Renata Šindelářová: Jde o sílu duchovní
Rubrika: Publicistika – Rozhovory
Mýty jsou samostatným živým organismem, cituje kniha Toulky světem bájí aneb S rozhlasem po stezkách mytologie odborníka na mytologii Josepha Campbella a vysvětluje, jak se v mytologii proplétá historie s fantazií těch, kteří příběh vyprávěli a dále jak se předával z generace na generaci, nabýval stále rozmanitějších tvarů. Mnoho legend znějících jako science fiction se tak zakládá na zrnku reality. Na každém šprochu pravdy trochu, říká se. Pro mytologii to platí dvojnásob.  • Zeptala jsem se autorů knihy Josefa Cincibuse a Jiřího Hromádka, jak tato kniha vznikla? Kniha vznikla na základě natočených příspěvků formou dialogu do pořadu Periskop. Chtěli jsme pak vyhovět posluchačskému zájmu i knižním zpracováním, jsme přesvědčeni, že mytologie podaná srozumitelně a hlavně přehledně, bez množství odboček a druhotných vyprávění, za to stojí. • U posluchačů vzbudila tato tématika velký zájem. Žádali posluchači vyslechnout nějaký příběh, zajímali se o mytologii některé kultury více než o jinou? Největší zájem byl o ty příběhy, které posluchači znají z filmového ztvárnění anebo které patří k obecné kultuře: trojský kůň, Ikarův pád, faraónova kletba a další. Potěšilo nás, že některé školy včetně gymnázií doporučovaly žákům poslech Periskopu a následně se ve třídách besedovalo o příběhu, který byl v rozhlase vyprávěn. • Josef Cincibus a Jiří Hromádko seskupili v této knize vydané nakladatelstvím Radioservis prezentaci bájí různých starobylých kultur (mezopotámské, hinduistické, perské, hebrejské, egyptské, řecké, římské, keltské, germánské a slovanské). Je to obdivuhodné množství údajů, které vysílal Český rozhlas 2 – Praha v pořadu Periskop po dobu tří let. Vše se však do knihy určitě nevešlo. O kolik je ve skutečnosti kniha krácena a o jaké efekty ošizena? Nejen, že se víceméně vše, co bylo řečeno v éteru, do knihy vešlo, ale ještě jsme knižní podobu rozšířili o dobové souvislosti a zajímavosti (jsou graficky odlišené). Kvůli rozsahu jsme ale zatím nezařadili pasáže, věnované starým civilizacím bez jakékoli vazby na evropskou (např.Číny či zámořských národů), právě tak, jako pověrám, čarodějnictví, zaříkávání atd. Nečekejme však pohádkové vyprávění pro děti, jedná se o vážný dokument plný násilí, byť nechybí mnohé známé bájné příběhy (Excallibur, David a Goliáš, Herkules). S mnohými mýtickými postavami, bohy i lidmi, nás přitom autoři seznamují spíše informativně, důraz je kladen více na obsah než na formu. Tím ovšem vůbec nechci naznačit, že by kniha měla nějaký nedostatek, upozorňuji pouze, že nejde o beletrii plnou mnohozvučných superlativ a metafor. Tady pozor, o metaforách kniha v jistém smyslu pojednává. Vysvětluje tu totiž původ mnohých rčení, ustálených spojení či názvů, jež často bezděčně používáme, aniž bychom znali jejich původní význam (šalamounský či pýthický výrok, fata morgana, danajský dar a mnoho dalších). A nechybí samozřejmě provázanost s dějinami a občas ještě nějaká zajímavůstka navíc. • Objevil některý z vás díky tomuto pořadu a později knize smysl nějakého výroku, který bezděčně používal? Když se probíráte bájemi různých národů, objevujete nejen kořeny, ale i výstižnost mnoha výroků a přísloví. V tomto smyslu jsme si promítli podobenství ze Starého zákona o tom, jak Ezau "prodal své prvorozenství za mísu čočovice", na postoje naší veřejnosti nejen za totality, ale i při řadě volebních rozhodování v době polistopadové. Možná nás překvapí a možná ne, že nejsložitější ze všech zmíněných se jeví mytologie řecká. Nejenže v knize zaujímá nejvíc prostoru, ale nakonec i oněch pojmů, které se později ustálily, se zde nachází velmi mnoho (jména řeckých Bohů a hrdinů se nám také dodnes připomínají na obloze – Perseus, Neptun, Titán). • Když se hovoří o silných Bozích, myslí se tím spíš síla fyzická nebo duševní? Silní jsou ti bohové, kteří ovládají velké skupiny lidí, rozhodují o vývoji různých důležitých dějů, např. bitev. Lidé se k nim uchylují, aby byli ochráněni, aby zvítězili, aby přežili... Jde o sílu duchovní, která bývá provázena zázračnými schopnosti, ne nutně i silou fyzickou. Přestože Řekové zabrali pro sebe v knize téměř třetinu textu a autorům nelze upřít snahu ten složitý propletenec řecké mytologie rozmotat, neočekávejme od této knihy, že se tu dozvíme vše. Ledacos nám bude odhaleno, jiné připomenuto, ale sami autoři upozorňují na to, že každý z popsaných příběhů by vydal na jednu samostatnou knihu (Trojskou válku popsali na třech stranách). • Proč tak velkou část knihy zabírá řecká mytologie? Je významnější, zajímavější, košatější? Řecká mytologie je opravdu zajímavá a košatá, protože v mnohém do sebe vstřebala i mytologii mezopotámskou. Hlavní důvod jejího velkého rozsahu v knize je ale v tom, že (spolu s dalšími obory) vytváří základ naší, tedy evropské civilizace. Velké čtenářské ocenění zasluhují Toulky světem bájí především za to, jak jednotlivé příběhy, pojmy i historii dává do souvislostí a napomáhá čtenáři udělat si co nejpřesnější obrázek. Věřím, že by se tak mohly stát pro mnohé studenty klidně i učebnicí. Vzhledem k tomu, že ukazují na krutost tehdejšího světa, rituály s lidskými oběťmi, mučení, dovolují si nám uvědomit, nakolik se civilizace změnila. Ale bohužel i nezměnila, protože války a krveprolití pro malichernosti (odlišnou víru) či mocenský boj se odehrávají pořád. • Myslíte, že je dnešní svět méně krutý než dřívější, nebo je ona krutost jen lépe skryta? Ano, dnešní svět je stejně krutý, ale ne tak prvoplánově, navenek. Toulky světem bájí nám zcela úmyslně a zároveň jaksi mimoděk připomínají humanitu, mimochodem řeckého ideálu šlechetnosti (humanitas), který se ani za ty tisíce let nezměnil, přestože nebyl nikdy celosvětově dosažen. Jak vyjádřili sami autoři knihy v rozhovoru, jenž doprovází tuto recenzi: jde o sílu duchovní. Máme ji celou dobu v sobě. Pokud ji v sobě nevidíme, můžeme s jejím hledáním začít právě u čtení takových knih jako je tato. |
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 08. 10. 2009.
