Senioři k počítačům: AKTUALITY

Rubrika: Exkluzivně – Senioři k počítačům

AKTUALITY projektu SENIOŘI K POČÍTAČŮM 

Napište nám i Vy svůj názor na problematiku SENIOŘI a POČÍTAČE.

Novinářem i v důchodovém věku

Obecně prospěšná společnost Centrum Vysočina připravila od začátku října kurz pro seniory, v rámci kterých je lektoři naučí základům žurnalistiky a osvětlí jim práci s audiovizuální technikou. Kurz poběží do konce letošního roku pro šest až osm zájemců.

Každý pátek od 15.30 do 17.00 se budou zájemci z řad seniorů scházet v Mediálním centru v Havlíčkově Brodě, kde budou až do konce letošního roku probírat základy žurnalistiky.
„Obsahem kurzu je seznámení účastníků s druhy médií a jejich zasvěcení do žurnalistické praxe. Po teoretickém úvodu bude následovat práce v terénu a tvorba příspěvků pro online deník Vysočina-news.cz. Později budou účastníci pracovat s fotoaparátem, naučí se správné kompozici, zpracování fotografií a jejich výslednému zveřejnění. Náplní další části kurzu bude seznámení se s televizní technikou a tvorba televizního příspěvku,“ prozradil Ondřej Rázl, realizátor projektu.
Kurz, který doplňuje ve své šíří vzdělávací aktivity obecně prospěšné společnosti Centrum Vysočina, je vhodný pro absolventy kurzu Základy PC, ale i pro ostatní zájemce o žurnalistiku, média a audiovizuální techniku. Zájemci se mohou hlásit do konce září na telefonu 608 646 658 nebo na emailu razl.o@seznam.cz.

Centrum Vysočina, o. p. s. je nezisková společnost, která se zaměřuje na vzdělávací aktivity určené především mladým lidem do 26 let a seniorům. Během existence společnosti její zástupci realizovali i jednorázové projekty, jako byla například Debata o evropské ústavě, Havlíčkův Hydepark, ale také odstartovali dlouhodobé projekty, jakými jsou například Letní žurnalistická škola, Akademie třetího věku nebo Centrum Karla Havlíčka Borovského.

Více informací:

Ondřej Rázl
Cetrum Vysočina, o. p. s., B. Kobzinové 2020, 580 01 Havlíčkův Brod
mobilní telefon: 608 646 658, e-mail: centrumvysocina@centrum.cz  
www.centrumvysocina.cz

(28) Pozitivní zprávy, 23.8.2010

Prahou hýbe nový trend: hřiště pro seniory 
Pryč jsou doby, kdy na hřištích dováděly pouze děti. Dnes v Praze existuje již několik vícegeneračních „posiloven“. "Představa seniorů na hřišti bylaještě před pár lety natolik absurdní, že když jsem o hřištích pro seniory vyprávěla svým kolegům, ptali se mě, jestli jsou tam obrovské klouzačky a houpačky, na kterých si senioři hrají,“ říká zastupitelka Jana Blažíčková z Prahy 6. Hřiště pro seniory však neznamená pouhé zvětšení prvků, které známe z dětských hřišť. Jde o venkovní cvičební stroje, kde si senioři mohou zacvičit, nikoli však jen s cílem posilovat, ale především udržet motorické schopnosti, které kvůli věku ztrácejí. Vícegenerační hřiště jsou určena pro všechny věkové kategorie, jsou jakýmisi posilovnami pod širým nebem. Mohou posloužit jak dětem, tak jejich maminkám. Již před dvěma roky vzniklo seniorské hřiště ve vnitrobloku na sídlišti Petřiny. Na deseti strojích si lze protáhnout a posílit záda, paže nebo nohy. A to všechno tak, aby to zvládli i starší lidé.
23.8.2010 | Zdroj: www.denik.cz  

(27) Milan Turek, 1.7.2010
Inspirace z internetu


Telefon nebyl zrovna příliš vhodným systémem pro komunikaci, jeho nevýhody trvají stále a nikdo nevynalezl zlepšení, která by zvýhodnila využití proti novému způsobu komunikace prostřednictvím internetu. Pracovat s osobním počítačem není potřeba na úrovni programátora, jako uživatel najde pomocí něho spoustu možností, lze ho využít jako prostředek v mnoha oblastech. Dopisování, posílání různých hudebních ukázek, obrázků či klipů jsou formy, kterými senioři mohou navazovat kontakty a bavit se i s neznámými lidmi kdekoliv na světě.
V neposlední řadě třeba i obchodování. Být málo pohyblivý, v nemoci, či nutnosti třeba kvůli počasí být doma jsou podmínky, kdy vedle knih, televize a rádia, je možno využít naprosto odlišný a zdá se i intimní způsob zábavy. Komunikovat lze pomocí ICQ, různých chatů, Facebooku, Youtube s jednotlivci, zařazovat se do různých skupin.
Počítač iniciuje také cestu k tvůrčím činnostem, kdy je možné pro přátele a rodinu vytvářet nejrůznější produkty. Senioři mohou zaznamenávat příhody ze svého života, skenovat staré fotografie, sbírky pohlednic, či jiných dokumentů. Je vhodné třeba naskenovat všechny důležité doklady, ať už o zdravotním stavu nebo identifikační údaje, rodné listy, smlouvy, vysvědčení. Velice dojemným je například zaslání dopisu namluveného do počítače nebo na diktafon a pak přes počítač odeslat kamkoliv. Stejně to lze udělat s hudebními nahrávkami, babička může zazpívat vnoučatům písničku a poslat počítačem, číst pohádky, lépe vyprávět. Lze navyprávět také události ze života a uložit, případně zaslat přátelům, rodinným příslušníkům.
S počítačem lze samozřejmě také studovat různé vědecké discipliny, avšak pozor, nemusí být informace vždy dostatečně validní, dají se však sestavovat rešerše a podle nich hledat v knihovně odpovídající profesionální prameny. Pokud se senior zabere do některé z her pak určitě zaujme např. Slovní fotbal. Není to hra jen o klikání myškou. Nutí člověka sestavovat podstatná jména a rozšiřovat si tak slovní zásobu. Fotbal nehrají jen školáci, setkáte se tam s dospělými, kteří jsou vysoce obratní a dovedou vytvářet slova, která člověk jen stěží hledá v zasuté paměti. O hrách jako jsou šachy buď s počítačem nebo se skutečným protivníkem není třeba hovořit.
Počítač dovede také poradit v různých problémech, samozřejmě nejčastěji senioři hledají doktorku nebo si přehrávají léčivé byliny, hledají různé medikamenty. Ale v hlubinách internetu lze najít i radu, jak řemesničit, vařit, ale také vymalovat nebo chovat králíky. O kontaktech se hovoří stále, dopisování je krásná zábava, je však ještě krásnější když vyústí v osobní setkání. Buď na srazech skupin nebo intimních setkání dvojic.
Je nesčislné množství aktivit, které počítač nabízí a není potřeba být bůhvíjak obratný při ovládání počítače. Hyperaktivní lidé, kteří kutají od rána do večera na zahrádce asi nebudou usedat a hledat zábavu na počítači, ale i pro ně může být poradcem a nakonec přijde plískanice, co pak, když zahrádka zůstane nepřístupná? Dlouhé večery, samota a třeba i nechuť hledat v programech televize i to může vést k usednutí k počítači. Vyhledávání kulturních a sportovních akcí s předstihem, plánování dovolené, nepřeberně možností nabízí malá bedýnka pod stolem a monitor s klávesnicí a myškou na stole. V současnosti i jeho dostupnost už je natolik snadná, že počítač lze dostat často i zadarmo nebo použitý za pár korun. Určitým problémem je stále však ještě připojení na síť, ale po zvážení možnosti odesílání sms zdarma, telefonování apod. pak poplatek nevypadá tak výrazně vysoký.
Milan Turek
(26) Milan Turek, 19.5.2010
Nevěřícně


Vedu jako mistr odborného výcviku v cestovním ruchu praktikanty k tomu, aby se seznámili s prostředím, poznali něco z ekonomiky, tedy vedení účtů, dokázali obsluhovat zákazníky, získali jazykové znalosti terminologie z cestovního ruchu, poznali, co se může turistům nabízet, dokázali připravit produkty a aby se naučili pracovat s médii. Středoškolská mládež ke mně chodí pravidelně dvakrát v měsíci nebo v blocích.
Pro druháky z varnsdorfské školy cestovního ruchu to byla první lekce v informačním centru. Seznamování s prostředím, bezpečnost práce, program na celých čtrnáct dní, doporučená literatura a hlavně zajímavé úkoly. Jeden výlet na Ještěd, návštěva galerie, městské informační sítě a také studium v knihovně, kde měli především poznat regionální literaturu. Škola připravuje rámcový program a studenti pak detailně dolaďují s odpověným pracovníkem, který praxi vede.
Nevěřícně jsem kroutil však hlavou, když jsem začal se studenty rozebírat úkoly, které by měli zvládnout pomocí počítače. Společně jsme se smáli, když jsem po nich chtěl sestavit tabulku prodeje s výpočtem daně. Excel prostě znají, ale vytvořit v něm nějaký systém? Podobně nastal problém při otázce sestavování rešerší. Následoval úkol práce se skype. Možná by dokázali telefonovat, psát zprávy, ale jiné funkce? Odesílání fotografií, souborů apod. byly problémy, k nimž jim chyběla jakákoliv zkušenost.
Poslední úkol vytvořit marketingový produkt v Mowie Maker - to už nevěděli, o co jde. Mám na to však téměř dva týdny, doufejme, že kluci s nadšením přivítají poznatky sedmdesátníka a DVD dokážou vypálit. Fotografování není jejich hoby, ale zato muziky mají doma dost a tak určitě, když dají dohromady moje fotografie a svou hudbu, vytvoříme skvělé DVD o Ještědu. Nakonec jsme se společně nasmáli, že dědek bude učit dorost s počítačem, protože sami nevěřícně zírali, co se dá všecko využít. Jenže počítače jsou tady už dlouho, a když jsem začínal, ještě nebyli na světě.
Senioři, nepodceňujte se, vše se dá naučit, počítač není žádná složitá bedýnka a klidně si vypalte třeba k Vánocům DVD s verši Jaroslava Vrchlického, zvony kostela z vašeho bydliště a fotografiemi vaší rodiny. Je to zážitek extrémně krásný a překvapíte tím kde koho. Stačí patnáct minut.
Milan Turek
(25) Pavel Ján Buvala, 24.5.2010
Poputujem po Slovensku


Ďaleko od domova; poputujem po Slovensku – prístreškom mi bude príroda – aj. Dovolil jsem si tuto parafrázi známé písně: „Putujeme po Slovensku…“ čtouce sdělení, že ZSSK opět mi umožní poznat svou Otčinu! Opět nepotřebuji milióny Kč/€ opět budu mezi přáteli a to celé 2 měsíce!!! Moci… co ale na to moje milovaná choť… . No, nějak se to srovná. Není-liž pravda!

No: posuďte sami. Před více než půl rokem přinesly Pozitivní noviny pozitivní report: čl.2. To jsem nečekal, že mi bude dopřáno ještě jednou to absolvovat. Ještě jednou v živote vidět to, co mi nebylo dopřáno v aktivním životě. To již bude po volbách; vychladnou vášně; vystydne SNAD žárlivost na úspěch člověka, kamaráda, přítele. Budeme šťastní a spokojení, neboť „Bude léto, horké lééto – tak jak léto má být!“ jak se zpívá v nádherné písničce z mých mladých let.
Plánuji navštívit Stakčín; Ubľu/Ulič; Bardejov/Medzilaborce; Tatry/Gemer… a samozřejmě moje oblíbené z loňska město Humenné! To nemohu obejít!! Je nasnadě, že všude budu zvát: Senioři k počítačům! Budu mít opět sebou „svou polní kancelář“ v 1. trakárku; v 2. cosi na sebe a do sebe. No a „zažívat“ budu veškerou duchovní potravu získanou na 2. setkání České konference v Poděbradech. Bylo to nádherné, snad mi bude dopřáno se po reportáži v PN - kách k tomu ještě vrátit shrnutím.

Počasí, to bude alfa i omega mého snažení; možnosti mých přátel – časové; Vstřícnost ubytovacích zařízení co do financí. Když mne podnikatel dokáže ubytovat za 5 -12 €, proč bych měl platit vydřiduchovi > 30 €, když mi ani nedá předplacenou snídaní honosíc se polohou krajského města…??? To raději na vesnici, městečka! To raději na Krahule! Do hor! Za vzduchem, když již být v centru Slovenska. To všechno mi umožní AKCE ZSSK pro nás, důchodce.

Ale to všechno mi umožňuje znalost a orientování se na Internetu. Uposlechl jsem před lety výzvy P.Loužeckého & O.Suchého a přistoupil jsem coby důchodce/senior k počítačům. Mám snahu přizvat k tomu další nelíné důchodce/kyně. Proto jsem také dlouhodobě na www.vll.cz  osobně zval seniory k počítačům.
Jelikož Svaz důchodců nevyuživ to, jedu již pouze ke slávě Pozitivních novin, zvěstujíce pozitivní zprávy po pozitivních zprávách prahnoucím. Proto také Pražáci již nebudou muset pro info až do Lysé n.Labem, ale snad co nevidět budeme mít pozitivní koutek poblíž I.P.Pavlova… .
Do té doby je k dispozici http://www.sduchodci.cz  NESPORNĚ všem, jež umí PCčko či notebook zapnout / vypnout! Telefonní přístroj použít. Ideál je pevná linka… . Je zájem?

Pavel Ján Buvala

(24) Pavel Ján Buvala, 6.5.2010
Vyjádření ke klipu Přemluv bábu!

Poznámka redakce: Byť se Pozitivní noviny programově vyhýbají všemu, co zavání politikou, rozhodli jsme se udělat výjimku a otisknout názor P.J.Buvaly na tento videoklip, který vzbudil ve veřejnosti hodně rozporuplných reakcí. Pokud si ho prohlédnete, jistě rychle pochopíte proč. Svůj názor na věc si určitě udělá každý sám stejně tak, jako bude samostatně řešit problém, o který v klipu jde.



Starý jsem, tlustý jsem, praštěný nejsem

Navíc vím, že moje IQ je nesporně vyšší dnešního datumu. Jsa přesvědčen, že jsem dostatečně tolerantní a znalý IT alespoň v uživatelské formě (důkazem budiž www.sduchodci.cz) tvrdím, že mne maximálně dokáže vytočit pouze zaslepená poststalinistická demagogie a netolerance spojená s nechutí se vzdělávat. Proto i tento „opajcovaný“ klip beru s nadhledem. V dobách, kdy mne s mámou chtěli vyhnat exgárdisti na Sibiř (som Slovák, p. Kušnierik z Týždňa … ), bych se na takovouto věc díval jinak. To jsem byl rozumově asi tak předpubertálně vyspělý.
Dnes, když jsem se postavil do čela nutné ochrany důchodců váhou své osoby (a že není malá…), vahou své osobnosti (a že nejsem nějaká Persóna Incognita…), vidím věc tak, že urážet a ponižovat člověka nikdo, nikdy a za žádných okolností nemá právo. Tvůrce a aktér klipu coby plagiátor – no, co již: Dal si vizitku sám sobě o svém charakteru. U nás se říkalo: „Pán Boh má truhlicu na každú opicu“ a tak i já se osobně dívám na tvůrce Bábaklipu i na klip sám.
Diametrálně odlišný mám ale názor na důchodce a především „partajní důchodce“, věrné „své matičce rodné“ až za hrob. Na dědky a především „báby-parapetky“, jež si hrají na všechno možné: bližní drbajíce, parapet „šoustajíce“ – to aby nebyly pomluveny pí. inženýrovou… třeba že je líná a nic nedělá. Jenom se nevzdělávat, nepojímat současnost, pouze remcat a pro změnu nic neudělat. Maximálně „hlídací babičku“ … Jestliže můj kolega ve Svazu prohlašuje, že se na PC nemusí učit, že na to má lidi… no – řekněte: co s ním, páprdou. Sám se vymezuje mezi parapeťáky a „hospodáře od Kulaté Báby“.
Naproti tomu plně fandím chlapům KGB-ákom z Rožňavy, internetovému rádiu Gemer z Blavy, e-důchodcům ZU z Prahy, kolegovi Kolaříkovi z Austrálie, Štefanovi zo Žiaru/Hronom, p. Starostovi z Toronta, p. Draxlovi z Ústí, kolegům z Volksolidarität Drážďany, prostě a krátce fandím všem důchodcům, seniorům, penzistům, rentiérům, kteří žijí, chtějí žít a nejenom živořit. Ti všichni nesporně vědí, co je život, jaké jsou NAŠE UNIVERZITY, a že máme co předávat všem, kdo o naše zkušenosti a názory stojí.
Neboť každý člověk je obdařen 2. signální soustavou. Tudíž buď jí využije a zůstane člověkem, aby ji mohl využívat dál a těšit se z daru života, jež nezaslouženě dostal, nebo zakrnivše ve vývoji stal se líným, pohodlným konzumentem 1 tatranky, 1 kafíčka a podpisovačem „prezenčky“, aby pak mohl utéct do své hospůdky a řešit problémy nesmrtelnosti chrousta, nestaraje se o běžný život, žijící ve plusquam perfectu.
Osobně mám rád nostalgii (železniční), ale pak si s Waldou zanotuji: „To všechno vodnés´ čas“ a s F.K. Veselým: „Dedinka v údolí…“ a jdu řešit nedostatky a potíže třeba v Č. Budějovicích, Liberci, Brně, Tisovci či Chustu… 
Proto jsem také s pokorou přijal své místo na kandidátce PĚTKY do parlamentních voleb, abych se mohl zastat OPRÁVNĚNÝCH NÁROKŮ oprávněných osob, jimž se mnohdy dostává maximálního nepochopení z magistrátů, vedení domovů důchodců, domů s peč. službou, mnohdy i nejbližších. Prosazovat sounáležitost a toleranci minimálně takovou, jaké jsem byl před pár dny svědkem na České konferenci v Poděbradech.

