Publicistika – J+O Suchý
Ondřej Suchý: Jak mi pan Branald diktoval
Byl jsem tenkrát redaktorem Sedmičky, časopisu pro mládež (tehdy to stále ještě nebyla Sedmička pionýrů – psal se rok 1969), a tak jsem chtěl pana Branalda požádat o rozhovor. Ochotný Frank hned, že jdeme k Branaldům a dohodneme se s panem Branaldem, kdy by si pro mě mohl udělat čas. U Branaldů jsem se představil a hned také poprosil, jestli si mohu pana spisovatele vyfotografovat s jeho synem Ríšou, když budeme spolu „dělat“ ten rozhovor pro Sedmičku.
Ondřej Suchý: O Jiřině Bohdalové
Jiřina Bohdalová je „dámou na kolejích“ - míněno těch hereckých, divadelních - od padesátých let. Před filmovou kamerou se však objevila mnohem dřív. Nikdo netušil v době, kdy byla naší komičkou číslo jedna Věra Ferbasová, že devítiletá holčička Jiřinka, která se v roce 1940 objevila po boku Zdenky Sulanové ve filmu Madla zpívá Evropě, už za dvě desítky let začne pozvolna zdolávat vrchol žebříčku nejpopulárnějších českých komiček.
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (39) Bratři Marxové
Výstřední komici bratři Marxové snad nejvíc ze všech zasáhli do vývoje americké filmové komedie. Na počátku jich bylo pět: Chico, Harpo, Groucho, Zeppo a Gummo. Poslední dva však v průběhu let „odpadli“, takže pod pojmem „Bratři Marxové“ se většině filmových diváků vybaví jen tři tváře, ty, které vidíte na snímku. Pět kluků začínalo společně pod dohledem rodičů jako hudební klauni. V roce 1925 poprvé vystoupili na Broadwayi, kde jejich divadelní kariéra vrcholila. Zanedlouho dostali první nabídky k filmu.
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (37) Anny Ondráková
Českému filmu-nemluvněti byla ještě do kočárku půjčena na hraní krásná hračka: živá panenka barbie, vlastním jménem Anny. Sotva si filmové nemluvně z Prahy poprvé s panenkou zahrálo, nadšeně zatleskalo. „To je ta nejhezčí a nejveselejší panenka, jakou jsem kdy mohlo na hraní dostat!“ pomyslelo si tenkrát, v roce 1919, kdy ještě neumělo nahlas říci ani á, ani bé. Toto vše uvidělo sousední nemluvně-německý film a párkrát si panenku z Prahy půjčilo. I u sousedů, když se jim panenka Anny předvedla, všichni nadšeně zatleskali: „Tak půvabnou barbie, s tak mimořádným komediálním talentem navíc – to se v Evropě hned tak nevidí!“
Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (5) - Antonín Jedlička
Větší část svého života byl komikem pro děti. Rozesmával děti dětí, které bavil před lety a v rodinách, kde šel vývoj trochu rychleji, vzpomínaly už i některé babičky na jeho dětská představení, při nichž ony byly součásti dětského publika. ANTONÍN „STRÝČEK“ JEDLIČKA (1923 - 1993) se proslavil už jako dětský herec. (Ve filmech se začal objevovat až v druhé polovině třicátých let.)
Jiří Suchý: Život není obnošená vesta (19)
Když mi byly čtyři roky, nechtěl jsem být ničím jiným, než francouzským legionářem, tak mi učarovala bleděmodrá barva jejich uniforem a ty barety. Později jsem chtěl být pilotem na dvojplošníku a pak chemikem a potom čímkoliv u kresleného filmu. Moje poslední touha byla stát se komikem. Jako byl George Formby, Lupino Lane, Laurel a Hardy nebo Voskovec a Werich.
Ondřej Suchý: Lesk karlovarských filmových festivalů - před půlstoletím (III.)
