Navigace: Hlavní strana / Publicistika / Historie

Egon Wiener: O skleničkách, ze kterých pijeme | O Textilaně

Wiener Egon | 02. 02. 2012 | rubrika: Historie

Má generace poznala tu první, nejoblíbenější skleničku od hořčice, skleničku, která se v nápojovém průmyslu stala legendou. Věřte, nevěřte, byl to nelehký boj vymýtit z československých domácností ,,hořčicový servis“. Noviny, rádio, kdekdo o tom tehdy mluvil a nic se nedělo. Národ pil stále z hořčicových skleniček. Vše se vyřešilo, když se začala hořčice prodávat v úplně jiné skleničce, ze které už pití nikomu nechutnalo. Tím byl ,,vyřešen“ poklesek našich rodičů ve vztahu k nápojovému sklu a přestali jsme být za barbary.

Michal Dlouhý: Pro dobrotu

Dlouhý Michal plk. JUDr. | 29. 01. 2012 | rubrika: Historie

Dne 29. ledna 1870 si byl četník Jan Čížek z četnické stanice Strašice nucen do služby poněkud přivstat. Na devátou hodinu ranní byl totiž, coby svědek, předvolán k okresnímu soudu do Zbiroha. Na trasu dlouhou 18 kilometrů stačily pro člověka, jdoucího rychlou chůzí, běžně tři hodiny. Četník, ten však byl povinen pohybovat se volnou chůzí, aby mohl pozorovat vše co se v jeho okolí děje. A k tomu sněhové závěje a krutý mráz při blížícím se úplňku. Na cestu musel trasu plánující desátník počítat nejméně čtyři hodiny a k tomu samozřejmě nějakou tu rezervu, aby se svědek nedostavil k soudnímu pře líčení pozdě.

Josef Krám: Když byla marka za tři kačky

Krám Josef PhDr. | 28. 01. 2012 | rubrika: Historie

Řekněme podle pravdy, že to bylo to v 60. letech 20. století, kdy byla platným československým platidlem tříkoruna. Ta měla stejnou velikost a váhu jako západoněmecká marka, a tak si ji nejen naši, co dostali výjezdní doložku, ale i ti z tzv. socialistických zemí (pro zápaďáky to bylo nemyslitelné) prostě sehnali ve velkém množství u nás a pak jí platili v tehdejších západoněmeckých prodejních automatech. Holt, už tenkrát byli šikulové.

Egon Wiener: Z machnínské kroniky | O inkoustu na školní lavici

Wiener Egon | 25. 01. 2012 | rubrika: Historie

Řídicí učitel, pan Josef Klos, se stal i archivářem naší obce. Bydlel jsem tehdy od něho, co by kamenem dohodil, ale pochybuji, že bychom si měli co říci. V tom roce mi byly dva roky a mým problémem byly příliš tlusté dolní končetiny, které mi obden masírovali, což bolelo. Já z toho měl strach a pan řídicí, ten měl jiné starosti. Do kroniky poznamenal nejen to, že místní svaz mládeže uhájil postavenou májku před svazáky z Chrastavy, ale i to, že v Machníně se JZD moc nedaří ani na druhý pokus. Zapsal i jiné reálie, nad kterými dnes zůstává rozum stát.

Petr Pučelík: Izrael – Láska na první pohled

Pučelík Petr | 08. 01. 2012 | rubrika: Historie

Studenti strakonického gymnázia se svým profesorem Pavlem Sekyrkou pátrali dva roky po osudech židovských spoluobčanů, kteří většinou nepřežili holocaust. Projekt nazvaný Zmizelí sousedé ukončili v roce 2009 odhalením památníku holocaustu na Podskalí a sborníkem s názvem Zmizelí a nalezení, k němuž úvodní slovo napsal spisovatel Arnošt Lustig. Definitivní tečka jim ale scházela – návštěva Izraele. Ta se alespoň některým podařila v říjnu 2011.

Christine Linder – Jan Maruška: Hraběnka Zedtwitzová z Moravan a Doupova se vyzná v kuchyni

Maruška Jan Ing. | 02. 01. 2012 | rubrika: Historie

Na vesnický zámek Linderů se paní Christine přistěhovala před třemi roky a pendluje mezi Finskem, Švédskem a Německem. Zedtwidzové jsou starým německým a českým rodem, o němž jsou zmínky ze 13. století. Dnes mají v českých zemích minimum majetku na Chebsku a Ašsku, většinou jsou nemovitosti ve zchátralém stavu. Zrestaurovaný zámeček v Doubravě u Aše dnes slouží jako stylová restaurace.

Josef Krám: Vzpomínka na profesora Václava Hejna

Krám Josef PhDr. | 25. 12. 2011 | rubrika: Historie

Dovolte v čase vánočním vzpomenout dvojhlasně Václava Hejna (1899–1974), na rychnovském gymnáziu respektovaného profesora češtiny a francouzštiny a Jiřího Šlitra (1924–1969). Ten pan profesor měl pozoruhodný zvyk, že nikoho neoslovoval jeho jménem, ale přezdívkou. Čím kdo víc vyčníval z průměru, tím přezdívek bylo víc. Zatímco nejbližší Šlitrův kamarád Pepík Telecký jich měl pět, tak Jirka, který si pečlivě vedl jejich seznam, jich měl 32 – ze třídy nejvíc.