Nesnáším podpásovky a polopravdy. Nesnáším zlodějiny všeho druhu. Pohrdám plagiátorstvím. Jestliže pí. náměstkyně primátora z jednoho města dosud neví, co je to spolupráce na poli práce pro důchodce, nechť mne i se svými OPSkami sledují. Pak snad po dvou letech pochopí zdroj mojí energie práce pro všechny, kteří jsou na moji pomoc odkázáni.
Jestliže pí.ředitelka jednoho domova důchodců chce bránit informačnímu toku pro lidi, jež žijí v „jejím“ zařízení – no co s ní? Důchodci nejsou osoby nesvéprávné; v době Internetu se pomoci domohou, třeba přes Britské listy apod.
Jestliže neschopný předseda jakékoli důchodcovské organizace a jemu sloužící nohsledi by chtěli uplatňovat cenzuru informací a kult osobnosti křivením charakterů po vzoru persón z dob dávno minulých, nechť odpoví na dotaz: Proč se do té funkce nacpal, když neví, co hlavně jak má dělat?
Pak určitě nevzniknou a nebudou vznikat takové „Bábaklipy“. Nebudou nutné. Nebudou se primitivně „roubovat“ cizí a z ciziny jinak vtipné věci do našeho českého prostředí. Zde stejně mohou působit kontraproduktivně. …se domnívám. Splní-li poslanci a zastupitelé na všech stupních a ze všech partají své poslání a přestanou hrabat pod sebe a do sebe, nevzniknou žádné kontroverzní Bába klipy ani Dědek klipy; věřte mně, dědkovi.

Doposud ještě „sloužím“ coby předseda Krajské rady Liberec SDCR o.s. a člen jeho Ústřední rady, končím 1.ročník Univerzity třetího věku na Právnické fakultě UK Praha. Já znám své místo. Odmítám však za jiné dělat to, za co oni berou odměny a přijímají přední místa. Prosazuji zodpovědné plnění si svých povinností, uplatnění svých znalosti ve prospěch VŠECH DŮCHODCŮ.

Takže: Na shledanou ve volební místnosti při splnění si své čestné vlastenecké povinnosti!

Pavel Ján Buvala
Liberec 6. května 2010
psáno pro Parlamentní listy

(23) Pavel Ján Buvala, 25.4.2010
Den třetí, zatím poslední.


Začal nádherně - smutně až hrůzně. Po přepychovém vystoupení dětského symfonického orchestru z Pardubic, jenž připravil účastníkům povznášející pocit před zahájením vlastního jednání, přišla ostrá sprcha. Dověděli jsme se, že nějací „nedospělci“ - jak jinak slušně nazvat ony lidské bytosti, jež zapálily ubytovnu dělníků ukrajinských, litevských … . NEROZHODNÉ prostě shořel majetek člověka. Byly zničeny hodnoty, ale především narušené mezilidské vztahy. Hosté konference p. Antonín Mareš a p. ……… . přišli o vše, co neměli na sobě, vraceje se z Lázeňské kolonády v prostorech, v nichž Česká konference probíhá. Jsouce unaveni celodenními angažovanými vystoupeními, museli se dívat, jak jim hoří věci! Uvědomíce si ale situaci, museli vylomit dveře a z hořícího domu vypustit lidi tam uzavřené!! Umíte si to představit? Zásah těchto konferencistů zachránil lidské životy, díky Pánu Bohu!

 

A tak táži se: Kde bylo srdce oněch osob, kde jejich matky, co je vychovaly, kde – ale víme: Již málo času onomu provokatérovi zbývá…. Lze však nad ním zvítězit. PČR se o ty „nešťastníky“ nesporně postará a tak Česká konference mohla konferovati o věcech tak přepotřebných v dnešní době.
Jak ale navázat po tak zdrcující „JÓBOVCE“ , toť problém pro moderátora konference byl bravurně vyřešen: Opakovaným záznamem úvodního proslovu z 1. dne PhDr. Zdeňka Mahlera Dr.h.c. Jak jinak překonat skutečnost, že se v Poděbradech stala v noci před posledním dnem České konference takováto politováníhodná skutečnost.

Odvolával se na KOMENSKÉHO – mučedníka - a mučedníky svým způsobem se stali i ti málem uhořelí z bývalého CCCP, již přišli k nám coby hosté, pracanti – exulanti… . Jak vzpomínky evokující s jiným plamenem než byl ten, jenž měl zlikvidovat HLAS PRAVDY v Kostnici. Komenský byl také exulant; proti zlu je potřeba se postavit rozumem a poctivostí. Prohlašoval, že přijde čas, kdy Čech nebude synonymem malosti a ustrašenosti. Co se má a co se nesluší…. Její hlas, hlas Konference, aby byl slyšet. …a že slyšet je! Již jsem obdržel první reakce na své reporty z prvních dvou dnů; z debat, diskusí mezi účastníky samotnými. Škoda, že den má pouze 24 hodin a i spát se musí… tolik je co projednávat, prohovořit; Pokonferovat! Vždyť za pár hodin tak parádní, duši posilující Česká konference 2010 skončí. Skončí ale snad v naději na její třetí ročník v roce 2011. V Poděbradech či někde jinde. Česká pohostinnost známou jest… byla? Byla, je a bude! Sebenepříjemnější excesy „nedospělců“ nedovedou likvidovat, snížit; natož ponížit.

Pravda zvítězí! Je napsáno. Celý běh jednání České konference 2010 ukázala i jednu z cest, jak k vítězství lze ji přivést. Nedělám závěr; když tato slova píši – ani nemohu. Závěr bude pokračovat, ale uzávěrka www.pozitivni-noviny.cz nepočká a v 08:00 pondělí Pozitivky MUSÍ vyjít! Proto si ctěné čtenářstvo dovoluji odkázat na stránky http://www.ceska-konference.cz, kde bude co nevidět vše podrobně k dispozici. Prý včetně videozáznamů. Těšme se a v očekávaní poděkujme za to, co nám bylo dopřáno, a těšme se na 3. ročník České Konference. Na shledanou, PŘÁTELÉ!

Pavel Ján Buvala
(22) Pavel Ján Buvala, 24.4.2010
Česká konference DEN DRUHÝ

Perný to byl včerejší den, perný; ale NÁDHERNÝ, věřte mi! Já vydržel do cca 20:45, a to je co říci, neboť všichni, co mne znáte, víte, že 16. hoďka je moji VEČERKOU. Čím to, že jsem to dokázal? Co to zapříčinilo, že jsem to zvládl? Říkají : KONCENTRACE ENERGIE.
Co k tomu říci: asi na tom něco bude; já - nevím. VÍM ALE, že je mi zde dobře. Že slyším myšlenky různé, od různých lidi. Třeba i kontroverzní, ale lidsky podané; politické – ale politicky neutrální. Ekonomické, ale neprotitaktní!
Každý má právo si říkat, co chce, a přece mi to připadá, jako kdyby to On; Někdo; velký Tvůrce; řídil. Vysvětlí mi, malověrný, jak je možné, že jsem zde potkal P.T. Jana Čulíka, šéfredaktora Britských listů, po kterém toužím se potkat více než 8 měsíců? Vysvětlí mi, malověrný, jak je možné že ZDE potkám pí. Jaroslavu Šustrovou z Croix de la Boheme o.s, ženskou, jež mi sdělí podrobnosti o tak přepotřebné INTERNETOVÉ televizi www.cestyksobe.cz i pro e-důchodce?

 

Malověrný nesporně NE. Ale také člověk váhající, odpírající se seznamovat s Internetem; IT; natož teorii J.A.Komenského, T.G. Masaryka, T.Bati sen. i jun.; ale také Jana a jiných velkých skutečných ČECHŮ. Nemohu nevzpomenout Slováka V. Clementise, jehož památce se mnozí z jeho bývalých odpíračů dnes budováním zisků z jeho osobnosti věnují.
Ale to nádherné, všebudující se děje zde, v Poděbradech, v přepychově uklidňující atmosféře http://www.ceska-konference.cz  . O několik dnů zde budou poznámky a poznatky z 2. ročníku České konference.
Kolegyně ze Svazu důchodců se mne před chvílí SKYPEM zeptala, zda budu v pondělí v Obecním domě (REPRÉ; abych Pražandy mojí generace neurazil…). Mohl jsem jí říci ne, když zde panuje takováto nádherná atmosféra? Byť bych si tam mohl připadat jak Mistr v Kostnici. Až na to, „Zikmund“ na mne se třesoucí nosí „třešňařskou fjertušku“. Ale dosud neví, co jsou Párové kategorie; neví, že kdo chce řídit – musí se učit; kdo se chce učit – musí chtít; Ale nesmí se vzpouzet Pánu, není-liž pravda. „Ďábel však ví, že jen krátký čas má…“, je psáno. 

 

Na dotaz některých čtenářů mého dopisu č.1 ze včerejška, že kde mám fotky sděluji: moje amatérčina je nedůstojná této atmosféře, a tak jsem poprosil p. tiskového mluvčího, aby mi jich pár poskytl. Přislíbil. Do této chvíle nedošly, čekat nechci (znáte mne…), a tak fotečky budou; VYDRŽAŤ!
Na diskutabilní výroky kolegů důchodců z onoho Svazu sděluji: někdo má rád holky, někdo vdolky; já obojí, ale: http://www.ceska-konference.cz  miluji neboť to je to, oč jsem byl bohapustým tlacháním 6 let připravován a vyčerpáván. Není sdružení jako sdružení; tam, kde není Agapé nemůže být skutečná pohoda; dělné prostředí; úspěch nosící úsilí.
Jdouce k odběru stravy do restaurace LIBESKÝ jsem viděl jaro v rozpuku. Za půl dne : z pahýlů – lípy mající své již lístečky. Malinkaté ale zelené; jarem vonící. Tak mne to evokuje zvolat: Buď požehnaná, země Česká; domov můj!
Včera to byly mladé, mlaďounké mažoretky „jiskřičkové“; dnes – prohlídka Fiatů, Alf Romeo. Náhoda? Evokace k prezentaci Zetorů, Tater, Škodovek, Wikovu, Wichterleho centrifug; etc. Máme být na co hrdí, máme na co navazovat. Nespadli jsme „z jahody na znak“ ani jsme včera neslezli ze stromů. Zlaté české ručičky byly v mechanice; ZLATÉ ČESKÉ MOZEČKY budou v informatice, IT či nanotechnologiích? Říkam, prohlašuji ANO! Neboť naši povinností je vše dobré, co jsme po předcích zdědili, zachovat a rozmnožit. Odkazy TGM, JAK uvést v život. Nezapomínat na poučení z historie a s pomocí Pána: v nových podmínkách do života, pokud možno ještě dnes !

Důchodcovský Omdusman na www.sduchodci.cz  je toho jasným důkazem
Pavel Ján Buvala
(21) Pavel Ján Buvala, 23.4.2010
Česká konference den první.

Přijel jsem do Poděbrad na Českou konferenci. Zažil jsem šok. Příjemný šok. Viděl jsem usměvavou pořadatelskou službu. Viděl jsem disciplinované účastníky trpělivě stojící ve frontě, než na ně přijde řada. Jsem ještě vůbec v Čechách?? Já zíral… .

Přišel jsem mezi LIDI; mezi Čechy, Moravany, Slezany, Slováky… mezi lidi snažící se jít reálně v šlépějích J.A. Komenského; T.G. Masaryka… . Co jsou to za občany republiky České? Tak ohleduplní, jemní, zdvořilí. Že by praxe života v teorii? Nebo křesťanská teorie v praxi? Co to je? Co tyto lidi spojuje, jsem tady správně?? Že by něco na té křesťanské lásce, na lásce Agapé bylo? Holt asi ano.

 

Položena otázka: Směřování společnosti KUDY A JAK DÁL asi nalezne odpověď. Co jsou to za tolerantní skutečně ze Střední Evropy lidé. Kdo mne zná – já a můj trakárek – moje pojízdní kancelář. Mne neznámí lidé MNE vytvořili během pár chvil prostředí pro práci a já mohu tento příspěvek – reportáž pro Pozitivní noviny napsat. Byla již vůbec reportáž z České konference přímo napsána? Nevím. Poptám se.
Pojem demokracie, společnosti, dědictví po předcích, reálný život… no, nádherně uklidňující filozofické úvahy. Již dlouho mne nebylo tak dobře. Záviďte mi všichni, kdo jste neposlechli volání „dědka“ , nemáte čas. Nemáte čas se zastavit k načerpání vody živé do všedního života. Litujte, „klubáci“ ; Ale ještě je čas: jste zváni. Zítra, pozítří … ČK končí až v neděli večer.
„O duši nutno pečovat…“ říká jeden z přednášejících. PEČUJEME O SVOU DUŠI ??
První den nekončí, uzávěrka nepočká, chci, aby článek vyšel. Chci, aby moje volání nebylo volání na poušti, nýbrž v lidské společnosti; české společnosti.

Já jsem přijel mezi LIDI. Mezi přátele, mezi - no ale prověřte si tuto moji informaci a přijeďte do Poděbrad načerpat vody živé pro svůj život a duchovně se povznést. Na srdce jsou Poděbrady – známé heslo; doplňuji: Na duši Česká konference !
Kdo nemůže viz alespoň : www.ceska-konference.cz  .

Pavel Ján Buvala
Předseda Krajské rady Liberec Svazu důchodců
& člen ÚR SDCR o.s.
(20) Eva Nekoksová, 12.4.2010

Vážený pane Loužecký,
v pátrání po informacích do své bakalářské práce na téma Informační technologie a generace 50+ jsem narazila vaši výzvu Senioři k počítačům.
Z Pozitivních novin jsem načerpala hodně dobrých zpráv, nicméně statistika je nutná, a proto bych vás tímto chtěla poprosit, jestli byste mohl v rámci vašich stránek zveřejnit link na web s dotazníkem abych mohla do své práce získat specifické strukturované informace.
Dotazník bude na uvedeném linku k dispozici na vyplnění pouze týden - do 18.4., poté zůstane zveřejněn k nahlédnutí výsledků.

http://vztah-generace-50-k-pc-a-informacnim-technologiim.vyplnto.cz

Děkuji vám předem za ochotu, a berte úvod mé práce třeba jako téma k příspěvku do seniorské sekce vašich novin.
Eva Nekoksová
eva@ithvezda.cz


Úvod bakalářské práce:

V současné době a nejen v České republice lze sledovat stále větší fenomén tzv. stárnoucí populace. Demografická prognóza české populace do budoucnosti (do roku 2030) předpokládá vzestup počtu seniorů o 40- 80 %. Očekává se prodloužení střední délky života až o 4 roky u obou pohlaví, počet osob nad 65 roků tak bude tvořit 23 až 25 % celé populace (u osob 80 a více vzestup na 5- 8 % - tj. téměř trojnásobek). Při pokračování tohoto trendu bude v ČR v roce 2050 populace nad 60 roků 40%; nad 65 roků 33% atd. S tímto fenoménem bude dříve nebo později nutné počítat ve většině oborů lidské činnosti.

V rámci mé pracovní činnosti v oboru nabídky software a IT techniky se snažíme tento jev analyzovat již dnes. Zajímáme se o využití těchto produktů ve dvou směrech. Jeden směr je zaměřen na domácnosti seniorů v důchodovém věku a senior centra, druhý směr se orientuje na starší generaci ohroženou více nezaměstnaností, často z důvodu nízké počítačové gramotnosti. Pro zjednodušení jsem celý tento segment obyvatel nazvala generace 50+.

Nelze zastírat, že důvod zájmu o tuto část populace je hlavně ekonomický a to zvýšení penetrace výpočetní techniky nejen v domácnostech, ale i v zařízeních pro seniory. Tj. zvýšení prodeje software, hardware a souvisejících služeb lidem starší generace a to hlavně těm, kteří dosud počítač nevlastnili, případně mají s ním minimální zkušenosti.

