Publicistika – J+O Suchý
Ondřej Suchý: Sága rodu Lupinů (9)
Co všechno se člověk nedozví! Poslal jsem do Kodaně jedné známé milovnici psů Lupinovu fotku a přišla mi od ní tato zpráva: „Váš Lupino je krásný! Víte, že v Dánsku začal být krysařík velice populární? Mají jej hlavně mladé dívky, plné ambicí prosadit se ve světě, alias superstar...“ Tu chválu na Lupina mi napsala paní Zuzana Vasa, kdysi zpěvačka a herečka z divadla Paravan, známá jako Zuzana Princová.
Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (29) František Filipovský
Tentokrát sedával u psacího stroje novinář a publicista Jiří Tvrzník, zatímco FRANTIŠEK FILIPOVSKÝ (1907-1993) vyprávěl. Ovšem nemohla by z toho být tak pěkná knížka, kdyby nebyl František Filipovský tak skvělým vypravěčem. Jistě víte o jaké knize je řeč - "Šest dýmek Františka Filipovského“, vydalo vydavatelství a nakladatelství Novinář v roce 1981 v úctyhodném nákladu 60 000 výtisků.
Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (27) Fanda Mrázek
Osobitý, lidový komik, na kterého kdysi do Tyláčku chodila celá Praha - FANDA MRÁZEK (1903-1970). Jan Werich u něho obdivoval „určitou virtuositu, s jakou dovedl odevzdat, nebo jak se hantýrkou říká, prodat písničku“. Napsal o něm, že byl umělcem, „který z ničeho uhněte radost“.
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (2) Leonid Jengibarov
V šedesátých letech byl v Československu milovaným „klaunem z Jerevanu“ (jak o něm zpívala ve stejnojmenné písni Jitka Zelenková). Získal si u nás srdce diváků nejen v cirkusové manéži, ale i na divadelním jevišti. Jmenoval se Leonid Jengibarov a jeho otec, Armén, byl profesionální kuchař. Při své návštěvě Jerevanu jsem získal několik jeho zvláštních receptů, z nichž možná ten nejzajímavější vám dnes předkládám…
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (52) Vladimír Dvořák
Posledním z komiků (asi lépe řečeno bavičů), kterého v tomto seriálu představuji, byl Vladimír Dvořák, přes tři desítky let jeden z nejlepších tvůrců televizní zábavy. Za svého života vydal tři knížky: Začínáme od Adama (1960), Všechny náhody mého života (1991) a S Vladimírem Dvořákem o chutích a jídlech (1999), na které autorsky pracoval Pavel Lukeš. A právě z té poslední jmenované knihy je i následující recept.
Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (24) Josef Gruss
Je překvapivé, jak obsáhlá je literární pozůstalost JOSEFA GRUSSE (1908-1971), herce Osvobozeného divadla, kabaretu Červené eso a od roku 1933 až do konce života člena Národního divadla v Praze. Jako textař celé dlouhé řady písniček je podepsán i pod některými skutečnými evergreeny, jako jsou „Chlupatý kaktus", „Jen pro ten dnešní den", „Tak jako slunečnice", „Sám já chodívám rád" aj.
Ondřej Suchý: Sága rodu Lupinů (8)
Už se těším, až Cardinála Nermina Lupina III. představím Martičce Kubišové! Kdysi s námi oslavila 17. narozeniny Lupina I., Lupinovi II. přivezla jednou jako dárek malou červenou kšiltovku, aby nám ho „neunesl“ nějaký dravec, a jistě se přijede pomazlit i s Lupinem III. Má ráda pražské krysaříky a to i přesto, že sama inklinuje k psům poněkud větších rozměrů. Například takový čtyřicetikilový azawakh jménem Djago - co všechno s ním zažila! Odjakživa byl alergický na montérky.
Jiří Suchý: Pokojová květina
Mám doma malou pokojovou květinu a jsem do ní, jak se říká, blázen. Původně jich bylo víc, ale nemohly beze mne žít, a tak, když jsem se jednou vrátil z dovolené, měly nezdravě žlutou barvu a to byla taky poslední barva, kterou v životě měly. Jenom tuhle jednu květinu se mi podařilo zachránit. A na ní teď lpím.
Jiří Suchý: OD PRAVĚKU K ZALOŽENÍ SEMAFORU (VI. a VII.)
Považte, co se jednou stalo ve městě Táni. Hyksosský král Apopi měl pocit, že ho v noci budí řev thébských hrochů. Théby byly jediným místem, kde se za vlády Hyksosů udržela domácí vláda, a tak hyksosský král s oblibou dělal této vládě naschvály. Dnes už se neví, jak to bylo s těmi hrochy. Možná, že to byla pravda, ale třeba to ten král prohlásil jen proto, aby dělal potíže. Thébský král Sekenenre toto nařčení odmítl, a to Apopiho popudilo. Rozčilil se a pak...
Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (17) Ferenc Futurista
Také drastický komik, režisér a zpěvák FERENC FUTURISTA (1891—1947), vlastním jménem František Fiala, byl autorem mnoha scének, kabaretních monologů a písní. Na některých dalších se pak autorsky podílel, (například s hercem a komikem Theodorem Pištěkem). Hudbu ke kupletům Ference Futuristy psal nejčastěji jeho bratr, rovněž herec, Eman Fiala.
Jiří Suchý: Elektrická puma (5)
Přepilovat lano se mu však podařilo teprve v okamžiku, kdy kabina bezpečně přistála v přízemí. Polovina lana dopadla na její střechu, na druhé polovině pak zůstal viset nešťastný voják, jemuž pojednou pětipatrová propast počala nahánět hrůzu. Ostatní ozbrojenci, kteří byli svědky jeho neúspěchu, ponechali ho osudu a rozběhli se dolů za Bondem.
Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (16) Arkadij Rajkin
V roce 1939 vzniklo Leningradské státní divadlo miniatur, jehož zakladatelem a uměleckým vedoucím byl herec a komik ARKADIJ RAJKIN (1911-1987). Představovat jej u nás bývalo kdysi zbytečné; vždyť právě v Československu dostal v padesátých letech přezdívku „muž mnoha tváří" (tak se ostatně také jmenoval film režiséra Zdeňka Podskalského, natočený při první Rajkinově návštěvě Československa v roce 1958, a stejný název nese i obrazová publikace, která o rok později vyšla rovněž u nás, v nakladatelství Orbis).
Ondřej Suchý: Sága rodu Lupinů (6)
Nedávno vzbudil Lupino v noci mou ženu a položil před ni – oškubaného ptáčka! Peří bylo rozházené kolem Lupinova útočiště, kutloušku, kam si odnáší různé naše předměty denní potřeby a uléhá tam, když se na něj zlobíme. Žena byla nálezem otřesena a když navíc druhý den ráno uviděla na zahradě, jak si náš psík hraje s dalším mrtvým ptáčkem, dostal Lupino tak vynadáno, že by od něj druhý pes kůrku nevzal!
Ondřej Suchý: Veselý skřítek Robert Vano
Jeho rodiče pocházeli z Maďarska, on se narodil v Nových Zámcích na Slovensku, v devatenácti odešel do Ameriky, kde prožil dlouhá léta svého života a když se vrátil, zůstal už nadobro v Čechách. Před časem mu zavolala jedna redaktorka ze Slovenska a povídá: „Já bych s vámi ráda udělala rozhovor, ale vím, že se necítíte být Slovák.“