Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (22) Silvestrovský speciál
Rubrika: Publicistika – J+O Suchý
Z jídelníčku klaunů a komiků (22) Silvestrovský speciál
Kuchařka pro milovníky filmového smíchu, pro milovníky
smíchu cirkusových šapitó či smíchu kabaretních scén.
Nebojte se, nepůjde ani o neukousnutelné řízky, ani o vystřelovací švestkové knedlíky, ani o slané žloutkové věnečky, o kyselé pudingy či naopak o slazené zavináče. Cílem tohoto nového seriálku je nabídnout vám k ochutnání některá z jídel dosud třeba nepoznaných, na kterých si pochutnávají (anebo pochutnávali) ti, kteří vás jindy a jinde, než u jídelního stolu, dokázali rozesmát…
Pro poslední večer letošního roku si můžeme připravit speciální nápoje podle receptu slovenského humoristy Milana Markoviče anebo podle receptu spisovatele Jaroslava Haška (z knihy Radka Pytlíka, Život Jaroslava Haška, autora Osudů dobrého vojáka Švejka).
Jeden z nejvýznamnějších současných slovenských humoristů Milan Markovič je mužem mnoha profesí: Bývá uváděn jako scenárista, herec, moderátor a kabaretiér, ale i v Čechách jsme se mohli v minulosti prostřednictvím televize přesvědčit o tom, že je též zručným textařem, zpěvákem a muzikantem (hraje na banjo a na housle). Málokdo už ale ví, že Milan Markovič původně vystudoval dvě vysoké školy - Pedagogickou fakultu UK v Trnavě a Filozofickou fakultu UK v Bratislavě – a že roli učitele si, podobně jako Miloslav Šimek, vyzkoušel několik let i v praxi. Byla proto radost, když jsme se setkali při veřejné nahrávce zábavného Nostalgického muzea a začali si povídat na téma čeština-slovenština. „Mně čeština nedělá problémy, já z ní dělal státnici, takže bych ještě i dnes zvládl Svěrákův diktát,“ pochlubil se Milan, aby se ale vzápětí s úsměvem přiznal, že v dětství měl s některými českými slovíčky přece jen problém: „Třeba takové slovo červenec, o něm jsem si zprvu myslel, že je to jídlo, něco jako je utopenec. A vidíte, přitom jsem se v tom měsíci, já blbec, narodil!“
Slovenské hriate
Tento teplý alkoholický nápoj pôvodom zo stredného Slovenska má veľmi zvláštnu stáročnú tradíciu. Lesní robotníci si ho v plsťou omotaných fľaškách nosili v chladných zimných dňoch na pracoviská. Silný horúci nápoj vyšľachtili ešte tým, že doň pridali pridali masť s kúskami opraženej slaniny, čím sa jednak mala zvýšiť výživnosť, jednak znížiť úč
innosť alkoholu. Každopádne je to aj dnes horúci nápoj, ktorého chuť a účinok ďaleko prekonáva akýkoľvek grog či punč.
Zloženie:
- 10 g cukor (ak sa používa hnedý cukor, pridať ďalších 5g)
- 300 ml vody
- 200 ml 80% alkoholu (v prípade, že používate 40% vodku, objem by mal byť zdvojnásobený)
- 1 celá škorica
- 5 klinčekov
- 1 citrón narezaný na tenké plátky
- údená slanina
Slaninu nakrájať na malé kocky – po opražení by nemali byť väčšie ako pol cm. Na malej panvičke za stáleho miešania ich priviesť k tmavooranžovej farbe a k dokonalej chrumkavosti. Panvičku odstaviť bokom.
V širšom a väčšom hrnci miešame suchý cukor, kým sa neroztaví na karamel. V tej chvíli ho zaliať vodou (reakcia je búrlivá, ale nie nebe
zpečná). Za stáleho miešania pridávame voňavé korenia. Varíme asi 3 minúty. Po stiahnutí hrnca zo sporáka okamžite doliať alkohol a pridať plátky citróna.
Podávame v keramických alebo žiaruvzdorných šálkach, zalejeme trochou tuku a pridáme pár kúskov chrumkavých kociek slaniny.
Často sa možno stretnúť s tým, že sa tento nápoj podáva bez masti a bez škvariek (dokonca aj na Slovensku). Žiadna katastrofa, avšak pijete už celkom iný nápoj s celkom iným názvom.