Problém v nabídce IT této generaci 50+ spočívá ve velmi odlišné koncepci prodeje a celkového přístupu než běžným uživatelům, se kterými se prodejci IT většinou setkávají. Bakalářská práce má přispět informacemi ke zpracování většího projektu, který pomůže zvýšit penetraci IT do tohoto segmentu zákazníků, tak aby všechny strany projektu byly spokojeny.

Cílem bakalářské práce je analyzovat vztah generace 50+, tj. lidí ve věku nad 50 let k informačním technologiím, se zaměřením na využití počítačů v domácnostech, seniorských centrech a domovech důchodů. Pomocí testování na malém vzorku zjistit nejvhodnější způsob oslovení a edukace v počítačové gramotnosti u generace 50+.

Získané informace v praxi využít při zpracování projektů, které umožní starší generaci obzvláště tzv. prvouživatelům bez obav a k plné spokojenosti využívat výhod počítačů resp. všech běžných informačních technologií.

(19)  Pavel Ján Buvala, 7.4.2010

Po „křtinách“ do práce!


Nedělí dne 4. dubna 2010 skončil čtyřdenní maratón „křtin“ prvních webových stránek Důchodcovského ombudsmana. Brány výstaviště v Lysé nad Labem se zavřely, nastane nám každodenní práce ve prospěch našich přátel, kamarádů, kolegů, důchodců, penzistů, rentiérů, etc.

Nástup byl skutečně impozantní. Po slavnostním představení čestných hostí Veletrhu např: vicehejtmanky Libereckého kraje Ing.Lídie Vajnerové, místopředsedy Senátu ČR MVDr. Jiřího Lišky; vicepräsidentky Asociace poskytovatelů soc. služeb Ing. Renaty Kainrátové; nám.hejtm. StČ kraje Ing.Miloše Petery, jež převzal záštitu nad výstavou Senior-Handicap: aktivní život, ved.odb.sociál. věcí Havířova Bohuslavy Litavské; ved.odd. koncepce sosl. MPSV Mgr. Petera Hanuše; za Slovensko: předsedkyně slovenské společnosti Parkinson Zuzany Michálkové; místopředs. ČASPSS Ing. Ing. Milana Černého a mnohých dalších za Lysou nad Labem; Radu StČ kraje; Výstaviště L/L; etc zahájil výstavu Senior Handicap – aktivní život kratičkým, ale o to slavnostnějším projevem senátor Jiří Liška. 

 
 

Vzápětí po proslovech slavnostních hostů a zdravici Slovenské delegace, jež pronesla pí. B. Litavská, mi byl předán mikrofon vzácným člověkem p. Janem Řehounkem vědíc, že jeho kvalitní režijní scénář nebude znehodnocen.

 

No a co mi zbylo jiného než-li navázat na slovenštinu - tedy slovensky krátkou replikou na Hviezdoslavův Pozdrav:

„Pozdravujem vás, lesy, hory,
z tej duše pozdravujem vás!
Čo mrcha svet v nás skvári, zmorí,
zrak jeho urknul, zmámila
lož, ohlušila presila:
vy k žitiu privediete zas,
vy vzkriesite, vy zotavíte,
z jatrivých vyliečite rán,
v opravdu priamom, bratskom cite
otvoriac lono dokorán,
a srdečnosť kde odveká,
kde nikdy nevyspela zrada,
bez dotazu, kto on, čo hľadá,
na lono to, hľa, v objem sladký
ramenom láskyplnej matky
pritúliac verne človeka...“ .

Poté jsem představil projekt Důchodcovský ombudsman – stránky www.sduchodci.cz.
Stručně jsem všem přítomným divákům a tím i svědkům „křtin“, jichž bylo téměř 400, důvod a poslání těchto stránek. Dal jsem nesporně najevo, že jsou to moje stránky, že tím ombudsmanem důchodců jsem de facto já osobně.

Jelikož stejně jako v občanském životě obecně instituce mnohdy neplní své poslání, některé se dokonce přebyrokratizovaly. Tudíž zákonitě chudák člověk, žijící ze svého důchodu, mnohdy neví, že to či ono nemusí (Nákupy na podvodných tzv. vejletech; podomní obchodník; atd.). Na to či ono má pořád nárok a právo požadovat: slušné zacházení a přiměřenou toleranci ke svému věku. Ochranu před mnohdy i zvůlí „téžzaměstnakyň“ v různých službách a u některých poskytovatelů sociálních služeb. Právo na vzdělání - to jsou akce skutečně dlouhodobě podporované na celém světě.
A přece se našla v jednom domově důchodců v jižních Čechách persóna, jež se pokusila zabránit obyvateli DD v přístupu k Internetu! Za pomoci tisku, jmenovitě Britských listů, se to zvládlo; zřizovatel POVOLIL používání vlastního PC a vlastního připojení v DD přiděleném bytě kde ona rodina žije.
Změnil se zupácký režim "MUSÍŠ CHODIT NA ´PVS-ku´ – tam je internet pro všechny" na "Užívej si svoje ve svém bytě a do klubovny můžeš pochopitelně jako každý obyvatel DD také". To asi nešlo bez křiku a „harmatance…“ .

V zápětí na to „pokřtila“ tyto moje stránky pro potřeby všech důchodců dlouholetá sponzorka, organizátorka, chápající ochránkyně důchodců - a to nejen v našem Libereckém kraji - jeho 1.vicehejmanka pí.Ing. Lídie Vajnerová.

 

Pár větami se zmínila o potřebnosti vzájemné kontroly, ale především dobrovolné, neúředně, inklusivní podpory těm, jež těžko dosahují na moderní IT technologie a těžko mohou stačit tempu současného života. Sama má vlastní poznatky a zkušenosti z více než desetileté práci prezidentky pro Nadaci škola hrou; z podnikání coby OSVČ, z péče o své příbuzné ve svém nejbližším okolí.
Popřála stránkám hodně zdaru a především sil a výdrže v pomoci prosazování a především lidském chápání a respektování zákonů všemi lidmi ve společnosti. Byť moderní, ale s tradicemi křesťanskými.

Pár slov na Šťastnou cestu nám popřál člen Ústřední rady Svazu důchodců ČR o.s. předseda jeho Krajské rady Ústí nad Labem p. Miloslav Draxl, jež na tuto opravdu neobvyklou akci mé pozvání přijal. Neboť to byl právě on, který mne - poukazujíc na mnohé skutečnosti v Radě - byť nepřímo, ale vedl coby“eléva“ v ÚR SDCR.
Pravdou ale také je, že „mustr“ jsem si vzal na listopadovém semináři v r.2009 v Drážďanech, kde jsme byli hosty společnosti VOLKSOLIDARITÄT na společném semináři spolu s kolegy z Hradce Králové, Karlových Var a Polské republiky.

Pak již jsem zahlaholil : „Z U Z A N O !!! …“ a vzácná pěvkyně gospel songů Zuzana Stiská zapěla. A že to bylo slyšet… ! A že to znělo…! Poslechněte si malou ukázky z jejího repertoáru na www.gospeltime.cz. Ale to nic není: slyšet jí „na živo“ v divadle Semafor: to je skutečně něco. Ona sama, její rodina (neboť to je rodinný soubor!) uspořádali - jenom co já vím - od 1.10.2008, kdy vystupovali pro naši Radu, přes 18 koncertů pro důchodce i v DD a DPS-kách, jak těm zařízením říká.

 
 

Dotazy z publika a moje odpovědi na ně byly jedinými kraťoučkými pauzami trylkujímu gejzíru melodických písniček i ve vlastní gospel úpravě.
K závěrečné čardášové písni „Tota Heľpa, to je pěkné město“ jsem neodolal a změnili jsme sólové vystoupení ve strhující dueto za rytmického aplausu přítomných, jímž za tento efektní závěr pěkně děkuji a hluboce se klaním.

Po jevištním křtu mých prvních vlastních webstránek jsme se všichni sešli na stánku Senioři k počítačům k nekončící debatě o potřebě a obavách, zda to lidé pochopí, zda to důchodce vůbec bude zajímat. Zde se plně projevila „laická právničina “ mých milých kolegyň a kolegů, studujících právo na CUNI v rámci Univerzity třetího věku. No hrůza!!
Jak kotě utahán padl jsem do kanafasu.

Druhý, třetí i čtvrtý den nic neztratily na tempu a sprškách dotazů: kolegové důchodci ze všech končin státu. Především Karelf; igi-tt a další z www.vlaky.net, kteří mi zároveň byli sparigpartnery při pokusech o telemost New York - Bratislava - Kežmarok - Lysá nad Labem. Neviděli jsme se sice, ale slyšitelnost byla parádní až na Manhattan … .
Přátelé radioamatéři z Holic, Chrudimy zdárně korigovali naše drobná pochybení. Díky vám, pánové OK1…… a OK1…..  Děkuji za pozvání na sraz, v srpnu přijedu i se svou redakcí. NESPORNĚ!
Přes 500 výtisků z remitendy Doby seniorů, novin Rady seniorů ČR se jen zaprášilo. Ani písmeno nezbylo… .
A to je dobře, ať se Doba seniorů dostane, kam má; i do Vysoké u Hr. Králové. Jak si onen pán v požehnaném věku pochvaloval obdržené výtisky řka: Dám si předplatné… A to je účel formy propagace jediných našich tištěných důchodcovských novin.

 

Nabídky spolupráce se jen sesypaly. Vede pochopitelně – PRAHA. V závěsu jsou ale Pardubice, Hradec Králové, Kolín, Nymbursko – jak jsme říkali: „mimo pořadí!“ Vždyť byli de facto doma.
Když několika počítači pohrdly základní organizace Svazu důchodců ČR, kterým byly původně určeny, poslouží v jiných klubech seniorů i neorganických a neorganizovaných (ale po IT skutečně toužících) skupinách potřebných důchodců. S rozvozem započnu hned, tento týden po svátcích, jen co si dám "drobet voraz“.

Těžko dělat statistiku. Ale jen na kontaktních adres, kterých bylo přes 400, je hrůza psát, natož odpovídat. Kolegyně z Prahy 6 a Prahy 15 mi přislíbily účinnou pomoc a Společnost přátel Podkarpatské Rusi také nezůstala bokem. Na každého se dostane.
Nakonec fotky, jež jsem stihl udělat já sám, i na ty, co mi dosud poslali přátelé, jsou toho důkazem. Nestihl jsem si ke všem osobám na nich dělat popisky. Pomozte mi, prosím, všichni, kteří se na nich poznáte, popsati se. Pište mi na redakční mail: pidzej@mujmail.cz. Předem děkuji.
Předběžně jsem mnohým přislíbil setkati se opět, a to na Knižním veletrhu v září. Podrobnosti o něm najdete na www.vll.cz.  

Za vytvoření skutečně dělného příjemného prostředí, umělecko-technicky příjemných podmínek a prostředí děkuji pěkně p. manažeru výstav Janu Řehounkovi a jeho kolektivu. A vůbec: přijeďte do Lysé sami a vizte, co schopní lidé UMÍ! Ti druzí také … ať se „podučí“.

Za fotky děkuji Oldovi a Karlovi z Ostravy, Igimu z Košíc. Za peknú muziku rádiu GEMER, jmenovitě p. Dobošovi do Bratislavy: Vďaka Ti.
Za upútávku s bubeníkom moje poďakovanie do Rožňavy Nadabuly letí. Vojto: k 100.000 návštevám stránok Ti aj touto cestou BLAHOŽELÁM! Drž sa, chlape, KGB: v pirjod! Na ďalších 200.000 návštev za dva růčky!
Za výdrž bez ohľadu na časové pásmo mne osobne neznámej, ale o to milejšej pani Vlaste Krivákovej do New Yorku letí. Len jako sa Vám odmením a KEDY?
Rodine Kušikovcom do Žiaru nad Hronom: srdečná vďaka vám za trpezlivosť a pochopeni při kixoch, čo sa mi uliahli… .
P.T. p. Starostovi do Toronta: Ďakujem za prejav sympatii. Áno, stále platí: „… a čo i tam dušu dáš, v to boji divokom; MOR TY LEN a voľ nebyť jako byť otrokom!“
S těmi, co kolem železnice se motají, se brzo potkám osobně na „vyhodze“, s těmi po Čechách a Praze – jak nám čas peníze a Pán Bůh dovolí v dohledné době také. Neboť platí: Poprosme a určitě dostaneme.
Všechno dobré má svůj konec; pouze jitrnice D V A . … a 2 hůrky?

Pavel Ján Buvala, Liberec, www.sduchodci.cz  

Foto v článcích č. 19 a 18:  Jan Řehounek a Karel Furiš, www.vlaky.net  

(18)  Křest portálu S DŮCHODCI.CZ v Lysé nad Labem

Poděkování do vll.cz
„Pozdravujem vás lesy, hory;
z tej duše pozdravujem vás!
Čo mrcha svet zkántrí, zmorí –
Vy pookriete, osviežíte v nás.“

Touto parafrází slavného klasika poezie slovenské zahájil šéfredaktor a vydavatel nově vzniklých webstránek www.sduchodci.cz jejich křest dne 1.dubna 2010 v Lysé nad Labem. Je to novum celostátního charakteru: Důchodcovský ombudsman. Hm, co k tomu dodat, táži se - táži se i sám sebe: je to vůbec nutné něco takového?

Tato slova moderátor Pavel Ján Buvala pronesl asi v návaznosti na slova zástupkyně a představitelky slovenských zdravotně postižených, ale také důchodců, jež pronesla ve své mateřštině – slovensky. Neboť jak pak z celého téměř hodinového koncipovaného pořadu „křtin“ vyplynula slova statutární vicehejtmanky Libereckého kraje pí. Ing. Lídie Vajnerové, opravdu „…je nepřehlédnutelný.“ Přítomnost představitelů dvou hejtmanství na zahájení celého veletrhu jenom podtrhla péči, jež jak Středočeský, tak i Liberecký kraj věnují svým důchodcům. Dva kraje, dva státy potkaly se v Lysé nad Labem. Opravdu se tyto dva národy – jak se říká – odcizují?

Dalším „sloupem“, jež podepřel tento opravdu, ale opravdu netradiční křest webstránek „důchodcovského ombudsmana“, bylo vystoupení slavné pěvkyně také netradičního Gospelu v Čechách, paní Zuzany Stirské, která - jak bylo zřejmé z dalších slov moderátora - pěje také důchodcům od Aše až po Ostravu. Přináší nový pohled na „modernu“ v názorech penzistů na tento druh zpěvu. Od roku 2008, kdy vystoupila s celým svým ansámblem na zahájení Mezinárodního Dne seniorů 1. října pro Krajskou radu Liberec SDČR o.s. v jídelně liberecké nemocnice pro více než 450 členů této seniorské organizace, ukazuje směr pomoci nám, dříve narozeným, pochopit i tento druh hudby. Loni to bylo turné Libereckým krajem a letos zpěv pro město Liberec a klienty jeho zařízení sociálních služeb.
1. dubna Lysá nad Labem... Kdy a kde jí uslyšíme dál? Dvojzpěv této slavné pěvkyně spolu s asi amatérem P.J. Buvalou písně – čardáše: „Tota Heľpa, to je pekné město…“ na závěr křtin webových stránek způsobil neutuchající potlesk téměř 370 přítomných v sále sedících diváků - návštěvníků. Bude někdy někde repríza těchto „křtin“ z Lysé?

Citově podbarvená slova pí.Lídie Vajnerové, pronesená na přání rozletu tohoto portálu, prokázala dlouhodobé působení její nadace Škola hrou i fakt, že již nese své ovoce. Ukazuje se, že tato skupina lidí opravdu potřebuje pomoc. Že naši penzisté potřebují pomoc hmotnou – o tom není pochyb. Ale že potřebuje i pomoc nehmotnou, na to se mnohdy zapomíná.
Tato vzácná paní prokazuje již několik let, i před svým vstupem do vysoké politiky, že má pro nás dříve narozené veliké, v tomto státě mnohdy až nepochopitelné, ale nádherné pochopení. Její IQ -park a počítačová učebna v libereckém Babylonu jsou toho jasným a také „nepřehlédnutelným“ důkazem podpory vzdělání v IT důchodců Libereckého kraje. Takže spolu s www.pozitivni-noviny.cz  zve i reálně Seniory k počítačům na teritoriu svého kraje a tím plně, byť nevědomky naplňovala v minulosti a stále naplňuje ideu tohoto projektu. Zároveň ukazuje, jak lze propagovat skutečné hodnoty kraje a hlavně lidí, jež jsou jeho velikou hodnotou a studnicí poučení pro nás současné i budoucí.