„Když mě něco rozčílí nebo je mi z něčeho smutno, vezmu krabici s nápisem KARLOVY VARY, a hrabu se v jejím obsahu. Je v ní všechno to, co mě před nedávnem přivedlo k psaní tohoto seriálku pro Pozitivní noviny – vzpomínky na filmové festivaly, prožité v krátkých kalhotách…“
Ondřej Suchý: Láďa, Géza, László - náš milý šedesátník!
Ladislav Gerendáš, od 16. prosince 2006 čerstvý šedesátník, je pro mě pojmem - jednak jako muzikant, jazzman každým coulem, jednak i jako klaun a komik filmový. Podle mne jsou to dokonce dvě mnohem důležitější profesní zařazení ...
Jiří Suchý: Návod k použití Semaforu (2/3)
Často opakuji, že Semafor stojí na třech základních kamenech: na humoru, na hudbě a na své specielní poetice. Ta poetika je věc, která nejspíš potřebuje výklad a já jsem známý apologeta semaforské víry, už v dobách našich začátků jsem se to o sobě dočet, takže jste v dobrých rukou. Pod slovem poezie si někteří naši bližní představují něco velmi ušlechtilého, leč pro ně nepřijatelného.
Jiří Suchý: Kůň
Kůň se v našem životě vyskytuje poměrně často. Kůň jako takový, kůň jako houpací, kůň jako tělocvičné nářadí, kůň jako nadávka, ale i koníček jako záliba. Zkrátka koňů je kolem nás tolik, že by bylo trestuhodné přejít to mlčením. Můj vztah ke koním je různý. Například kůň jako tělocvičné nářadí je věc, která mi otrávila dětství.
Šok! Suchý místo bráchy opěvoval ségru!
Tak takhle by asi o té události mohly informovat bulvární deníky. Ale nebojte se, Pozitivní noviny „nenajíždějí“ na žádný takový trend, jen jsme si udělali trochu legraci. Ale k věci: O co jde? V ten den, kdy Ondřej Suchý oslavoval večer s dalšími autory a čtenáři 5. výročí Pozitivních novin (11.11.2009), oslavoval – což nám utajil - už dopoledne v Mladé Boleslavi. Právě tam totiž jemu a skladateli Tomáši Perglovi předala na slavnostním koncertě celostátní soutěže o dětskou písničku DĚTSKÁ NOTA 2009 zpěvačka Ewa Farna 2.cenu za píseň Ségra...
Jiří Suchý: Za našich mladejch let
Každá generace postupně dochází k onomu známému „Za našich mladejch let to bývalo lepší než dnes“. Když jsem byl mlád, smál jsem se těmhle názorům tatíků, a teď, když už jsem méně mlád, přistihávám se občas, že si myslím totéž.
Ondřej Suchý: Vzpomínám na Lilly Hodáčovou
5. listopadu 2010 uplyne 100 let od narození herečky, zpěvačky, spisovatelky a malířky PhDr. Lilly Hodáčové-Jirsové. Byla to tichá, noblesní, vlídná, nesmírně inteligentní a kultivovaná dáma, na kterou mám ty nejlepší vzpomínky! Vidíte – a přitom nebýt její přítelkyně Margit Turkové z Obořiště, která mi minulý týden poslala dopis, asi bych si na významné datum jejího výročí nevzpomněl. Když ono ale bylo těch báječných herců a hereček, které jsem měl tu čest za život osobně poznat, tolik!
Jiří Suchý: Jak jsem vystupoval jako komická vložka...
Konala se tenkrát taková akademie hudební školy pana profesora Pelíška — vystupovaly děti od čtyř do šesti let, akorát mně už bylo devatenáct. Byl to krásnej koncert. Zdeněček Šimák ho zahájil Humoreskou, potom jsem vystoupil já a zahrál jsem stupnici C dur. Potom Liduška Prantlová zahrála Ukolébavku od Mozarta a po ní zase já stupnici C dur.