Jitka Dolejšová: Pražské věže nahoru a dolů aneb Stojím vysoko, vidím daleko

Rubrika: Publicistika – Fotoreportáže

Počasí v první polovině letošního března je nestálé, rozmarné a vachrlaté, sluníčko stydlivé a zubaté, vítr vlezlý a ledový, při focení mrznou ruce, ale když už se člověk rozhodne „jít jaru vstříc“, nemůže se přece nechat odradit. A tak šup po schodech pražských věží nahoru, užívat si výhledy na Prahu, i když stromy ještě dřímají a teploměr se klepe zimou někde těsně nad nulou, a pak zase dolů, s vědomím, jaké je to naše hlavní město v každém období pohádkové…


Petřínská rozhledna


Petřínská rozhledna je už na první pohled podobná pařížské Eiffelovce. Jde o přímou inspiraci členů Klubu českých turistů, kteří roku 1889 navštívili světovou výstavu v Paříži a rozhodli se podobnou věž vybudovat i v Praze. Dr. Vilém Kurz tehdy napsal převratný článek, kde vylíčil nejen novou rozhlednu, ale předpověděl také vlastní lanovku. Článek vzbudil celonárodní nadšení a lidé začali upisovat podílové listy s cílem dát dohromady dvaatřicet tisíc zlatých. Práce na stavbě byly zahájeny 16. března 1891 a už 20. srpna téhož roku byla rozhledna dokončena a slavnostně otevřena. Jádrem konstrukce je osmiboký tubus, v němž je umístěn výtah; okolo něj se vinou dvě točitá schodiště - jedno pro cestu nahoru, druhé pro cestu dolů. Rozhledna má dvě vyhlídkové plošiny, horní je ve výšce 55 metrů. Společně s rozhlednou byla dokončena i lanová dráha. V 60. letech 20. století byly na vrcholu rozhledny umístěny vysílací antény pro televizní a rozhlasové vysílání. Roku 1979 byla rozhledna pro špatný technický stav konstrukce uzavřena pro veřejnost. Otevřena byla až v květnu 1991.


Víte, že…:
•  Hloubka základů: 11 m; šířka základů: 300 m²; výška: 60 m; počet schodů: 299; váha konstrukce: 175 tun.
•  Říšský vůdce Adolf Hitler požadoval stržení rozhledny - prý mu kazí výhled z oken Pražského hradu. Čechům se však podařilo demolici odkládat a rozhlednu tak nakonec zachránit.
•  Zrcadlové bludiště stálo původně na pražském Výstavišti, o dva roky později bylo přemístěno na Petřín. Budova je volnou kopií gotické brány „Špička“, která byla součástí opevnění Vyšehradu.
•  Návštěvníky čeká Zrcadlové bludiště, Síň smíchu s různě vypouklými a vydutými zrcadly a panoramatický obraz „Boj se Švédy na Karlově mostě“.

 
 
 
 


Věž chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně

Barokní kopule kostela sv. Mikuláše s přiléhající věží je dominantou Malé Strany. Původně tu stával raně gotický kostel z počátku 13. století, zasvěcený rovněž sv. Mikuláši z Myry. Barokní kostel sv. Mikuláše vznikal v letech 1703 – 1735. Byl součástí areálu jezuitské koleje a tudíž v majetku církve. Přilehlá věž náležela obci, tedy Malé Straně, a proto má vlastní vchod i vlastní popisné číslo 556. Věž sloužila jako zvonice i hláska a byla postavena později než kostel (dokončena r. 1775). Ovšem už pět let před jejím dokončením na ni byly zavěšeny zvony. Hlásný byl povinen při požáru zvonit, ve směru ohně vyvěsit z okna červený prapor a v noci lucernu. Éra hlásných byla ukončena roku 1891.
Za vlády komunistů se stala někdejší zvonice a hláska opět pozorovatelnou – od 50. let 20. století se tu usídlila nechvalně proslulá STB, která z této tajné základny monitorovala dění na ambasádách západních států.

