Publicistika – Rozhovory
Antonín Tichý - Hynek Šnajdar: Krakonoš je nade vším
Trutnov - Freiheit je česky Svoboda nad Úpou. A nejen to. Jmenují se tak i webové stránky krkonošského patriota, publicisty a sběratele Antonína Tichého, který v tomto městečku žije a nedá na něj dopustit. Jako literát samouk od roku 1990 příležitostně publikuje v regionálním tisku. „Je mnoho zajímavějších lidí vhodných pro rozhovor, než jsem já. Budete pro smích."
Jarmila Hannah Čermáková – Miroslav Vejlupek: Všestranná umělkyně se přimlouvá za obnovu tradičních morálních a kulturních hodnot
Dnešní komerční televize dokážou smazat i mystiku lásky, vášně, zrození, smrti. Život se pak jeví navýsost nudný a nedivím se mladistvým experimentům s drogami. Je to naše vina, připustíme-li pro mladé takovouto “kulturu“. Jsme přímo zodpovědní za budoucí etický, estetický a morální profil příští generace. Jestliže mlčky trpíme, co média beztrestně šíří (neplodný sex, úspěšná korupce, bezcharakternost u dočasných „nejvyšších“ představitelů státu, obliba krvavých masakrů bez majestátu smrti) - pak se na budoucnosti národa zapisujeme stejně neodpustitelně, jako představitelé totalitního režimu.
Pestrý život kaskadéra Pavla Jahody
Je velikým milovníkem a znalcem koní, ovládá bojová umění, vyrábí sedla na koně a přes rodeo se dostal k filmovému kaskadérství. Tento neobyčejně pestrý výčet aktivit jediného člověka slibuje zajímavý a nevšední život.
Zuzana Stirská - Milan Dubský: Nad Damaškem zazářila česká hvězda
Byl to překrásný zájezd. Doprovázela nás mírná nervozita, protože jsme přesně netušili, o jakou hudbu má tamní veřejnost zájem. Navíc jsme nebyli v Damašku s kompletním souborem, bylo nás tam celkem deset, osm členů souboru, klavírista a já. Tuto skupinu jsme nazvali pro tento koncert Fine Time a vybrali určitý průřez z našeho repertoáru.
Lubomír Mikisek - Jarmila Moosová: Modrý pohled
Hledejte na netu jméno plzeňského spisovatele Lubomíra Mikiska. Pokud narazíte také na jeho fotografii, bude na ní zcela jistě v bleděmodré košili. Hrdinové jeho povídek často bývají vystrojeni ve stejně modrou.
Helena Lehečková – Jan Maruška: Profesorka českého jazyka nechce jít k čertu
Paní docentko, nedávno jste byla zvolena za členku Finské učené společnosti, což je pocta na akademické úrovni. Jak se stalo, že kantor, který učí slovanský jazyk, dosáhl takové pozice? Ve jmenovacím dopise je jako zdůvodnění uvedeno „in recognition of the outstanding contribution in your research work“. Zabývám se totiž už 30 let neurolingvistikou, která zkoumá vztah jazyka a mozku. Jazyky jsou svou stavbou velmi rozdílné, zatímco lidský mozek je stejný.
Miroslav Sígl: Co zajímá budoucí bakaláře?
Nedá se proti tomu nic namítat. Stárnu, stávám se pamětníkem přitažlivým i pro mladší generaci. V poslední době se na mne obrátilo již více než deset vysokoškolských studentů (většinou humanitních oborů a společenských věd), zda bych jim pomohl v jejich „hloubkových rozhovorech“, jež jsou součástí jejich bakalářských či diplomových prací.
Martina Bittnerová – Ivo Fencl: Neopakuji školní látku a píšu
Dobrý den, Martino. Kde a jak jste se etablovala jako spisovatelka a povídkářka? Já uveřejňovala prózy ledaskde a třeba taky v tzv. Palmknihách nebo v časopise Žena a život, přičemž se od svých začátků věnuji autorským čtením. I vy jste možná mohl slyšet mou Pomstu anebo Ples popelek. A co vydat povídky souborně? Možná by stály za knihu, ne? Ještě se uvidí, podle situace. Záleží na tom, zda by o ně měl nakladatel také zájem a rozhodně bych musela udělat úpravy.
