Nedělní chvilky s poezií .... sonet
Rubrika: Literatura – Poezie
| |
Sonety Je tomu měsíc, co pojal jsem nápad bláhový, usneslť jsem se, že bych některou z těchto chvilek s poezií pojal odlišně než doposud. Nikoli coby prezentaci jediného autora, ale coby současný pohled na některou z klasických básnických forem v podání autorů rozličných, ať již v Pozitivkách publikovali či nikoli. Po ledva krátkém zamyšlení jsem jako první téma zvolil sonet, i vyzval jsem autory s tím, že je venkoncem jedno, rozhodne-li se ten který pro sonet italský či anglický, ba poeta sám venkoncem ani nemusí vědět, zda napsal sonet petrarkovský, martovský, alžbětinský, peletiérský, verlainovský račí („sonet a rebours“) baudelairovský sonet polární... a jak se všechny nazývají. K mému milému překvapení zareagoval autorů plný půltucet (shodou okolností si inspiraci italsko-anglickou rozdělili přesně na polovinu) a výsledky jsou zde. A protože se nejednalo o klání soutěžní, vítězi jsou všichni! (Á propos, pokud by Vás snad zajímalo, zda bude mít tento pokus pokračování, nahlédněte prosím na konec stránky!) | |
Kamila Urbanová Voníš mi lásko po heřmánku Voníš mi lásko po heřmánku v náručí plné kopretin, kradeš mě něžně z kouzla spánku, chutnáš jak jedno z drahých vín. Lahodná sladkost na jazyku brání mi polknout doušek malý, omámen krásou okamžiku v přívalu deště, který pálí... Voníš mi lásko po heřmánku, nasávám vůni v jemném vánku za nocí probdělých. Opilá vínem něžností v záplavě křehkých tajemství procitám do rána. Marta Urbanová Zatmění Čekala jsem tu noc mezník mezi životem a smrtí až vytáhne z rukávu tu moc zahladit stopy po tobě – po oběti Po tvých slovech posledních lásce, polibcích, po slzách Po všem, co zbylo z nich chystala proměnit už v prach V lůně té noci se vzpříčil čas když křídlem zavadil o břitkou bolest v nás Tvé srdce kříslo o zatmění Posledním vzdechem zmlklo a víc ho slyšet není | Robert Poch LI. Dnes víc, než kdy jindy, za tebou ve vzpomínkách, pospíchám tichem, šedavým soumrakem za tebou na druhý břeh, dnes víc, než kdy jindy, netoužím být sám. Zahrada usíná. Modravý opar nebe nachoví. Za oknem, za staženou žaluzií, noc co noc Tě vyhlížím. Rozsvěcím lampu mihotavý plamínek, že z dálky uvidíš, věřím. |
Michal Krejdl Kuchařka samovraha Ale rci, proč bys nevzal sobě lžíci, bys nemusel rukou holou mísit? Neumdlévej, ač jsi už rudolící. Není zde ten, kdo by tě křísil. A beř s sebou lavor, coby šablonu, v něm poměr cementu, písku a vody. Míchej z nich svou porci bethonu, bys do něj následně vložil své oudy. Hledej k té práci správné místo a pamatuj, že všeho jen do času. Měl bys v tom mít zcela jisto, že voda ti dosáhne akorát do pasu. Bude-li to tak ráno, za odlivu, až přijde příliv, nebudeš naživu. | ecuyer Já nebojím se koukat do hrobů Já nebojím se koukat do hrobů, když odcházejí moji vrstevníci, však zakrývaje děsnou podobu už pomalu se stydím na ulici, jen chtěl bych ještě aspoň jedenkrát zasytit touhu, která ve mně dříme: pokradmu naposled se podívat do těch míst, odkud všichni pocházíme. Příteli Wille, ani nemukni a neříkej, že by tě nenapadlo též ještě jednou kouknout pod sukni překrásné kočce, jež nenosí prádlo. A pak už, vězte, klidně skapu rád a můžete mě ke zdi zahrabat. |
Eliška Peroutková Když člověk poslal všechna svá slova po proudu řek Když člověk poslal všechna svá slova po proudu řek, když člověk všechno co na práci tu měl splnil, když srdce lidské všechnu lásku ze sebe vydalo, když ze zvonů se neozývá nic, co by tě ke stolu pozvalo, když už ti není dáno cítit vůni luk a chleba z polí, když srdce lidské opuštění lidí tolik bolí, když už není léku, jenž tvé rány zhojí, když není vděku, za to, že jsi člověče, když už není na světě místa, kam se před lijáky utečeš, když v moři svého hoře není majáku jež v přístav tě přivede, když není pro tebe slovo, mám tě rád můj sousede, když snad i na Velký pátek Bůh na člověka zapomněl, pak přicházím já ta bílá vteřina, jenž nekonečně láskou svou tě navěky objímá | |
| |
http://v-t-gottwald.webnode.cz | http://vladimirt.gottwald.blog.idnes.cz |
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 17. 04. 2011.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
PhDr. Ing. Zdeněk Hajný | |
Ladislav Gerendáš | |
RNDr. Vladimír Vondráček | |
Rudolf Křesťan | |
Ivan Kraus | |
Blanka Kubešová | |
Jan Vodňanský | |
Stanislav Motl |