Michal Dlouhý: Smrt za úsvitu

Rubrika: Publicistika – Historie

U příležitosti našeho státního svátku si dovolím přispět krátkou vzpomínkou na četnictvo.

Zpráva o vzniku samostatného státu se šířila českými a moravskými městy jako lavina. Dopoledne 30. října 1918 se sešla u starosty obce Předmostí nedaleko Přerova místní "honorace". Velitel četnické stanice vrchní strážmistr Josef Bryg, vážný a přísný, ale spravedlivý, budící respekt svými vždy pečlivě navoskovanými kníry a pan farář dychtivě naslouchali novinky od starosty, který se právě vrátil z Přerova, a hltali řádky posledního vydání novin referující o událostech v Praze.
Po návratu na četnickou stanici nechal vrchní strážmistr nastoupit oba podřízené četníky a referoval jim o aktuální situaci. Přesně v duchu recepční normy: "Aby zachována byla souvislost dosavadního řádu právního se stavem novým, aby nenastaly zmatky a upraven byl nerušený přechod k novému státnímu životu..." nařizoval velitel podřízeným důsledný výkon služby s cílem zabránit nepokojům a případnému rabování.
Rozkázal odstranit rakouského orla z přileb a čapek a zabarvit znak monarchie i na budově četnických kasáren. Ihned rozplánoval obchůzky s tím, že osobně navštíví v rámci noční obchůzky všechny obce ve služebním obvodu, strážmistru Janu Studenému předepsal "loko" to znamená službu v místě a přidělil mu k vyřízení několik dožádání, která četnická stanice obdržela. Závodčímu Josefu Grygarovi nařídil pohotovostní službu na stanici.

Ještě před soumrakem opustili oba četníci stanici a vydali se po trasách svých obchůzek přesně tak, jak si zapsali podle staniční služební knihy do svých služebních knížek. Vrchní strážmistr důsledně dbaje pokynu přerovského okresního strážmistra obejít nejméně jednou za dvacet dní všechny obce, usedlosti a samoty ve staničním obvodu, činil tak s důsledností sobě vlastní i přes skutečnost, že stanovený úkol splnil naposledy počátkem minulého týdne. V tak vypjaté době chtěl mít velitel stanice naprostý přehled o situaci v obvodu. Ještě zvečera navštívil několik starostů obcí, aby jim sdělil informace o situaci v Praze a v ostatních velkých městech a zároveň aby se přesvědčil o náladě místního obyvatelstva.

Ačkoliv se po třistaleté rakouské porobě právě rodil nový samostatný stát, služební obvod předmostské četnické stanice si žil svým životem, jako by se vůbec nic nedělo. Velitel stanice požadoval na podřízených při jejich návratu z obchůzky vždy alespoň jeden "erfolg", to znamená "úspěch" spočívající v dopadení nějakého zločince nebo alespoň pytláka či tuláka.
Sám zvyklý jít podřízeným osobním příkladem kráčel již za svítání směrem k vinarskému lesu, prozatím s prázdnou. Jakoby se na něho usmálo štěstí, když z vinarského lesa, který byl rájem pytláků, zaslechl výstřel. Sňal z ramene karabinu a přidal do kroku, ve snaze dopadnout alespoň zpropadeného pytláka.
Opatrně se vplížil do lesa, kde spatřil koho jiného než starého známého Josefa Konečného z Vinar, na něhož měl již delší dobu spadeno. Zalícil ke střelbě připravenou karabinu a vyzval pytláka slovy "Ve jménu zákona" aby odhodil zbraň a vzdal se. V tom okamžiku za ním třeskla rána z vojenské pušky a projektil prostřelil vrchnímu strážmistru hlavní tepnu na levém stehně. Přestože ještě z posledních sil vystřelil směrem na Josefa Konečného, nezasáhl ho. Díky svému zranění zemřel Josef Bryg na místě vykrvácením.

Jelikož se velitel stanice nevrátil z obchůzky ani do hodiny po plánovaném návratu, vydal se mu závodčí Josef Grygar naproti po plánované trase. V blízkosti vinarského lesa potkal uříceného hajného, který běžel na četnickou stanici oznámit tragickou zprávu. Přivolaná komise okresního soudu a následná pitva, provedená po přenesení těla zemřelého do četnických kasáren, konstatovala, že vrchní strážmistr Josef Bryg byl zezadu úkladně zastřelen neznámým pachatelem z vojenské pušky do levého stehna a na následky prostřelení hlavní tepny na místě zemřel vykrvácením. Josef Bryg byl prvním z československých četníků, který zemřel na úsvitu nového státu, hned třetí den po jeho vzniku. Za účasti četníků z okolních stanic i obyvatel Předmostí byl zavražděný velitel pochován na místním hřbitově.