Přítomnost penzisty Karla Furyše z Ostravy a „admina“ „Igi“ představitelů mnohatisícového portálu www.vlaky.net, především „Karla f“ osobní angažovanost při organizování a dokumentování celého aktu ukázala, že na idee propojení stránek www.sduchodci.cz coby dvojjazyčného něco je. Ano, nelze zapomenout na téměř stoleté soužití těchto dvou opravdu bratrských národů. Po rozdělení ČSFR vznikly sice dva státy. Ale důchodci žili v jediném státě a opravdu mají mnohdy podobné neřku-li stejné problémy. Portál vlakomilů slovenských také dokazuje již 6 let, že ČSD žily, byly… . Jejich nástupci např. ZSSK jasně prokazují (viz loňská seniorská akce VII. – VIII.), že mají sociální cítění, že LZE propojit marketing firemní s filantropií. Čím překvapí důchodce letos? Budou je ČD snad následovat, když v Lysé nechyběly?

Závěrečná beseda na stánku Senioři k počítačům zástupců Univerzity třetího věku právnické fakulty UK Praha, GOSPEL TIME, hejtmanství Liberec, obyvatel Ostravy, návštěvníků veletrhu a manažera tohoto výstaviště pana Jana Řehounka s redakcí www.sduchodci.cz ukázala prospěšnost a účelnost těchto akcí, které Výstaviště v Lysé nad Labem v reálu i na svých stránkách www.vll.cz organizuje. Ba co dím: přímo nutnost! Ukázalo se, že nápad „důchodcovský ombudsman“ je dobrý a bude životaschopný. Obzvláště, když byl vysvětlen zásah Britských listů v lednu letošního roku v situaci jistého důchodce pana Syroně v Domově důchodců Dobrá voda České Budějovice. Jak to tam vlastně dopadlo?
Po této besedě si promítli „parkinsoňáci“ svoje DVD a uskutečnil se důchodcovský telemost Lysá nad Labem – Žiar nad Hronom – Košice s „pripojenými stanicami“ KGB Rožňava a Maj Gemer Bratislava.

Akce Senioři k počítačům www.pozitivni-noviny.cz na stánku v Lysé nad Labem budou pokračovat celé Velikonoční svátky, a tak budu zvědav, co opravdu „nepřehlednutelný“ P.J. Buvala předvede dál. Do závěrného gongu za Senior handicap 2010 v Lysé nad Labem ještě „pár hodin“ chybí. Necháme se překvapit, ale již teď musíme říci: pane manažere Jane Řehounku: DĚKUJEME Vám i Vašim spolupracovníkům za nevšední kulturní zážitek!

JUDr. Jan Daniel Takacs

(17)  Zadarmo do Prahy

lze jezdit z Liberce do Prahy. Nevěřil jsem tomu a tak jsem začal já, starý vlakofil, milovník dopravy drážní, tuto zajímavou informaci prověřovat. Co, kde, jak. Po zdražení (byť mírném) jízdného ČD a při mé každotýdenní cestě ke studiu na Univerzitu třetího věku právnické fakulty UK, mi náklady začaly ZNAČNĚ „lézt do peněz“. Tak jsem byl přinucen přesedlat na autobus MHD Liberec, kde jsem jezdil za 120 Kč, v podstatě ale „z domu domů“! Bylo to příjemných 60 minut po dálnici proti 2,5 hodině po kolejích; škoda. Ve vlaku jsem byl jako doma, ale bus byl levnější a čas šetřící především stran návratu z Alma mater nesporně uspořen.

To vše položila na lopatky výše zmíněná informace. Co s tím? Zašel jsem na Pražskou ulici do Student agency a děvčata mi potvrdila, že skutečně z Liberce do Prahy SA jezdí za 50,- Kč. To bylo milé zjištění vědíc, že tam dostanu kafíčko + noviny + nesrovnatelnější pohodlí vzhledem k proporcím mojí „maličkosti“. Párkrát jsem v minulosti s touto firmou jel; „mašinky“ však vyhrály na celé čáře. Než ČD „zatly sekyru“ pro mne téměř neúnosně.

Pracovat s počítačem díky akci „mladého“ Mlynáře Vladimíra: NPPG, umím poměrně dobře. Přijdu sice o komfort „z domu domů“, ale nedá se nic dělat. Nemám peněz nazbyt a musím se - byť šéf krajské organizace, ale důchodců - setsakramentsky se ohánět. ČD – 64,- Kč; MHD – 60,- Kč; „žlutý“ Jančura za pajdu!! T.j. 50 korun českých!!! No řekněte: min. 20,- týdně => téměř stovka měsíčně „malá domů“ !! To jsou téměř dva teplé obědy pro „vychrtlého“ důchodce… .
Navíc posezení u PC v čekárně na Černém mostě – v ceně! Čokoláda, kafé, čaj, noviny také „v ceně“, jak kdysi zavedl terminus technikus můj přítel z mládí plk.v.v. Jan Z. Mestek z Prahy.

Takže: ANO.!! P.T. Radim Jančura touto svou akcí vydatně podpořil – byť nevědomky také projekt Pozitivních novin Senioři k počítačům, za což mohu coby mediální koordinátor redakce PN konstatujíce POTVRDIT a pěkně poděkovat. Neboť na PC
1. si vyberu spoj
2. naleznu volné místo ve spoji.
3. rezervuji místenku
4. zaplatím jí a jízdenku ze svého KREDITU u této firmy a jedu!
5. změním-li čas odjezdu – mailem se přerezervuji a stejně v pohodlí a za hoďku jsa v místě pobytu cítím se nadmíru spokojen.
6. dostal jsem teplý nápoj, denní tisk, poslechl hudbu. Ale to jsou již věci chronicky známé u tohoto dopravce.

Nebo-li: 2x pití – 20,- Kč. 2x tisk – 30,-Kč a za hodinu v cíli. ZA KOLIK TEDY JEZDÍM? Opravdu, informace v titulku nelhala: „satármo“ .

A teď si představte, kdyby byl takovýto prodůchodcovský kapitalistický „vykořisťovatel“ byl vyhrál konkurs nad ČD a jezdil by žlutý „šnelcúg“ Liberec – Praha a zpět… ! To bych se poměl! To by moje kamarádka nějaká Pepina Reinholcojc (znáte nesporně tu figurku) již pukla závistí. Ale její informace, stejně jako info agentury JPP, ani radia „Jerevan“ tentokrát nelhaly, pravdu měly.
Skutečně jezdím z Liberce do Prahy a zpět téměř zdarma! „Ja su tak ščastné!!!“ zvolal p. Venclovský po překonání Kanálu a každotýdenně volám já také. Divíte se?

Pavel Ján Buvala
Předseda Krajské rady SDCR & člen ÚR tohoto Svazu

(16)  Služba senior inspect

Služba senior inspect je cestou jak umožnit plnohodnotný ale přitom bezpečný život seniorům v jejich domácím prostředí i ve vyšším věku. Služba je vhodná pro zdravé a aktivní seniory i pro seniory s rizikem závažnějších zdravotních komplikací. Čím déle se podaří společně se seniorem rozvíjet jeho aktivity, tím bohatší a kvalitnější stáří může prožívat po boku své rodiny. SeniorInspect umožňuje rodině i uživatelům (seniorům) naplno žít bez obav z nenadálých situací.

24 hodinová služba dohledového centra zabezpečí jistotou okamžité interakce v okamžiku potřeby. Vyhledávací služba umožní lokalizovat osobu v případě komplikací kdekoliv v terénu. Medicínské periferie umožňují rozšířit dohledované parametry snímané z uživatele systému. Systém nevyžaduje prakticky žádnou obsluhu na straně uživatele a je tak velmi lehce použitelný pro všechny skupiny uživatelů.



Vice informací a ceník služby najdete na  www.seniorinspect.cz

(15) Milan Turek, 19.3.2010 
LIBEREČTÍ SENIOŘI K POČÍTAČŮM


Moderátor jednání liberecké Krajské rady seniorů České republiky Pavel Ján Buvala, dokonale vybavený výpočetní technikou, přednesl účastníkům zasedání rady program před krajskou konferencí. Osou programu činnosti seniorů Liberecka je jejich účast na programu Senioři k počítačům, dále pak činnost základních organizací a rozšíření služeb firmy Proprio.
Předseda představil Pozitivní noviny jako nositele internetového programu pro seniory a promítl poslední články o seniorech na stránkách Pozitivních novin.

Svaz důchodců České republiky rozšiřuje v Liberci kurzy práce s počítačem. Dříve měli senioři možnost účastnit se kurzu pouze každou středu, nyní mohou podle potřeby, třeba i třikrát týdně.
„Spousta našich členů jezdí v týdnu do Liberce k lékaři, na nákupy nebo na návštěvu. Při té příležitosti by k nám rádi zavítali zdokonalit se v práci s počítačem či internetem,“ uvedl předseda krajské rady svazu Pavel Ján Buvala.

V Liberci se senioři učí ve školicím středisku Proprio na Soukenném náměstí. Musí se vždy předem ohlásit a zanechat na sebe kontakt.
Svaz důchodců zahájil svoji činnost v regionu v dubnu 2006. Za tu dobu získal jen na Liberecku přes sto členů. Umění surfovat po internetu, mailovat s přáteli a rodinou, ale třeba i dovednost vyhledat potřebné informace o odjezdu autobusů či o důchodech. To všechno by měli zvládnout absolventi počítačových kurzů, které pořádá pro své členy zdarma liberecký Svaz důchodců.

Organizátor kurzů Pavel Ján Buvala, který se sám na počítačích naučil, říká:
˝Začali jsme se dvěma kurzy po patnácti lidech. Ti absolvovali pět dvouhodinovek pod vedením odborných lektorů. Otevřeli jsme ještě další kurzy a chystáme se školit důchodce i v zacházení s mobilem.“

Cíle Krajské rady shrnul předseda netradičně do několika bodů:
• jak se orientovat v moderním světě, když pro mne vymožeností byla krystalka?
• jak zůstat soběstačným člověkem a navíc rozvíjet svou osobnost?
• jak zůstat užitečným sobě i jiným, když mne mladí mají „ za blbce“ ?
• jak překonat nekonečné nářky „mladejch“, jež si ze mne dělají pouze „šporkasu“?
• jak ukázat „mladejm“ i sousedům, že nepatřím do starého železa?
• jak najít „partu hic“, nechtějící na mně pouze parazitovat?
• jak se dostat na slušný „nekomerční“ zájezd či pobyt v česku i v zahraničí?

Vedle programu činnosti Krajské rady byl Pavel Ján Buvala představen jako kandidát do Parlamentu za Konzervativní stranu jejím krajským lídrem. 
Náměstkyně libereckého hejtmana Lidie Vajnerová seznámila účastníky s předvolebním jednáním strany, za kterou byla ona zvolena a současně o plánech hejtmanství libereckého kraje na nejbližší období do cca 3.čtvrtletí 2010, kdy se bude konat druhá krajská konference SDČR, doufáme že za účasti opět MUDr. Přemysla Sobotky a našeho krajského hejtmana Bc. Stanislava Eichlera.

O zájmu libereckých seniorů o počítačové kurzy hovoří i účast v anketě provedené členem Krajské rady. Na otázky odpovídali náhodně vybraní senioři v centru města. Pozitivně odpovědělo padesát procent dotázaných. Jako příklad uvádíme několik odpovědí:

Obchodnice, 65 let: „U počítače vydržím někdy i více hodin (tři až pět). A sice v případě, když prohlížím maily od přátel, zvláště pokud jsem na několik dní mimo. Jinak využívám hlavně internet, kde hledám informace, které potřebuji (dopravní spojení, zprávy, počasí, TV program, seznamku jsem otevřela asi dvakrát. Jsou ještě i jiné činnosti, např. uchovávání fotografií, případně i zadání nabídek některým obchodům.“
Valcíř, 62 let: „K počítači mě přivedla zvědavost, získávání vědomostí, jsem samouk, ale mým dobrým učitelem je vnuk. U počítače jsem denně, když je čas. Používám internet, e-mail, skype, facebook a na Youtube jsem se přihlásil sám. Hlavně však vedu denní události v kalendáři, prostě deník, počítač je pro mě prostředkem k získání znalostí.“
Zdravotní sestra, 76 let: „Na počítači vyhledávám jízdní řády, možnosti výletů a dovolené, informace, za kterými bych musela jinak chodit. Absolvovala jsem kurz v knihovně a u počítače, především v knihovně jsem podle potřeby, ale dost často. Využívám hlavně internet, kde vyhledávám informace nejčastěji z medicíny.“
Seřizovač, 65 let: „Chtěl jsem si vyzkoušet práci na počítači, spíš jen jako samouk. Zajímá mě počasí, zpravodajství, novinky z internetu. Jinak nic nevyužívám a jdu k počítači v knihovně tak jednou za týden. Beru to jako zajímavost.“
Úředník, 67 let: „Zaujala mě možnost sledování okamžitých sportovních zpráv a výsledků. Ovládat počítač se učíme společně s manželkou sami, dvakrát třikrát týdně, podle nálady. Využíváme internet a sport.cz, jiné speciální možnosti počítače nevyužíváme. Hlavně jsem byl inspirován sledováním novinek a sportovních zpráv, kvůli tomu je pro mě práce s počítačem nejzajímavější.“

Spolupráce s médii, především pak s Pozitivními novinami a promítáním jejich stránek, byla posledním bodem jednání Krajské rady Svazu seniorů České republiky v Libereckém kraji.

Milan Turek

(14) Milan Turek, 7.3.2010
CHRÁM KULTURY PRO SENIORY

Zdá se, že naše psaní na téma senioři a počítače se stává diskusním klubem, místem vzpomínání i konfrontací.
Rád bych odpověděl paní Krivákové na její vyprávění o možnostech v Americe. Je hezké číst, jaké možnosti nabízí knihovna, kde se dají využít služby a kde se dá posedět.
Liberec je městem se sto tisíci obyvateli. Má novou knihovnu a ze zkušenosti uvádím, že pro seniory je to snad nejoblíbenější místo ve městě. Jsou sice ještě další instituce, které nabízejí seniorům své služby, ale knihovna je nepřekonatelná. Už jen to, že sem můžete přijít bez problémů na záchod, což je pro seniory prioritní výhoda. Kafe z automatu je za babku, ale klidně si můžete dát v Library-Cafee preso, třebaže je dražší.
Další výhodou je četba novin zdarma, spoustu deníků, časopisů je možno číst bez jakýchkoliv poplatků, ale i roční poplatek pro seniory je za padesátikorunu přístupný.
E-Galerie je výstavní prostor, kde se dají při pohodlném sezení prohlížet fotografie promítané na velké obrazovce. Zpoplatněný internet mnoho seniorů nevyužívá, ale počítače pro četbu zahraničního tisku lze zdarma využít. Stejně tak poslech hudby z CD je gratis. V prostorách knihovny je na třicet počítačů, z nichž lze sledovat katalogy knih, časopisů nejen z liberecké knihovny, ale i dalších knihoven v republice.

 

Přednášky, koncerty, i další kulturní akce jsou seniory hojně navštěvovány. Knihovna svými nejrůznějšími kurzy s velice nízkým poplatkem předčí všechny ostatní instituce ve městě. Největší zájem je pak o výuku práce na počítačích, kde poplatek sto padesát korun je bezkonkurenční a za vedení kvalifikovaných lektorů. Kapacita zájemců vysoce překračuje možnosti knihovny.

 

Senioři sem přicházejí nejen, aby sami načerpali vědomosti či se pobavili, přicházejí také proto, aby zde poseděli s přáteli, poskytovali konzultace mladým, nacházeli informace, hledali pomoc při práci na zahrádkách nebo při stavbě a opravách domků, prostě knihovna je místem, kde se dá najít všelico a kde je opravdové přátelské ovzduší.

Svým miliónem třista tisíc knihovních jednotek, dvaceti tisíci čtenáři, což je každý pátý občan města, se svými pobočkami je skutečným chrámem kultury. Ročně sem přijde přes dvě stě tisíc pravidelných návštěvníků.
Exkurze třeba i autobusy seniorů ze zahraničí, náhodní návštěvníci knihovna do návštěv nezapočítává, ale určitě jich bude také nejméně sto tisíc. Knihovna se prezentuje i v zahraničí, především spoluprací s Německem, Polskem, Rakouskem a Anglií. Publikace v těchto jazycích jsou četně zastoupeny a navíc má knihovna i fond sudetik.

 

Budova knihovny je stavbou Smíření a byla dokončena v roce 2000, přičemž zásluhu o její vybudování má paní Věra Vohlídalová, dnes již seniorka, ale stále ve společnosti aktivní žena. Moderní budova a moderní služby prezentují libereckou knihovnu jako nejmodernější v republice, a svým posláním je skutečným chrámem kultury. 

 

Milan Turek 

(13)  Do redakce zaslala Jana Stuchlíková, 4.3.2010

Inspirace především pro mladé

Prohlédněte si powerpointovou prezentaci KDYŽ RODIČE ZESTÁRNOU, ale hlavně o ní poté zkuste přemýšlet a řídít se jí.

