Marta Urbanová: Bahamy
Rubrika: Publicistika – Letem-světem
Dvě hodiny po nalodění v Miami majestátní bílá Norwagion Sky tiše spustila motory, téměř bez povšimnutí opouštěla přístav a vyplula do soumraku. Uvnitř lodi začal pulsovat život jako v hotelu. Na 11. podlaží se rožnila kuřata, stejky, hamburgry a cestující přijížděli prosklenými výtahy, aby se kochali vzdalujícími mrakodrapy, ohřáli se ve vířivkách, osvěžovali v bazénu, pochutnávali si na dobrotách a konečně tančili a jásali dlouho do noci. Ráno zastavila loď na Grand Bahama Island. Většina cestujících se vylévala proužkem z lodi přímo k prodejním stánkům a mazlili se s pestrobarevným třpytivým zbožím. A nakupovali. Procházeli jsme se po ostrově, který nebyl natolik odlišný od Floridy, abychom nad ním zůstávali v úžasu. I to teplo kolem 80°F nás lákalo do sladkého nicnedělání. Prodavačky v obchodech proplouvaly svým zbožím jako stojatými vodami. Nízké vápencové a korálové ostrovy tvoří dlouhý řetězec více než 2000 ostrovů, kolem nichž proudí teplý Golfský proud. Z toho 30 ostrovů je větších, 700 je obydleno a všechny mají tropické ponebí i s pasáty. San Salvador je to místo, kde namísto očekávané Indie přistál Kryštof Kolumbus. Vzhledem k malé nadmořské výšce se ostrovy pyšní nejkrásnějšími rozlehlými plážemi. Než jsem se vrátila, hudba prolínala celou lodí. V jednotlivých sálech probíhaly zábavné programy. Filmy, bingo, různá šou. Téměř nikdo se neopomněl nechat zvěčnit v hale či na schodišti, někdo i s kapitánem lodi. Také zde byla instalována galerie obrazů, prodejní stánky šperků, triček a všeho možného. Kromě toho byly na lodi stálé obchody s luxusním zbožím. Večer co večer se slétávali do kasina jako vosy na sladké ti, kdož dávali průchod své touze si zahrát, se obohatit, své touze co kdyby je potkalo štěstí. Nezávislost Bahamských ostrovů na Velké Británii byla vyhlášena r. 1973. Královna Alžběta II. je zde zastoupena generálním guvernérem. Ostrovy vlastní velké obchodní loďstvo. Na každém kroku je možno spatřit kostel. Je zde nejvíc kostelů na osobu na světě. Třetí den loď zakotvila u menšího ostrova Nassau ve středu Bahamského souostroví přímo v hlavním městě Nassau. Ulice plné obchodů, aut a lidí. Místní dopravu na křižovatce řídil strážník mistrnou koordinací paží, což jsem sledovala jako raritu. No, nevyfoťte si ho, no a nekupte si nějakou cetku na památku z ostrovů na druhé straně zeměkoule, které mají americký ráz s karibskou příchutí a kde je, jak říkají výhodný daňový systém. V okolí možno žasnout nad hotely pro náročnou klientelu. Když jsem se rozhlížela po lodi, nemohla jsem si nevšimnout jakéhosi tabla. První fotografie si každý všiml. Muž se zlatými prýmky – kapitán lodi – Švéd. Přelétla jsem očima ostatní snímky v domnění, že je to pořadí kapitánů od spuštění lodi na vodu. A to byl můj omyl. Byla tu zobrazena současná posádka. Tak se stalo, že jsem nepostřehla mezi nimi jednoho Čecha. Poznala jsem ho až večer, kdy jsem nešla na barbecue na palubu, ale do jedné z nóbl restaurací na pátém podlaží. Když servírky ode mne uslyšely: From Czech Republic, ihned ho zavolaly. Všichni mě obsluhovali jako královnu. Když jsem se ho zeptala, čím si to zasloužím, řekl: „Sloužím tady 18 let a jste první člověk z Česka, který sem zavítal. Nemohu tomu uvěřit. Takovou dálku. Jste odvážná. A sama.“ Kdykoliv prošel restaurací v černém obleku s motýlkem nebo v bílé uniformě palubou, nebylo možné ho přehlédnout a neobdivovat. Nemohu se svěřovat dál, neboť moje vzpomínky zůstaly na Norwagian Sky a plují nad hlubokými vodami na druhé straně zeměkoule. |
Foto © archiv autorky
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 28. 11. 2009.