I v Torontu vzpomínají

Generální konzul České republiky v Torontu Richard Krpač je muž brilantních nápadů, které i velmi úspěšně uskutečňuje. Bylo tomu tak loňského roku s programem Glamorozní Prahy s módní přehlídkou, na kterou ještě dnes se spokojeným úsměvem (docela ctnostně) vzpomínám. Téma letošní Krpačovy akce bylo méně radostné: invaze armád Varšavské smlouvy  v srpnu 1968 do Československa. Richard Krpač si k 40. výročí této ne právě přátelské návštěvy do své oficiální rezidence vedle zástupců krajanských a kanadských médií pozval pět pamětníků (a aktivních účastníků) oněch srpnových dní: (V abecedním pořádku) kanadského diplomata Petera Blackwella, který v 80. letech převážel exilovou literaturu do Československa (a prozradil na sebe, že v mládí býval trockista - jediný trockista, s kterým jsem se kdy setkal); Josefa Čermáka (obyčejně jsem popisován jako právník a publicista); televizní osobnost (vždycky se mi zdál ideálním zahraničním korespondentem) Joe Schlesingera, jedno z 669 šťastných dětí, které se 29-letému anglickému bankovnímu úředníku Nicholasi Wintonovi podařilo v roce 1939 vyvézt z Prahy již okupované nacisty; věhlasného autora a - spolu s ženou Zdenou Salivarovou - zakladatele exilového nakladatelství 68 Publishers Josefa Škvoreckého a kanadského publicistu, člena hudební skupiny Plastic People of the Universe a Havlova překladatele Pavla Wilsona, který v ČR prožil Pražské jaro i sovětskou okupaci.