Publicistika – Rozhovory

Luciana Klobušovská – Jarmila Moosová: Šlechtična

Bez klobouku bos... slova, která mě napadají ve chvíli, kdy se chci podělit o radost, že mi v životě byla básníkem a spisovatelem panem Petrem Musílkem z Chotěboře představena žena, k jejíž garderóbě plejáda nejrozličnějších klobouků neodmyslitelně patří. Umí je totiž nosit tak noblesně, že ani na vteřinu nezapochybujete, že si před vámi vykračuje pravá šlechtična. A proč právě ona slova? Nevím, snad že bez klobouku by už byla jako bosá. I když... nebyla. To nejdůležitější totiž nosí v sobě: básnířka a budoucí spisovatelka, ale především pro všechny své přátele báječná kamarádka a přítelkyně, vypravěčka LUCIANA KLOBUŠOVSKÁ.

Tibor Kučera: Přátelství

Pravdu mají ti, co tvrdí, že bez dobrého přítele je člověka jenom půl. A že je vlastně velké štěstí být obdarován schopností jím také být. To je život pak o mnoho bohatší. Nevěříte? Já kupříkladu nemít svoji letitou kamarádku Evženii, již jsem před mnoha lety, ještě za dob studií, pasovala na svoji nejmilejší příbuznou – a že přátelé jsou prý příbuzní, které si vybíráme sami – s láskou k etnografii a z ní vyplývající řadou přátel, nikdy bych nepoznala jednoho z nich: Ing. Tibora Kučeru ...

Vlasta Mlejnková – Peter Závacký: Kreslením si uklidím v duši

Život berie ako vzácny dar. Humor jej zase denne ponúka množstvo optimizmu, ako tento dar zmysluplne prežívať. Nenecháva si ho však iba pre seba. A keďže sudičky jej dali do kolísky navyše aj vzácny dar výtvarného talentu, s plnou náručou a s optimizmom sa oň deli s ľuďmi okolo seba, pre ktorých kreslí páčivé úsmevné obrázky, zjednodušene nazývané aj karikatúry, aby aj im ponúkla úsmev a radosť, ako dar do  života a pre seba ďalší krásne prežitý den. Je vždy príjemne optimisticky ladená, čo priaznivcom jej humoru na nej najviac imponuje.

Charlie Blažek – Petr Pučelík: To nejméně lukrativní je pro mě největší odměnou

Kytarista, hudební režisér, aranžér, skladatel a producent Zdeněk Charlie Blažek je v českém hudebním showbyznysu pojmem. Narodil se 6. ledna 1963 ve Strakonicích, absolvoval plzeňskou státní konzervatoř a byl v letech 1989–94 členem Tanečního orchestru Československého rozhlasu a Jazzového orchestru Československého rozhlasu. V roce 1993 se stal hudebním producentem, o devět let později vstoupil do Ochranného svazu autorského. Jako studiový kytarista, aranžér, producent či hudební režisér se podílel na více než 250 albech z oblasti popu, jazzu, muzikálu i vážné hudby.

Miroslav Sígl: Před znovuotevřením Národního technického muzea

O odpovědi na otázky jsem požádal Karla Ksandra (* 1964), nového generálního ředitele Národního technického muzea – krátce před jeho znovuotevřením, k němuž má dojít 16. února 2011 u příležitosti narozenin významného českého architekta, stavitele a mecenáše Josefa Hlávky (1831–1908). Na otázky mi odpověděla Mgr. Olga Šámalová, vedoucí odboru prezentace a práce s veřejností.

Marek Janáč - Renata Šindelářová: Spojuje nás láska k jazyku

Znáte to oblíbené dětské slovíčko na čtyři písmena: PROČ. Znáte ty nekonečně dotěrné řetězce otázek: „PROČ zase čepici? – PROČ nastydnu? - PROČ je zima? - PROČ ty nemáš čepici? – PROČ mi to nebudeš vysvětlovat?“ Nebyli jsme jiní. Jen jak jsme rostli, postupně jsme se přestávali ptát. (Ta přechodná pubertální fáze se projevuje specifickým typem „pročských“ otázek: „PROČ nesmím zůstat venku až do rána, když všichni ostatní můžou?“.)

