Olga Szymanská: Královský sňatek

Rubrika: Publicistika – Doporučení

Dne 1. září 2010 uběhlo 700 let od významné historické události, měnící české dějiny – sňatku Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Jím se otevřela nová kapitola dějin Českého království a dynastie: nástupu Lucemburků na český trůn. K tomuto výročí vznikl rozsáhlý výstavní projekt, sestavený z několika výstavních celků.

PŘEMYSLOVCI – LUCEMBURKOVÉ
Národní muzeum ve spolupráci se Společností italsko-lucemburského přátelství připravilo výstavu sochařských a kamenických exponátů, vztahující se k vládě posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků na českém trůně. Stálá expozice gotického kamenosochařství od 2. poloviny 13. století do konce 14. století je doplněna o heraldické a sfragistické památky a obohacena o třicet nových kamenných zlomků, pocházejících ze zaniklých kostelů gotické Prahy a okolí. Zejména sv. Linharta a sv. Valentina, sv. Kříže s klášterem cyriaků a sv. Benedikta s komendou Řádu Německých rytířů, lucemburské fundace kláštera dominikánek sv. Anny ze zrušené komendy teplářů a další. K nejvýznamnějším předmětům patří torzo sochy bosého světce, dále monumentální svatostánek s oltářní schránkou z kostela na Zderaze či nový archeologický nález náhrobní desky mladého muže z Kutné Hory. K výstavě vychází ilustrovaná publikace a předměty (miniatury byst panovnického páru).
Lapidárium Národního muzea – Výstaviště v Holešovicích (15. 9. – 5. 12. 2010)

             

KRÁLOVSKÝ SŇATEK
Hlavní část výstavy je instalována v Domě U Kamenného zvonu. Původně gotický městský palác s obytnou věží byl upraven pro královský pár, který tu pobýval v prvním období po svém příchodu do Prahy. V domě jako v hlavním exponátu je první patro věnováno prvnímu českému králi z rodu Lucemburků a jeho rodině, osobnosti královny Elišky s přemyslovskými kořeny i hlavním protagonistům královského dvora. Druhé patro představuje v historickém kontextu architektonickou zástavbu pražského území mezi Pražským hradem a Vyšehradem roku 1310 i dobový životní styl Pražanů od konce 13. do poloviny 14. století. Gotické sklepení je ukázkou stavebního vývoje domu i růstu terénu. Nástěnné malby přízemní kaple symbolizují duchovní svět, torza královských soch a pěších rytířů na fasádě domu dokazují vysokou úroveň tehdejšího sochařství.

             

Těžištěm výstavy jsou předměty zlatnické, iluminované rukopisy a archivní dokumenty. Především český královský poklad ze Slezské Středy s hlavní částí – svatební korunou (hlavní emblém výstavy). Krásné královské pečetě a další zlatnické předměty. Mince z pokladů, ukrytých v Janově domě v Praze i mimo ni. V kapli vzácné relikviáře pražských zlatníků. Iluminované rukopisy s dramatickými ději panovníka, například při výpravě za císařskou korunou – zachycené v obrazové kronice arcibiskupa trevírského, bratra císaře Jindřicha VII. V části věnované obyvatelům tehdejších pražských měst, hradů a souvisejících lokalit je ukázán jejich život v předmětech denní potřeby (z archeologických výzkumů), ve fragmentech dobových staveb, v listinách, uměleckých předmětech i v prezentaci modelů.
Dům U Kamenného zvonu (4. 11 2010 – 6. 2. 2011)

            

Zápůjčky poskytla řada významných českých a zahraničních institucí. Ve vědeckém katalogu a průvodci i v bohatém doprovodném programu je opravdu nač se těšit.

O. Szymanská
dle tiskových materiálů
 


Popisky k fotografiím:

1. Náhrobní deska princezny Guty, dcery stejnojmenné královny, obě zemřely roku 1297 a byly pohřbeny na pohřebišti Přemyslovců v Anežském klášteře v Praze, opuka

2. Kristus vládce světa, detail klenebního svorníku ze zbořeného kostela sv. Valentina na Starém Městě Pražském, opuka, 3. třetina 13. století

3. Hlavice přípory zdobená seschlými listy, z kaple sv. Ludmily při Týnském chrámu, opuka se zbytky zlacení, kolem roku 1300

4. Hlavice přípory zdobená dubovými listy, ze zbořeného kostela ve Zbýšově na Kutnohorsku, opuka, kolem roku 1300

5. Korunovaný český lev, znak fundátorů kostela sv. Anny Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, detail klenebního svorníku, opuka, 2. čtvrtina 14. století

6-7. Konzola s hlavou světice či královny, opuka, 2. čtvrtina 14. století

8. Náhrobní desky rytíře z rodu pánů z Říčan, ze zrušeného staroměstského hřbitova (u sv. Jakuba ?), opuka, 2. třetina 14. století

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 05. 09. 2010.