|  Vážení přátelé,
to, co zde píšu, píšu jen s těžkým srdcem. Mým celoživotním krédem je šířit kolem sebe pohodu - vysloužil jsem si kdysi za to přezdívku Pohodný - a dnes tu musím vydat zneklidňující svědectví. Ale pravda je mi milejší než mé životní krédo.
Jméno Cimrman je poměrně rozšířené. Za mého mládí dokonce existoval spolek jmenovců: říkali si Cimrmänner - česky Cimrmuži. Proti názvu však právem protestovaly ženy, nositelky jmen Cimrmanová. Název spolku byl tedy po čase změněn z Cimrmänner na Cimrleute - Cimrlidé.
Ale pozor! V tomto spolku žádný Jára registrován nebyl!!!
Když jsem tohle zjistil, napadlo mě, jestli Jára Cimrman není pouze smyšlená postava. Ale stačilo, abych si uvědomil, co všechno tenhle genius uskutečnil, a pochopil jsem, že tu musel mezi námi žít.
Žádná smyšlená postava by přece nemohla složit operu, nemohla by mít na svém neexistujícím kontě tolik vynálezů, uměleckých děl, tolik slavných výroků. To může dokázat jen živá bytost. Nemám pravdu? Nemám.
Uvěřil jsem v Cimrmana a ta víra mně vydržela dost dlouho.
Až do okamžiku, kdy se mi dostal způsobem, o němž pomlčím, do ruky vzácný dokument, v němž
Cimrman sám vyvrací svou existenci formou básně:
Od života strastí
byl jsem osvobozen
NIKDE je mou vlastí
NIKÝM neporozen
NIKDY má matička
nepoznala muže
otec neměl ženu
a tak pravím
Nuže já jsem bílá vrána
proto ve vesmíru
místo Cimrmana
zříte černou díru
Toto tajemství já
do dneška jsem střežil
Jsem jen černá díra
Blaží mě však víra
že kdo NIKDY nežil
NIKDY neumírá
Pod touto básní není podepsán nikdo jiný než - ano - Jára Cimrman. A teď mi řekněte: Kdo jiný by mohl o své neexistenci vydat přesvědčivější svědectví než on sám. Nebo snad mám víc věřit jeho vykladačům než jemu samotnému?
Existuje sice známý zápis v matrice, kterým se ohánějí Cimrmanovi životopisci. Ti sami však zmiňují, že matrikář prováděl zápisy často ve stavu opilosti a například rok narození napsal tak nečitelně, že to připouští řadu výkladů.
Ale kupodivu, páni životopisci nepochybují o tom, zda opilý matrikář neuvedl třeba nesprávné jméno. Přání věřit v Cimrmanovo narození je tu zkrátka silnější než poctivá vědecká obezřetnost. Takže: rok narození je zpochybňován, ale jméno zapsal opilec správné - není to zvláštní? Odkud se bere ta jistota? Mě Cimrmanova báseň přesvědčila, že nikdy neexistoval!
Ale připouštím, že všechno, co je připisováno této neexistující bytosti, mohl realizovat někdo jiný, možná dokonce že i jeho jmenovec: jiný Jára Cimrman, než je ten, který je tak nekriticky adorován. Ano, tento skutečný a živý Jára Cimrman prováděl možná své velké skutky kdesi v ústraní, ve stínu svého neexistujícího jmenovce.
|
