Publicistika – Fotoreportáže

Luděk Horký: Zvu vás do Českého ráje

Název oblasti Český ráj je vskutku pro tuto lokalitu výstižný. Nenalezneme zde ráj v nebi, který možná navštívíme pouze jednou za život, ale nalezneme zde ráj na zemi, který můžeme navštěvovat kdykoli. Jsou však tací, kteří se s tím nesmíří – je to pro ně málo, a tak se sem pro jistotu raději rovnou nastěhují, aby vše měli pěkně na dosah. Kdo se vydá na návštěvu Českého ráje třeba vlakem, bude mít dobrodružství vskutku na celý den. Pojede-li někdo například z Liberce, bude mít třeba ještě to štěstí, že se sveze až do České Lípy pěkným moderním vlakem.

Jitka Dolejšová: Národní památník na Vítkově

Památník byl jako Památník Národního osvobození vystavěn v letech 1929–1938 k poctě československých legionářů; znovu byl upravován a doplňován po skončení 2. světové války, protože bylo nutné připomenout druhý protifašistický odboj. Po roce 1948 začal sloužit státní ideologii a k propagaci režimu. Byli zde pohřbeni významní představitelé Komunistické strany Československa.

Jitka Dolejšová: Kultura na dosah ruky – Terakotová armáda

Zajímavý nápad měli organizátoři výstavy Terakotová armáda – umístili ji totiž do prostor pražského obchodního centra Eden. Samozřejmě, že vystavena byla jen malá část tohoto mauzolea, které patří k největším a nejbohatším na světě – rozloha mauzolea je 46 km čtverečních, a jenom terakotová armáda by zabrala plochu přibližně 5 fotbalových hřišť.

Jaromír Matoušek: Jak jsem fotil jiřičky

Tento podzim jsem měl možnost sledovat ve Volyni na dvoře pana Roberta Cardy, drogisty, přípravy jiřiček na dlouhou pouť za teplem a sluncem. Dříve, když jsem viděl ve svém okolí tyto ptáčky, nikdy mě nenapadlo, jak důmyslně si počínají, jak jsou pracovití a pilní. Již od rána, od východu slunce, obsadily dráty elektrického vedení a neustále si upravovaly peříčka a švitořily. Ale to jen do té chvíle, než jedna z nich dala zvukový povel a všechny naráz vzlétly, utvořily obrovské hejno a za velikého a hlasitého křiku utvořily točící se kornout, který se vzdaloval a ztrácel ve výšce i v dálce.

Jitka Dolejšová: Pražské věže nahoru a dolů aneb Stojím vysoko, vidím daleko

Počasí v první polovině letošního března je nestálé, rozmarné a vachrlaté, sluníčko stydlivé a zubaté, vítr vlezlý a ledový, při focení mrznou ruce, ale když už se člověk rozhodne „jít jaru vstříc“, nemůže se přece nechat odradit. A tak šup po schodech pražských věží nahoru, užívat si výhledy na Prahu, i když stromy ještě dřímají a teploměr se klepe zimou někde těsně nad nulou, a pak zase dolů, s vědomím, jaké je to naše hlavní město v každém období pohádkové…

Zdeněk Wachfaitl: Sraz MBX 2009 Mladá Boleslav

Sraz MBX 2009 v sobotu dne 1.srpna 2009 v Mladé Boleslavi se stal setkáním 21 automobilů MBX a dalších několika vozů řady MB. Československá legenda šedesátých let – dvoudveřový model MBX, který je dodnes technicky i sběratelsky ceněný nejen u nás, ale i v zahraničí. Snímky z Mladé Boleslavi vyvolávají opravdovou nostalgii ve stylu Abbey Road.