Milan Markovič (1943)
Milan Markovič, herec a humorista populární hlavně z televize (i v Čechách), z divadelních prken, rozhlasu a publikovanými texty (v roce 2011 vydal knížku krátkých próz s názvem Kto sa bojí, nech nečíta!). Na svých webových stránkách vítá návštěvníky slovy: „Vážený návštevník, milá návštevníčka, nie je dôležité, či ste sa práve na túto adresu vybrali náhodne alebo cieľavedomo. Podstatné je, že ste prišli a že takýmto spôsobom do mňa investujete svoje ťažko zarobené surfné. Oceňujem Vašu návštevu a ak napíšete, kde a ako sa Vám možno pomstiť rovnakým spôsobom, tiež rád prídem. Ak dáte vedieť aj čosi o tom, čo sa vám na tejto stránke nepáči, máličko ma naštvete, ale napokon rád Vám odpoviem a možno sa aj polepším, takže postupom času ma bude azda podobným spôsobom znervózňovať stále menej návštevníkov. Buďte teda vítaní a pokojne napáľte aj svojich priateľov a známych – že na nich čakám a tiež ich zdvorilo privítam. Smelo vstúpte, ponúknite sa, vyzúvať sa nemusíte...“
A tak tedy, kdo bude mít zájem, ať klikne na www.markovic.sk a odvážně vstoupí.
Představovat spisovatele Jaroslava Haška, autora stovek povídek a především světoznámého románu Osudy dobrého vojáka Švejka, jistě není třeba. Jan Werich o něm kdysi řekl: „Kdyby byl Hašek dneska živ, zajel bych za ním, dal bych mu flašku něčeho dobrého a kytičku petrklíčů a pak bych pravil: Pane Hašku, kdykoliv si čtu ve vašem Švejkovi, tak jsem pyšnej na to, že jsem váš krajan. Tak sem vám za ten vzácnej pocit přišel poděkovat.“
Námořnický grog
1/2 litru vody dej svařit s novým kořením 2−3 zrny, pepře 6−8 zrn, hřebíčku 10 zrn, kousek skořice, kousek citrónové kůry a šťávu z celého citrónu, a přidej 1/2 kg cukru. Po svaření přilej tři litry bílého vína a nech přejít var. Pak přidej litr koňaku a znovu až do varu vař a pozor, aby to neuteklo! Po postavení na stůl (k ruce) se sundá poklice, vystupující páry se zapálí a hned se zas přikreje. Tím slavnostní obřad uvaření grogu končí. A kdo ti řekne, že tam máš dát vanilku, tak mu dej přes držku!“
Jaroslav Hašek (1883–1923)
Jaroslav Hašek, spisovatel (vystupující příležitostně např. v kabaretu Červená sedma). Podle jeho povídek a románu o dobrém vojáku Švejkovi byla natočena řada filmů.
První Švejk (v podání Karla Nolla) byl ještě němý (Dobrý voják Švejk a Švejk na frontě, 1926), druhý Švejk (Saša Rašilov) byl natočen v roce 1931 a dva filmy v nichž titulní roli vytvořil Rudolf Hrušínský − Dobrý voják Švejk a Poslušně hlásím − měly premiéru v létech 1956 a 1957.
Švejk se objevil na filmovém plátně též v loutkové podobě (výtvarník Jiří Trnka, 1955) a rovněž v zahraničí se dočkal dvou filmových podob: Švejk bourá Německo (1943, Velká Británie, hlavní role Lloyd Pearson) a Der brave Soldat Schwejk (1960, Německá spolková republika, hlavní role Heinz Rühmann). Některé Haškovy povídky byly zfilmované a uvedené do kin pod názvy Haškovy povídky ze starého mocnářství (1952), Vzorný kinematograf Haška Jaroslava (1955) a Dobrodružství s nahým klukem (1964).
Pokračování příště...
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 29. 12. 2011.
Ondřej Suchý
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
Dáša Cortésová | |
Ivo Šmoldas | |
Helena Štáchová | |
Jaroslav Vízner | |
Jitka Molavcová | |
Miloslav Švandrlík | |
Jiří Menzel | |
JUDr. Ivo Jahelka |