POZITIVNÍ NOVINY

Autoři | Prezentace Pozitivních novin |

STOLNÍ KABARET (1) s Dášou Cortésovou a Václavem Rezkem

Navigace: Hlavní strana / Publicistika / Historie

Michal Dlouhý: Náhoda v pátrací službě

Dlouhý Michal plk. JUDr. | 28. 08. 2010 | rubrika: Historie

Vrchní strážmistr František Somerauer z Pátrací stanice u okresního četnického velitelství v Mostě v Čechách začal vyprávět případ, který řešila jejich pátračka v docela nedávné době. Na mostecku je zcela běžné, že havíři jdoucí ze šichty domů si nosí v batozích na zádech takzvané "domáky". Jedná se o špalík odpadového dřeva z výztuh na podpal. Jeden ze strážmistrů četnické stanice v Mostě při listopadové noční obchůzce spatřil v hloučku jdoucích havířů muže s nezvykle naditým batohem, a proto se ho rozhodl zkontrolovat.

Milan Turek: Zapomenutý hrdina - Antonín Sochor

Turek Milan | 24. 08. 2010 | rubrika: Historie

Děvín, Stohánek, Ralsko, všechny ty krásné vrchy, nádherné lesy a historické stavby byly donedávna přísně střeženy a navíc v prostoru na těch místech byly všude pozorovatelny ruských vojáků. Ani přátelské návštěvy Milovic a dalších míst, kde byla sídla velitelství se sem nemohly podívat. Památník tragické nehody hrdiny Sovětského svazu generálmajora Antonína Sochora tak zapomenut a nikým nenavštěvován zůstal uprostřed lesů zapomenut, stejně jako vynikající voják a bojovník Československé armády.

Mojmír Soukup: Jakub Krčín z Jelčan ve službách Viléma Trčky z Lípy a Viléma z Rožmberka.

Pozitivní noviny | 04. 08. 2010 | rubrika: Historie

Významný český rybníkář Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan se narodil před 475 lety, 18. 7.1535 v Kolíně nad Labem, kde byl rod Krčínů „osedlý“ již koncem XV. století. Původním rodovým sídlem bylo městečko Krčín, ležící u Nového Města nad Metují. Jakub Krčín z Jelčan (z Jedlčan a později i Sedlčan) je znám především z doby, kdy sloužil u pana Viléma z Rožmberka (1535–1592) na jeho panství v jižních Čechách.

Michal Dlouhý: Žně

Dlouhý Michal plk. JUDr. | 24. 07. 2010 | rubrika: Historie

Vpodvečer 4. července 1938 se na četnické pátrací stanici v Ružomberoku rozezvučel telefon. Četnická stanice Párnica v politickém okrese Dolný Kubín hlásila případ domovní krádeže v obci Komjatná. Neznámý pachatel vnikl do bytu rolníka Adama Mikloše otevřeným oknem a odcizil 200 Kč, zlatý dámský prsten, pánský oblek, košili, pánské boty, cestovní kufr a další drobnosti v celkové hodnotě přes 2.500 Kč.

Egon Wiener: Sychrov - pohádkové sídlo Rohanů

Wiener Egon | 10. 07. 2010 | rubrika: Historie

Na zámku Sychrov koncem února roku 1914 zavlály černé prapory. Zemřel kníže Alain Rohan, 12. vévoda z Montbazonu a Bouillonu, princ z Guéemené, Rochefortu, jehož rod od 11. století ve francouzských dějinách patřil k nejvýznamnějším. Rohané byli starou bretaňskou šlechtou, rodinnými svazky spříznění s řadou evropských panovnických rodin. Jejich rodové heslo znělo: „Králem nemohu, vévodou nechci být – jsem Rohan“.

Michal Dlouhý: Škola - základ života

Dlouhý Michal plk. JUDr. | 23. 06. 2010 | rubrika: Historie

Dne 27. ledna 1927 se dostavil na četnickou stanici v Nymburce četník na zkoušku Ferdinand Zahálka, který se zde hlásil k nástupu do služby po absolvování školy četníků na zkoušku. Velitel stanice vrchní strážmistr Bedřich Hájek jej uvítal na stanici, zapsal si o novém četníku jeho údaje a ukázal mu, kde se má ubytovat s tím, že druhého dne jej začne seznamovat se služebním obvodem a chodem služby na stanici.

Michal Dlouhý: První krytí

Dlouhý Michal plk. JUDr. | 28. 05. 2010 | rubrika: Historie

Erární služební psi četnictva nesměli být bez zvláštního povolení ministerstva vnitra ani připouštěni ani kryti. Rovněž před krytím soukromých fen, jejichž používání ve službě bylo povoleno, bylo nutno vyžádat si souhlas ministerstva vnitra a udat přesná rodokmenná data psa, který má fenu krýti. Za zvýšený náklad na výživu feny v době vrhu a v laktační periodě byl majitel psa povinen odevzdat po odstavu mláďat pro služební účely četnické správě bezplatně jedno mládě.

Jan Drocár: Předkové a potomci Lucemburků v Čechách - Poselství královské krve

Drocár Jan | 08. 05. 2010 | rubrika: Historie

V pátek 23.dubna 2010 byla na zámku Brandýs nad Labem otevřena výstava genealogických studií Jana Drocára. Soubor dvaceti pláten o rozměrech 100x70 cm byl vytvořen v rámci oslav 700.výročí Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, které se konají pod záštitou J.E.Jeana Faltze, velvyslance Lucemburského velkovévodství v Praze.