(12) Milan Turek, 4.3.2010

GRAMOTNOST SENIORŮ PROTI JUNIORŮM

V mnoha statích a vlastně i mezi seniory se diskuse nese cestou podceňování seniorů ve znalostech práce s počítači. Stejně tak pokud hovoříme, že mládež stále sedí u počítačů a nic jiného ji nezajímá. Jiní zase říkají, že mládež sedí jen u piva. Pravda bude asi někde uprostřed, jak to obyčejně bývá.
Chodili jsme po hospodách, ale taky jsme hráli fotbal, chodili lyžovat, jezdili na kole, četli knížky. Podobné to je i se znalostí počítačů. Je sice fakt, že senioři asi nebudou hrát fotbal na stejné úrovni jako junioři, ale zkuste se podívat do stop Jizerské magistrály! Kolik důchodců to natře mladým v běhu na lyžích. Jsou mladí, kteří se tam plouží jako želvy, zatímco důchodci předvádějí exkluzívní bruslení či klasický styl. Podobné je to i na ještědských sjezdovkách. Milan Turek
Už před deseti léty jako komisař sčítání obyvatelstva jsem byl překvapen - i když tehdy sice ojedinělým - zájmem seniorů o využití počítačů. Nemám statistické údaje o gramotnosti populace ve znalostech software, ale rád srovnávám své zkušenosti se studenty středních škol.
K nám na pracoviště chodí již šest let praktikanti střední školy s výukou cestovního ruchu. Jako mistr odborného výcviku připravuji pro ně rozmanité úkoly, mezi nimiž je tvorba statistiky, různých databází, marketingových produktů, dokumentace a rešerše na daná témata. Zadání plní jednak z ústního podání, literárních dokumentů a především pomocí počítače, kde nejdůležitějším zdrojem informací je internet a v další fázi využití software ke zpracování dat do určité podoby.
Mýma rukama prošlo sice jen okolo stovky studentů, jejich zájem o počítač byl vskutku vysoký, jenže. Bravurně dokázali chatovat, telefonovat, využívat internet, Mowie Player, Skype, hrát hry a co nejvíc, hledání dat. Vynalézavost opravdu záviděníhodná. Často mi nacházejí informace, k nimž bych se těžko dopracovával, ale jakmile následuje zpracování údajů do trochu solidní podoby, nastává skok do neznáma.
Největší problém, s nímž se pravidelně setkávám, je použití tabulkového kalkulátoru Excel. Vytvořit inteligentní tabulku, grafy, najít funkce pro výpočty a sestavení faktury, případně daňového dokladu je problém i u maturantů. Statistické tabulky a průběžná tvorba vedení dat bývá také problémem.
Bryskní psaní mailů nebo textů je obdivuhodné, zato vytvořit vkusný dokument ve Wordu, dopis, blahopřání, ale třeba i zprávu může být problémem stejně jako u kalkulátoru.
Velmi malé procento dokázalo vytvořit marketingový produkt a dokonce jsem se ještě nikdy nesetkal, že by student svou praktickou úlohu k maturitě předvedl na disku. Tisknou desítky stránek, kopírují, ale převést data na disk a předložit komisi nebylo u žádné maturity.
Nejtěžším úkolem bylo zatím vytvořit marketingový produkt ve formě DVD, kdy je zapotřebí využít slovo, hudbu, video, snímky, text. Jako dokument pro přednášku je zapotřebí i takový produkt umět sestavit, a to zvláště v cestovním ruchu, kdy chceme ukázat krásy naší vlasti a dokumentem potvrdit skutečnost. Ani tady studenti neprojevili žádné extrémní znalosti.
V oblasti rešerší zvládali zpracování pod určitým vedením, a pokud se ale jednalo o vytvoření dokladu, ani tady jsem nezaznamenal žádné vynikající znalosti.
Podceňovat zkušenosti a znalosti seniorů u počítačů a tvářit se, že mládež je o skok dopředu není na místě. Nejsem žádný specialista na počítače, ani jsem nic podobného nestudoval, ale vše jsem získal důsledným individuálním studiem. Proto také mohu porovnávat znalosti juniorů a seniorů.
Fakt je, že mnozí senioři se bojí sáhnout na počítač, aby něco nezkazili, nesmazali. Ač dělník v balírně, byl jsem konzultantem při zpracování logistiky ve skladovém hospodářství tkanin za mnoho miliónů korun. Paní účetní, již dáma před důchodem, jevila absolutní odpor, když jsme ji posléze předvedli práci, třebaže tehdejší sestavy byly kilometrové, byla nakonec přesvědčena o užitečnosti počítače, a to se tehdy používaly Soemtrony jako sběrače dat. Bylo zajímavé, že fakturiantka, rovněž zralého věku, která znala práci na Soemtronu, byla vstřícnější, a to byl počátek sedmdesátých let a počítače jako obrovské stroje.
Nepodceňujme naše znalosti; někdo chodí na fotbal, jiný hraje v ochotnickém divadle, třetí zpívá ve sboru, jiný zase třeba soustruží a řada stále podniká. Mladí nejsou ani u počítačů chytřejší.

Milan Turek

(11) Pavel Ján Buvala, 28.2.2010

Gemer rádio

Před pár minutami jsem si poslechl a shlédl vysílání STV 2 z Videoarchívu, nemajíc možnost přímého sledování STV v ČR. Zatím … . Relace ELIXÍR se asi stane moji srdcovou záležitostí neboť její moderátor p. Heller se šarmem jemu vlastním přepychově provází vším, co zajímá – může zajímat nás lidi odrostlé již pubertálním výronům a žijícím svůj život v poněkud „divné“ době jíž nám současnost a nástup IT přinesly.

Drahnou dobu (více než 5 let) Pozitivní noviny zvou: „ Senioři, k počítačům“ svou cestou, cestou presentací na výstavách v Lysé nad Labem. Viz: www.vll.cz.
Že na počátku tohoto projektu byla ČT s milým p. Ondřejem Suchým je nasnadě; tím se otevřela stavidla tryskající „riavy“ zájmu důchodců o vzdělávání na IT.
Někteří to řeší cestou: „… no to mám lidi!“ Tím myslí své vnuky; děti. Jiní – samoucky, nebo s využitím bývalé akce P.T. Vladimíra Mlynáře programu to NPPG – blahé paměti. Ejhle: Projekt žil; projet žije; projekt bude žít!
Důkazem toho je rozvoj počítačové gramotnosti i u našich sousedů na východ řeky Moravy: Slovenska. Zde jsou nejenom „dôchodcovské stránôčky“ k vidění, nýbrž také Internetové rádio GEMER ke slyšení!
Viz: http://www.radiohosting.cz/radio/radio10286. Tvůrce, „nápadníka“ režiséra, moderátora, vydavatele, editora, ect v jedné osobě p. Ondřeje Doboša můžeme vidět ve videoarchívu STV 2 z 27. února na http://www.stv.sk/videoarchiv/relacia/elixir. Předtím dne 16. ledna tamtéž jsme mohli vidět a slyšet P.T. Vojtěcha Bradovku z Nadabuly při Rožňavě na vých. Slovensku při 1. telemostu STV s jeho stránkami KGB. Nech sa páči pozrieť: http://www.kgbacikovia.websnadno.cz.

Ano, pravdu má P.T. Milan Turek když v předchozích dnech napsal v Pozitivních novinách že „Hračka nenahradí kamaráda“. Neboť IT počítač ani Internet nenahrazují jednoho kamarádíčka z jedné party či klubu, ale umocňují jejich množství; povyšují na kvalitativně vyšší úroveň vzdělanosti a vzdělávání i důchodců, seniorů; dříve narozených. Nás: dědků & bab.
Nemusíme se stydět, že nejsa zbrklí mládím, funkcionářským opojením, přebytkem finančních prostředků, se UČÍME zvládat všechny ty taje. Že nás mnozí z našich potomků již nestrčí do kapsy! Že již nejsme sami se svými problémy a starostmi; a to ani v noci, když spánek ne a ne se dostavit. Neboť stále platí: Důchodci důchodcům; aby člověk nebyl sám. Tudíž je jedno, zda moji známi jsou t.č. v New Yorku; v Sydny či Curacau; Stockholmu či Mladé Boleslavi; Praze, Bratislavě; Rožňavě či Vladivostoku. Věřte mi, že vím, o čem mluvím, a tak i Vás zvu, senioři: k počítačům; „Dôchodcovia: Internetujte sa, jako to urobili naší susedia, kolegovia pp. Doboš z Bratislavy a Bradovka z Rožňavy.“

Lysá nad Labem na svém výstavišti ve dnech 1. – 4. dubna 2010 ukáže nový směr internetových stránek; „webstránkování“ a tvorby. Budou „pokřtěny“ nové důchodcovské stránky jdoucí s důchodci; jim sloužící; jimi tvořeny; jim pomáhající. Coby funkcionář Svazu důchodců ČR o.s. vím, o čem mluvím, věřte mi. Anebo jinak: DŮVĚŘUJ, ALE PROVĚŘUJ; připravuje se 2. mezistátní telemost atd.
Tedy: Na shledanou v Lysé nad Labem, přátelé!

Váš
Pavel Ján Buvala

(10)  Milan Turek, 21.2.2010     NA TUTO AKTUALITU JSOU OHLASY POD ČLÁNKEM

HRAČKA NENAHRADÍ KAMARÁDA
 
Senioři k počítačům!
hlásají slogany a vyzývají lidi v důchodovém věku, aby se vyrovnali mladým, naučili se komunikovat v éteru, navazovali kontakty v iracionálním prostoru.
Proč ne? ... Udělat si fotografické album, složit báseň a recitovat ji třeba jako vánoční pozdrav, udělat gratulaci, poslat někomu fotku či pohlednici, písničku. Nemyslím, že by se hnutí „Senioři k počítačům“ až zas tak setkávalo s masovým ohlasem.
Nikdy se mi však nezdálo, že by všichni senioři toužili klikat myší, ťukat na klávesy a brouzdat světem internetu, blouznit v chatech či jen tak si prohlížet zajímavé obrázky, stahovat hudbu či sledovat filmy, kopírovat fotografie a dělat prostě všelico, co umí počítač.
Atmosféru fotbalového zápasu nikdy počítač nenasimuluje, protože pivo z lahváče na kanapi nemůže tak chutnat, jako s kamarády v diváckém sektoru nebo po zápase v hospůdce. A vůbec ... je to vlastně nějaký zážitek vidět kousek haly a nevidět co dělá protivníkův brankář? Copak lze vyjádřit radost či vztek doma u obrazovky z dobře vyhraného buly?
Rozhodně procházka se psem znamená setkání s přáteli, sdělení nejnovějších zpráv o sousedech, reakce osobní na události v politice, společenském životě, v okolí.
Abych zapínal skype a přes sluchátka někomu vyprávěl, že sousedka koupila nový koberec, není nejvhodnějším sdělením. Ať se snaží nabízet komunikaci přes počítač kdokoliv, je to prostě šidítko, hračka nenahradí kamaráda.
Dovede si někdo představit flirtovat na skype? Ještě tak sjednat schůzku, ale to lze i telefonem nebo při setkání v krámě. Pokaváď si senior chodí rozhodně s nějakým počítačem hrát, no snad když prší, ale i to je pořád co dělat doma.
Chlap, který je zvyklý kácet stromy, stavět baráky, zahradničit, běhat po horách nebo vymývat sudy pro nové víno...? Ten si k počítači přece nesedne.
Taky to tak dopadne, úředníci nakoupí pro učebnu počítače, udělají dva tři kurzy a potom chcíp pes. Nejvýš že tak prarodiče nakupují domů počítač pro vnuky, když se přihrnou, aby si měli s čím hrát.
Pro chlapa počítač? .... Ještě třeba bývalí kantoři nebo nějací úředníci, ale pořádný chlap raději vyrazí na houby a ještě častěji za roh, kde posedí s kamarády.
Při absenci dámské společnosti si chlapi doma určitě najdou příležitost, kde se v takové milé společnosti setkávat. Někdy to může být i kostel, obvyklé místo námluv v minulosti, ale ukazuje se, že ani dnes taková setkání neztrácejí svůj půvab.
I když ženy mívají své modlící kroužky, kde dávají přednost kamarádkám.... Často se chodí s vlastivědou či turistikou na společné vycházky, a to i dvakrát, třikrát v týdnu, k tomu pak ještě na přednášku někoho z kolegů. Funguje spousta spolků, kam senioři zamíří, ale nejvíc asi stařenky, stařečky, bábinky a dědky zaměstná hlídání vnoučat. Lidé, kteří žijí naplno, se budou těžko nechávat opájet počítačem. Samotáři, misantropové, v jistém smyslu i workholikové nebo zavilí lenoši možná najdou v seniorském věku chuť a oblibu sedět u klávesnice a klikat.
Jenže pořádný chlap nebo pořádná ženská prostě využijí komputer výjimečně, spíš budou hledat kolektiv a to i za cenu, že budou muset někam dojet a nechat se doprovodit. Snad v nemoci nebo při omezeném pohybu, ale jinak? Ne! Prostě, žádná hračka nenahradí kamaráda.
Milan Turek

OHLASY na aktualitu Milana Turka

(10.1)
Vlasta Krivakova, 22.2.2010, tč. USA

Ale pane Turek, pocitac neni zadne siditko, ani hracka.
Pocitac mi pomaha zatim v nejhorsim obdobi. A jsem tomu rada, ze jsem se jeste jako fyzicky zdatna osoba zacala citit negramotne, kdyz jsem nevedela, na co ze to v mediich odkazuji, na nejake vevecka? Nedalo mi to pokoj, dokud jsem nezvladla zakladni pocitacove kurzy. A protoze moje 3 deti jsou ode mne vzdalene, vyuzivam s nadsenim moznost chatovat, popovidat si s nimi na skypu, napsat emaily, posilat si fotky a nejenom s nimi a nejenom to.
Takova fantasticka technicka, a pro duchodce financne nenarocna vymozenost, ktera lidi sblizuje s moznosti denniho kontaktu se svymi milymi blizkymi. Jak by se radoval muj milovany taticek i ja, kdyby to bylo mozne uz pred 50 lety.
Vy jste jeste chlap plny sily, tak si jen kacejte stromy, stavte baraky, behejte po horach, ale nam, co uz nemuzeme, neberte radost z toho, ze jsou taci, kteri jsou ochotni podobne skupine lidi, pocetne nemale, pomoci prekonavat strasti a bolesti novou seberealizaci.
A tak diky tomu, ze existuje pocitac, mohu poslat dalsi fotky tentokrat z mistni knihovny v Port Washingtonu, mestecka asi s 20 tisici obyv., vzdalenem od Nev Yorku 1 hodinu od Manhattanu.
A mohu vam nabidnout  JE LIBO:
Odevzdat prectene knihy primo do boxu pred budovou, treba z auta
Ucit se ESL v ucebne /anglictina druhy jazyk/
Ucit se na pocitaci
Jit s detmi do jejich oddeleni
Jit na koncert, film, do galerie
Precist si noviny, casopisy a pritom po americku odpocivat
Dat si kaficko, cajik
Vypujcit si knihy, DVD apod.
Bylo by toho vic. Vse zadarmo (az na kaficko), otevreno denne 0921, so 0917, ne 1317 hod.

Vlasta Krivakova

 
 
 

(10.2)
Petr Kalista, 24.2.2010
Ohlas na článek Janina Svobodová: Mám "ďábla" seniora, který se vztahuje i tomuto tématu.

Přečetl jsem si o učení starších lidí pracovat s počítačem a smál jsem se. Úplně chápu.
Je mi 67, někdy v 80tých letech jsem musel, namísto předávání rukopisů jakýchsi technických protokolů sekretářce oddělení, aby je přepsala, pochopit k čemu je klávesnice a k čemu myš. Ano, na počítači ze Slušovic, kterým nahradili sekretářku. Čas běžel, zvykal jsem si, posléze přibyl Internet a dneska jsem s počítadlem téměř srostlý: spojení s lidmi, pošta, informace, vlastní i pro jiné webové stránky, nějaké ty letáčky, sdělení, statistka v excelu ........
S bratrem, o devět let starším, jsme mnoho společných zájmů neměli. Až do doby pořízení si počítačů domů. Dnes přes ICQ, mailem či IP telefonem trávíme spolu docela dost času.
Můj den začíná stažením pošty, nakouknout do zpráv a pak teprve vše nutné, co začínající den po mně žádá.
Někdy v roce 2000 můj bratranec, ročník 27 (dnes mi už dost chybící) se od devadesátých let zabýval rodokmenem svého rodu. A všechno na psacím stroji, kopírování někde v krámě i fotografie přes kopírku....
A tak jsem mu začal trošku "vymývat hlavu", jak je právě pro tohle užitečný počítač. Ze začátku se bránil, ale podlehl ukázkám, koupil si starší počítač a pak jsem ho učil, co jsem se kdysi naučil já.
Od té doby jsem přesvědčil řadu známých, vesměs starších ročníků, aby si pořídili počítač, a po čase mi děkovali. Také jsem pořídil počítač jakémusi spolku pamětníků starého Žižkova, a tam, kdo má zájem, naučí se metodou ne nepodobnou té o těch trpaslících, zapnout, podívat se na internet, napsat text a vytisknout, poslat mail a přečíst si zprávy o kdečem. Nemám s takovými žáky větší problémy, jen se na ně nesmí s nějakou teorii a vysvětlováním co v té bedně je, co se tam děje. Jeden problém se ale pravidelně objevuje ovládání myši, resp.
koordinace toho, co s rukou myší dělají a co se děje na monitoru. Kurzor nasměrují, leč poťukat, popojedou s myší a stěhují ikony, klikaji na plochu a dost dlouho trvá, než to zvládnou. O pravém a levém tlačítku nemluvě. To si ale pamatuji i z mých začátků. Mluvím o lidech přes sedmdesát, kteří s podobnými věcmi nikdy neměli nic společného. Zvládnout myš pro ně bývá docela obtížné.
Ale když pak objeví, co všechno se dá na internetu najít, že dopis, ve chvíli kdy zmáčkli tlačítko odeslat, má obratem někdo v tu chvíli doma, že se dá poslat stejně rychle fotografie vnoučat a pod., mají nepředstavitelnou radost, a popravdě možná ještě větší radost z toho mám i já.
Tak ať se vám daří.

