Jitka Dolejšová: Pražské věže nahoru a dolů aneb Stojím vysoko, vidím daleko
Rubrika: Publicistika – Fotoreportáže
Počasí v první polovině letošního března je nestálé, rozmarné a vachrlaté, sluníčko stydlivé a zubaté, vítr vlezlý a ledový, při focení mrznou ruce, ale když už se člověk rozhodne „jít jaru vstříc“, nemůže se přece nechat odradit. A tak šup po schodech pražských věží nahoru, užívat si výhledy na Prahu, i když stromy ještě dřímají a teploměr se klepe zimou někde těsně nad nulou, a pak zase dolů, s vědomím, jaké je to naše hlavní město v každém období pohádkové… |
|
|
Staroměstská věž s radnicí Gotická věž s vyhlídkou patří ke Staroměstské radnici. Roku 1338 udělil král Jan Lucemburský Starému Městu pražskému privilegium k vytvoření vlastního správního centra. Základem radnice se stal gotický dům bohatého kupce Wolflina z Kamene, k němuž byla roku 1364 přistavěna mohutná věž. Staroměstská radnice je spojena s nejvýznamnějšími událostmi země (zvolení Jiřího z Poděbrad českým králem, poprava 27 účastníků odboje po bitvě na Bílé hoře…). Po sloučení Starého Města, Nového Města, Malé Strany a Hradčan (1784) se radnice stala sídlem jednotné úřední správy města a doznala mnoha úprav. Na konci 2. světové války byla centrem povstání; v jejím podzemí pracovala Česká národní rada. Dne 7. května 1945 byla radnice ostřelována z německých tanků. Při následném požáru bylo východní a severní křídlo proti Týnskému chrámu zcela zničeno, těžce poškozena byla i věž s orlojem a kaple. Víte, že…: • Ochoz je ve výšce 41 m. • Nejcennějším prostorem radnice je tzv. Radní síň (z 2. poloviny 15. století), kde se odehrávala veškerá důležitá jednání. • Mezi další unikáty patří gotická kaple s pohledem na figury apoštolů, orloj s 12 apoštoly a kalendáriem, románsko-gotické podzemí a stoka. • Návštěvníka jistě zaujmou také trubači, kteří vytrubují každou celou hodinu z věže, a to postupně do všech světových stran. • Svatby na radnici se pořádají již od roku 1871. |
Prašná brána Prašná brána patřila ve středověké Praze k nejvýznamnějším objektům. Vždyť právě tady začínala královská cesta, odtud vycházely královské korunovační průvody. Sem putovalo stříbro z Kutné hory, aby pak plnilo královskou pokladnu. Původně tu stávala, jako součást městského opevnění, Horská brána (z 1.pol. 13. stol), která byla později pro svou zchátralost nazývána Odranou bránou. Po založení Nového Města Karlem IV. pozbylo opevnění na tomto místě významu, a tak v hradebním příkopu (dnešní ulice Na Příkopech), začala roku 1475 vyrůstat nová reprezentativní brána. Když se královské sídlo vrátilo z Králova dvora (prostor dnešního Obecního domu) na Pražský hrad, pozbyla brána své důležitosti. Zůstala nedokončena až do roku 1592, kdy byl zbudován nový vchod a točité schodiště. Při obléhání Prahy pruskými vojsky (1757) byla dělovými koulemi poškozena. Dnešní podobu získala Prašná brána při rekonstrukci v 80. letech 19. století. Výzdoba je inspirována Staroměstskou mosteckou věží. Víte, že…: • Výška věže: 65 m; výška ochozu: 44 m; počet schodů: 186 • Prašná brána byla založena na dně obranného příkopu, v hloubce devíti metrů pod dnešním povrchem. K průjezdu branou vedl most. • Od konce 17. století sloužila Nová věž jako sklad střelného prachu, od té doby se jí říká Prašná brána. • Nová expozice uvnitř věže je zaměřena na husitské období. |
Foto © autora
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 08. 04. 2010.