Michal Dlouhý: Taky májová aneb kutnohorští četníci

Dlouhý Michal plk. JUDr. | 03. 05. 2010 | rubrika: Historie

Když jsem byl coby kutnohorský rodák osloven svým přítelem Robertem Kessnerem, abych doprovodil několika řádky jeho obraz noční Kutné Hory, nastalo pro mne obrovské dilema, čím čtenáře zaujmout. Možná, že podobné dilema měl i mnohem slavnější kutnohorský rodák Josef Kajetán Tyl, když se rozhodoval zda napsat či nenapsat historické drama Kutnohorští havíři...

Egon Wiener: Kramářské písně

Wiener Egon | 03. 04. 2010 | rubrika: Historie

Pokaždé když projíždím některým poutním místem na severu Čech, musím si vzpomenout na dávno ztracenou atmosféru, kterou pomáhaly vytvářet kolportéři kramářských písní( ze 60-70% s náboženskými texty). Vzpomínám drobné tiskoviny, dnes, po letech, často se rozpadajícího dvoulistu ručního papíru plného písniček, modliteb, rýmovánek, úžasných novinek ne nepodobným současným reklamním letákům přetékajících z poštovních schránek.

Michal Dlouhý: Mrtvola v Čertově jezeře

Dlouhý Michal plk. JUDr. | 28. 03. 2010 | rubrika: Historie

Strážmistři František Meier a Josef Karel z četnické stanice Městys Železná Ruda měli 28. března 1924 předepsánu celodenní obchůzku služebního obvodu. Kolem deváté hodiny ranní dorazili v družném hovoru k Čertovu jezeru. Na lesní stezce u jezera nalezl strážmistr Meier šedou placatou čepici a vedle ní byla na zemi temná, jakoby krvavá skvrna. Při pozorném prohlédnutí místa si četníci povšimli stop obuvi vedoucích k jezeru. Vydali se po uvedených stopách, které je dovedly až k jezernímu výběžku.

Milan Turek: Na sudkách jezdili pralyžci z Machnína až do května

Turek Milan | 20. 03. 2010 | rubrika: Historie

Naprosto neprofesionální historická pojednání se objevila v tisku už na samotném počátku, když v Praze zjistili existenci dvou prkýnek na nohách, s nimiž se dají sjíždět sněhové stráně na horách. Hledali jejich původ v Krkonoších, kam ponejvíce jezdili, protože jiné hory neznali, a kdyby nebylo spisovatelky Karoliny Světlé, tak by ani nevěděli, že existuje nějaký Ještěd.

Slavomír Pejčoch-Ravik: Tomáš Garrigue Masaryk - O síle slabých

Pejčoch Slavomír PhDr. - RAVIK | 07. 03. 2010 | rubrika: Historie

NÁVRATY (z archívu Pozitivních novin)
Když Masaryk v minulém století přijížděl do Prahy, čišelo to tu malostí. Reprezentanti národní politiky se utápěli ve své bezkoncepčnosti, lidé se spokojovali s povrchním vlastenčením a kamkoli se člověk podíval, vládla prostřednost. Bylo jen přirozené, že osobnost Masarykova formátu v tomto poklidném městě působila provokativně od prvního okamžiku.

Petr Feyfar: Kdoví, kdo v tom byl taky namočený

Pozitivní noviny | 06. 03. 2010 | rubrika: Historie

Položil jsem telefon, vyposlechl si známé prohlášení strany a vlády k překročení hranic vojsky pěti zemí Varšavské smlouvy a vypravil se s manželkou – nechtěla mne nechat jít samotného, ale byla přesvědčena, že něco musím udělat - do rozhlasu, abych změnil svůj pořad. Jen jsem se objevil u studií, osočil se na mne vysílací technik: „Co tu děláte?“

Michal Dlouhý: Aport

Dlouhý Michal plk. JUDr. | 24. 02. 2010 | rubrika: Historie

Již našim předkům, chodům střežícím státní hranici, byly známy přednosti psa doprovázejícího svého pána při výkonu strážní služby - ostražitost, sluchové, zrakové a čichové schopnosti. Chodové byli proto i mistrem Jiráskem označováni jako psohlavci. Rovněž tak armády začaly v průběhu 19. století používat služeb psů jako strážců, hledačů raněných, zahynulých a pronásledovaných uprchlých osob nebo jako poslů tam, kde by člověk neprošel vůbec, či velmi pomalu.

Strana | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 |

POZITIVNÍ NOVINY fungují jako neziskové internetové médium. Všichni autoři a dopisovatelé do nich přispívají bezplatně,
ze své vlastní svobodné vůle. Nejdůležitějším způsobem šíření těchto novin je OSOBNÍ DOPORUČENÍ spokojených čtenářů.
Prosíme Vás proto o jejich podporu tím, že o nich budete mluvit se svými kamarády a známými. Pokud budete někomu zasílat
OSOBNÍ e-mail, vždy se podepište vlastním jménem, aby nevzniklo podezření na nevyžádaný e-mail (spam).

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.