Miroslav Sígl: Do tyrolského Brixenu po 150 letech

Rubrika: Literatura – Doporučení

ČTK :: 31.5.2007
V Brixenu se připravuje výstava, která připomene  českého novináře Karla Havlíčka Borovského (1821-1856), kteerý byl v tomto městě internován skoro čtyři roky. Začne v polovině června při oslavách uzavření partnerské smlouvy mezi Brixenem a Havlíčkovým Brodem.

Ani na chvíli neváhám zařadit mezi doporučenou literaturu k studiu o Karlu Havlíčku Borovském rozkošnou publikaci, kterou sepsal a vydal v nepatrném nákladu pro potěšení svých přátel a známých svitavský rodák a lékař MUDr. Josef Čáp (*1948) pod názvem „Tyrolské elegie po 150 letech“.
Při loňských Havlíčkových oslavách jaksi zapadla, což člověka zamrzí a nelze ji odbýt slovy, že šlo jen „o regionální literaturu“. Proto si dovoluji na ni upozornit s nepatrným zpožděním.

Jde o výpravné dílko na 40 stranách formátu A 4 s barevnou obálkou a více než stovkou dalších barevných ilustrací na křídovém papíře, několika dokumenty (včetně dopisu Václava Havla účastníkům oslav 150. výročí exilu KHB v říjnu 2001), mezi nimi i přehlednou mapou starého c. k. Rakousko - Uherska a dalšími situačními plánky, kudy vlastně vedla cesta našeho vyhnance a kterou se po 150 letech vydal nadaný a  touhou po poznání posedlý lékař ze Svitav, milující svůj domov s uctivostí až posvátnou, jak mi s důvěrou sdělil.

Jistě – už před tím vyšla u nás v roce 1991 v nakladatelství Panorama kniha prof. PhDr. Jiřího Moravy, literárního vědce, žijícího v Rakousku, kam v roce 1968 emigroval. Měla název „C. k. disident Karel Havlíček“ a čte se stále jako detektivka. Však je to také radikální revize dosavadních Havlíčkových životopisů! Pro našeho autora Josefa Čápa byla velkou inspirací a rozhodl se v několika etapách jet po stopách policejního dostavníku, pátrat po místech přespávání a přepřahání, recitovat si při tom úsměvné Tyrolské elegie, ale také pátrat v policejních hlášeních a archívech. Ze snímků je vidět, že nejel v zimě, jaká panovala v době Havlíčkova putování, ani žádným spřežením či dostavníkem, ale s autem, fotoaparátem a několika lahvemi „mělničiny“, jakou popíjel kdysi vrchní policejní komisař Dedera.
Karel Havlíček Borovský
Rovněž toto Čápovo vyprávění, začínající v Borové a Havlíčkově Brodě „dvě hodiny po půlnoci, když na třetí šlo…“, odkud se vydal průvod se zatčeným, a pokračující půvabnými místy jihočeského kraje. Autor se snaží říci o nich vše zajímavé, ale protože „čas oponou trhnul“, přece jen to po 150 létech tady všude vypadá kapánek jinak. V tom je ovšem půvab té knížky: Jihlava, Batelov, Počátky, Žirovnice, Jindřichův Hradec, České Budějovice, Dolní Dvořiště – na naší straně, a za hranicemi Linz, Salzburg, Kufstein, Rattenberg, Schwaz, Innsbruck, Brenner a kýžený (jak pro koho?!) Brixen: „Sviť měsíčku, polehoučku, skrz ten hustý mrak, jak pak se Ti Brixen líbí? Neškareď se tak!“

Kudypak ten náš vyhnanec vlastně v tomto místě chodil? K tomu slouží opět mapka, z níž se jen ztěží dají vyčíst dny mučivého odpoutání pod soustavným policejním dohledem. V hotelu Elefant, z té doby starosvětsky noblesního, kde Havlíček strávil vánoce, jsou už zvyklí na nepočetné české návštěvníky. Stojí tu na místě už několik století od dob habsburského císaře Ferdinanda a bude tu jistě stát, až sem zavítáte třeba Vy anebo Vy. Justiční omyl c. k. rakouské vlády nelze odčinit, ale je varováním před novodobými mocipány, kteří mají tendenci posílat své politické odpůrce také do nehostinných míst, odkud není návratu.

Kéž by se díky našim polistopadovým autorům podařilo vzbudit opět zájem o život a dílo Karla Havlíčka Borovského, který opouštěl tento svět v necelých 35 letech, ale zanechal po sobě takovou stopu, jež se nikdy z našich dějin nemůže ztratit. Pokusil se o to svitavský lékař a dílko se mu podařilo. Zasloužilo by širší vydání, snad se nějaký nakladatel najde…

Knihu můžete zakoupit zde

 OHLASY NA ČLÁNEK

Rád bych odpověděl na dotazy, týkající se autora té pěkné knížky o K. H. Borovském, protože o něm zatím nelze sehnat nějaké informace. Takže jsme opět první, kteří o něm veřejně sdělujeme alespoň pár základních bibliografických údajů.

Jde o lékaře MUDr. Josefa Čápa (*25. 6. 1948), žijícího od narození ve Svitavách (město na pomezí Čech a Moravy). Promoval na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně v roce 1972. Své literární nadání začal uplatňovat v kabaretních scénkách při významných akademických slavnostech (imatrikulace, studentské vědecké konference, také plesy). V interní medicíně získal specializaci v klinické biochemii. Nejprve pracoval jako primář oddělení laboratorní medicíny v nemocnici v Dačicích a v 90. letech byl ředitelem svitavské nemocnice. V současné době je primářem soukromé klinické laboratoře.

Kromě publikací v odborných lékařských časopisech se pokusil obohatit krásnou literaturu svým cestopisem „Tyrolské elegie po 150 letech“. Nyní tvoří „Apokryfy Vaterlandu“, v nichž převypravuje staré pověsti svitavského regionu. Pro oslavy 200. výročí založení české evangelické exulantské obce v polském Zelowě vznikly hudební variace na čtení z Komenského Labyrintu světa a ráje srdce. Zaznamenaly svůj úspěch při jejich přednesu v Praze, Jindřichově Hradci a polském Lešnu. K 590. výročí upálení Mistra Jana Husa stvořil další skladbu (hudební variace na gotickou duchovní hudbu) se čtením dopisů z Kostnice. Rád přednáší a rozpráví na seminářích, konferencích, ale nejčastěji na zdravotnické škole. Umělecký projev, kterému se věnuje od dob vysokoškolských studií, přináší posluchačům radost i poučení a jemu neobyčejné uspokojení při náročné medicínské praxi.
Miroslav Sígl, 18.8.2007

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 04. 06. 2007.

Pozitivní noviny jsou neziskové internetové médium, které v letech 2004–2012 připravovala ve svém volném čase skupina nadšenců pod vedením Pavla Loužeckého. Všichni autoři a dopisovatelé do Pozitivních novin přispívali bezplatně, ze své vlastní svobodné vůle. Ačkoli od roku 2012 nové články nevychází, Pozitivní noviny i nadále fungují jako skutečná oáza pohody a optimismu na síti pro všechny čtenáře, kteří potřebují pravidelný zdroj k čerpání životní energie, inspirace, nápadů, zábavy, moudrých myšlenek a informací všeho druhu.