Publicistika – O slavných lidech

Miroslav Sígl: Dvě letošní výročí Kamila Bednáře

Na rozhraní třicátých a čtyřicátých let minulého století dorůstala generace s pocity úzkosti, bezvýchodnosti a  tragiky: Bohuslav Březovský, Hanuš Born, Ivan Blatný, Josef Kainar, Zdeněk Urbánek, ale také František Halas a Jan Zahradníček. Jejich usilování a životní postoje programově nejvýstižněji vyjádřil básník a překladatel Kamil Bednář. Ve své eseji Slovo k mladým z roku 1940 hovoří o tzv. nahém člověku – objevuje znovu lidské nitro, zdůrazňuje jedinečnost osobnosti a snaží se nalézt hlubší podstatu své existence.

Josef Čermák: Dr. Vladimír M. Kabeš - člověk z nejpěknějších

Narodil se v Praze 6. ledna 1918 (tedy vrstevník Československé republiky) a zemřel ve Washingtonu 11. dubna 2009 ve věku 91 let. Jeho otec (právník jako Vladimír, humanista a vlastenec) založil později slavnou automobilku celostátního významu, Aero, a po narození Vladimíra se rozhodl podnikat i v oboru letectví.

Miroslav Vejlupek (Čerchovský): Psal o životě přírody

V druhé polovině devatenáctého století přibývalo pokusů přiblížit čtenářstvu život v přírodě beletristickou formou, včlenit ho do krásné literatury. Zůstávalo však víceméně u naučných pojednání, jejichž autoři nedosáhli umělecké licence. To dokázal až trhanovský rodák Josef Thomayer (*23. 3. 1853). Nemohlo být pouze hrou náhody, že základní kámen české přírodní prózy položil spisovatel z Podčeslolesí. Vždyť v tomto hraničním pásu Čech následovala Thomayera i dvojice přírodních prozaiků Jan Vrba a Jack Flor, přičemž přírodní tematiku a tematiku člověka v přírodě neobešli ani další autoři regionu, ať už byl jejich přínos literatuře jakýkoliv.

Ondřej Suchý: Co se nevešlo do 13. komnaty Zity Kabátové

V pátek 23. ledna a následně v noci ze soboty na neděli 24.ledna, uvedla Česká televize pořad 13. komnata Zity Kabátové, do něhož jsem byl přizván, abych na konkrétním příkladu pověděl něco o anonymech, lidské zlobě a závisti, provázejících ještě na přelomu osmdesátých a devadesátých let návrat této filmové hvězdy na televizní obrazovky.

Přemysl Veverka: Josefina Napravilová, čestná občanka Lidic

Této statečné ženě se dostalo významných ocenění. Otisk historické pečetě města Plzně předal plzeňské rodačce 27. října 2008 plzeňský primátor Pavel Rödl. Zastupitelstvo obce Lidice jí udělilo na tamějším obecním úřadě z  rukou místostarosty Tomáše Skály čestné občanství Lidic, a to 20. ledna 2009, v předvečer jejích 95. narozenin.

Jan Řehounek: motocyklový závodník Narcis Podsedníček

80. let dnes uplynulo od smrti prvního českého továrního motocyklového jezdce Narcise Podsedníčka. Narcis Podsedníček (29. října 1866 – 23. ledna 1932), motocyklový závodník a konstruktér, ztratil v útlém dětství otce (jako hajného ho zastřelili pytláci) i matku. Vychovávala ho teta. Starosti o něj se zbavila tím, že ho záhy dala do učení ke kováři Lejskovi v Mysločovicích. Kovářský tovaryš se po vandru uchytil u kováře Svozila v Březcích u Přerova, pak pracoval v hutích barona Kleina ve Štěpánově. Již tam se vypracoval ve velmi zdatného a šikovného řemeslníka.

Hudbu Karla Svobodu Němci stále milují

Píseň Karla Svobody a Vladimíra Kočandrle Tři oříšky má kromě německé textové verze rovněž verzi italskou, španělskou, anglickou a francouzskou, která vyšla před nedávnem na druhém albu Elly Endlich „Meilenweit“. Ve svém repertoáru má píseň i německá operní zpěvačka Kriemhild Maria Siegel, která ji zařadila i na své luxusní dvoudeskové vinylové album „Schwanensee“ (Labutí jezero) doplněném rovněž CD. Na tomto deskovém projektu se píseň objevuje ve společnosti hudebních velikánů Petra Iljiče Čajkovského, Bedřicha Smetany, Wolfganga Amadea Mozarta a dalších.