Petr Kallista
kallista/a/seznam.cz

(10.3)
Milan Turek, 28.2.2010
 
Pětadvacet let u počítače


Pracoval jsem ve Výzkumném ústavu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, kde stolní počítače začaly být součástí administrativní výbavy kanceláří. Oddělení automatizace výroby si dokonce koupilo v tehdejším západním Německu počítač podobný komputeru, který řídil let americké kosmické lodi Apolo. Údajně koupili počítač za hotové a na celnici prohlásili, že jde o měřící elektronický přístroj. Tehdejší státní úředníci neměli ani potuchy, co jsou počítače. Poté se nakoupily české počítače PMD, IQ a nakonec průmysl skla a bižuterie dovezl počítače z Hong Kongu. To bylo v roce 1986.
Tehdejší ředitel mě přijal z funkce skladového dělníka na místo referenta automatizovaných systémů řízení. Vzhledem k mým znalostem při konzultacích účetnictví pro automatizaci fakturace a skladového hospodářství z bývalého pracoviště v jedné z největších textilek v republice, Textilaně v Liberci, jsem i ve Výzkumáku začal na podobném projektu. Na můj počítač z Hong Kongu se chodili dívat i profesoři z jabloneckého gymnázia a vedl jsem dokonce kroužek výpočetní techniky.
Po revoluci jsem od německého podnikatele obdržel stolní počítač, na němž už bylo možné pracovat s dokonalejším softwarem. Ale to ještě nebyl internet. Stále jsem nevěřil, k čemu ten počítač může sloužit v domácnosti, rozpočet, plánování, dopisy, poznámky, kalendář, adresář. Pořád to však nebylo ono. Teprve když jsem zakoupil od známého počítač s možností připojení na internet, začal se můj zájem o počítač zvyšovat. Další počítač už znamenal i práci pro manželku, která se stala rešeršérkou a pro marketingovou firmu zpracovává informace z internetu. Pro mne to znamenalo omezení přístupu k počítači, nezbylo než pořídit si notebook a paralelní připojení k internetu.
Počítač využíváme mnoho hodin denně, manželka k rešerším a já při psaní článků, zprostředkování korespondence, překladů. Ze zájmu nám počítač poskytuje celou řadu služeb a tak běžně vypalujeme vlastní DVD, fotoalba, tvoříme všelijaké databáze, posíláme fotografie, telefonujeme. Počítač se nám stal skutečně pracovním nástrojem, s nímž dokážeme oba vydělávat i jako senioři ještě peníze a nejen to, děláme radost našim příbuzným a přátelům. Mimo soukromé využití počítače využívám i služební přístroj a to jednak k výuce studentů praktikantů, vedení účtu a vytváření databází z oblasti cestovního ruchu.
Jenže:
1. Mockrát jsem si ověřil zastaralost dat na webech, bez aktualizace, nehodnotné a neúplné údaje
2. Se správci stránek nelze komunikovat, neradi přiznávají chyby
3. Při hledání informací internet navádí na falešné stránky
4. S obtížemi je možno vyhodnotit kvalitu informací
5. Při označení webové stránky se ocitnete úplně někde jinde v reklamě
6. Četné reklamy uživatele zdržují a zahlcují
7. Nabídka obchodníků nemusí být seriozní
8. Mapové údaje jsou zastaralé
9. Některé operace jsou nazývány nejednoznačnými a neurčitými pojmy
10. Omezené použití funkcí pozná uživatel až experimentálně
11. Servismeni nedokážou často vysvětlit funkce PC (nebo nechtějí?)
12. Servismeni nedokážou doporučit jednoduché způsoby údržby PC

V našem domě je osmnáct bytů důchodců a z toho v sedmi je počítač, zdá se, že senioři s počítači už počítají jako s běžnou výbavou domácnosti. Když komputer sami nevyužívají, je k dispozici vnukům, když přijdou na návštěvu. Při sčítání lidu před deseti léty jsem se s počítači v rodinách téměř nikde nesetkal. Švagr se počítači bránil a nakonec už vydal kalendář a napsal dokonce knížku o lidové architektuře a počítač mu byl nápomocen. Stejně však si myslím, že to je nádherná a užitečná hračka, která však nenahradí kamaráda.

Milan Turek
(10.4)
Štefan Kúšik, Žiar nad Hronom, 2.3.2010

Vážená redakcia.
Chcel by som zareagovať na článok pána Tureka. Ale začnem od začiatku.
Dňom 01.01.1967 o 23,50 hod. som po prvý krát nastúpil na rušeň ako kandidát rušňovodiča. Postupne som prešiel cez funkcie, rušňovodič, strojmajster, a do invalidného dôchodku som odišiel z funkcie hlavného majstra prevádzky v roku 2005. V 80tich rokoch som sa tak povediac prvý krát zoznámil z prácou na počítači. Na pracovisko strojmajstrov dali starú 386 a traktorovú tlačiareň. Mladá inžinierka nás začala učiť.
Teraz keď si na to odstupom času spomínam, bolo to ako horor! Veď dať chlapovi miesto kontroléru a brzdiča na rušni do rúk klávesnicu a myš - no hrôza. O 7 rokov som už robil výplaty 750 zamestnancom. Každý z nich si nevedel svoju mzdu vyrátať. Zodpvednosť bola na mne - aby nikto nebol oklamaný. Takže tá práca s PC na pracovisku mi bohovsky liezla na nervy! Hrôza, radšej ani nespomínať!
Po mojom odchode, aj keď nedobrovoľnom, som zostal kľudnejší a zostávalo mi nejako veľa volného času. ČO s ním? Moja mladšia dcéra vyštudovala, našla si priateľa a mali problém zo zamestnaním, tak to skúsili v Nemecku. Reč im problém nerobila a aj sa uplatnili; horšie boli telefonické účty, ktoré som platil. Prišiel návrh: PC, internet a skype.
V roku 2005 T-com mal v ponuke PC za jednu korunu, bolo to síce viac, ale v decembri 2005 som mal všetko základné zariadenie, reproduktory, mikrofón aj WEB. Možno ma ten čertov stroj chytil znova, ale dopustiť naň nedám; vďaka nemu som teraz spojený nielen zo Slovenskom, ale aj z viacerými krajinami. Problém je jazyk. Čo však neplatí pre Česko, kde mám veľa priateľov. Spomeniem pár: Buvala, Borek,Vágner, ing.Zahrádka a ďalší… .
A tento pán Turek si dovolí týchto ľudí hodiť na smetisko. Viete jako ma to najedoval? Do toho prišiel hokej – viete jako sme dopadli? No hrôza. Ale keďže mi nedá nereagovať, nuž – píšem Vám. Urobte s ním, čo chcete. Vy ste redakcia.
Keďže mám len 62 rokov, viac mi tento článok neprislúcha hodnotiť, ale opýtal som sa „Odborníčky Néni z Kozelníka“ … a tá mi riekla: „… Mladý, ničomu sa nediv, že sa nájdu taký ľudia aj v Česku! Však mi tu na Slovensku máme politika, ten už kandidoval aj za prezidenta a nemá doma ani televízor.“
Takže SENIORI K POČÍTAČOM a veľa zdaru! A nenechajte sa odradiť! A ešte keď vám na to klub prispeje – to vám bude hej! Môžete ma kontaktovať na skype: Kúšikovci, Žiar nad Hronom.

Štefan Kúšik
(9) Vlasta Kriváková, USA, 9.2.2010    NA TUTO AKTUALITU JSOU OHLASY POD ČLÁNKEM

To, ze stari boli, vim az posledni dva roky. Fyzicky. Pak to preslo na psychiku.
Co s tim delat? Cvicit, prochazet se, kdyz uz to behani nemohu, bohuzel ani na kolo nemohu, ale plavani, to jde. Takze zbyva jen cviceni, prochazeni, plavani. Dost jen pro toho, kdo nemuze vubec ven. Ale posezeni u pocitace, to je pro oba "druhy nemohoucich". Chce to emailove adresy, protoze jen surfovani, sbirani informaci neuspokoji, je potreba kontaktovat se. Jak dal? Snad to vi pan Buvala.
Ja jsem si toto obdobi vyresila svojsky, i kdyz napad nebyl muj. Se strachem, jak to zvladnu, vydala jsem se za more. Na tri mesice hlidat zname jeji kocicky. Odjela si jen tak na cestu kolem sveta. To nas senior nemuze, tedy vetsinou. Zdejsi senior vam zaplati letenku a jeste da kapesne.
Je mi doprano pri prochazkach dychat fantasticky cisty vzduch, potkavat usmevave, zdvorile, slusne, empaticke lidi, kteri s usmevem zdravi jako byste tady zili dlouha leta, radostne se s vami bezec podeli, jaky ze je nadherny den, ustoupi vam z cesty, podrzi galantne dvere, kdyz do nej smulovate vrazite, jeste se Vam omluvi.
Zadne nastvane, kysele tvare, tady se opijete optimistickou atmosferou a hned vas to naladi, ohreje u srdce. To je ta prava potrebna terapie na psychiku. Zakonite zapomenete na bolest. Ale ucim se i nebat o penazenku a doklady, ktere si v Praze musite hlidat jako oko v hlave!
A protoze mam s sebou i muj notbook, dovidam se, ze v lednu otevrenem BNH /Bohemia National Hall Cesky narodni dum/ v ceskem centru koncertuje nase zpevacka Lenka Filipova.

  

Cekala me jizda na Manhattan po nadhernem moste s jeste nadhernejsi vyhlidkou. A uz si prohlizim tento zajimavy dum zevne i zevnitr a vyslechnu si zname pisne. Po hodinovem vystoupeni aplaudujeme, mozna vetsina jsou Slovaci. Podarilo se mi udelat i nekolik fotografii.

  

Takto mi tu ubiha 3.tyden z deseti, k prochazkam, plavani a k doporucenemu hodinovem dennimu cviceni pribyla pece o kocicky.
Ted se uz musim soustredit na kontakt se zdejsimi, abych si zopakovala a naucila neco malo z anglictiny.
K tomu tu slouzi knihovna s pocitaci, kterou lide, hlavne starsi, ve velkem mnozstvi a bezplatne navstevuji. Zitra si tam zajdu na promitani filmu. Jaksi se tu i pamatuje na zabavu bez vydaju.
Urcite mi je tu lepe nez v Praze. Uzivam si i na polovinu invalidni.
Ale cas utece, vratit se musim, chtelo by to vymyslet nejaky program na anglictinu, na bystreni starych, sklerotickych hlav pomoci pocitace.

Vlasta Krivakova

OHLASY na aktualitu Vlasty Krivákové

Poděkování za slova upřímná Vám píši, pane Loužecký, za zveřejnění vzpomínek, postřehů, tužeb paní Vlasty Krivákové. Domnívám se, ba co dím, jsem přesvědčen, že to je přesně dopis do Vašeho projektu Senioři k počítačům patřící!!! Ano, dnes máme již možnosti pořídit si každý nějaký ten počítač. Je irelevantní zda notebook, stolní, či PC, nebo jak se všechny ty přístroje nazývají. Já jsem toho jasným důkazem. Již téměř nepoužívám svou Zetu ( jak jsem jí miloval, co se mnou zkusila…) na MERCEDES sedá prach. Již používám SVŮJ laptop, jež jsem si pořídil za vlastní peníze, a původní počítač, co jsem dostal darem, jsem odnesl do Sběrného dvora coby elektronický odpad.

Mám plnou představu, že vím přesně, co paní pisatelka těch řádků myslela, když napsala: „…Jak dal? Snad to ví pan Buvala.“ .
S tímto pánem jsem se několikrát potkal na výstavišti v Lysé nad Labem. On tam skutečně investigativním „způsobem jemu vlastním“ zval seniory k počítačům. Předpokládám, že tam v dubnu bude opět. Snad se jeho i paní Vlasty Krivákové budu moci zeptat, co tím ONA myslela a co ON pomýšlí dále.
Neboť v prosinci loňského roku jsem jím byl požádán o verbální pomoc ve věci jakéhosi pensisty z Českých Budějovic. On se ve věci dověděl z Britských listů www.blisty.cz a váhou své plné osobnosti se tomu věnoval, až došel cíli, jak vím. Zeptám se ho. Doufám, že se s ním 1. dubna na Lysé nad Labem potkám.

Mám za to, že paní Kriváková z New Yorku ví také naprosto přesně jak dál, i když nastavila p. Buvalu coby štít před sebe. Domnívám se, ba co dím: jsem přesvědčen (!), že kdyby se rozepsala více – jasně by odpověděla na Váš projekt Senioři k počítačům: My jsme tady u počítačů, ale již nám nestačí elektronický pravěk našich potomků. My s nimi chceme komunikovat na úrovni, vést korespondenci s fotkami, facebookovat, skypovat, iceqovat, atd! Připojuji se k ní a zvu všechny, co pamatujeme Underwoodky (vydržely mnohé, kvalitní ocel!) indiga a průklepák) pojďte 1. dubna do Lysé, následujme i paní z NY (není to Američan z Vysočan?) v tvořivé práci.

JUDr. Dan Takacs h.c.
11.2.2010

8) Jan Řehounek, 27.1.2010

Senior – Handicap  *   Aktivní život 2010 
výstava pro lidi, kteří nezůstávají sedět doma 

v předchozím ročníku 20 000 návštěvníků

Termín: čtvrtek 1. – neděle 4. dubna 2010

Hlavní zaměření:
* zařízení sociální péče všech typů
* pomůcky a zařízení pro různé handicapy
* integrace postižených
* možnosti vzdělávání
* pracovní příležitosti
* léčebná, rehabilitační a lázeňská péče
* volný čas a dovolená
* volnočasové, kulturní a sportovní aktivity
* potravní doplňky, alternativní medicína
* zboží pro každodenní život
* Senioři k počítačům

Souběžné expozice:
* Šikovné ruce našich seniorů – výstava ze soutěže pořádané Centrem sociálních a zdravotních služeb Poděbrady
* Svět mých radostí – výstava ze soutěže handicapovaných výtvarníků

Zájem veřejnosti, ale rovněž vystavovatelů, o výstavu Senior – Handicap: aktivní život se rok od roku zvyšuje. Je potěšitelné, že přicházejí nejen lidé dříve narození či ti, co mají nějaký zdravotní handicap. Výstavu si oblíbili lidé všech věkových kategorií, neboť zde nacházejí spoustu zajímavých informací, podnětů, inspirací i praktických věcí všeho druhu. A nejen to. Výstava je především o síle a odhodlání překonávat překážky a žít plnohodnotný život navzdory postižení či vyššímu věku a právě tím dokáže oslovit úplně každého.
V odborné části výstavy najdou návštěvníci nabídku pomůcek a služeb pro různé druhy handicapů, zdravotní poradny, odborné semináře a workshopy, prezentovat se budou zařízení sociální péče všech typů… A rovněž tu budou vystavovatelé se zbožím nezbytným pro každodenní život.
Domníváme se, že souběh s Lázeňským veletrhem bude jen ku prospěchu věci.
Obracíme se na Vás: poskytovatele sociálních služeb a zdravotně – sociálního servisu, prodejce pomůcek a zařízení pro handicapované, firmy, které mají seniorům i lidem s různými handicapy co nabídnout, s prosbou o spolupráci.
Lidí, kteří potřebují pomoc společnosti, ať z důvodu věku, fyzického či psychického postižení, tak z důvodu sociálního handicapu, bude stále přibývat. A přitom specializovaných akcí pro tento segment obyvatelstva je jako šafránu. Proto předpokládáme, že výstava Senior – Handicap: aktivní život se bude i nadále rozvíjet, jak se ukázalo v předchozích ročnících. Budou z toho profitovat nejen návštěvníci výstavy, ale i vystavovatelé.

