Ivo Jahelka: Diviti se je lidské / Balada o milencích...

Rubrika: Literatura – Zábava

Diviti se je lidské 
 
„…za to se odsuzuje k trestu odnětí svobody na deset měsíců nepodmíněně, pro jehož výkon se zařazuje do věznice s ostrahou…Posaďte se a poslyšte odůvodnění tohoto rozhodnutí. Soud vzal za prokázané, že obžalovaný skutečně dne 10.3. za použití krumpáče vniknul…“ Soudce asi pět minut rozebíral podrobně důvody, které ho vedly k vyhlášení odsuzujícího rozsudku, a když byl jeho monolog u konce, obrátil se na obžalovaného. „Pane obžalovaný, rozuměl jste rozsudku?“ Dotyčný nic.  Soudce otázku opakoval, ale i na druhý pokus se dočkal naprosto stejné odezvy. Na dokreslení situace je třeba zmínit, že byly 3 hodiny odpoledne, hlavní líčení však začalo již v 8.00 hodin ráno, byla vyslýchána celá řada svědků, četly se listiny, a obžalovaný byl po celou dobu přítomen v soudní síni. Pravda, příliš se neprojevoval, ale dle posudku znalců z oboru psychiatrie netrpěl žádnou duševní chorobou a byl schopen vnímat smysl trestního řízení, které se proti němu vedlo… Když soudce ani napodruhé neuspěl se svým dotazem stran pochopení rozsudku obžalovaným, změnil metodiku. Vzal čistý list papíru, napsal na něj velkou 10 a k ní připsal:
MĚSÍCŮ DO BASY!
 
Obžalovaný se na papír zahleděl, a jak tak hleděl, výraz jeho tváře se poznenáhlu měnil. Zprvu byl mírně nechápavý, postupně však v něm začal převládat čirý, nefalšovaný údiv. Ze vzdálenosti jednoho metru ještě chvíli civěl na tu informaci. Pak si zabodnul prst do hrudi, podíval se na soudce a s naprosto upřímnou nevěřícností zvolal: „Cože, JÁÁÁ????“
BALADA O MILENCÍCH, TRAKTORU
A POLICEJNÍM PROTOKOLU



Milování v přírodě je romantika těžká,
pokud ovšem nelehnete si při tom na ježka,
na mechu či v kapradí to hned má jiný grády,
pokud ovšem mraveniště nemáte pod zády.

Svoji roli sehrává tu vážně mnohý faktor,
klíště, zima, jehličí - a dokonce i traktor.
Slyšte příběh neveselý tam ze Lhoty Dolní,
jak do hrátek milostných se zapojil stroj polní.

Co se stalo, stalo se,
odestát se nemůže,
co se stalo, stalo se,
a člověk nic nezmůže.

Z kulturáku na návsi zní decibely z dýzy,
nevaž se a odvaž se – vždyť život je tak easy!
Vyvětrat se vyšel párek – chlapec se svou milou,
hned začali překypovat aktivitou čilou.

Nejprve ti mladí lidé v obapolné touze
váleli se u silnice v nehluboké strouze,
a že člověk, když je mladý, nadělá pár kravin,
do louky se dováleli, do vysokých travin.

Co se stalo, stalo se,
odestát se nemůže,
co se stalo, stalo se,
a člověk nic nezmůže.

Záhy došlo ke spojení jejich těl i duší,
jak tetřevi, když tokají, byli stejně hluší,
ba ani zvuk motoru je nevyvedl z míry,
před týdnem je propustili ze špitálu, z chýry.

Po silnici si to šinul traktorista Vítek,
chvátal domů, neboť stará kuchtila mu svítek.
Zapálil si cigaretu, prohrábnul si bradku
a odbočil ze silnice na svou luční zkratku.

Co se stalo, stalo se
odestát se nemůže,
co se stalo, stalo se,
a člověk nic nezmůže.

Zajíc v noci na louce by nepřekvapil Vítka,
však roztoužená dvojice tam bývá jenom zřídka.
Těšili se ti chudáci, jak si pěkně vrznou,
bohužel však podcenili stroje dráhu brzdnou.

Na druhý den stálo psáno v policejní svodce:
„V noci přejel traktorista souložící chodce.
Rychlost ale nepřekročil a před jízdou nepil.“
Prokurátor z toho všeho obžalobu slepil.

Co se stalo, stalo se,
odestát se nemůže,
co se stalo, stalo se,
a člověk nic nezmůže.

Až v přírodě oddáte se té milostné fušce,
vzpomeňte si vždycky přitom na tetřeva hlušce,
a výstražné trojúhelníky do terénu dejte,
a potom se, pro mě, za mě, třeba k sobě mějte.                                                            

Originální ilustrace pro Pozitivní noviny © František FrK Kratochvíl 
http://frk60.aspweb.cz    http://frk1.wordpress.com

Copyright ©

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 04. 09. 2008.