Nebylo lehké získat tohoto oblíbeného umělce, který je dosti zaneprázdněný svými vystoupeními po celé České republice, kde po celá dlouhá léta rozdává lidem radost, smích, pohodu v duši i v srdci, ale i svým nenásilným způsobem nutí také lidi k zamyšlení nad sebou samými, nabádá k uznání dobré práce jiných a k pokoře. Má totiž nasmlouvány akce na dlouhou dobu dopředu a také jeho zdravotní stav ho sem-tam pozlobí.

Nebylo také lehké přemluvit vydavatele a „otce“ Pozitivních novin Pavla Loužeckého, všem známého velkého „workoholika“, aby na pár dní přenechal žezlo nad chodem internetového magazínu svému kolegovi, šéfredaktorovi Václavovi Židkovi a vydal se do Švédska, kde dobré jméno Pozitivek se daří šířit další nadšené osobě, která propadla kouzlu těchto novin. Ovšem dle přísloví, že když se chce, dobré dílo se vždy podaří, se  zadařilo i nám a Josef Fousek za doprovodu svého syna Tomáše a Pavel Loužecký přicestovali 28. dubna 2008 do Švédska, aby zde na dvou místech prezentovali pro krajany svou show a Pavel Loužecký Pozitivní noviny.

Veskrze první setkání s Čechy v zahraničí proběhlo neformálně na půdě České ambasády, kde jmenované pány přijal velvyslanec České republiky ve Švédsku RNDr. Jan Kára.
Před pracovníky ambasády v jednom z reprezentativních salónků se Pavel Loužecký rozpovídal o podrobnostech týkajících se genealogické tabule, kopii originálu rodokmenu, kterou ambasáda obdržela darem od tvůrců originálního díla Jana Drocára a Pavla Loužeckého a který bývalá velvyslankyně ve Švédsku paní Marie Chatardová předala jako dárek při audienci na rozloučenou švédskému králi. Toto impozantní dílo, jež má i ve zmenšené podobě úctyhodné rozměry 230x90 cm, které nejen velmi mistrně zarámoval a zasklil, ale i celé sponzoroval Dalibor Ležák, stockholmský krajan vlastnící soukromou firmu s názvem VASA KONST www.vasakonst.com, budí patřičnou pozornost a zvídavé otázky...

Jaká by to byla návštěva cizí země bez návštěvy místní ryze české restaurace? Ve Stockholmu splňuje tyto parametry beze zbytku - ať se autentického prostředí, různých druhů piva či servírovaných pokrmů týče – Krogen Soldaten Svejk (Restaurace u Švejka, www.svejk.se).

                         

Ke stolu k nám přijali pozvání: profesor ekonomie Pavel Pelikán, soukromý podnikatel v oblasti počítačové techniky Jaroslav Pálenský a v neposlední řadě významný hudebník a úspěšný podnikatel v této oblasti Tomáš Danko. Uvedené fotografie dokumentují skvělou náladu vládnoucí tomuto posezení.

 Tomáš Danko, Trollbäcken, Švédsko

Setkání s Josefem Fouskem mě velice příjemně překvapilo. Je to člověk velmi veselý, lidský a přátelský, nedivím se, že ho mají lidé tak rádi. Báječně jsme si popovídali! Jsme oba muzikanti, láska k hudbě se nám stala celoživotním povoláním. Jsme oba rebelové, naše životní cesty jsou stejné, ovšem s tím rozdílem, že mě vyhodili z republiky a on byl na dlouhá léta odstaven. Mám k němu ohromný respekt, že jeho názory jsou stálé, že se nedal koupit. To si u něj moc cením. Přeji mu vše nejlepší v životě. Je to fantastický člověk!

Počasí našim hostům bohužel příliš nepřálo, ale i přes to si stačili prohlédnout několik zajímavých míst z hlavního města Švédského království, Stockholmu, zejména největší kulturně-historický „tahák“ proslulou loď Vasa, potopenou při panenské cestě v roce 1628 a znovuobjevenou roku 1956 a vytaženou na denní světlo v roce 1961.  - viz článek Slavomíra Pejčocha-Ravika: Znovuobjevení VASY

 

Pod názvem "Nemám čas lhát aneb Zpověď srdce..." uspořádal Švédsko-česko-slovenský krajanský spolek (STSF) v „magický den“ ve středu 30. dubna autorský večer s písničkami a povídáním s velice oblíbeným básníkem a písničkářem Josefem Fouskem za hudebního doprovodu na kytaru a foukací harmoniku jeho synem Tomášem.