Pavel Novotný: Nejen o černé a bílé

Novotný Pavel | 21. 12. 2011 | rubrika: Historie

Od Gutenbergových časů vynálezu knihtisku se evropské kulturní prostředí obecné, bezpočtukrát přesvědčilo o zásadním významu černé a bílé v tisku ve všech reprodukčních technikách. Důvěrně to znají všichni, kdo alespoň trochu polygrafii a tiskové techniky znají buď z pracovní praxe, ale i milovníci literatury. Ono rčení „Černé na bílém“ nemá význam jen svojí prostou přesvědčivostí a jistou noblesou, ale má i jiné, především praktické důvody.

Egon Wiener: 380 let libereckého Nového Města | Koberce

Wiener Egon | 13. 12. 2011 | rubrika: Historie

Před 380 lety vznikla první průmyslová zóna v Čechách – liberecké Nové Město. Nebylo v dějinách našeho kraje většího válečníka, generalissima, admirála, generála, polního maršála než libereckého pána, vévody frýdlantského, Albrechta z rodu pánů z Valdštejna. Po bitvě na Bílé hoře převzal úhradou od vděčného císaře Ferdinanda II. řadu panství po potrestané odbojné šlechtě. Mezi jinými rovněž Frýdlant v Čechách a Liberec. Hlavním městem svého vévodství, vzhledem k rozporům se saským kurfiřtem Janem Jiřím, učinil ne příhraniční Frýdlant, ale Jičín, který je od Saska přeci jen dál.

Michal Dlouhý: Přepadený autodopravce

Dlouhý Michal plk. JUDr. | 17. 11. 2011 | rubrika: Historie

Na podzim roku 1933 byl služební pes Ada vzhledem ke stáří a zdravotnímu stavu uznán za neschopného dalšího výkonu služby. Do kurzu v pyšelské "psí univerzitě", jak se říkalo Ústavu pro chov a výcvik služebních psů četnictva, byl na vlastní žádost vyslán štábní strážmistr Alois Kruliš se soukromým štěnětem německého ovčáka, fenkou Blankou.

Michal Dlouhý: Nepříčetná

Dlouhý Michal plk. JUDr. | 17. 10. 2011 | rubrika: Historie

Na podzim roku 1930 obdržely všechny četnické stanice Věstník četnictva č. 17, ve kterém byla uveřejněna Prozatímní instrukce pro pátrací službu četnictva vydaná v roce 1929. Velitel četnické stanice Prislop štábní strážmistr Rudolf Erban v rámci pokračovacího výcviku právě školil čtyři jemu podřízené strážmistry v zásadách postupu při vyšetřování vražd stanovených ve výše uvedeném předpise. Následoval výčet otázek, na které musí četník při vyšetřování vraždy umět odpovědět...

Michal Dlouhý: Farářova dobrosrdečnost

Dlouhý Michal plk. JUDr. | 19. 09. 2011 | rubrika: Historie

Velitel četnické stanice v Malešově pan vrchní strážmistr Rudolf Švábenický si vždy v neděli rád dal partičku mariáše se svými přáteli. Hráčské kvarteto se scházelo v místním hostinci a bylo kromě četnického velitele tvořeno malešovským starostou, učitelem a panem farářem z nedaleké Bykáně.

Milan Turek: Facky i písemné tresty

Turek Milan | 01. 09. 2011 | rubrika: Historie

Lavice v první třídě byly snad ještě z dob Franz Josefa, tabule zmodernizovaná se vytahovala a stahovala, takže bylo možné popsat dvě tabule a z obou číst najednou. Vlevo od tabule visel kříž, vzadu na zdi jsme měli obraz Vyšehradu s Vltavou a smíchovským železničním mostem, ne Hradčany (náhodou?). Školník zatápěl v zimě v kamnech. Každý den jsme se před vyučováním modlili. Přišel pan učitel Mikuš, nosil ještě přes kalhoty zástěru, možná, aby nevystupovalo tolik jeho břicho. Byl hodný a učil nás číst a psát.

Michal Dlouhý: Objasněný těžký zločin

Dlouhý Michal plk. JUDr. | 26. 08. 2011 | rubrika: Historie

Na četnickou stanici ve Vrbně se v podvečer jednoho březnového dne roku 1921 dostavil místní občan a oznámil, že vdova Maryša Houvorková z nedalekého domu na náměstí byla zavražděna. Velitel stanice vrchní strážmistr Jiří Hess se odebral na místo spolu se strážmistry Karlem Laifrem a Maxmiliánem Kalužou. Službu na stanici předal strážmistru Václavu Kořístkovi, který se právě vrátil z celodenní obchůzky.

Ivo Mička - Zdenek Reimann: S volyňskými Čechy v Žitomiru a Rakovníku

Zdeněk Reimann | 13. 08. 2011 | rubrika: Historie

Carská vláda lákala nové přistěhovalce levnou půdou, pomocí při založení výrobního podniku, osvobozením na 20 let od daní a zproštěním vojenské povinnosti. Češi založili svým kapitálem strojírny, pivovary, mlýny, cementárny, statky, školy, kostely, knihovny, podstatně přispěli k rozkvětu kulturního a spolkového života, ke zvýšení hospodářské a kulturní úrovně v osazených územích.

Strana | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |