1956 - Rok krizí: Maďarsko a Suez...  A co my v roce 2008?

Ve dnech 27. - 30. září 2006 probíhala v Centru pro evropská, ruská a evropsko-asijská studia (Munk Centre for International Studies) na Torontské univerzitě konference o dvou událostech, které dominovaly roku 1956 a ovlivnily příští desetiletí. Konference, které předsedali maďarský velvyslanec v Kanadě, Dénes Tomaj, a kanadský velvyslanec v Maďarsku, Robert Hage, se zúčastnili historikové z univerzit v Kanadě, Maďarsku, USA, Izraeli, Francii, Anglii, Alžíru a Jižní Africe. S  konferencí byla spojena výstava dokumentující povstání i život a úspěchy 38 000 maďarských uprchlíků, kteří se v Kanadě usadili po útěku z Maďarska.

Profesor Robert E. Johnson, který přesedal panelu "The View from Moscow, Warsaw and Washington", použil při popisování práce historiků metaforu jedoucího vlaku:
"Cestujeme-li vlakem, vidíme jednu krajinu, když ji míjíme, a jinou krajinu, když se na tutéž krajinu díváme pozpátku. Jak se naše perspektiva mění, místo hor vidíme krtiny a místo vysokých stromů drobné skvrny. Tuto metaforu můžeme rozšířit, když si představíme, že okna vlaku jsou zakryta okenicemi, nebo že kolem cesty jsou překážky, které nám brání vidět některé věci, kolem nichž jedeme. Značná část historie, kterou žijeme, je mimo náš zorný okruh, zvlášť v oblasti války a diplomacie, která překypuje tajnostmi. Ale v určitém bodu okenice jsou - alespoň částečně - odstraněny. Po dvaceti pěti, nebo třiceti, nebo padesáti letech archivy otevřou dveře. A někdy, jako ve Východní a Střední Evropě koncem osmdesátých let, se změní režim a tajnosti starého systému jsou odhaleny."
Jako třetí faktor, omezující naše vidění historie, profesor Johnson citoval pochybnosti polského autora Czeslava Milosze o lidech, kteří jsou stoprocentně přesvědčeni o své pravdě, a poukázal na „studenou válku“, během které Washington i Moskva tuto válku viděly v termínech boje mezi absolutním dobrem a absolutním zlem. Prostě "současnou historii vidíme jinými čočkami, včetně našich předsudků... Když se zahledíme do vzdálenější minulosti, musíme někdy vyměnit čočky, abychom viděli jasněji."


Profesor Scott Eddie nadhodil otázku, spíš filozofickou než historickou, kdo a co vytváří historické události. Sám se vyhlásil za stoupence filozofie náhod a jako ukázku uvedl vznik První světové války. Podle Eddiho tuto válku roznítila náhoda, bez níž by bývalo nedošlo k zavraždění rakouského následníka trůnu Ferdinanda d'Este; a tedy ani k První světové válce a tedy ani k Velké říjnové revoluci v Rusku a k nástupu nacizmu v Německu; pravděpodobně ani k Druhé světové válce, a tedy ani k únorovému puči a tedy ani... A ona náhoda? Šofér, který vezl následníka trůnu, si spletl cestu a místo do prava (nebo do leva) odbočil do leva (nebo obráceně). A tam, kde zastavil, se naskytl divoký student s nějakým kvérem, a když uzřel následníka, namířil a vystřelil. A strefil se...

Konference, jejímž hlavním organizátorem byl Dr. Robert Austin, byla mimořádnou událostí nejen svým rozsahem, ale také svou akademickou úrovní, jak dosvědčují i názvy několika přednášek (v překladu): Sovětský svaz a Maďarsko v padesátých letech; Socio-psychologické kořeny nespokojenosti; Zajaté mysli a hrdinové. Maďarská revoluce roku 1956 v maďarské a evropské intektuální historii; Západní výzvědné služby a maďarská revoluce 1956; Sovětský svaz a krize v Maďarsku a Polsku, 1956; Chruščev a maďarská revoluce; Maďarsko: Eisenhower a politika nezasahování; Způsobila americká zahraniční politika krveprolití v roce 1956;1956 - 1989: Maďarská revoluce a pád komunistických dominií; Konfrontace národa se sebou: 1956 a Háza museum teroru; 'Nesobecký zájem?' Kanada a maďarská revoluce.

V programu o Suezu mne zvlášť zaujaly: Velká Britanie: Suezská krize - britský ústup z Jordánu, 1955-1957; Francie: Původ "collusion" – Strategické pozadí francouzsko-izraelského spojenectví 1956; Egypt: Dopad krize 1956 na Alžírskou osvobozovací válku; Kanada a Suez: Diplomacie udržování míru.Dvě drobné poznámky na okraj: V přednášce "Nesobecký zájem" Greg Donaghy s odzbrojující otevřeností konstatoval, že rozhodnutí přijmout velký počet maďarských uprchlíků byl diktován více taktikou v nadcházejících volbách a nedostatkem pracovních sil, než humanitními ohledy.  Analýza tím pozoruhodnější, že Greg Donaghy pracuje pro kanadské ministerstvo zahraničních věcí...
A v přednáškách o suezské krizi jsem se dozvěděl, že Československo hrálo ne nevýznamnou roli v suezské krizi: dodalo totiž - na příkaz Moskvy – desítky tanků Egyptu a tím rozkývalo rovnováhu sil.