Publicistika – Rozhovory

Miroslav Sígl: Před znovuotevřením Národního technického muzea

O odpovědi na otázky jsem požádal Karla Ksandra (* 1964), nového generálního ředitele Národního technického muzea – krátce před jeho znovuotevřením, k němuž má dojít 16. února 2011 u příležitosti narozenin významného českého architekta, stavitele a mecenáše Josefa Hlávky (1831–1908). Na otázky mi odpověděla Mgr. Olga Šámalová, vedoucí odboru prezentace a práce s veřejností.

Milan Turek: Lyžování místo batolení

Liberecké děti umí dřív jezdit na lyžích než chodit. O tom se může přesvědčit každý, kdo navštíví Jizerské hory nebo Ještěd. Zatímco v Jizerkách se děti rozvážně rozbíhají, pod Ještědem se naučí zdolávat kopec v kraji nejstrmější. Jezdilo se tady už před sto léty, ale současní lyžaři začínali v padesátých létech a se školou v jednotě Ještěd začali v roce 1960. Jedněmi z prvních cvičitelů byli i manželé Emilie a Jan Schejbalovi, dodnes pracují jako cvičitelé Lyžařské školy Ještěd. Za celý ten čas naučili sjezdovat tisíce dětí.

Vlastimil Marek - Blanka Novotná: Už je to tady. Už toho mohu nechat.

Ano i ne. Neustále mne překvapuje, jak málo se většina žen snaží sama si najít ty správné informace v tom správném čase. Nejen na počátku těhotenství. A jak řada žen jakoby přestala umět číst. Z celého článku je zaujmou jen jeden dva termíny a už rozjedou obviňování… Víte, já tyhle internetové diskuse nemám moc rád, často se zbytečně zjednoduší na žabomyší spory o nepodstatné detaily.

Iveta Špatenková - Jarmila Moosová: Bytosti světla

Já jsem si dítě samozřejmě hodně přála a těšila se na ně. Ovšem nechtěla bych těhotenství násilným chtěním za každou cenu. Spíše jsem tomu nechávala volný průběh a snažila se srovnat si věci sama v sobě. Ona tak přišla naprosto přirozeným způsobem do připraveného těla i psychiky. Předtím jsem také kouřila, ale jednou jsem se probudila a prostě mi hlava nebrala, že bych měla kouřit. Najednou nebyl důvod – ztratil se.

ELFÍK - Jitka Dolejšová: Můj vláček je pro kluky i pro holky

Děti se mnou mohou cestovat vlakem po různých zajímavých místech, vydat se na akce, které pro malé cestovatele pořádají České dráhy. V každém čísle je šest soutěžních úkolů a kdo je správně splní, může se účastnit losování o pěkné ceny. Taky dětem ukazuji zajímavá místa na světě v rubrice Světošlápek, vyprávím vtipy, pohádky a básničky....

Zuzana Stirská - Milan Dubský: Nad Damaškem zazářila česká hvězda

Byl to překrásný zájezd. Doprovázela nás mírná nervozita, protože jsme přesně netušili, o jakou hudbu má tamní veřejnost zájem. Navíc jsme nebyli v Damašku s kompletním souborem, bylo nás tam celkem deset, osm členů souboru, klavírista a já. Tuto skupinu jsme nazvali pro tento koncert Fine Time a vybrali určitý průřez z našeho repertoáru.

Lada Fedorová - Jiří Heller: O rozzářeném slunci s tóny houslí

Pozitivní noviny s rozzářenou slunečnicí přinášeji prostřednictvím fejetonů, básní, fotografií pohledy na radostné stránky lidských životů. Pojďme si povídat o jednom rozzářeném slunci s tóny houslí ve svých rukou, ve svém srdci. Začtěme se, do exkluzivního rozhovoru Jiřího Hellera pro Pozitivní noviny s nadanou českou houslistkou Ladou Fedorovou...