Na vystoupení přišli pochopitelně i tací, kteří nevěděli, kdo Josef Fousek je. Netřeba dodávat, že byli velmi mile překvapeni. A ti, kteří si mysleli, že ho ze čtení knížek a z poslouchání cédéček znají, se velmi mýlili. Totiž dokud člověk Pepu Fouska nezažije osobně, nesetká se s ním, nevidí jeho rozzářené upřímné oči, neskrývanou mimiku celého těla, nepocítí jeho laskavý, ale i mnohdy kriticky do společnosti namířený humor, nevyposlechne si v jeho podání krásné, moudré verše a aforismy, neslzí smíchem nad životními příběhy sic lehce přikrášlenými, ale v gruntu pravdivými, nepodiví se nad jeho entusiasmem a lidstvím, přátelským přístupem ke každému člověku, jeho pokorností k životu, nad jeho pevnými lidskými postoji, jeho životním osudem, nad množstvím vydaných a věčně rozebraných knih, nemůže říci, že Pepu Fouska zná. Nezná.
V živém podání je Pepa Fousek jako hurikán. Ovšem pozor, ne hurikán, který ničí a zanechává za sebou spoušť a pláč, nýbrž hurikán, který do vašich srdcí a duší přivane nezapomenutelně krásnou pohodu, smích a radost, poučení a vzpomínky na doby ne dlouho minulé, upozorní vás na nešvary v naší společnosti a pochválí to dobré a správné. Je to mírný, laskavý a spravedlivý člověk, kterému není lhostejné, kde on sám, jeho přátelé a blízcí, ale i jemu neznámí lidé žijí. Snaží se svým vlídným humorem, ale i věcnou kritikou poukázat na to, co by se mělo změnit nebo naopak, co zachovat. Je velmi příjemné ho poslouchat a nechat se ovlivňovat, snažte se o to také, vyplatí se vám to...

Od čtvrtka 1. května do soboty 3. května byli oba pánové Fouskové a Pavel Loužecký účastni každoročního setkání skandinávských krajanů v místě zvaném Kyrkekvarn, nacházejícím se nedaleko města Jönköping. Cesta ze Stockholmu, trvající přibližně čtyři hodiny jízdy autem, přináší s sebou mnohá poznání o švédské krajině a pamětihodnostech. Některé se podařilo našim hostům zblízka zhlédnout.

 

V místě každoročního setkání, možná díky deštivému počasí, to hučelo doslova jako ve včelím úle. Bylo patrné, jak se chce každý s každým chvíli bavit, po roce si sdělit novinky rodinného či jiného charakteru, ale naštěstí daný program vždy v určitou dobu přerušil tento „hukot“ a osazenstvo si vyposlechlo kulturní či jiné příspěvky.

Během těchto společných krajanských dní se událo mnohé – po milém přivítání předsedou Svazu českých a slovenských spolků ve Švédsku Vratislavem Langrem, civilním povoláním profesorem na Chalmerské univerzitě v Göteborgu, a tradičním dortem a kávou přišla v programu řada nejprve na Pavla Loužeckého a prezentaci jeho Pozitivních novin. Je milé podotknout, že někteří z osazenstva tento internetový magazín už ve Švédsku nejen znají, ale rádi a pravidelně si ho čtou, či dokonce někteří již do něj přispěli svými ohlasy.
Pavel Loužecký nabídl spolupráci krajanským spolkům, ale i jednotlivcům a vybídl je, aby se nebáli a odvážili se něco napsat, inspiraci že mohou načerpat z téměř tří tisíc příspěvků v Pozitivkách již publikovaných a z velkého množství předložených projektů.

Čerstvá novinka od Jana Drocára z projektu o Přemyslovcích  v podobě krátkého dokumentárního filmu hovořící o zrodu genealogické tabule vedoucí od prvního Přemyslovce po ženské línii ke švédskému králi, ale i jiných rodokmenů, vyústila v poměrně živou diskusi, která potěšila nejen samotného Pavla Loužeckého, ale všechny zúčastněné, jelikož je to zajímavé a "elegantní" téma. 

 
 

Povstáním a minutou tichou jsme všichni uctili vzpomínku na našeho drahého kamaráda, ne dávno zesnulého Zdeňka Černého, kterého obzvláště děti na každoročním letním jazykovém táboře na ostrově Vrångö poblíž Göteborgu doslova milovaly a který měl lidsky velmi blízko k Vratislavovi Langerovi, jenž pronesl tichou vzpomínku na něj, při čemž se mu zadrhával hlas a slzy kanuly po tváři. Zanechal po sobě v našich srdcích hlubokou stopu... 

Procházka starou čínskou poezií  v aranžmá Otakara Štorcha a v podání několika interpretů  vnesla do řad posluchačů pohodu, něhu a eleganci. Křehké výtvory z keramiky a malované obrázky neméně křehké autorky Míly Drunecké nás zanesly duchem do krásné švédské přírody.

Kvůli deštivému počasí si ovšem nikdo nemohl na nedalekém krásném jezeře vyzkoušet pádlovaní na kajaku.

Hosté z řad diplomatů z obou ambasád a Českého centra se vystřídali ve svých proslovech a zodpověděli otázky, které jim krajané kladli.

Na letošním setkání došlo k významné události pro naše dva krajany – Otakara Štorcha a Pavla Mrázka, kteří za svou obětavou a dlouholetou práci pro krajanskou komunitu obdrželi osobně z rukou předsedy Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí pana Josefa Zosera pamětní medaile.

