Publicistika – J+O Suchý

Ondřej Suchý: Na Silvestra s Jiřím Sovákem

Před pětatřiceti lety jsem měl v tehdejším humoristickém časopise Dikobraz seriálek OTÁZKA PRO… A ta otázka začínala pokaždé slovy KTERAK LZE… Blížil se konec roku 1974 a tak jsem se obrátil na Jiřího Sováka, zda by mi neodpověděl na otázku Kterak lze trávit Silvestra? Pan Sovák mě příjemně překvapil, protože souhlasil. A hned mi nadiktoval své rady pro blížící se silvestrovskou oslavu. Takže: Kterak lze trávit Silvestra, pane Sováku?

Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (22) Silvestrovský speciál

Pro poslední večer letošního roku si můžeme připravit speciální nápoje podle receptu slovenského humoristy Milana Markoviče anebo podle receptu spisovatele Jaroslava Haška (z knihy Radka Pytlíka, Život Jaroslava Haška, autora Osudů dobrého vojáka Švejka).

Ondřej Suchý: Když Kocourkovští zpívali v Anglii

Kocourkovští učitelé mě na filmovém plátně nejvíce rozesmávali v závěrečné scéně filmu Katakomby, kdy se jako jeden z nich pěvecky prosadil Vlasta Burian a pak v jejich posledním filmu Z českých mlýnů (z roku 1941), v němž si zahráli členy cyklistického spolku „Nežeňme se“.

Ondřej Suchý: Sága rodu Lupinů (12)

Tak už se to stalo: Prožil jsi své první narozeniny v životě! Pro tebe to byl den jako jiný, zatímco my, lidé kolem tebe, jsme si opět uvědomili, jak čas neúprosně plyne. Já jsem se opět začetl do tvých psích horoskopů, které jsem si v nedočkavosti chvíle kdy se s tebou setkáme stáhl z internetu, abych porovnal jejich obsah se skutečností. Jsou tam úsměvná sdělení, tak jak už někdy v horoskopech bývají.

Jiří Suchý: PERPLEX aneb Praktický průvodce od ničeho k ničemu (3)

To, čemu se v odborných kruzích říká experimentální film, jsem velmi dobře znal, ale jen od vidění. Později jsem však měl přijít na to, že něco jiného je vidět a něco jiného zkusit. Já měl ještě navíc tu zvláštní touhu natočit experimentální film, postrádající onu výlučnost experimentů, která je činí pro průměrného diváka nestravitelnými.

Ondřej Suchý: Jak šla Anička Ondráková do světa

Příběh Anny Ondrákové, která kromě dodnes u nás populárních českých filmů (On a jeho sestra, Kantor Ideál, Polská krev, Důvod k rozvodu) hrála také ve filmech rakouských, německých, francouzských a anglických (v Anglii byla hvězdou dvou snímků mistra filmového hororu Alfreda Hitchcocka) se v roce 1933 provdala za boxerského šampióna Maxe Schmellinga a ve svoji filmovou kariéru ukončila v Německu v roce 1951.

Jiří Suchý: Život není obnošená vesta (12)

Abych pravdu řekl, dopustil jsem se chronologické nepřesnosti. Tehdy, když jsme psali a chystali Jonáše, vznikal nový soubor a protože ten chtěl taky něco hrát a já nedokázal tehdy ještě psát dvě hry najednou, vzpomněl jsem si na pořad v Redutě -Šest žen se jmenoval. Byla to vlastně četba z jakéhosi fiktivního deníku Jindřicha VIIIl., krále anglického, proložená písničkami.

Ondřej Suchý - Jiří Vlastník: MAGICKÁ LATERNA (a slepá kamera pana Wericha) (2)

Byla to tehdy veliká a doslova světová atrakce a režisér Radok byl veliká osobnost, která mohla být rovněž světová, kdyby se tehdejší režim na něm barbarsky nepodepsal. Poznal jsem ho - ovšem jen zpovzdálí - už před léty, když jsem byl členem Propagační tvorby a Marcel Pokorný, který navrhoval kostýmy pro hru Jedenácté přikázání, nadšeně nám o něm vyprávěl.

Ondřej Suchý: Druhý dar z nebes – korespondence pánů V + W

Jinými slovy: Druhý díl Korespondence Jiřího Voskovce a Jana Wericha je na světě! Pokračování úžasného čtení, které vydalo nakladatelství AKROPOLIS společně s Nadací Jana a Medy Mládkových. Obdiv patří panu prof. Matějkovi, který celý obří projekt edičně připravoval, a pak samozřejmě těm dvěma velikánům, kteří svými dopisy vytvořili další obdivuhodné literární dílo.

Jiří Suchý: OD PRAVĚKU K ZALOŽENÍ SEMAFORU (III.)

Nadepsal jsem tuto kapitolu a skoro mi začalo být líto, že píšu o Egyptě. Měl bych totiž ohromnou chuť, rozepsat se při této příležitosti o Staré Říši na Moravě — o té nevelké obci, kde pan Florian se svou početnou rodinou vydával nádherný knížky a žil svůj zvláštní život. Můj smysl pro povinnost však mi velí zůstat v Egyptě a Starou Říši na Moravě zahrnout případně do dvacátého století, ke kterému se, doufejme, taky jednou dopracujeme!

Jiří Suchý - Jitka Vykopalová, Václav Židek: "Lampenfieber" s Jiřím Suchým (1/2)

Význam slova LAMPENFIEBER nemusím lidem znalých němčiny vysvětlovat – v překladu to znamená TRÉMA. Je zajímavé, že něco podobného je i ve švédštině – RAMPFEBER. Doslovně přeloženo „horečka z divadelních reflektorů a světel pódia“. Ale proč tím vlastně začínám náš rozhovor s panem Jiřím Suchým? Došel jsem totiž k závěru, že obě slova, jak v němčině, tak i ve švédštině, mají hluboké kořeny vzniku někde u divadla.

Ondřej Suchý: Vzpomínka na zpívající princeznu

„Stáří je zlá, úskočná, nespravedlivá a krutá potvora a my s ní musíme bojovat ze všech našich sil,“ napsala před léty filmová a divadelní herečka Stella Májová. Tehdy už se ale podepisovala jako Stella Mraz a žila v kalifornském městě Fallbrooku, kam se provdala za přítele z mládí, Jaroslava-Jerryho Mráze.

Ondřej Suchý: Můj šemanovický konec roku 2007

Na skutečnosti, že je pojednou o mou práci zvýšený zájem, má bezesporu velký podíl Česká televize. Po dokumentech z cyklu Příběhy slavných, Sesazení krále (o V.Burianovi) a Zapomenutý zpěvák (o R.Cortésovi) na nichž jsem spolupracoval, čeká televizní diváky v prosinci další film, Moudrý šašek, v němž jsem měl pro změnu možnost zavzpomínat na skvělého komika Jaroslava Štercla.

Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (38) Vlasta Burian II.

Geniálního kabaretního, divadelního a filmového komika Vlastu Buriana, křtěného Josef Vlastimil (1891—1962), jsme si v tomto seriálu už jednou připomínali. Byl autorem (nebo spoluautorem) několika knížek, řady kabaretních skečů a divadelních her. Na celostátním semináři „Filmový smích Vlasty Buriana“, který se konal v roce 1986 v Rychnově nad Kněžnou, vzpomínal Jaromír Trejbal, kuchař, který u Buriana sedm let pracoval, že slavného komika také vídával psát doma „různé příspěvky do časopisů“.