Přehled nevypátraných trestných činů, vedený na předmostské četnické stanici, který doposud obsahoval pouze několik drobných krádeží byl doplněn záznamem: "Vražda úkladná 31./10. 1918 ve Vinarském lese, vrch. strážm. četn. Josef Bryg, zastřelen z vojenské pušky". Ačkoliv bylo dopadení vraha velitele předmostských četníků takzvaně úkolem číslo jedna, nedařilo se četníkům zavadit ani o sebemenší stopu vedoucí k pachateli. Štěstí se na ně usmálo až po třech letech...
Po poledni 10. července 1922 obdržel štábní strážmistr Jan Studený, velitel četnické stanice v Předmostí, prostřednictvím posla z přerovské stanice, pokyn okresního četnického velitele poručíka výkonného Raimunda Trkana k okamžitému vyslání tří plně vyzbrojených četníků do Přerova, za účelem pátrání po pachatelích loupežné vraždy spáchané nedaleko Přerova.
Soustředěné četnictvo ze stanic v Přerově, Předmostí a Brodku u Přerova zahájilo pod osobním vedením okresního četnického velitele pátrání po pachatelích loupežné vraždy výpomocného listonoše Martina Levého, který odešel v ranních hodinách z Přerova do okolních obcí, aby zde roznesl či převzal dopisy a cenné papíry. Kromě dopisů a novin nesl též měsíční plat státním zaměstnancům a učitelům.
Aby nemusel zdlouhavě jít po okresní silnici, využil pěkného počasí a vydal se polní cestou. Na polní cestě byl kolemjdoucími rolníky výpomocný listonoš nalezen zastřelený a okradený o služební brašnu. Při ohledání místa činu bylo soudní komisí zjištěno, že listonoš Levý byl usmrcen střelnou ranou, která prošla hřbetem levé ruky a dále pronikla hrudní kostí a zůstala trčet u čtvrtého obratle, přičemž zasáhla míchu.
V nedalekém potoce byla nalezena zkrvavená služební brašna, ze které scházelo 4.471Kč. Soustředěné četnictvo počalo prověřovat alibi podezřelých zločinců v obvodě přerovské stanice. Před pátrajícími četníky počali pojednou prchat dva muži, z nichž jeden odhodil zpod pláště zkrácenou vojenskou pušku.
Po krátkém pronásledování byli oba muži zadrženi a bylo zjištěno, že se jedná o Aloise Novotného a Josefa Konečného z Vinar. Na oděvu Josefa Konečného byly zjištěny stopy od krve a při osobní prohlídce u něho byla nalezena částka 4.471 Kč, která byla odcizena ze služební brašny výpomocného listonoše.
Následně provedeným křížovým výslechem obou mužů bylo zjištěno, že již delší dobu připravovali přepadení listonoše nesoucího výplaty státním zaměstnancům. Věděli, že za příhodného počasí používá výpomocný listonoš zkratku polní cestou, zde ho přes jeho snahu bránit se, Alois Novotný zastřelil z upravené vojenské pušky a poté ho okradli. Nízkou výší výplat přenášených listonošem však byli zklamáni, neboť předpokládali, že se bude jednat alespoň o deset tisíc.
Při dotazu vyšetřujících četníků k vražedné zbrani, Konečný ve snaze získat náklonnost mužů spravedlnosti a svalit vinu na kumpána sdělil, že se jedná o zbraň s níž Novotný na konci války dezertoval, a s níž v roce 1918 zastřelil ve vinarském lese vrchního strážmistra Bryga pro jeho přísnost ve službě.
A tak okresní soudce v Přerově obdržel 11. července 1922 spolu se zatčenými Aloisem Novotným a Josefem Konečným z Vinar udání pro loupežnou vraždu spáchanou 10. července 1922 na výpomocném listonoši Martinu Levém a pro úkladnou vraždu spáchanou 31. října 1918 na vrchním četnickém strážmistru Josefu Brygovi.
Velitel předmostské četnické stanice s konstatováním, že spravedlnosti bylo učiněno zadost, obřadně doplnil v rubrice "Poznámka" jména pachatelů a přeškrtl červeným inkoustem záznam týkající se neobjasněné vraždy předchozího velitele četnické stanice.
Povídka byla uveřejněna v knize Případy z pátrací služby vydané nakladatelstvím Pragoline.

Knihy o četnících z nakladatelství Jindřich Kraus - PRAGOLINE žádejte u svých knihkupců, v internetových obchodech nebo na www.jindrichkraus.cz  

Foto © archiv autora

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 28. 10. 2009.