Ondřej Suchý: Barbara Kupšovská, zpěvačka s bohatou minulostí

Barbara Śmietana, provdaná Kupšovská, zpěvačka žijící v Praze… Za sebou má pozoruhodnou pěveckou kariéru, která pokračuje i nadále, přestože o ní mnoho nevíme. A právě proto také vznikl tento článek, který chce alespoň v kostce zaznamenat zajímavé momenty z kariéry skromné umělkyně. Barbara se narodila 4. září 1945.

Peter Závacký: Vladimír Renčín – sedemdesiatnik

Medzi sedemdesiatnikov, práve na Mikuláša, vstúpil 6. decembra, jeden z najvýznamnejnejších českých karikaturistov súčasnosti Vladimír Renčín (1941). Žijúca legenda a výrazný predstaviteľ českej karikatúry, ktorého dielo už dávno patrí do zlatého fondu nielen českej karikatúry. Obľúbený je nielen v laickej verejnosti, ale jeho doterajšie kartún dielo je vysoko cenené odbornou verejnosťou, najmä pre svoju inteligenciu, kultivovanosť a jemnosť, pre vysokú kultúru výtvarnej a literárnej práce.

Ivo Fencl: Převážně pozitivně o výstředním Bobby Fischerovi

Fischerů bylo víc, ale Bobby Fischer byl jenom jeden. Abych ale začal pokud jen možno odlehčeně, tak třeba zdůrazním, že se narodil ve stejném roce jako František Ringo Čech, i když až v Chicagu: 9. března 1963. TAKY génius, ale nikoli tak všestranný, i když... IQ měl Bobby minimálně 182, ale kromě šachů ovšem neuměl doslova nic, jak rád i deklaroval. „Ale není to i správné se specializovat?" ptávali se kdysi také včelky Máji, na což si odpověď musí už najít každý sám.

Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (10) Steve Martin

Recepty některých amerických komiků mi opatřila dcera Járy Kohouta žijící v USA, paní Alena Kanka. K následujícímu receptu mi napsala: „Komik Steve Martin se nedávno v jednom televizním pořadu přiznal, že sám kuchtí studenou okurkovou polévku. Hlavně prý ji předvádí svým hostům.“ Nu, tak ochutnejme, čím bývají přátelé Stevea Martina pohoštěni…

Poslední slovo Dagmar Patrasové (VŠECHNO JE JINAK!)

Zařekla jsem se, že se již nikdy nebudu k této kauze vyjadřovat, ale po přečtení příspěvku paní Heleny (bez příjmení) jsem se rozhodla, že mlčet nebudu. Na úvod chci zdůraznit, že slečna Dlouhá nikdy mou manažerkou nebyla přesto, že se tak všude představovala. Měly jsme spolu pouze ústní dohodu o tom, že mi bude pomáhat při komunikaci s médii.

Vladimír Just: Grantová patálie aneb Jak opít radního rohlíkem (VŠECHNO JE JINAK!)

Zdánlivě má celá grantová „kauza“ racionální jádro: nerovné podmínky soutěže, zvýhodnění konkurence. Odtud i žaloba u Evropského soudu. Argumentace zní: jsou-li v jednom městě dva pekaři a nabízejí rohlíky, nelze jednoho zvýhodnit dotacemi a druhému nedat nic. Tato fascinace rohlíkem učarovala Petru Kratochvílovi: ten má zajisté právo zásobovat média nesmysly, zvláště, když si to zaplatí inzerátem.

Josef Krám: Za šlápotami do Varnsdorfu

Všecko začalo tím, že 1. srpna 1974, tedy v období tuhé normalizace a roce i měsíci 6. výročí Srpna, vyšla v okresních novinách Jiskra Rychnovska kresba zahradníka, jemuž někdo pošlapal zahrádku a on to komentuje slovy „Kterýpak zvíře?“ Podepsáno šifrou JP. Byl to tehdy malér non plus ultra – stačilo tuto kresbu pootočit vlevo o 90 stupňů a hned bylo jasno: Tou zahrádkou byla Československá republika a ony šlápoty udělaly okupační armády Varšavské smlouvy.

strana 1 / 8

Další strana »