Operní pěvec Václav Zítek, který zemřel 20. prosince 2011, by letos v březnu oslavil 80. narozeniny. Narodil se totiž 24. března 1932 v Tisé u Ústí nad Labem. Tento vynikající barytonista, držitel Ceny Thálie za celoživotní operní mistrovství a sólista Národního divadla prožil posledních třicet let v Praze 10. Svůj život zasvětil svému milovanému zpěvu a divadlu, proto i po svém předčasném odchodu z Národního divadla z důvodu vážné nemoci nerezignoval, ale s radostí a oddaností předával svou vynikající pěveckou a výrazovou techniku mladým zpěvákům a pomáhal jim k úspěšné pěvecké kariéře.

Václav Zítek absolvoval v roce 1951 reálné gymnázium v Benešově. Zpěv studoval soukromě mimo jiné u sólistů Národního divadla Miloše Linky a Zdeňka Otavy. Chtěl se stát lékařem, ale to mu nebylo z kádrových důvodů umožněno. Začal tedy studovat vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích. Zde však vydržel jen jeden semestr, neboť v roce 1952 odešel do Armádního uměleckého souboru. V letech 1955 až 1959 zpíval v Národním divadle ve sboru a měl zde malá sóla. Následně odešel na rok do Státního divadla v Ostravě, kde byl sólistou opery. V letech 1960 až 1969 byl sólistou opery Státního divadla Ústí nad Labem. Poté už následovalo angažmá v Národním divadle, kde působil jako sólista. Na české první scéně se objevoval až do roku 1991 a stal se jedním z největších barytonistů, kteří zde kdy vystupovali. Vyučoval také na pražské a pardubické konzervatoři a od roku 1977 byl externím pedagogem na Hudební fakultě Akademie múzických umění. Dlouhá léta působil jako hlasový poradce Opery Národního divadla v Praze.

Hostoval na operních scénách a koncertních pódiích v mnoha evropských městech. Divákům se představil v Itálii, Rusku, Francii, Holandsku, Švýcarsku, Německu, Velké Británii, Rakousku, Španělsku, Dánsku, Maďarsku, Jugoslávii, Rumunsku, Bulharsku, ale i v USA, Japonsku nebo Arménii. Spolupracoval s vynikajícími zahraničními dirigenty jako Riccardo Muti, Alberto Erede, Sir Charles Mackerras, Wolfgang Sawalisch, Boris Papadopulo a mnozí další.

Nahrál velkou řadu operních kompletů, kantátových děl nebo operních árií a písní pro Supraphon, Panton, Český rozhlas a televizi. Nahrával nejen pro domácí, ale i světové firmy. To bylo korunováno v roce 1981, kdy obdržel americkou cenu Grammy za nahrávku role Šiškova v Janáčkově opeře Z mrtvého domu. V roce 1981 se Václav Zítek stal laureátem Státní ceny a v roce 1985 národním umělcem. Ve stejném roce získal Zlatou desku Supraphonu. Cenu Thálie za celoživotní dílo dostal Václav Zítek v roce 2008.

Barytonista Václav Zítek byl jedním z nejlepších představitelů postav Smetanových oper. Byl nezapomenutelným Kalinou v Tajemství nebo Vladislavem v Daliborovi. Představil se však také jako Don Giovanni nebo hrabě Almaviva ve Figarově svatbě, své umění využil i v Rossiniho Lazebníku sevillském nebo Čajkovského Evženu Oněginovi. Při výročí sta let Národního divadla v Praze vystoupil ve slavnostní opeře Libuše od Bedřicha Smetany jako Přemysl.