Egon Wiener: Vláček na klíček | Telefonní seznam | Ze starých letopisů
Rubrika: Literatura – Fejetony
Vláček na klíček |
Telefonní seznam – okénko do přírody |
Ze starých letopisů Jen málo co se vyrovná stejnému pocitu uspokojení, jako když držím v ruce knížku, kterou stojí za to číst. Nedávno se mi ten pocit po dlouhé době vrátil. To když jsem se začetl do „Sbírky pověstí historických lidu českého v Čechách, na Moravě i ve Slezsku“ Augusta Sedláčka, autora, kterého si vážím o moc víc, než třeba A. Jiráska, který mne sice k historii přivedl ale zároveň svým slohem od ní odehnal. August Sedláček dal svým knížkám, včetně těch pro mládež, něco, co dnešní čtenáře jeho knih vrací do prostředí, které je nám blízké, stravitelné a na které se při četbě těšíme. Tak tomu je i u jeho Sbírky pověstí z roku 1898 vydaných nakladatelstvím J. Otto v Praze. Podívejme se spolu s ním na založení Navarova. Bylo nebylo, kdysi byl jednou chudý chlapec, který sloužil u bohatého. Ten měl krásnou dceru s vlasy barvy bronzu, s očima jako studny, které měly hloubku lesních tůní, pleť měla voňavou a tvář svaté panny. Chudý, byť pracovitý čeledín zahořel k panně ukrutnou láskou. Ta nebyla proti a chtěli se vzít, leč otec nepřál tomuto spojení. Mladí se tedy rozhodli, že prchnou z domova. Nevěsta pobrala šperků a peněz a utekla s chlapcem z domu. Vzali se a daleko od domova si koupili kus lesa a hluboko v něm, na skále si postavili hrádek. Přebývali v něm šťastně až do chvíle, kdy nevěstin otec, čistě náhodou, lovíc u přítele, zabloudil v černém lese. Ocitl se až u hrádku a ucítil libou vůni připravovaného jídla. Otevřenými dveřmi vešel dovnitř a spatřil krásnou mladou ženu, která konejšila hošíka, který si žádal jídlo. V kotli se vařil hrách a matka dítěti slibovala návarku z něj. V tom si všimla, že ve dveřích stojí starý muž a plna laskovosti podala mu rovněž návary s hrachem. Zabloudivší v ženě poznal svou dceru, ale v tom se k mladé ženě vrátil z lovu její manžel. Otec se počal hněvat a začal na oba křičet. Zle vytýkal zeti, že ho okradl a dceru unesl. Dcera z úleku padla do mdlob a malý hošík s ní. Otec i manžel počali ji křísit a tehdy se pohnulo v otci srdce a oběma odpustil. Postavil jim pak v té pustině pevný hrad, který dostal jméno Návarov, protože tam návary od dcery okusil. Tolik volný překlad ze staré češtiny, kterým byl příběh napsán o krásném hradu v Libereckém kraji. Stojí z něj už jen trosky, ale i ty stále stojí v kraji čisté vody, hlubokých lesů, úzkých lesních cest, vysokého nebe. Kraje lidí a lidiček, kteří četli, čtou a povídají si večer před spaním. |
![]() Egon Wiener z Liberce je jedním z autorů přispívajících do Pozitivních novin. V poslední době vydal dvě velmi zajímavé knihy: Rub a líc mých pohlednic je knihou humorně podaných vzpomínek a příběhů spjatých s autorovou celoživotní zálibou, kterou je sbírání starých pohlednic. Tuto knihu je možno objednat za cenu 200,-Kč + poštovné. Kniha Egonovy pohledy a pohlednice spojuje tuto autorovu zálibu zveřejněním starých pohlednic z Libereckého kraje doprovázených krátkými fejetony a postřehy různého zaměření od historie po součastnost. Knihu lze objednat za 99,-Kč + poštovné. V říjnu tohoto roku je plánováno vydání dalšího dílu knihy Egonovy pohledy a pohlednice II., za stejnou cenu jako první díl. Obě knihy můžete objednat e-mailem: egon.wiener@gmail.com |
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 28. 11. 2010.
Další články autora
- Egon Wiener: Motýlka už na pasece nechytíš | Stalo se v Doubí | Zahradní slavnost
- Egon Wiener: Poštovní známka | Přírodou Libereckého kraje | K doktorovi
- Egon Wiener: Miláček Múzy a Štěstěny – Alfons Mucha
- Egon Wiener: Dialog Ausburg – Liberec 2011 | VIP a stále málo turistů | Proč se Ještěd jmenuje Ještěd
- Egon Wiener: Kouzla kouzla zbavená | Sychrov pokaždé jiný | Regionální výročí
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
![]() |
Blanka Kubešová |
![]() |
Ivan Kraus |
![]() |
Karel Šíp |
![]() |
Jitka Molavcová |
![]() |
Rudolf Křesťan |
![]() |
Zdeněk Pošíval |
![]() |
PhDr. Ing. Zdeněk Hajný |
![]() |
Stanislav Motl |