ELFÍK - Jitka Dolejšová: Můj vláček je pro kluky i pro holky

Děti se mnou mohou cestovat vlakem po různých zajímavých místech, vydat se na akce, které pro malé cestovatele pořádají České dráhy. V každém čísle je šest soutěžních úkolů a kdo je správně splní, může se účastnit losování o pěkné ceny. Taky dětem ukazuji zajímavá místa na světě v rubrice Světošlápek, vyprávím vtipy, pohádky a básničky....

Vlasta Korbová - Helena Procházková: Povídání u sklenice studeného čaje (8)

Vplouváme do vánoční nálady, ale já bych se ráda vrátila do poněkud méně idylického období. Není to tak dávno, co jsme všichni vzpomínali na sedmnáctý listopad 1989. Jak jinak tedy začít zimní zamyšlení, než úvahou nad uplynulými osmnácti lety? Cítíme se tak, jak jsme si tehdy představovali, nebo nás realita zaskočila?

Marie Chatardová – Jitka Vykopalová: Moje poslání ve Švédsku

Od 16. listopadu jsem nastoupila do funkce ředitelky Diplomatického protokolu Ministerstva zahraničních věcí, což je oblast, která mě vždy velmi zajímala. Důkazem toho je, že jsem již zhruba před rokem přislíbila, že po návratu do Prahy budu externě vyučovat diplomatický protokol na UK a to jsem ještě vůbec netušila, že později dostanu nabídku právě na místo ředitelky DP.

Helena Lehečková – Jan Maruška: Profesorka českého jazyka nechce jít k čertu

Paní docentko, nedávno jste byla zvolena za členku Finské učené společnosti, což je pocta na akademické úrovni. Jak se stalo, že kantor, který učí slovanský jazyk, dosáhl takové pozice? Ve jmenovacím dopise je jako zdůvodnění uvedeno „in recognition of the outstanding contribution in your research work“. Zabývám se totiž už 30 let neurolingvistikou, která zkoumá vztah jazyka a mozku. Jazyky jsou svou stavbou velmi rozdílné, zatímco lidský mozek je stejný.

Vladimír Stibor - Břetislav Kotyza: O básníku měsíčních vzducholodí

Není to nic výjimečného, že každá doba si „píše“ své dějiny. A jak ráda mnohé ze své minulosti vynechává, až se občas člověk nestačí divit. Literatura by se neměla rozpadat na tvůrce z pravice, levice či nábožensky orientované spisovatele. Literatura je buď dobrá, a ta snad přežije na nějakých „ostrůvcích mezi proudy“, nebo není, byť to zní jakkoliv tvrdě a nesmlouvavě.

Milan Turek: Koláčková chaloupka

Kdyby Jeníček s Mařenkou zabloudili v Jizerských horách a přišli k chaloupce pod Českou chalupou, kde by chtěli ochutnat koláčky, určitě by je nezavřela zlá baba Jaga, ale potkali by úsměvnou babičku, která by jim ráda nechala koláček a případně uvařila čaj. Tam, v domku u rudolfovské elektrárny začínala rozvíjet své pekařské umění velmi úspěšná liberecká podnikatelka Libuše Jahodová.

Milan Stano - Peter Závacký: Ľudia potrebujú humor, lebo im pomáha udržiavať duševné zdravie a pohodu

Čím je pre Vás kreslený humor? Slovo humor pochádza zo starogréčtiny a znamená vodu, šťavu. Starí Gréci mali teóriu, že človek má mať aj dobré šťavy, ktoré mu pomáhajú udržiavať si duševnú rovnováhu. Preto, keď chce byť človek optimistický naladený na celý deň, musí brať všetko s optimizmom. Toľko teda hovorí teória. Kreslený humor a satira nie je však pre mňa iba symbiózou výtvarného umenia, filozofie a žurnalistiky, ale i veľmi dôležitou súčasťou mojej tvorby, veď koniec koncov venujem sa jej už vyše štyridsať rokov. Je teda aj náplňou mojej doterajšej každodennej práce.

Ludvík Hess - Břetislav Kotyza: Jsem umanutý...

Osobu Ludvíka Hesse nelze přehlédnout. Jak vzrůstem, tak objemem, ale především pro způsob, jak nakládá se svým vyměřeným časem v souladu se svými možnostmi, ale vždy ve prospěch "těch druhých". Setkali jsme se, byť jen virtuálně, kvůli literatuře, a pokračovali až k dnešnímu Internetovému rozhovoru. Ludvík Hess je renesančním člověkem. Stojí za to, přemluvit jej k rozhovoru.

strana 1 / 15

Další strana »