 

Pokud se člověk nachází v blízkosti města Jönköping, není myslitelné vynechat prohlídku překrásného celodřevěného kostela v Habo, dříve centra společenského dění, k němuž vedlo kdysi sedm cest. Nyní se pyšní svou krásou na opuštěném venkově. Z praktických důvodů se lidé přestěhovali do 5 km vzdáleného místa, kudy vedla železnice a založili tam novou obec. Ale tou opuštěností se z kostela nestalo muzeum, konají se zde dále bohoslužby, křtiny, pohřby, i koncerty vážné hudby, i když v omezeném počtu. Kostel si zachoval dnešní podobu z roku 1723, pískovcový oltář pochází ze čtrnáctého století, křtitelnice ze století třináctého.

Nádherné malby, nazývané "sedlácké baroko" pokrývající nejen strop, ale i stěny, což bylo v době jejich vzniku zcela výjimečné, činí kostel naprosto unikátním. Vyobrazené biblické výjevy a texty měly sloužit k lepšímu zapamatování výuky katechismu.

Z lavice nad oltářem sledovali mši ti nejvzácnější hosté. V tu chvíli jsme se tak cítili i my, když nám tam bylo dovoleno usednout. Vstup na ochoz totiž není běžně návštěvám dovolen.

 Otakar Štorch, Vallentuna, Švédsko

Kyrkekvarn neboli Kostelní mlýn měl i letos ve svém sedmadvacátém tradičním setkání, a nejen krajanů, své specifikum. Naši diplomatickou misi v království švédském zastupovali v čele s naším velvyslancem, panem Janem Károu, obchodní rada Jiří Charvát, konzul Marcel Audy a ředitelka Českého centra Lucie Svobodová. Velmi milá byla účast velvyslance Slovenské republiky pana Petra Kmece s rodinou. Že opět tradičně přijely z naší republiky šéfredaktorka Českého dialogu Eva Střížovská se spolupracovnicí Martinou Fialkovou, bylo také pohlazení, neboť jmenované periodikum udržuje v širém světě stále správnou kontinuitu s naším postexilem.
Já sám jsem Josefa Fouska znal jen z jeho publikovaných aforismů, před kterými jsem z většiny smekal natolik, že jsem některé velmi rád použil již před dvěma lety v pásmu "Procházka politickou poezií" jak v Českém centru, tak i v Kostelním mlýně. Když zásluhou Jitky Vykopalové byl jmenovaný pozván do Švédska, těšil jsem se na osobní kontakt s ním. První jeho vystoupení se synem Tomášem ve Stockholmu mne zastihlo zrovna ve velké  tísni praktického rázu a tudíž tím také ovlivněnou náladou. Jejich vystoupení - nálada nenálada - mě vyšplouchlo několik metrů nad hladinu, věřte mi!!! A jsem přesvědčen, že kdyby se Jitce a předsedovi STSF Lennartovi Bengtssonovi podařilo na stockholmské vystoupení Fouskových natlačit buldozerem několik set posluchačů, tak všichni by té mašině nejen odpustili, ale naopak jí i poděkovali!!! A v Kostelním mlýně doslova to samé! Domnívám se, věda sice, že mluvím jen jako subjekt, tak jen ti, kteří jaksi zapadli do sloganu De Gaula  "Člověk se nenarodil, aby se smál" nemohli být jeho vystoupeními nadšeni.

Dalším vzácným hostem jmenovaného setkání byl Pavel Loužecký, vydavatel Pozitivních novin v étheru kompjuterovém k mání, novin které všichni, domnívám se pevně, v dnešní době víc než potřebujeme, za což mu velice děkuji!!!                                    

Po dva večery neúnavně bavil svým povídáním a písničkami Pepa Fousek se synem Tomášem. Nálada byla skvělá, smíchu přehršle, úspěch veliký a potlesk ohromný.

V sobotu, po prezentaci časopisu Český dialog, kdy šéfredaktorka Eva Střížovská oznámila smutnou novinu, že časopis v tištěné podobě svou životní pouť končí a bude vycházet jen elektronicky, a bohužel ještě před avizovanou přednáškou ve skvělém podání Jindry Šípka o výpravné cestě do Jihoafrické republiky, se naši hosté vydali na zpáteční cestu do Stockholmu, aby v klidu zapakovali své cestovní tašky a rozloučili se s těmi, kteří se o ně během těch několika dní starali a doprovázeli je.

Inu, nic netrvá věčně a rozloučení přišlo nedělního rána 4. května, kdy jsme našim hostům naposledy stiskli ruku a řekli si navzájem pár srdečných slov.

Díky vám, pánové, za vaši návštěvu, bylo to príma!

Související články:
Švédský král dostal rodokmen svých českých předků
Marie Chatardová – Jitka Vykopalová: Moje poslání ve Švédsku
Milan Dubský: Spřízněnost evropských královských vládnoucích šlechtických rodů
Pavel Loužecký: Jak jsem potkal Fousky
Líba Karlsson: Fouskův balzám na duši
26. setkání švédských krajanů v Kyrkervarnu