Miroslav Sígl: Úplně nová mysl ovládne budoucnost

Rubrika: Literatura – Doporučení

Budoucnost patří zcela jinému druhu myšlení, než které až dosud ovládá jen levá hemisféra našeho mozku. Již nyní jsme svědky skutečnosti, kdy dochází k přechodu z informačního do koncepčního věku.
Svět čekají závažné komplexní změny, vyvolané obrovskými sociálními a ekonomickými silami, globalizací, nadbytkem materiálních hodnot, kterými dokáží zaplavovat svět asijské země s levnou pracovní silou a také mocné technologie zcela likvidující určitá pracovní odvětví. I mne zasáhly výsledky vědeckých výzkumů a teorie, o nichž odvážně a působivě píše v současném americkém bestselleru Daniel H. Pink, který u nás právě vyšel pod názvem Úplně nová mysl (272 stran, vydavatelství Ideál).

Neváhal jsem ani okamžik, abych se v pátek odpoledne (namísto odjezdu na víkend) zúčastnil jedinečného setkání s člověkem, který s obsahem a myšlenkami této knihy je ztotožněn a uvádí ji na svých besedách.
Český inženýr s úspěšnou manažérskou kariérou, Jan Mühlfeit, evropský prezident společnosti Mikrosoft, již před rokem v našem tisku upozornil na mimořádnou knihu, rychle mizející z knihkupeckých pultů v USA, a doufal, že se u nás najde též její vydavatel a zejména schopný překladatel. Nemýlil se – kniha spatřila světlo světa v těchto dnech zásluhou mnoha lidí, ale především překladatele (a teď pozor!) Čeňka Matochy, velmi nadaného posluchače 3. ročníku Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je to jeho první překlad, do něhož se ponořil s chutí, i když se musel poprat s mnoha novými termíny a hledat příslušné české ekvivalenty. Druhým zasloužilým obětavcem je Juraj Lajda, odpovědný redaktor knihy a její „riskující“ vydavatel.

Pozoruhodný vypravěčský, řečnický způsob výkladu činí z četby napínavý příběh. Jeho autor si nechal napřed zobrazit svůj mozek, sledoval strašidelné výjevy, počínání levé a pravé hemisféry za použití tzv. funkční magnetické rezonance. Zúčastnil se velkého množství pokusů, studoval objevné výzkumy profesora Rogera W. Sperryho (zemřel v roce 1994), nositele Nobelovy ceny v oblasti lékařství, které navždy změnily pole psychologie a neurologie.
Dokázal, že kapacita našeho neobyčejného mozku se 100 miliardami buněk (které dalším napojením mohou tvořit propracovanou síť až jedné biliardy spojů), zpracuje za jediný den takové množství podnětů, k nimž by našim předchůdcům v 15. století nestačil celý rok. Klíč k vidění a opravdovému prozření přivedly Sperryho pokračovatelé, když poznali, že je nutné umlčet panovačnou a vševědoucí levou hemisféru, aby poddanější pravá hemisféra mohla ukázat, jaká kouzla dovede.

Sledováním mozku v akci získává jeho pravá hemisféra značnou míru legitimity. Existuje, je důležitá, dělá z nás lidi. S tím žádní neurologové nepolemizují. Jsou zajedno dokonce v tom, že každá hemisféra přistupuje k řízení našich činností, k chápání světa a k reakcím na události v něm zcela jinak. Dosud však stále převažuje ještě způsob myšlení a zcela zjednodušující, byť hluboce analytický přístup k životu. Žijeme dobu „znalostních inženýrů“ a vysoce erudovaných osob, které manipulují s informacemi a šíří tak odborné znalosti. Zatímco levá hemisféra se tedy soustřeďuje na text, pravá hemisféra na kontext. Levá hemisféra analyzuje detaily, pravá syntetizuje celkový obraz. Levá hemisféra je sekvenční, pravá simultánní. O těchto a dalších rozdílech bylo napsáno mnohé.

Nová doba (proti té současné) začíná být poháněna zcela odlišně - přístupem, který si cení vlastností, pro něž se vžívá termín „high concept“ – vysoce koncepční a „high touch“ - vysoce lidské. V ní porostou a budou mít profesní úspěch jen lidé, kteří disponují nezbytnými dovednostmi, jsou tvořiví, vynalézaví a zapojují tak do nového myšlení více pravou hemisféru. Z ní vyzařují ony nezbytné dovednosti, bez nichž se nový vývoj neobejde, naopak povede k novému lidskému štěstí. Které to jsou zejména? O každé z nich či o každém jejich smyslu a o jejich uvedení do života pojednává v knize vždy celá kapitola. Stručně je autor označuje těmito šesti termíny: 1. designérství, 2. vypravěčství, 3. symfonie, 4. empatie, 5. hravost, 6. hledání smyslu.

