Miroslav Sígl: Se slávou stavěli, v tichosti bourali…
Rubrika: Publicistika – Postřehy
Takové byly osudy pomníků T. G. Masaryka a určitě k poznání naší historie patří a nelze před touto skutečností zavírat oči. To vedlo i autorku Hanu Sýkorovou a nakladatelství Repronis Ostrava, když s podporou města vydali knížečku Pomníky T. G. Masaryka. Na 48 stránkách kapesního formátu líčí, kde všude na Ostravsku z úcty k panu prezidentovi postavili jeho pomníky či sochy, aby je ukrývali v dobách války a za komunistické totality (v horších případech ničili), zatímco částečně v uvolněné atmosféře v roce 1968, ale zejména po listopadu 1989 znovu odhalovali a znovu uctívali – to vše jen podtrhuje nesmazatelnost stop, které i v tomto kraji T. G. Masaryk zanechal. ![]() Pozoruhodný osud má zejména kamenná socha TGM v kostele Církve československé husitské na Zámostní ulici ve Slezské Ostravě. Snad téměř jako jediná, anebo jedna z mála v naší zemi, přežila od svého postavení v roce 1926 až do současnosti stále na svém původním místě. Nachází se totiž mezi okny na levé straně kostelní lodě blíže k oltáři, ve dvoumetrové výšce na nízkém, stupňovitém podstavci vystupujícím ze stěny. Plastika postavy s mírně nakročenou levou nohou svírá v levé ruce srolovanou listinu, pravá ruka je volně podél těla. Na kamenném podstavci jsou vyryta písmena zlaté barvy T. G. MASARYK. Autor je neznámý, snad se jedná o Františka Juráně, který na Ostravsku zhotovil také sochu ve Staré Bělé (1936) a bustu v Polance nad Odrou (1935). Vedle sochy TGM tvoří výzdobu kostela ještě plastika Jiřího z Poděbrad a další čtyři sochy významných postav české reformace a českých dějin: Jana Husa, Jana Žižky, Petra Chelčického a Jana Milíče z Kroměříže. Všechny zde stojí od roku 1926. V době nacistické okupace místní farář jméno TGM z podstavce odstranil, takže německý cenzor v Masarykovi mylně viděl spisovatele Aloise Jiráska. Tím přečkala i následné totalitní období. Uveďme, že Masarykovy plastiky se nacházejí často v kostelech husitské církve (například v Zádveřicích na Zlínsku či v Příbrami). T. G. Masaryk byl zastáncem české reformace a v první republice umožnil založení nové národní církve, která z české reformace vycházela. Ještě jedna pozoruhodná skutečnost stojí za zmínku. Autorka se pídila po událostech kolem pomníků a soch TGM v jednotlivých obcích. Doufala, že nalezne alespoň zmínky v obecních kronikách té doby, ale „nejvýznamnější svědci doby mlčí o osudech pomníků po roce 1948, jakoby nikdy nestály… „ - uvádí ve svém epilogu. Naštěstí zůstali ještě pamětníci, kteří mohli o pohnutých osudech vyprávět. |
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 09. 03. 2009.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
![]() |
Stanislav Motl |
![]() |
RNDr. Vladimír Vondráček |
![]() |
Zdeněk Pošíval |
![]() |
Ivo Šmoldas |
![]() |
Ivan Kraus |
![]() |
Jan Krůta |
![]() |
PhDr. Ing. Zdeněk Hajný |
![]() |
Milan Markovič |