Publicistika – Rozhovory

Milan Turek: Ještědman nechce být jen rekordman

Extrémní podmínky Ještědských hor pro sportování jako by spíše lákaly k tomu, aby se na svazích uskutečňovaly ty nejkurióznější druhy sportů. Od roku 1900 se pokoušela již celá řada sportovců o co nejčetnější zdolání vrcholu. Nejdřív šlo o odtučňovací kůru, ale později se z výstupů vytvořila speciální ještědská disciplína. Dnes se na trase k vrcholu lze setkat s Jiřím Mánkem, pokračovatelem tradice výstupů. Jeho vyprávění má téměř mysteriózní nádech…..

Alfredo Sábat – Peter Závacký: Boli to tri nádherne dni v Prahe

Alfredo Sábat (1966), narodený v Montevideu (Uruguaj), žije a pracuje v Buenos Aires. Všestranný výtvarník – ilustrátor a sochár, sa venuje predovšetkým žánru zvanému novinová karikatúra, rovnako ako jeho otec Hermenegildo, či pradedo Hermenegildo, na ktorých je veľmi pyšný, ich mená majú dodnes v Argentíne a na kontinente svoj veľký kredit. Jeho dnes už kultová kresba "Mlčiace cunami" pre La Nación (reakcia na bezmocnosť ľudstva pred obrovskými prílivovými vlnami a odvahu pred vodným živlom ), obehla celý svet v roku 2005, priam rovnakou rýchlosťou, s akou ničivé cunami ráno 26. decembra 2004 nečakane dosiahlo pobrežie juhovýchodnej Ázie. Okamžite mu pootvorila dvere do veľkého sveta súčasnej kartún. Odniesla si aj jednoznačné prvenstvo z prestížnej súťaže.

Dr. Volker Dudeck - Milan Turek: Poklad nejen německý

Nemálo památek v Lužici má své původce z dob českého království. Nemálo vesnic zde založili Čechové. Nejsou významné jenom pro naše německé sousedy, ale patří i do našich českých dějin. Znaky českého království nese i v poslední době objevená, nově restaurovaná a veřejnosti zpřístupněná památka světového významu velké žitavské postní plátno – velum quadragesimale z roku 1472. Byla instalována v nádherném prostředí barokního hřbitova a gotického kostela sv. Kříže v centru Žitavy. Se zatajeným dechem, v chrámovém prostoru ticha a vznešené velebnosti, prožije návštěvník zážitek zcela nevšední a hluboce duchovní, vnoří se do dějin lidstva, když naslouchá vyprávění ředitele Muzea Kostela svatého Kříže Dr. Volkera Dudecka.

Martin Foretník - Jarmila Moosová: Who is Martin Foretník?

„… co vlastně znamenají slepenky? To jsou všichni ti, kteří slepili na čas svůj život s mým. A taky toto slovo vyjadřuje moji slepou zamilovanost k nim. Věřím, že se v některém z mých zamyšlení najdete. Že vám připomenou vlastní pocity ...

Vlasta Korbová - Helena Procházková: Povídání u sklenice studeného čaje (6)

Umějte naslouchat. Povzbuzujte druhé, aby hovořili o sobě. Mnohdy si ani neuvědomujeme, jak špatnými jsme posluchači. Nasloucháme jen povrchně, většinou se domníváme, že už víme, co dotyčný chce říci a uděláme si zcela mylný názor. Tady je na místě, vrátit se k jednomu z předchozích pravidel, která jsme zmínili v minulém posezení.

Anna Neborová - Ivo Fencl: Oskar byl mé vlastní psisko...

Ovlivněna však je spíš jemně ženským neorealismem a blízka malíři amerického velkoměsta Edwardu Hopperovi (který se inspiroval filmy) a německému malíři Neo Rauchovi. Už koncem tisíciletí se proslavila cyklem Tiché útoky, jenž krásně dokládá její fotografické vidění (zparodovala kult umělé krásy modelek) a který možná i připomíná, že výtvarnice je dcerou fotografa Leoše Nebora.

