Kašpar Ludvík Bohumil (*7. 5. 1837 Ledčice, †8. 12. 1901 Praha), evangelický teolog, hudebník, komponista. Své vzdělání získal i v zahraničí, doma působil jako farář na Mělnicku a Podřipsku, vydával svá literární i hudební díla, založil křesťanský spolek mladých mužů Blahoslav, jeho aktivity sledoval velmi pozorně TGM a zúčastnil se nakonec i jeho pohřbu. Kovárna František, PhDr. (*17. 9. 1905 Krpy, †19. 6. 1952 New York, USA), pedagog, překladatel, spisovatel. Emigroval již v roce 1948, žil nejprve v Německu, kde byl profesorem na Masarykových kolejích v Ludwigshafenu. Unikl osudu Marie Horákové, v nezákonném procesu s ní v listopadu 1948 byl odsouzen k trestu smrti in contumatiam a teprve v roce 1993 mu byl trest zrušen v celém rozsahu. Téhož roku obdržel Řád TGM in memoriam. Jeho dílo je velmi rozsáhlé, obsahuje úvahy, polemiky, ale i romány, eseje a kritické studie o českém umění a jeho místě v evropské tradici a současnosti. Kratochvíl Václav (*1.4. 1861 Mlčechvosty, †21. 4. 1919 tamtéž), archivář, publicista, studoval historii a filozofii na pražské univerzitě, byl žákem TGM. Po vzniku samostatného Československa se mu podařilo urychleně převézt vrcholné české archiválie z Vídně do Prahy. Jeho synem byl Miloš Václav Kratochvíl, spisovatel (1904-1988). Kýhos Václav (*11. 10. 1897 Kralupy nad Vltavou, †?), legionář, poručík 39. střeleckého pluku čs. legií v Itálii a po válce byl vybrán do Hradní stráže prezidenta T. G. Masaryka, kde působil věrně až do výslužby. Máchová – Kostelecká Karla (*21. 10. 1853 Beroun, †16. 5. 1920 Praha), učitelka, politička, působila několik let na Mělníce. Po čtyřletém pobytu v USA na popud T. G. Masaryka stála u zrodu Dělnické akademie (dnes Masarykova dělnická akademie) a kandidovala jako první žena do českého zemského sněmu. Patřila k přítelkyním Charlotty Masarykové, s níž spolupracovala v ženském hnutí. V letech 1901 – 14 řídila Ženský list, který byl po vypuknutí války zastaven. Makovský Vincenc (*3. 6. 1900, †28. 12. 1966), sochař, designér, autor mnoha monumentálních realizací, mj. sousoší Vinobraní pro fontánu v Mělníku a sochy TGM, instalované v roce 1936 v Masarykově kulturním domě na Mělníce. Petrželka Václav (*23. 12. 1870 Mneteš, †5. 12. 1935 Mělník), podnikatel, veřejný činitel, osobní přítel TGM, jehož rodinu za první světové války zásoboval potravinami. Byl důvěrníkem mělnického výboru Mafie – ústředního orgánu českého odboje. Po válce mu prezident Osvoboditel osobně poděkoval a pravidelně ho zval na Pražský hrad, kde se stýkal s významnými politiky a osobnostmi. Oniščenko Alexandr (*17. 7. 1957 Černigov, Ukrajina), akademický malíř, který se usadil od roku 1991 v zaniklém barokním kostelíku sv. Jana Nepomuckého na Mělníce-Chloumku, který sám zrestauroval. V roce 1998 byl za svou činnost oceněn vyznamenáním Masarykovy akademie věd. Pánek Tomáš Antonín (*22. 2. 1901 Příčina u Rakovníka † 15. 1. 1983 Kralupy nad Vltavou), spisovatel. Byl spoluzakladatelem Masarykovy letecké ligy, která působila ilegálně i za nacistické okupace). Ve svých dílech obdivoval T. A. Baťu, psal v duchu demokratické masarykovské humanity, mnohé své knihy připisoval T. G. Masarykovi, Edvardu Benešovi a M. R. Štefanikovi. Plesinger – Božinov Miroslav, Ing. (*8. 6. 1883 Lobkovice, †17. 1. 1963 Praha), politik, diplomat. Po boku Edvarda Beneše a spolu s TGM a dalšími účastníky byl významným organizátorem národního odboje v zahraničí. Na popud TGM založil v roce 1915 s novinářem Lvem Sychravou časopis politické emigrace Československá samostatnost. Do vlasti se vrátil s TGM v prosinci 1918 a v samostatné republice působil v diplomatických službách, v nichž mimo jiné se zasloužil o věčný nájem v nizozemském Naardenu, kde je pohřben J.A. Komenský, jakož i o její úpravu na památník. Rohlíková Jana, Ing. (*30. 4. 1938 Praha), projektantka, etnografka, zabývá se agendou Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Nikdy nezapomene na maminčino vyprávění o tom, kdy jako jedna z nejlepších gymnazistek na Mělníce byla vybrána k uvítání prezidenta TGM při jeho návštěvě města a vinobraní 20. září 1922. Tehdy se jmenovala Barunka Beinová. Soukup Lubomír (*3. 