Jitka Dolejšová: Norsko 2010 - Za všechno může Troll (4)

Rubrika: Publicistika – Letem-světem


Moc dobře o něm vím, o tom norském skřítkovi s kouzelnými schopnostmi. Občas nám schovával různé věci, nařizoval budíka na brzkou hodinu, odstraňoval z cesty turistické značení, přivolával vítr a déšť. Jindy rozfoukal zasmušilé a zlověstné mraky, aby nám odkryl pohádkové výhledy na fjordy, nebo přivolal stádo sobů či obrovskou kolonii papuchalků. Tu a tam pozdržel trajekt, abychom ho ještě stihli, a večer v obchodě pro nás vyčaroval poslední bochník chleba. Děkujeme ti, Trolle, za kouzla a ochranu. Máš velkou zásluhu na tom, že naše putování po Norsku bylo nezapomenutelné.  
Středa 7. července
Jedeme z Otty na parkoviště Spranget (na cestě se platí mýtné). Pokračujeme pěšky 1,5 hodiny pohodlnou šotolinovou cestou k hotelu Rondvassbu a pak se vydáváme zdolat Storronden, druhou nejvyšší horu NP Rondane (2138 m.n.m.), převýšení 1000 metrů. Doprovází nás silný vichr a občasný bodavý déšť, ale to nás od našeho úmyslu neodradí. Stezku tvoří buď drobná suť, nebo rozsáhlá neupravená kamenná pole. Značení T je poskrovnu, řídíme se i kamennými mohylkami, „mužíky“. Po čtyřech hodinách dosahujeme vrcholu, výhledy jsou překrásné. Na severu majestátné štíty Vinjeronden a Rondslottet (nejvyšší hora NP Rondane, 2178 m.n.m.), na západ přes jezero pohledy na oblouk vrcholů, z nichž nejzajímavější jsou dvoutisícovky Veslesmeden a Stormeden. Jsme mokří a ruce máme promrzlé (zapomenuté rukavice si spokojeně odpočívají v kufru auta), ale hřeje nás dobrý pocit, že jsme to dokázali. Teď ještě stejně namáhavá, nebo i namáhavější cesta dolů, a pak hodinu a půl po šotolině na parkoviště. Pohledy do údolí se mění, mraky vytvářejí kouzelné scenérie. Svaly a klouby o sobě dávají vědět, což znamená, že je večer musíme trochu pohýčkat masážním krémem. A my tři se odměníme sedmičkou modrého portugala.

Hláška dne:
Já k Martinovi: Já sice odpočívám častěji, zato delší dobu.


























Čtvrtek 8. července
Dnes volíme odpočinkový den. Jedeme z Otty kolem pěkného vodopádu, a pak cestou (mýtné) k místní přírodní zajímavosti, k zemním pyramidám (Kvitskriuprestinne). Jsou to nevšední sloupové útvary z měkké horniny s kamenem na vrcholu. Vznikají erozí v sypkých morénových uloženinách. Některé z nich dosahují výšky až 8 metrů a návštěvník se k nim dostane po krátkém výstupu lesní cestou a pak po dřevěných schodech.
Pokračujeme autem údolím Ottasdalen, kde se peřeje divoké Otty mění na dravý proud, který se prodírá kamenným korytem a točí se ve vytvořených prohlubních. Ještě malá procházka k jezírku, pak pokoukání na město Otta z vyhlídky, nákup chleba a v podvečer se přesouváme do kempu Randsverk. Tady zakotvíme na celý týden a budeme podnikat túry v oblasti největšího NP Norska, v Jotunheimenu.








Text: Jitka Dolejšová
Foto: Jitka Dolejšová, Martin Dolejš

Pokračování příště...

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 21. 09. 2010.

Pozitivní noviny jsou neziskové internetové médium, které v letech 2004–2012 připravovala ve svém volném čase skupina nadšenců pod vedením Pavla Loužeckého. Všichni autoři a dopisovatelé do Pozitivních novin přispívali bezplatně, ze své vlastní svobodné vůle. Ačkoli od roku 2012 nové články nevychází, Pozitivní noviny i nadále fungují jako skutečná oáza pohody a optimismu na síti pro všechny čtenáře, kteří potřebují pravidelný zdroj k čerpání životní energie, inspirace, nápadů, zábavy, moudrých myšlenek a informací všeho druhu.