Nový provokativní pohled na budoucnost je už přítomný. V Pozitivních novinách jsme 22. května 2008 četli článek Jozefa Čuhy o mezinárodním centru pozitivního myšlení, které vzniklo na Slovensku v roce 2005. Vzpomíná přitom pouze dílo Dale Carnegieho, ale už z výkladu nevysvítá, zda iniciátoři „centra“ znali současný americký bestseller Daniela H. Pinka (anglicky Free Agent Nation).
Áno, áno, áno, slovenští bratia – chce se mi zvolat - jsme zvědaví na 1. číslo vašeho čtvrtletníku Pozitivní myšlení, ale už v druhém čísle doporučuji věnovat pozornost právě té „úplně nové mysli“, oněm šesti bytostně lidským schopnostem, jež oddělí lidi byvší, kteří zůstanou pozadu, možná i zaspí příležitost (a což jim nikdo nepřeje – budou trpět) na rozdíl od těch, kteří se proderou zákonitě do čela.

Tyto lidské schopnosti či lidské kvality sídlí v nás všech, je nutné je objevit, probudit k životu, nepodléhat šílenému tempu, ale přitom jednat rychle. Shrnout v jediném článku bohatství myšlenek, obsažených ve zmíněném překladu knihy, lze jez ztěží. Snad ještě více bych rád zdůraznil vzpomínané smysly, jež jsou stěžejní:
1.  Nejen produkty, služby, zážitky či životní styl, které plní svou funkci, ale doba i lidé vyžadují něco navíc, co je zároveň krásné, nevyzpytatelné, citově přitažlivé.

2.  Nestačí informace, data, ba ani účinná argumentace. Ale teprve schopnost vymyslet poutavé vyprávění (jak se to konečně podařilo i autorovi recenzované knihy), které je podstatné pro přesvědčivost, komunikativnost a sebepochopení.

3.  Nejen detaily či úzká specializace, nejen počítačové programy, nejen duševní práce, která už se dávno stěhuje do Asie nebo Indie, ale začíná se cenit jiná schopnost – umět skládat jednotlivé kousky k sobě – čili to je stručný výklad termínu „symfonie“. Vidět celkový obraz, překračovat hranice, kombinovat zdánlivě nesourodé prvky do působivého nového celku. K tomu pomáhá a má velmi blízko mimo jiné hudební vzdělání, hudební či skladatelská tvořivost.

4.  Samotné logické myšlení, které z nás činí lidskou bytost, v nové době nemůže stačit. Teprve těm, kteří pochopí význam empatie, kterým záleží na druhých a naučí se navazovat s nimi upřímné vztahy, teprve těm patří budoucnost.

5.  Na naše zdraví, ale i na náš profesní život blahodárně působí smích či humor, bezstarostnost, přičemž jsou situace, kdy je nutné být vážný. Ale nikoli suchopárný. V nové koncepční době převáží hravost v práci i v životě. Povede k duševní pohodě, ale i ke kariéře, ke konkurenční schopnosti, prosperitě.

6. Vyspělé civilizace začínají mít problémy s neskutečným materiálním nadbytkem. Sice osvobodil již stamilióny lidí od každodenní dřiny, ale současně je přivádí k hledání po smyslu života, životního cíle, něčeho nadpřirozeného, co je mezi nebem a zemí, jak říkáme často, co nás duchovně naplňuje.

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 11. 06. 2008.

Pozitivní noviny jsou neziskové internetové médium, které v letech 2004–2012 připravovala ve svém volném čase skupina nadšenců pod vedením Pavla Loužeckého. Všichni autoři a dopisovatelé do Pozitivních novin přispívali bezplatně, ze své vlastní svobodné vůle. Ačkoli od roku 2012 nové články nevychází, Pozitivní noviny i nadále fungují jako skutečná oáza pohody a optimismu na síti pro všechny čtenáře, kteří potřebují pravidelný zdroj k čerpání životní energie, inspirace, nápadů, zábavy, moudrých myšlenek a informací všeho druhu.