Jan Řehounek: Nymburská Mateřinka
Rubrika: Publicistika – Zajímavosti
| Finále čtrnáctého ročníku celostátního festivalu mateřských škol Mateřinka proběhlo v pátek 8. a v sobotu 9. května 2009 v areálu Sportovního centra v Nymburce. Předcházelo mu čtrnáct oblastních kol po celé republice, z nichž bylo do Nymburka nominováno dvacet sedm pódiových vystoupení. Na letošní finále se sešla skutečně vynikající vystoupení. Za všechny lze jmenovat např. veselé pohybové vystoupení MŠ Papírenská České Budějovice s názvem Pobřežní hlídka, které rozesmálo celý sál, vtipné a hezky zahrané divadelní představení O Marušce (na motivy pohádky O dvanácti měsíčkách), s nímž se představila MŠ Bobnice, pohybové vystoupení Kyselé a slané, moře rozhoupané s nádherným dramaturgickým zpracováním s využitím pruhů modré látky ke ztvárnění mořských vln, či svěží kankánové vystoupení MŠ Adélka Nymburk. Festivalu se zúčastnil i zahraniční soubor z mateřské školy v Oelsnitzu v Německu, a to skupinovým rock-n-rollem.  Součástí festivalu byla i výstava dětských výtvarných prací, kterou pro letošní rok připravily mateřské školy z Podkrušnohoří, prodejní výstava hraček a pomůcek pro předškolní výchovu, a řada dalších doprovodných akcí včetně dopoledního programu připraveného nymburskou hudební skupinou Trioda, jejímiž hosty byli představitel dětské role Bastíka z filmu Marie Poledňákové Líbáš jako Bůh a talentovaný zpěvák – pětiletý Filip Antonio, a muzikálová zpěvačka Dita Hořínková. „Půvab Mateřinky, který mě fascinuje, je v tom, že je to přehlídka nesoutěžní. Proto na ni děti jezdí s chutí a na jeviště vstupují s nezměrným nadšením. To je důvod, proč sem jezdím velice rád,“ řekl mi televizní moderátor Honza Kovařík, který festival několik let moderuje. Mně osobně festival mateřinka, u jehož zrodu jsem před čtrnácti lety stál a v roli dramaturga na něm působím doposud (a letos i v roli moderátora dopoledního programu), nesmírně obohacuje. Ti špunti, kteří na jevišti vystupují, totiž produkují umění – a nebojím se toto slovo zdůraznit – v té nejčistší podobě. Jim nejde o prestiž (jak ji chápou dospělí), nic nepředstírají, nehrají si na ředitele zeměkoule a národní umělce, neptají se, kolik za to. Jestliže mají být na jevišti trpaslíkem, jsou jím, mají-li tančit, stávají se tanečníkem, dostanou-li roli princezny, pak žijí život princezny, v kostýmu vlka jsou přesvědčené, že za chviličku snědí Karkulku, a jde-li o ogary a cérky v krojích, tož ti to mají v krvi. A jestliže se baleríně vyzuje při tanci cvička, klidně si uprostřed jeviště sedne a nazuje si ji, protože to přeci nemůže dotančit bosky! S Mateřinkou se cítím být zase malým klukem - je to úžasný pocit – doporučuji všem starcům od čtyřiceti do sta. Prožil jsem s ní spoustu radostí, zajímavých setkání, načerpal jsem úžasné inspirace. |
Foto © Jan Řehounek
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 13. 05. 2009.