Zdeněk Wachfaitl: Kunický rybník pod Hůrou

V Kunicích na Vidovickém potoce pod Hůrou je malá ani ne hektarová nádrž – Kunický rybník . Je to dochovaný zbytek malé vodní soustavy v této malebné krajině nacházejíce se na téměř samé hranici rozvodí Sázavy. Vidovický potok, který z něj dále vytéká se v lukách za vsí spojuje s potokem Kunickým a míři do říčky Mnichovky a s ní u Zbořeného Kostelce se vlévá do Sázavy.

Jitka Dolejšová: O čem jsou dostihy

Dostihy jsou o pohybu. Nemám na mysli jen pohyb koní, které k dostihu neodmyslitelně patří, ale pohyb lidí. Kdo žije v domnění, že na dostizích se pouze sedí na tribuně, je na velkém omylu. Pravda je, že z tribuny lze pozorovat start dostihu pomocí dalekohledu (startovací klece jsou až na druhé straně závodiště, kam oko nedohlédne) a pak boj na cílové rovince (kam oko dohlédne).

Jitka Dolejšová: Průhonická přírodní harmonie

Průhonický park založil hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca roku 1885 a budoval jej prakticky až do své smrti roku 1936. Hrabě využil členité údolí říčky Botiče, jeho rybníky i původní porosty s domácími dřevinami. Ty pak obohatil množstvím cizokrajných dřevin. Park doplnil průhledy, vyhlídkami i volnými loukami.

Jitka Dolejšová: Za libereckou květenou a něčím navíc (1)

Jarní sobotní ráno začínáme prohlídkou botanické zahrady. Liberecká botanická zahrada, nejstarší v České republice, patří určitě mezi ty nejkrásnější. Ohromný skleník ve tvaru rostlinných buněk, čítající na 3 000 m čtverečních, se člení na 9 pavilonů dle 13 botanických témat: jednotlivé světadíly, pravěk, květnice, masožravky a kaktusy.

Jiří Heller: Sběratelé autogramů se setkali na Novotného lávce...

V sobotu 29. března 2008 se uskutečnilo v sídle Českého svazu vědeckotechnických společností, na Novotného lávce v Praze, jarní setkání KSA - Klubu sběratelů autogramů. Setkání se zúčastnilo více než dvacet osobností z oblasti kultury a sportu. O jejich autogramy se zajímalo značné množství členů Klubu.

Jiří Heller: Two voices - Neodolatelné hlasy Edity Adlerové a Jany Rychterové...

Jana Rychterová je šansonierka, Edita Adlerová operní pěvkyně. Zpěvačka vlastních písní potkala mezzosopranistku, která zpívala v české opeře Carmen jako nejmladší. Hlasy naprosto odlišné, zprvu by se zdálo, a pokud bychom řekli, že nesourodé, nebyli bychom daleko od pravdy. Leč, pouze na první pohled, leč, pouze z předpojatosti takový názor.

Jaromír Matoušek: Jak jsem fotografoval kosatec sibiřský

Je začátek června. Brzy zrána. Praha se ještě noří do hluboké tmy. Usedám se svou ženou do plně naloženého auta. Najde se tu všechno, oblečení do pohody, ale také do nepohody, počítač, mapy, průvodce, jídlo, pití, dalekohled, nůž, poznámky… Ale především fotovýbava. Do poslední chvíle mám nepříjemný pocit, že jsem něco zapomněl. Je toho hodně, co fotograf musí mít při sobě – fotoaparát, objektivy, karty, baterie, blesk, různé kabely, nabíječky, databanku, stativ…

Lukáš Nepovím: Boxlakros – Jimi Dlouhý Cup 2007

Boxlakros je sport s velmi dlouhou tradicí. Pochází z Ameriky, kde se jím bavily indiánské kmeny. Nalezneme v něm podobnost s hokejem. Ke hře se používá vypletená lapačka na tyči-tzv. "lakroska", tým může mít míček po dobu 30s a hraje se 3x 12 minut. Hra plná rychlosti,akce a kontaktu - Boxlakros.

strana 1 / 5

Další strana »