Honza Volf - Martina McLenehan: Každému sluníčku předchází noc
„Když člověk strádá, tak se duše aktivizuje a víc se i srdce probouzí a má blíž k lidem, nezavírá se a snaží se. I podle mé zkušenosti buď mám možnost se jít zabít, nebo s tím něco jít dělat, přehodnotit a jet dál, vydržet. A on se pak i ten nový svět začne objevovat. Já myslím, že to je vždycky o postoji člověka, jak smýšlí a že na tom je to celé postavené,“ říká Honza Volf.
Milan Turek: Povídkář z uranu
Ne každý slaví Vánoce na Štědrý den, dárky si lidé předávají často předem nebo až po svátcích. Jeden ze severočeských spisovatelů si přispíšil a dárek k Vánocům věnoval čtenářům již na konci léta. V současnosti se na Liberecku prezentuje skupina literátů, mezi nimiž svými povídkami z horké současnosti dovede okouzlit čtenáře zralý vyprávěč Otto Hejnic.
Dr. Volker Dudeck - Milan Turek: Poklad nejen německý
Nemálo památek v Lužici má své původce z dob českého království. Nemálo vesnic zde založili Čechové. Nejsou významné jenom pro naše německé sousedy, ale patří i do našich českých dějin. Znaky českého království nese i v poslední době objevená, nově restaurovaná a veřejnosti zpřístupněná památka světového významu velké žitavské postní plátno – velum quadragesimale z roku 1472. Byla instalována v nádherném prostředí barokního hřbitova a gotického kostela sv. Kříže v centru Žitavy. Se zatajeným dechem, v chrámovém prostoru ticha a vznešené velebnosti, prožije návštěvník zážitek zcela nevšední a hluboce duchovní, vnoří se do dějin lidstva, když naslouchá vyprávění ředitele Muzea Kostela svatého Kříže Dr. Volkera Dudecka.
Milan Stano - Peter Závacký: Ľudia potrebujú humor, lebo im pomáha udržiavať duševné zdravie a pohodu
Čím je pre Vás kreslený humor? Slovo humor pochádza zo starogréčtiny a znamená vodu, šťavu. Starí Gréci mali teóriu, že človek má mať aj dobré šťavy, ktoré mu pomáhajú udržiavať si duševnú rovnováhu. Preto, keď chce byť človek optimistický naladený na celý deň, musí brať všetko s optimizmom. Toľko teda hovorí teória. Kreslený humor a satira nie je však pre mňa iba symbiózou výtvarného umenia, filozofie a žurnalistiky, ale i veľmi dôležitou súčasťou mojej tvorby, veď koniec koncov venujem sa jej už vyše štyridsať rokov. Je teda aj náplňou mojej doterajšej každodennej práce.
Lenka Novotná - Renata Šindelářová: Herec musí umět všecko
Lenka Novotná, znáte to jméno? A kteroupak z nich znáte? Tu mistryni v orientačním běhu, zpěvačku, kajakářku nebo snad dceru komika Petra Novotného? Já znám také jednu, je to herečka a rozhlasová moderátorka. Hraje nejen divadlo, ale také na různé hudební nástroje a věnuje se veřejným aktivitám.
Ludvík Hess - Břetislav Kotyza: Jsem umanutý...
Osobu Ludvíka Hesse nelze přehlédnout. Jak vzrůstem, tak objemem, ale především pro způsob, jak nakládá se svým vyměřeným časem v souladu se svými možnostmi, ale vždy ve prospěch "těch druhých". Setkali jsme se, byť jen virtuálně, kvůli literatuře, a pokračovali až k dnešnímu Internetovému rozhovoru. Ludvík Hess je renesančním člověkem. Stojí za to, přemluvit jej k rozhovoru.
strana 1 / 15