Pořadatel a termíny:
Organizátor výstavy: Výstaviště Lysá nad Labem, spol. s r. o.
Tel.: 325 552 051, Fax: 325 552 050, Email: rehounek@vll.czhttp://www.vll.cz
Místo konání: Výstaviště Lysá nad Labem, Masarykova 1727, 289 22 Lysá nad Labem
Časový rozvrh: Ukončení příjmu přihlášek: 15. leden 2010
Aranžování expozic: středa 31. března 2010 (7 – 18 hodin)
Termín akce: čtvrtek 1. – neděle 4. dubna 2010,  Otevírací doba: 9 – 17 hodin
Manažer výstavy: Jan Řehounek, mobil: 603 238 523

7) Pavel Ján Buvala, Liberec, 5.1.2010    NA TUTO AKTUALITU JSOU OHLASY POD ČLÁNKEM

Že by důchodce zvítězil?

Před chvílí jsem se OPĚT z Britských Listů (BL) dověděl, že prý se Miroslavu Cyroňovi  internet vypínat nebude; že tak rozhodl p. hejtman Jihočeského kraje navzdory Ženskému zákonu (jak by napsal slovenský klasik) ředitelky Domova důchodců Dobrá Voda u Českých Budějovic.
Že by opět pravda a lidskost zvítězila nad lží, zlobou a neschopností? Nedalo mi a tak musím poděkovat i touto cestou celé redakci BL, že se jako jedno z mála médii ujalo skutečných potřeb skutečně potřebného a po vědění toužícího českého důchodce. Tedy: DĚKUJI PĚKNĚ, pánové!

Ale po pořádku. Včera 4. ledna 2010 jsem se z BL dověděl o tom, že prý „Domov důchodců Dobrá voda smrt vysvobozuje“ jak uváděl titulek. Dále to byla korespondence p. šéfredaktora Čulíka „na všechny strany“ ve prospěch člověkadůchodce. Zarazilo mne to a tak neleníc jsem začal konat a přeposlal jsem texty všem členům Výkonné rady Svazu důchodců ČR o.s., coby vrcholnému orgánu osobujícímu si celostátní moc na důchodci. Kromě kolegyně Němcové z Kladna ani pes neštěkl! Ať již z Českých Budějovic nebo Prahy, kde žijí členové tohoto ORGÁNU, či z FrýdkuMístu, kde ráčí bydlet slovutný p.předseda SDCR Ing. Oldřich Pospíšil.

Naproti tomu velice pružně zareagovali: vydavatel Pozitivních novin www.pozitivninoviny.cz (PN) p. Pavel Loužecký; šéfredaktor www.Sedesatka.cz  (60) p.Vojvodík a kolega předseda Krajské rady Pardubice SDCR p.Adolf Matyska, šéfredaktorka Revue Fragmenty www.fragmenty.cz  pí. Ivana Haslingerová. Všichni verbálně i písemně, radou i činem. A výsledek se dostavil. Že by se šestá velmoc dokázala prosadit v podpoře tzv. „vyloučených důchodců“ bez nároku na bakšiš?
Proč jsem si dal tu práci a obtěžuji ctěné čtenářstvo vyjmenováváním lidí? KAM SE PODĚLI POLITICI, POSLANCI, kde je stát? Partaje? Muselo to dojít až tam? Asi ano. Takže pouze BL & PN ze všech médií zaujímá skutečně problematika života nás důchodců bez penězovodů, bez parazitování na nás?
Víte, p. šéfredaktore Čulíku, zvedl jste asi stavidlo a doufejme, že příště nebudu zvát na Výstavišti v Lysé nad Labem kolemjdoucí seniory okolo stánku s nápisem „Senioři, k počítačům!“ osamoceně jak pouštní beduín.
Doposud to byly pouze PN & Výstaviště v Lysé nad Labem www.vll.cz, jež daly plnou podporu idei IT vzdělanosti nás, dříve narozených a nenosících již slipy na půl žerdi… . Blahé paměti to byl Vladimír Mlynář (v té době minstr ČR), jež se svým NPPG zahájil kampaň vzdělávání českého národa, byť finančně nemovitého a vládnoucího inteligenčním potenciálem. To bylo!

Chci věřit, že právě případ Miroslava Cyroně , kolegy to „ ve zbrani IT“, ukázal potřebnost vzdělávání nás, důchodců, penzistů, seniorů, či jak nás všichni potomci nazývají, aby s naší záštitou dostávali penízky a měli zaměstnání. Určitě by již byl vypnut internet a p. Cyroňovi by nezbylo, než koukat „do pláfónu“, stejně tak jako se to stalo mojí matce v Tisovci (SR), než jsem jí velitelsky PROSADIL alespoň telefonní spojení na pokoj.
To však bylo v minulém století. Dnes máme internet sice na celém světě, ale v myšleních některých „také vedoucích“ Domovů důchodců či Domů s pečovatelskou službou stále zůstala v srdcích socialistická potřeba „být zaměstnán“, protrpět si zde stanovenou pracovní dobu, a nějaké sociální cítění, sociální předpoklady, LIDSKOST…? Co to je? Oni mají svůj OUŘAD a kdo je víc!? Nade mne není, JÁ jsem ředitel/ka…

Děkuji ještě jednou Vám všem výše jmenovaným. Pomohli jste člověku, aby byl nadále Homo sapiens. Snad se slovutná VR SDCR o.s. „chytne za nos“ a přestane si hrát na něco, na co nemá. Klubová činnost a svazové úkoly – toť přece diametrální rozdíl, neníliž pravda?
Děkuji i Vám, p. Miroslave Cyroni, za Vaši „bejčí“ vytrvalost a ukázku, co umí a dokáže vzdělaný člověk, jehož „IQ je větší dnešního data“.
Ujme se ale „důchodcovských“ problémů i člověk pobírající za to nemalý plat, anebo stále bude platit naše: „Důchodci důchodcům; aby člověk nikdy nebyl sám“? Uvidíme. Budu vás, milí čtenáři těchto řádků o věcech nesporně informovat. Na to se spolehněte!

Pavel Ján Buvala
předseda SDCR KR Liberec.


OHLASY na aktualitu Pavla Jána Buvaly

Milý pane Buvala,
jsem z Vašeho článku rozpolcena. Ostatně jako poslední dobou často.
Téměř neuvěřitelné dění, kolem M.Cyroně a obecně nad jednáním oněch "ouřadů", mě téměř děsí. Mám dojem, že bych asi měla s tím stárnutím něco udělat a pokud možno nezestárnout.
OVŠEM na druhou stranu mě nesmírně udivuje Vaše vitalita, energie a síla, jimiž se tak báječně bráníte všem příkořím.
Z vlastního okolí vím, jak se lidé chovají k seniorům. Nejsem z toho opravdu nijak potěšena. Ale Vy mě dycky dáte naději, kdykoliv si cokoliv od Vás přečtu, nebo si jen na Vás vzpomenu.
Chci jen těmito řádky projevit Vám úctu a dík, za všechny, kterým jste oporou a inspirací.
A taky www.vll.cz, (Výstavišti v Lysé nad Labem) no a hlavně Pozitivkám. Všem kteří se podílí na tak skvělém projektu. Když sama s "ouřadem" se musím denně potýkat, líté boje s nezájmem a liknavostí svádět, pak obdivuji Vaši neúmornou snahu o dobrou věc.
A jestli jen trochu bude možné, přemluvím rodiče a zajedu se na vás seniory do Lysé podívat.
Tedy seniorům zdar a víc takových akcí jako je Senioři k počítačům!

Eva Rydrychová, 28.1.2010
http://evussa.wz.cz/index.html  

6) Pavel Ján Buvala, Liberec, 17.10.2009

Senior Living


Jinými a českými slovy řečeno: Důchodcovský penzijní život. Jaký je, jaký by měl být, co se dá pro předposlední etapu pozemského bytí udělat pro sebe a pro své okolí. Vzdělávání důchodců, mezigenerační nepovyšování se; nepodceňování se navzájem; předávání zkušeností atd.  

IV. ročník konference SENIOR LIVING se uskuteční ve dnech 10. a 11. listopadu 2009 v Metropolu v Českých Budějovicích. Konferenci pořádá společnost Ledax o.p.s. ve spolupráci se Zdravotně sociální fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a s Fakultou stavební ČVUT v Praze.

O konferenci

Společnost Ledax pořádá od roku 2006 ve spolupráci se Zdravotně sociální fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích konferenci SENIOR LIVING, která se jako jediná v ČR věnuje problematice seniorského bydlení, z čehož vyplývá i účast dalších partnerů na organizování konference.
Spolupořadatelem I. ročníku konference byla Fakulta architektury VUT v Brně, a v loňském III. ročníku se novým partnerem stala Fakulta stavební ČVUT v Praze.
Druhý tematický blok konference je věnován tradičně různým aspektům kvality života ve stáří. Počínaje I. ročníkem je konference SENIOR LIVING koncipována tak, aby umožnila výměnu zkušeností a diskuzi mezi odbornou veřejností a lidmi z praxe.“

prof.Solich při interview Vl.Hušek z Jablonce nad Nisou
Živá diskuse 2.krajánků presenčka před jednáním SDCR
 
Osobně jsem se zúčastnil II.ročníku ve Zlíně; III.ročníku v Hradci Králové již aktivně. Udělám všechno pro to, abych se mohl účastnit i tohoto IV. ročníku. Vždyť je to jediné důchodcovské fórum kde se dá leccos „pochytit“ pro běžný každodenní život.
Vím, mnohé důchodkyně tvrdíce, že opečovávají vnoučata, „děti“ apod., se věnují max. tak volnočasovým aktivitám klubovým; péčí to osob mnohdy „ouředních“ za peníze „ouřadů“ v prostorech „ouředních“. Ale copak to jde do nekonečna tvrdit: já nic nepotřebuji, „…ja nic, já strejda z Vejprnic…“ a při tom konzumovat to, co je mu předloženo a „čekat na smrt“ pasivně? Remcat „na poměry“, pomlouvat bližní koukaje z okna intenzivně otíraje parapet? 
Samozřejmě že i zde budu zvát: Senioři k počítačům!, jak praví dlouhodobý projekt Pozitivních novin.

Šťastný důchodce & jeho book u kafíčka

Žil jsem představou, že hegemonem důchodcovského vzdělávání se na moderní, vysokoškolské úrovni bude Svaz důchodců ČR o.s. nebo alespoň Rada seniorů ČR. Zatím je to pouze naše, Krajská rada Liberec SDCR, jež intenzivně propaguje na celostátní úrovni toto skutečné vzdělávání se. ZVEME KE SPOLUPRÁCI KAŽDÉHO!!
V roce 2007, jsa pasivní účastník, jsem sbíral zkušenosti, poznatky. Udělal jsem si takový „průzkum bojem“, jak říkají vojáci.
V roce 2008 se nám dostalo cti vystoupením a přímo z pódia říkat mnohdy krutou ale pravdu o našem důchodcovském životě jak v DPS, tak i v domácnostech. Spolu se mnou vystoupil předseda KRK KRL mgr. Filip Čálek. Bývalá místopředsedkyně KRL pí. Bedřiška Klíchová své vystoupení odvolala.
Letos již ale vystoupí za město Liberec sám člen dozočí rady TSML a ředitel Komunitního střediska KONTAKT Liberec Michael Dufek na téma: Jsme staří a žijeme dobře  (promluví 2.den odpoledne). V dalším viz Program. 

Samozřejmě jsou zváni VŠICHNI důchodci, senioři, penzisté a přátelé, zajímající se o jejich osud. Zveme všechny ke spolupráci, protože chceme: „… aby nikdo nikdy nebyl sám“.
Vzdělávejte se s námi. Na shledanou v Českých Budějovicích.

Pavel Ján Buvala
Předseda KR Liberec SDCR o.s.
                   Pozvánka na SENIOR LIVING 2009 ke stažení

5) Pavel Ján Buvala, Liberec, 6.10.2009

„Zuzanoooo…!“
  rozlehlo se moje amatérskoherecké pozvání již 1. října 2009 jídelnou Krajské nemocnice Liberec při slavnostním zahájení MDD – Mezinárodního Dne Důchodců (seniorů) na zahájení koncertu Zuzany Stirské & Gospel Time pro naše důchodce.
Přes mizivou propagaci (kromě rádia Sever) vystoupila pro cca 370 lidí. Nebyli to však pouze důchodci. Nezaměnitelný hlas a kultivovaný projev Zuzany Stirské přilákaly také mnohé pacienty a zaměstnance liberecké nemocnice.
Repete se konalo dne 2.10. 2009 na téměř monstr koncertu před více než 800 posluchači v Kulturním domě Liberec. Nadšení posluchačů můžete spatřit na vlastní oči zde

Počáteční melodie

Zuzana Stirská se svým souborem GOSPEL TIME účinkuje na akcích Pozitivních novin, jako byl například velký Den Pozitivních novin v Lysé nad Labem.
Na Slovensku má pravidelná „vystoupení“ na internetovém Rádiu Gemer a svým účinkováním také přispěla k popularizaci rozvíjejícího se internetu v podvědomí slovenských důchodců tak, že „… cestou své vlády obdrželi od EU dotaci pro podporu rozvoje výcviku na Internetu…“, jak se pro STV vyjádřil předseda Jednoty dôchodcov Slovenska Dr. Vajnorský.
A to nemluvím o jejich pravidelných vystoupeních v Praze a po celých Čechách.

Zuzanoooo! Naši "gospeláci"

Pozitivní noviny i touto cestou děkuji Zuzaně Stirské a jejímu souboru GOSPEL TIME za úspěšnou pomoc při volání: Senioři: k počítačům! Neseďte opuštění doma sami samotincí!

Děkujeme také za téměř charitativní vystupování pro Krajskou radu Liberec, Svazu důchodců ČR o.s. a pro všechny důchodce, kteří by se na koncert (mimo internet) nedostali.

Pavel Ján Buvala
Předseda KR Liberec SDČR o.s.

Zástupci spolupořadatele KNL a MML Vděčné a pozorné posluchačstvo
4)  iFORUM UNIVERZITY KARLOVY, 3.10.2009



Senioři se už moderní techniky nebojí. Mají i vlastní počítačovou pracovnu

Studovna určená posluchačům U3V (Univerzita třetího věku, pozn.redakce)  byla otevřena v říjnu loňského roku. Deset počítačových sestav a multifunkční zařízení slouží návštěvníkům pro přípravu podkladů ke studiu, nově zde Centrum dalšího vzdělávání FF UK zahájilo kurzy počítačových dovedností pro začátečníky i pokročilé.

Filozofická fakulta byla v rámci Asociace Univerzit třetího věku poslední fakultou, která pro své frekventanty neměla internetovou pracovnu. Proto byl vypracován rozvojový projekt, na nějž Asociace přispěla částkou 400 000 Kč. Do studovny mohou zájemci docházet individuálně podle své potřeby, pilotně připravený kurz počítačové gramotnosti ale ukázal, že je velký zájem i o odborně vedené hodiny. A tak se začalo v dubnu vyučovat „naostro“.

Na první hodině počítačového kurzu se sešly samé dámy. „To je na přednáškách běžné. Pánové jsou na U3V v menšině, chodí spíše jen jako doprovod s manželkou,“ ujišťuje mě, že nejde o nic výjimečného, Ing. Ilona Kellerová, vedoucí Centra dalšího vzdělávání FF UK. Počítače jsou zatím ztemnělé, nejprve posluchačky čeká trochu teorie. Pak si zařízení společně zapnou, potrénují si klikání myší a vyzkouší si práci se soubory a složkami. Další hodiny bude příležitost věnovat se podrobněji internetu, emailu či excelu, prostor je vyhrazen i tématům, o něž posluchači sami projeví zájem.

"Senioři mají tuto studovnu jen pro sebe, aby se nemuseli s nikým přetahovat o místo," říká Ing. Ilona Kellerová, vedoucí Centra dalšího vzdělávání FF UK

A co studenty vede k účasti na kurzu? Většinou už nějaké zkušenosti s počítačem mají, ale chtějí je opřít o pevné základy nebo je umět předat někomu dalšímu. Tak jako třiasedmdesátiletá Anna Loužecká, která U3V Anna Loužecká má s počítači ještě velké plány navštěvuje druhým rokem. Za sebou má už tělovýchovný kurz na FTVS, letos si vybrala psychologii.
„S počítačem pracuju už 4 roky, ale chybí mi pořádné základy,“ potvrzuje zkušenosti ostatních účastnic Anna Loužecká.
Ty paní Anna potřebuje, aby mohla pokračovat ve svých plánech, které nejsou nikterak malé.
„Pokud mi to zdraví dovolí, chtěly bychom s přítelkyní otevřít v domově pro seniory Sue Ryder internetovou kavárnu, aby i tam mohli staří lidé komunikovat se svými blízkými přes internet. Dále bych si ráda zřídila vlastní internetové stránky, kde Lektorka počítačového kurzu Eliška Běhalová bych zúročila všechny činnosti a koníčky, které jsem během života dělala. Vnučka říká, ať nemám strach, že mi s tím pomůže.“

Studovna je přístupná pouze aktivním účastníkům U3V, a to tři dny v týdnu, po celou dobu je přítomen odborný dozor, který je zájemci kdykoliv nápomocný.