11. 1915 Mělník, †2. 10. 1991 Lyon, Francie), bohemista, diplomat. Úzce spolupracoval se synem TGM Janem Masarykem, po válce byl jeho osobním tajemníkem na ministerstvu zahraničních věcí. V roce 1948 odešel do exilu, v roce 1990 po návratu se stal poradcem prezidenta republiky Václava Havla. V roce 1994 vydal knížku Chvíle s Janem Masarykem. Štorch Eduard (*10. 4. 1878 Ostroměř, †25. 6. 1956 Praha). pedagog, archeolog, spisovatel. Při svých objevech a sběrech neolitického sídliště v Lobči na Mělnicku si zde pořídil rodinný domek. Napsal mnoho knih pro mládež, zejména z dob pravěku, byl průkopníkem nových pedagogických metod a prvních škol v přírodě, jakož i první dětské farmy, kterou navštívil T. G. Masaryk v roce 1926. Trojan Jakub, prof., Ing. ThDr. (*13. 5. 1927 Paříž), teolog, pedagog. Byl v letech 1956-66 farářem Církve českobratrské evangelické ve sboru Neratovice a Libiš. Po hrdinském činu Jana Palacha, který k němu do sboru jezdíval s maminkou ze Všetat, se s ním loučil nad hrobem v Praze Olšanech. Byl zbaven státního souhlasu vykonávat duchovní službu, existenčně postihován po celou dobu totalitní komunistické normalizace. Po listopadu 1989 byl jmenován děkanem Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a v roce 1998 mu byl udělen Řád Tomáše G. Masaryka. Tykal Josef (*18. 2. 1877 Soběkury, †1952 Mělník), veřejný činitel, dlouholetý starosta města Mělníka, poslanec Národního shromáždění. O jeho zásluhách se pochvalně vyjádřil T. G. Masaryk při své opětovné návštěvě Mělníka v roce 1936. Jako účastník protifašistického odboje byl vězněn. V roce 2006 mu byl udělen Stříbrný řád Mělníka in memoriam. Umirov Boža, vlastním jménem Bohumír Nepomucký (*8. 11. 1864 Mělník, †12. 12. 1929 Chicago, USA), pěvec, pedagog. V době první světové války finančně podporoval zahraniční odboj, stal se prostředníkem mezi pařížskou kolonií a T. G. Masarykem, prosadil jednotnou odbojovou linii podřízenou Čs. národní radě. Po válce zůstal v zahraničí a byl profesorem hudby v Chicagu. Žilka František, ThDr. (*1. 6. 1871 Dolní Rožínka, †9. 2. 1944 Praha), farář Českobratrské církve evangelické, působil na Mělníce v letech 1902-19, kdy ho také několikrát navštívil T. G. Masaryk a z jedné návštěvy 20. září 1908 je známa přednáška TGM Potřeba pokrokové politiky. Byl překladatelem z mnoha jazyků, zejména Nového zákona z řečtiny do novodobé češtiny, ale též autorem mnoha literárně historických publikací a monografií. Uspořádal rovněž výbor Husových spisů v moderní češtině. V roce 1939 se vrátil do Mělníka na zasloužený odpočinek. *** Mělnicko se ke všem těmto jednotlivcům hlásí, rádo je připomíná, neboť vytvářely úzké sepětí s osobností našeho prvního prezidenta Osvoboditele; jejich jména, život a činnost se staly naplněním jeho odkazu. Velkým pojítkem mezi Mělnickem a TGM byly především politická strana pokroková (realistická) a evangelická církev. Po první světové válce vítal Mělník TGM na slavnosti vinobraní v roce 1922, a to jako nástupce Karla IV., Jiřího Poděbradského a jako druhého Jana Amose Komenského, jak o tom referoval tehdejší tisk. Na Mělnicku najdeme i několik soch TGM, jsou po něm pojmenovány mnohé objekty, školy, ulice ve městech. Působily zde spolky a instituce s jeho jménem, nejrozšířenější v první republice Masarykova liga proti tuberkulóze. V tomto přehledu neuvádím jména básníků – zdejších rodáků, jejichž verše o TGM se často recitují. Zvláště pak při loňské pietní akci k 70. výročí úmrtí se dokázalo mnoho občanských aktivit a církví spojit se samosprávnými orgány, aby spolu s občany důstojným způsobem vzpomněly zakladatele našeho státu, velkého myslitele a vpravdě nezapomenutelného člověka. Další vzpomínkové události se chystají i k letošním „osmičkovým výročím“ naší republiky. |
Originální ilustrace pro Pozitivní noviny © Olga Janíčková
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 31. 05. 2008.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
 |
Jiří Menzel |
 |
Jan Vodňanský |
 |
Vladimír Just |
 |
Josef Fousek |
 |
Karel Šíp |
 |
Stanislav Motl |
 |
Blanka Kubešová |
 |
Ladislav Gerendáš |