Alfredo Sábat – Peter Závacký: Boli to tri nádherne dni v Prahe

Alfredo Sábat (1966), narodený v Montevideu (Uruguaj), žije a pracuje v Buenos Aires. Všestranný výtvarník – ilustrátor a sochár, sa venuje predovšetkým žánru zvanému novinová karikatúra, rovnako ako jeho otec Hermenegildo, či pradedo Hermenegildo, na ktorých je veľmi pyšný, ich mená majú dodnes v Argentíne a na kontinente svoj veľký kredit. Jeho dnes už kultová kresba "Mlčiace cunami" pre La Nación (reakcia na bezmocnosť ľudstva pred obrovskými prílivovými vlnami a odvahu pred vodným živlom ), obehla celý svet v roku 2005, priam rovnakou rýchlosťou, s akou ničivé cunami ráno 26. decembra 2004 nečakane dosiahlo pobrežie juhovýchodnej Ázie. Okamžite mu pootvorila dvere do veľkého sveta súčasnej kartún. Odniesla si aj jednoznačné prvenstvo z prestížnej súťaže.

Milan Turek: Dvě flétničky

Studentky Tereza Himmelová z Nového Města pod Smrkem a Kateřina Vanerová z Českého Dubu, první devatenáctiletá v prvém ročníku Finských a Dánských studií na Karlově Univerzitě, druhá dvaadvacetiletá ve čtvrtém ročníku Ekonomické a třetím ročníku Pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci, ač tak odlišné v životních drahách, spojily se jako přítelkyně v nepříliš běžném hudebním tělese zobcových fléten.

Renata Šindelářová: Jde o sílu duchovní

Mýty jsou samostatným živým organismem, cituje kniha Toulky světem bájí aneb S rozhlasem po stezkách mytologie odborníka na mytologii Josepha Campbella a vysvětluje, jak se v mytologii proplétá historie s fantazií těch, kteří příběh vyprávěli a dále jak se předával z generace na generaci, nabýval stále rozmanitějších tvarů. Mnoho legend znějících jako science fiction se tak zakládá na zrnku reality. Na každém šprochu pravdy trochu, říká se. Pro mytologii to platí dvojnásob.

Olga Kostelencová - Milan Turek: Lidová muzika jí duší pronikla

Pro Olgu Kostelencovou, přestože její první hudební projevy byly vokální, nástroj, který nemá příliš mnoho žen v oblibě - cimbál – se stal jejím osudem. U cimbálu se proměnuje v impulzivní muzikantku s úžasně znějícím a hutným hlasem, kterým dokáže zdolat i ty nejnáročnější melodie lidové písně nejen české, ale i slovenské a romské, kapela primáše je obsazena romskými muzikanty. Dnes už zpívá a hraje blondýna uprostřed romského kolektivu přes dvacet let. Je zkušenou muzikantkou, zpodobňující celou škálu hudebních žánrů.

Vlasta Korbová - Helena Procházková: Povídání u sklenice studeného čaje (7)

Moje „Zlatá kniha“ má už patinu. Zaoblené rohy a stránky svědčí o tom, že byly mnohokrát čteny. Je to malý sešitek, svou velikostí odpovídá přihrádce v taštičce na doklady. Tam jsem ji mnoho let nosila a dost často jsem ji pročítala. „Zlatou knihu“ jsme dostali spolu s diplomem při absolvování kurzu Dale Carnegie Course®, abychom se mohli snadno vracet k myšlenkám, které jsme probírali.

Eva Hrončeková - Martina McLenehan: Jak se pohádka stala skutečností

O projektu Moje přání mi pověděla kamarádka. Na internetu jsem o něm našla jen malý letáček. Z něho jsem se dozvěděla, že jde o sdružení, které si vzalo za cíl „naplňovat přání, aspirace a sny jednotlivcům, zejména dětem a mládeži v těžké zdravotní situaci, která ohrožuje jejich život a přinášet jim a jejich blízkým radost a štěstí vedoucí ke zlepšení kvality jejich života.“

Dr.Jan Čejka - Alena Heinová: Každému z nás, komu není osud zvířat lhostejný

Dr. Čejka vystudoval chemii v Praze a poté pracoval jako biochemik.V roce 1968 odešel do Spojených států, kde se habilitoval v oboru klinické chemie a podílel se na výzkumu nemocí dětí v dětské nemocnici v Detroitu. Řadu let byl členem vědecké poradní komise při organizaci Humane Society of the United States.Spolupracuje s celonárodními a zahraničními organizacemi pro ochranu zvířat a sponzoruje jejich práci.

strana 1 / 15

Další strana »