Senioři se tedy nemusí obávat, že si s počítačem či tiskárnou nebudou vědět rady. Nejvytíženější jsou počítače jednoznačně během pátků, které jsou přednáškovým dnem U3V na FF UK. „Se studovnou máme ještě další plány. Chtěli bychom tam přidat i knihy, aby mohla více fungovat jako pracovna, do níž lidé zajdou třeba mezi přednáškami,“ svěřuje se Ilona Kellerová.

Další informace o U3V při Filozofické univerzitě UK naleznete zde


Autor článku: Lucie Kettnerová
Zdroj: iFORUM UNIVERZITY KARLOVY

(3) Pavel Ján Buvala, Liberec, 13.9.2009

MALÉ OHLÉDNUTÍ ZA 6. ROČNÍKEM POLABSKÉHO KNIŽNÍHO VELETRHU

„Skončil se už příběh ten, skryl se opět do písmen.“

Tak mi znějí slova bývalé znělky Slovenského rozhlasu na bývalý večerníček vyprávěný skutečně měkkou a nádhernou slovenčinou, mou mateřinskou řečí. Před pár dny skončil 6. Polabský knižní veletrh. Skončila také třetí účast projektu Senioři k počítačům! na tomto veletrhu pohody, spojenosti, setkávání se přátel knihy a dobrého slova, šiřitelů pohody tištěného slova s pozváním „pohodářů“ na síť Internetu v těsné jednotě s příjemně přátelským prostředím. Co nám všem přinesl?

Foto: Milan RichtermocV každém případě to bylo potkání se s příjemnými přáteli. Ty si na štěstí můžeme vybrat, nejsou nám přiděleni. Nejsou nám NĚKÝM navoleni, nadirigováni apod.
V první řadě to byl Jan Řehounek – manažer tohoto podniku, jež se PLNĚ zasloužil o propagaci slova dobrého přinést nejenom v tištěné podobě; nýbrž také  s využitím techniky 21.století  Internetem.
Za druhé Milan Richtermoc & comp., který mne přivítal na veletrhu v 0tý den ještě coby vykuleného z cesty vlakem svým přátelsky hurónským: „Dobrý den, pane Buvala!!“ nevědíc, kolik léčivého balzámu nalil do mého– v té době utahaného  těla a především duše, bojíc se, jak to všechno zvládnu. Jak moc jsem to potřeboval; jak moc mi to, pane Richtermoci, pomohlo! Děkuji.
Za třetí to byla naše „malérečka“, obrazy precizně malující, radost rozdávající, na lidi nezapomínající.
Za čtvrté naše milá a vždy usměvavá „Babička perníkářka“.
Za....  ale to bych mohl aritmetickou řadou vypočítávat všechny lidi kolem samotného Výstaviště Lysá nad Labem, kolem vystavovatelů a především návštěvníků, kteří neváhali a překonali „obrovské“ vzdálenosti silniční či železniční, někdy i osobní se zdravotními potížemi a k návštěvě PKV se osobně dostavili. Samozřejmě mnozí také se vstupenkou z Internetu, dárkem to společnosti www.vll.cz
Nebudu se předvádět ze znalostí „počtů z 1. národní“. Vám všem i touto cestou patří moje
Děkuji pěkně, přátelé!

Pro koho bylo veškeré to snažení? Pro návštěvníky a VIP hosty 6. Polabského knižního veletrhu. Vám všem děkuji za návštěvu našeho stánku; díky za věnovanou pozornost!
Nelze všechny vyjmenovávat. A tak pouze konstatuji, že také všech téměř 20.000 návštěvníků bylo i mými VIP hosty; byť jsem nestíhal všem na všechny otázky odpovídat.
Téměř každý dostal mou adresu via prospekt Pozitivních novin. Mnozí se dověděli že POZITIVNÍ NOVINY jsou vlastně je denník, vycházející skutečně denně, a jak to vlastně s redakcí je.
Ptali se mnozí, ve kterémže to stánku nás mají hledat. Musel jsem odpovídat na INTERNETU, mé milé dámy a pánové… . Samozřejmě jsem to názorně předvedl. „AHÁ…“ ozval se mnohdy povzdech úlevy. Foto: Jan Řehounek
Zvláště když jsem jim ukázal, že KGB nemusí být nutně ono nepříjemně známé kgb, ale může to být K.G.B. … Joj, přál bych vám vidět ty rozesmáté oči; kapku pozitivní nálady si odnášejíce odcházeli k další prohlídce výstavy.
Tedy moje poděkování patří i panu Vojtovi Bradovkovi do daleké Rožňavy: „Ďakujem Ti pekne, dedovoj!“

Pěkně Ti také touto cestou gratuluji k 2. výročí Tvých stránek. Že nevíte kde jsou? Tedy vizte:
http://www.kgbacikovia.websnadno.cz 
(Zkuste pomoci s překladem slova „ báčik“ do Vašeho jazyka.)

Poděkování patří i těm „pražákům“, „lysákům“ a „milovičákům“, kteří nám slíbili pomoci při dalším zvaní: SENIOŘI K POČÍTAČŮM! Přidají se další osobnosti z toho kterého kraje, města? Napište do redakce, prosím; projet běží a hned tak se nezastaví.

Dovolíli Pán, za rok opět na 7.Polabském knižním veletrhu na shledanou, přátelé knihy a dobrého slova milovníci! Do té doby máme pro naše spojení Internet.

Pavel Ján Buvala

Foto: Milan Richtermoc, Jan Řehounek

(2) Pavel Ján Buvala, Liberec, 1.9.2009

Putoval jsem po Slovensku

„Putujeme po Slovensku, daleko od domova. Putujeme po Slovensku, domovem je příroda. Krásna, ach krásná je naše rodná zem! …“
Tato slova a nádherná melodie této pochodové (trampské?) písně mi vytanula na mysl z podvědomí zněla v uších vidíc nádhernou východoslovenskou krajinu! Byť z okna rychlíka Šírava! Ale popořádku....

Na počátku byly Pozitivní noviny s rubrikou Senioři k počítačům!. Ty mne přivedly k nebetyčnému zdroji informací via Internet. Vždyť PC to není pouhá hračička pro předpubertální až post adolescenční persóny; to není pouhý hrací strojek nahrazující mašinky Remington, Consul, Zeta… ! Toť parádní zdroj informací, zdroj bleskového spojení. Pouze je potřeba nebýt pohodlný rezignant brečící nad rozlitým mlékem. Vyhrabat se z důchodcovsko – seniorského; nuděnopřeživořícího bytí. Nezůstávat „praseti pod kolínka“, když vývoj jde vpřed a přístroj, co stál dřív 100.000, Kčs, lze dnes pořídit za 5.000, Kč!

V návaznosti na to byly stránky www.vlaky.net,  jež mne neustále nutily a nutí k zamyšlení se nad tím, co bylo; je a – zůstane? Parta kluků i „kluček“ od cca 10 do 100 let se tam schází a inteligentně diskutujíce (přiměřeně svému věku a vzdělání) hecuje ty druhé k aktivitě. Jen „NEPARAPETIT“!! Příště vysvětlím těm, co některé termíny / technikusy ještě nepochopili.

Až – ale opět via www.pozitivninoviny.cz  & www.vlaky.net  jsem se dostal na www.zsr.sk  & http://www.zssk.sk  a jejich partnera viz: http://www.slovakrail.sk/index.php?id=seniordo70rokov.
A to bylo něco! Cosi pro kreativního důchodce, za kterého mne a můj „socializmus“ někteří přátelé považují. Popadl jsem své tělo; svůj vozejčekkancelář musí se mnou přece a „hióóó“!
ZSSK mi poskytly možnost podívat se někam, kde kdysi lišky dávaly dobrou noc a vlci dobré jitro. Na východ; daleký východ! Neboť pro mne kdysi končila Země v Košicích/Prešově a dost!
Teď jsem mohl za cca 17, € měsíčně, opravdu zpívaje si, putovat po Slovensku, daleko od domova… i když: Byl jsem vůbec v cizině?

Tak jsem si naplánoval body: Nitra; TA3; Stakčín; Humenné; Medzilaborce; Lubkov; Bratislava; Kremnica; Tisovec; Ružomberok; B.Bystrica; Polomka / Čieny Balog; a přítel „Terčík“ mne na to ještě v Košicích vyhecoval na Myjavu / Veselí nad Moravů.
No, řekněte: bylo to k dokonalému využití poskytnuté slevy od Slováků na měsíc dostatečné? Coby důchodce za při měsíčním důchodu 8.640, Kč bych se dostal leda do … Podbrezovej(!).
Ještě že přišla tato akce. Loni to bylo 50 za 5; => každých i započatých 50 km po ŽSR za 5, Skk. Letos za 17, € => 30 dnů jež otřásly světem! Mým, důchodcovským. A vyrazil jsem; jak jinak!

 
 

Počasí mi přálo; zdraví vydrželo! Neboli měl jsem měsíc nejlevnější dovolené v mém životě! Dalo by se říci i nejpohodlnější. Při tom jsem potkal spoustu miliónových lidí.
Viděl nádhernou krajinu; v restauraci jsem, sice na požádání, ale DOSTAL i sklenici čisté vody. A s úsměvem!!
„Eß komm der Tag“ a jestliže p. šéfredaktor dovolí a ze strany čtenářské obce důchodcovské i jiné bude zájem, rád se s vámi všemi o své zážitky a příhody podělím.
Vždyť bylo opravdu NĚCO, jak zpívali náš Walda & Kája! Považte: reálně mne viděli v Bratislavě několikrát; Košicích dtto; Prešově; Humenném – opakovaně; Stakčíně, Lupkově, Medzilaborcích; Ružomberku. Žiari nad Hronom; Kremnici; Krahuliach; Strelníkach; Tisovci a Rim. Sobote; Galante; Myjavě, Veselí nad Moravou. Popradu; Štrbském plesu; Štrbě.
„Jízdenka“ platila také na pozemní lanovku; TEŽ; TREŽ apod. Potkal jsem lidi schopné; pohodové. Např. viz: http://www.kgbacikovia.websnadno.cz  & http://www.dobos.revuca.net.
To nejsou dědkové a báby „parapety“ na vše nadávajíce; všechny pomlouvajíce, vše vidíce, o všem mluvíce, řeči i polopravdivé šíříce, svůj okenný parapet neustále leštíce. To jsou skuteční aktivní „Báčikovia & Báčinky“, svoje webstránky mající, ani internetovému rádiu se NEVYHÝBAJÍCÍ!
Kuken Sie, přátelé, na výše uvedené odkazy. Popřemýšlejte a přidejte se k nám, na Internetu nejsi nikdy sám!

 
 

Za pár hodin budu na PKV (není to PKW!! Omyl vyloučen.) v Lysé nad Labem. Viz www.vll.cz.  Bylo by mi ctí potkati se tam s někým z vás, vážených a milých čtenářů těchto řádků.
Nepolitikařme, vzdělávejme se, pomáhejme si!
Buďme si přáteli – třeba i internetovými.

Na shledanou, přátelé!
Pavel Ján Buvala
Předseda KR Liberec SDCR o.s.
predsedaSDCRLiberec/a/email.cz
                                                                 Foto © Dušan Antalík

FOTO Karel Juriš: Autor článku Pavel Ján Buvala(1) Pavel Ján Buvala, Liberec, 7.7.2009

Ústí & Liberec SPOLUPRACUJÍ !!

Před pár měsíci přinesly Pozitivní noviny zprávu o internetu na nádražích ústeckého kraje
 viz: http://www.pozitivninoviny.cz/cz/clanek2008020055.
Pár týdnů předtím článek o práci ve prospěch seniorů ve městě Liberci  viz http://www.pozitivninoviny.cz/cz/clanek2007110016.
A teď v roce 2009 můžeme pozvat všechny čtenáře na spanilou jízdu do Liberce „Babylonským motoráčkem“ spojujícím dva kraje v jednom projektu: „Vlakneťácké depíčko.“ Ale o tom podrobněji.

Na počátku byly Pozitivní noviny se svým projektem Senioři k počítačům. V zápětí přistoupil server www.vlaky.net  s přímou podporou Svazu důchodů ČR Krajské radě Liberec. Vzápětí na to v prvním odstavci citované články a příhody.
Loni Liberecký kraj poskytl své Krajské radě SDČR 25 počítačů pro jejich základní organizace. Viz článek http://www.pozitivninoviny.cz/cz/clanek2008090070; letos z Ústeckého kraje vyjel „Babylonský motoráček" v ulicích Liberce.   

Babylonský motoráček provozovaný Klubem železničních cestovatelů, s.r.o., můžete od 1. července potkat v ulicích Liberce.
„Motoráček bude jezdit každou lichou středu během letních prázdnin až do 27. srpna. Trasa povede každou lichou středu v měsíci (1., 15., 29. 7., 12. a 26. 8.) z Kamenického Šenova přes Českou Kamenici, Benešov nad Ploučnicí, Českou Lípu, Mimoň a Jablonné v Podještědí do Liberce kde na něj bude navazovat jízda historickou tramvají do Lidových sadů a zpět“ řekl ředitel Klubu železničních cestovatelů, s.r.o., Mgr. Bohumil Augusta, MBA.“

Jízdní řád Babylonského motoráčku:

Sp 1600
53
km
Číslo vlaku
Poznámky
km
Sp 1601
53
7:44
0
Kamenický Šenov
98
18:29
7:59
5
Česká Kamenice
 
18:15
8:03
 
Česká Kamenice
93
18:06
8:17
19
Benešov nad Ploučnicí
 
17:52
8:24
 
Benešov nad Ploučnicí
79
17:40
8:34
27
Žandov
71
17:30
8:45
28
Horní Police
70
17:28
8:56
39
Česká Lípa hl. n.
 
17:10
8:57
 
Česká Lípa hl. n.
59
17:06
9:05
47
Zákupy
51
16:57
9:23
54
Mimoň
44
16:48
9:48
67
Jablonné v Podještědí
31
16:22
10:06
82
Křižany
16
16:03
10:10
84
Novina
14
15:59
10:22
94
LiberecHorní Růžodol
4
15:48
10:35
98
Liberec
0
15:44

Poznámky:
53 jede 1., 15., 29. 7., 12. a 26. 8. 2009

Tarifní odbavení:

Tarifní pásmo
Plné jízdné
Zlevněné jízdné
01 19 km
25, Kč
15, Kč
20 39 km
50, Kč
25, Kč
40 59 km
75, Kč
40, Kč
60 69 km
100, Kč
50, Kč
70 79 km
125, Kč
65, Kč
80 98 km
150, Kč
75, Kč

Přepravné: za psa a kočárek 25, Kč, za kolo 50 Kč.
Zlevněné jízdné platí děti od 6 do 15 let, důchodci nad 60 let a držitelé průkazu ZTP a ZTP/P. Bezplatně se přepravují děti do 6 let a držitelé platného průkazu KŽC. Jízdenky se prodávají ve vlaku u průvodčího bez přirážky. Ve vlaku neplatí tarif ČD a.s.

Zajímavé turistické cíle:
Centrum Babylon Liberec zábavní centrum, aquapark

A dne 15.července 2009 se otevřou dveře společného projektu pro aktivní a počítačově vzdělané a vzdělávající se důchodce: Internetové depíčko serverů www.vlaky.net  & www.pozitivninoviny.cz.
Je to velice neobvyklý počin, ale stále platí: Senioři k počítačům! v návaznosti na heslo: Důchodcidůchodcům; aby nikdo nikdy nebyl sám!
No považte: naši důchodci již nebudou závislí na párcích a kafíčku „vyvolených“, nýbrž stanou se VZDĚLANÝMI!! 

Kdo další se přidá?

Středočeský kraj má „našlápnuto“. Výstaviště Lysá nad Labem je toho důkazem.
Viz: http://www.vll.cz/kalendarvystav.php?id=1017
a článek v Pozitivních novinách: http://www.pozitivninoviny.cz/cz/clanek2007090036.
Které firmy, úřady, instituce a další kraje se přidaji? Co Moravané? Češi a Slováci se spojili. Moravané přidáte se k nám také?
Najde se snad i STÁTNÍ úřad, jež by podpořil tuto bohulibou činnost Pozitivních novin, Libereckého, a teď již i Ústeckého kraje? Dejte nám vědět! Informujte nás. Každá forma pomoci je milá. Nejmilejší a nejpružnější – finanční.
Prosím, mějte na paměti, že nejenom nějací squatteři, nerespektující zákony státu, nýbrž i důchodci a „neziskovky“, zákony dodržující, jsou potřební. A možná potřebnější, než ti nepřizpůsobiví…

Kdo může – ať se projeví; je zván na otevření společného projektu dvougeneračního; dvoukrajového; dvounárodního. Svou účastí a přítomností nás podpoříte a za KAŽDOU PODPORU PŘEDEM DĚKUJEME!

Pavel Ján Buvala

predsedaSDCRLiberec(a)email.cz
http://duchodce.proprio.cz/

Čtěte dále:  Pavel Ján Buvala: Senioři k počítačům v Lázních Libverda

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 21. 09. 2010.