Milan Turek: Královna Ještěda – Karolina Světlá
Rubrika: Publicistika – Letem-světem
| Pozvání do kraje panenské přírody, kde spisovatelka léčila svou duši Jiří Pelant Kříž pod Ještědem Kříž u potoka dál pod Ještědem stojí. Na zašlé děje občas vzpomene si,  kdy loupežníci skrývali se v sloji, kdy v strašných bouřích burácely lesy, kdy z temných horských hvozdů řítily se spousty vod, kdy kletba ponurá stíhala Potockých rod, kdy sličná Frantina se za práva lidu brala a Eva ze mlýna se velké lásky vzdala. Dojat opouštím slavná literární místa, Paseky Horní, Paseky Dolní, Osečnou, Rozstání i Český Dub, skrytou studánku lesních panen, k níž velmi nesnadný je vstup. Ještědský hřeben mizí do dáli. Jedna věc je nepochybně jistá: Tklivé příběhy nám pěkně napsaly, ať již za poledního či půlnočního světla Johanka Rottová, paní Mužáková a ze všeho nejlépe - Karolina Světlá. V Libereckém kraji je turistika nejrozšířenějším odvětvím sportu, už téměř se stopadesátiletou tradicí. Senioři, Liberecká vlastivěda, Česká beseda, skauti, Ještědsko-jizersko-horský spole, a nesmíme zapomenout na Klub českých turistů. Všichni připravují po celý rok nesčíslně vycházek a nabízejí i náročné túry v nejkrásnějších partiích severních Čech. Vydejme se společně do čarokrásné přírody kraje Karoliny Světlé – do Podještědí. Skutečná turistika jako sportování byla provozována už od poloviny devatenáctého století. Na Liberecku je organizovaná Čechy teprve století, kraj se však může pochlubit turistkou, v Evropě historiky hodnocenou jako spisovatelku, která nemá konkurentku – Karolinou Světlou. Po dramatickém mládí v Praze, tragické rodinné události, přijíždí pravidelně do Podještědí. Dokonale poznala kraj, chodila nejen po vesnicích a pomáhala lidem, šířila osvětu, zasloužila se o vznik pěti českých škol, ale konala i dlouhé vycházky do hor. Vynikající manažerka a politička svou literární tvorbou a stylem života evidentně inspirovala Vojtěcha Náprstka, který ji před založením Klubu českých turistů navštívil ve Světlé, a další Pražany k organizované turistice. Ve svém literárním díle z prostředí Ještědských hor dokázala věrohodně popsat nejen obyvatele, ale i přírodu s počasím, rostliny i zvířenu. Podnes, když vkročí turista do míst ze světelské strany, najde Podještědí téměř v podobě, jaká zde byla před sto léty. Příroda si zachovala svou tvář a vzhledem k náročnosti terénu sem téměř nikdo nepřijde. Kraj posud panenský, jednou půvabný svou krásou flóry a fauny, jindy zase nepříjemný svými vrtkavým počasím. Oblíbeným místem spisovatelky v Ještědských horách byla údajně kamenná vrata, vystoupat k nim ze Světlé loveckými chodníčky Terasami Ještědu není zrovna nejsnazší výkon, jindy to byla zase Vápenice nad vsí s nádherným výhledem do kraje. V jednom z dopisů své sestře Sofii Podlipské píše o výletě na Ještěd, kde její vyprávění o kraji naslouchali se zaujetím i cizí turisté, jindy píše o vycházkách do Ještěda se světelským farářem, býval jejím partnerem a průvodcem znalým celého kraje. Karolina Světlá se kvůli túrám do hor vzdala městského oblečení, naprosto nevhodného pro ještědskou přírodu. I tím získala mezi místními obyvateli sympatie, důvěru, a proto i rádi jí vyprávěli své životní příběhy. Pro současného turistu může být zajímavé navštívit místa, o nichž v románech píše, a projít Cestu Karoliny Světlé zeleně značenou v okolí obce Světlá pod Ještědem, případně využít služeb místních průvodců. Jsou stále atraktivní nejen přírodními zajímavostmi, ale i poznáním tehdejšího způsobu života, a tak Skalákovna láká nejen krutým vyprávěním o oběšenci, ale i obydlím v extrémních podmínkách. Lom Basa, kde lze najít polodrahokamy, je dějištěm povídky Lamač a jeho dcera, drama sebevraždy mladé Józy se odehrálo v prostoru Kříže u potoka. Atraktivními útvary jsou křemencové suky, stěny a jeskyně, Jeřmanská skála je nádherným pískovcovým převisem, kde vzniknul děj Cikánky. V podještědských vesničkách pak lze spatřit nesčíslně půvabných hrázděných domů, pocházejících z devatenáctého století. K odpočinku se nabízí sytě zelené louky, tmavé smrčiny a opatrnosti nezbývá při setkání se zvěří, ať jsou to divočáci, vysoká či zmije. V celém Podještědí je v současnosti zvěř přemnožena. Své romány psala Karolina Světlá s velkou znalostí krajiny a tu celou musela prochodit, přesto historici téměř nikdy o její fyzické zdatnosti nehovoří, a když si představíte, že pochodovala ve střevících a sukni, byl to neobyčejný výkon. Stejně tak jako psaní románů s postupně ztrácejícím se zrakem. V letošním roce si připomínáme výročí sto deseti let skonu královny Ještěda a vynikající spisovatelky. Na Liberecku vedle turistické cesty a památných míst nese její jméno muzeum v Českém Dubu, její důstojný pomník najdete v obci Světlá pod Ještědem. O udržování tradice Karoliny Světlé již po léta pečuje Sdružení rodáků a přátel kraje Karoliny Světlé, Světlá pod Ještědem osvětovou a vzdělavatelskou činností. Sdružuje pět set členů i ze zahraničí. Mistr Podještědský |
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 14. 04. 2009.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
 |
Zdeněk Pošíval |
 |
Ivan Kraus |
 |
Jiří Suchý |
 |
PhDr. Ing. Zdeněk Hajný |
 |
Milan Lasica |
 |
Ondřej Suchý |
 |
Ivo Šmoldas |
 |
Karel Šíp |