Vlasta Korbová - Helena Procházková: Povídání u sklenice studeného čaje (5)

Nedávno jsem při úklidu zásuvky, zaplněné věcmi které by se neměly ztratit, našla povídku, kterou psal můj syn v době, kdy studoval v Olomouci a několikrát měsíčně přijížděl domů. V myšlenkách mne to vrátilo do doby kdy to psal, a zpátky do let, kdy děti dospívaly, a dál, kdy byly ještě dětičky. Až teď si dokážu uvědomit, kolik věcí bych tehdy měla dělat jinak. A dávám důraz na termín „co bych měla dělat jinak“ .

Pavel Vavrys - Jarmila Moosová: VZTAHY

V pražských ulicích je mimořádné teplo. Jazyk se lepí na patro a není mi příliš do hovoru. Ráda se nechám vést Celetnou ulicí kolem orloje, cestou známých zastavení svých občasných toulek. Mohu si vybrat z nabízeného ...

Tomáš Danko – Jitka Vykopalová: Prameny snů Evy Emingerové

Eva Emingerová se v jazzu a swingu pohybuje přes dvě desítky let, působila se Steamboat Stompers, Originálním pražským synkopickým orchestrem a dalšími skupinami. Zpívala v celé Evropě, v Mexiku, Kanadě, Spojených státech. Pátá sólová deska Prameny snů je jejím prvním skladatelským počinem a vznikla ve spolupráci se švédským hudebním producentem Andersem Johanssonem a textařem Dušanem Prokopem, za výrazné podpory jejího švédského manažera Tomáše Danka.

Dagmar Slivinská: Anděl na Zemi (1)

Po celá dlouhá desetiletí se v mém pestrém životě nacházely okamžiky, kdy jsem vyhledávala bytosti s věšteckými, později psychologicko-terapeutickými, až posléze i léčitelskými schopnostmi. V souladu s věkem, zájmy a potřebami. Poslední dvě kategorie se natrvalo usadily v mém životě právě v posledním čase.

Peter Závacký: Portrétová revolúcia Vladimira Močalova v Rusku

Poviem to tak, priamo bez retuše – karikatúra nebola vítaná ani v jednej epoche. A čím bolo postavenie človeka vyššie, tým menej chcel vidieť svoj portrét v ironickom alebo satirickom prejave, negatívne zasahoval do jeho osobných ambícii a politických záujmov. Niekomu to vadí, ale naopak sú aj takí, pre ktorých je stáť sa predmetom karikovania užitočným pre jeho alebo jej ambície. Keďže ja osobne nekreslím satirické portréty pre nich, chcem im vidieť do duše a prekuknúť ich osobnosť. A tak pekné osobné portréty kreslia iní majstri...

Josef Krám: O střele LITTLEJOHN

Vystudoval jsem strojní fakultu ČVUT, ale chodili za mnou dva členové StB, otec totiž dělal poradce ministra války v Anglii, a já se pak bál dělat práci inženýra. Ale jakmile jsem se dal na muziku, okamžitě jsem měl od nich pokoj. Udělal jsem si státní zkoušku z houslové hry na pražské konzervatoři, dále studoval u profesora Muziky a udělal Pražskou konzervatoř.

Peter Závacký: Karikaturista Lubomír Vaněk vystavuje v Brně a Pelhřimově

395 nakreslených karikatúr za 3 hodiny. Bol to výkon, pri ktorom som poslednú polhodinku kreslil s kŕčom v ruke, ale nevzdal som to. Najzložitejšie je však kresliť obidvoma rukami súčasne a to každou niekoho iného. A, je to obrovská záťaž na šedú mozgovú kôru a  sústredenie. Všetky moje rekordy zapísané v Guinessovej knihe rekordov a  Českej knihe rekordov už od r. 1996 sú uvedené na mojej webovej stránke.

Jaroslav Kňap: Rozhovor s básnířkou Věrou Ludíkovou

Projekt POŠLI TO DÁL je asi tak bláhový jako je bláhové psát poezii, zvláště poezii duchovní, asi tak bláhové jako ptát se po smyslu bytí, tak bláhové jako samotný altruismus, avšak bláhovější je považovat duchovní hodnoty za méněcenné, a hodnoty, které společnost má, za neměnné.Mnozí si vzpomenou, jak toužili mít nové džíny a jak na ně sháněli bony, jak moc si přáli ochutnat svobodný svět za „železnou oponou“.

strana 1 / 15

Další strana »