Víte, že…:
•  Věž i kopule chrámu jsou záměrně stejně vysoké (74 m); jsou koncipovány tak, aby panoramaticky korespondovaly s Chrámem sv. Víta na Pražském hradě.
•  Expozice „Pražské zvony“ představuje nejvýznamnější pražské věže s jejich zvony, obecnou historii a vývoj zvonů, jejich výrobu, výzdobu a legendy se zvony spojené.
•  Troubení historických trubačů probíhá denně každou celou hodinu.
•  Výška věže: 74 m, výška ochozu: 45 m, počet schodů: 215

 
 
 


Staroměstská věž s radnicí

Gotická věž s vyhlídkou patří ke Staroměstské radnici. Roku 1338 udělil král Jan Lucemburský Starému Městu pražskému privilegium k vytvoření vlastního správního centra. Základem radnice se stal gotický dům bohatého kupce Wolflina z Kamene, k němuž byla roku 1364 přistavěna mohutná věž. Staroměstská radnice je spojena s nejvýznamnějšími událostmi země (zvolení Jiřího z Poděbrad českým králem, poprava 27 účastníků odboje po bitvě na Bílé hoře…). Po sloučení Starého Města, Nového Města, Malé Strany a Hradčan (1784) se radnice stala sídlem jednotné úřední správy města a doznala mnoha úprav. Na konci 2. světové války byla centrem povstání; v jejím podzemí pracovala Česká národní rada. Dne 7. května 1945 byla radnice ostřelována z německých tanků. Při následném požáru bylo východní a severní křídlo proti Týnskému chrámu zcela zničeno, těžce poškozena byla i věž s orlojem a kaple.

Víte, že…:
•  Ochoz je ve výšce 41 m.
•  Nejcennějším prostorem radnice je tzv. Radní síň (z 2. poloviny 15. století), kde se odehrávala veškerá důležitá jednání.
•  Mezi další unikáty patří gotická kaple s pohledem na figury apoštolů, orloj s 12 apoštoly a kalendáriem, románsko-gotické podzemí a stoka.
•  Návštěvníka jistě zaujmou také trubači, kteří vytrubují každou celou hodinu z věže, a to postupně do všech světových stran.
•  Svatby na radnici se pořádají již od roku 1871. 

 
 
 
 

Prašná brána


Prašná brána patřila ve středověké Praze k nejvýznamnějším objektům. Vždyť právě tady začínala královská cesta, odtud vycházely královské korunovační průvody. Sem putovalo stříbro z Kutné hory, aby pak plnilo královskou pokladnu.
Původně tu stávala, jako součást městského opevnění, Horská brána (z 1.pol. 13. stol), která byla později pro svou zchátralost nazývána Odranou bránou. Po založení Nového Města Karlem IV. pozbylo opevnění na tomto místě významu, a tak v hradebním příkopu (dnešní ulice Na Příkopech), začala roku 1475 vyrůstat nová reprezentativní brána.
Když se královské sídlo vrátilo z Králova dvora (prostor dnešního Obecního domu) na Pražský hrad, pozbyla brána své důležitosti. Zůstala nedokončena až do roku 1592, kdy byl zbudován nový vchod a točité schodiště. Při obléhání Prahy pruskými vojsky (1757) byla dělovými koulemi poškozena. Dnešní podobu získala Prašná brána při rekonstrukci v 80. letech 19. století. Výzdoba je inspirována Staroměstskou mosteckou věží.

Víte, že…:
•  Výška věže: 65 m; výška ochozu: 44 m; počet schodů: 186
•  Prašná brána byla založena na dně obranného příkopu, v hloubce devíti metrů pod dnešním povrchem. K průjezdu branou vedl most.
•  Od konce 17. století sloužila Nová věž jako sklad střelného prachu, od té doby se jí říká Prašná brána.
•  Nová expozice uvnitř věže je zaměřena na husitské období.

 
 
 

Foto © autora

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 08. 04. 2010.