Knížka povídek a fejetonů
JAROSLAVA HAŠKA, podle slov Vánočního fejetonu nazvaná
KDYŽ BOLŠEVICI ZRUŠILI VÁNOCE, vyšla v nakladatelství Modrý stůl již koncem loňského roku a měla takový úspěch, že během předvánočního období takřka zmizela z knihkupeckých pultů. Proto dochází v těchto dnech k dotisku tohoto titulu, který přináší texty z několika zdrojů. Jedním z nich je časopis Karikatury, z něhož pochází úvodní text knihy nazvaný Cenzor uvažuje na počátku nového ročníku Karikatur, který je připomínkou toho, že Haškovo dílo bylo v průběhu let stále cenzurováno. Každé době vadilo něco jiného, pro tu poúnorovou, která se z Haška snažila udělat spisovatele téměř rudého, byly určitě nepřijatelné jeho příspěvky do kyjevského časopisu Čechoslovan, kam psal v roce 1917.
Patří sem zmíněný Vánoční fejeton, kde autor připomíná slova koledy Narodil se Kristus Pán a k závěrečným veršům má připomínku: Pardon! Pomalu s tím „z rodu královského“! My chceme republiku! V dalším z textů z Čechoslovanu Psaní prvnímu pluku ostře kritizuje Lenina za jeho paktování s císařem Vilémem, a ve Fejetonu srovnává cenzurní soustavu rakouskou s cenzurou bolševiků petrohradských. Je jasné, že v Sebraných (pramenných) spisech vydávaných (velmi liknavě) od r. 1955, nemohly vyjít nejen texty z Čechoslovanu, ale třeba i báseň Jan Nechyba, dítě revoluce, v níž si autor utahuje z pivních revolucionářů. Ta byla otištěna v ú
noru 1910 v Karikaturách, odkud pochází i další texty. Povídka Zázračné dítě poněkud připomíná současné hledání superstar, požadavky delegace trestanců z povídky Telegramy jako by byly v současnosti vyslyšeny, a Příběh chalupníka Petra Vomáčky je dokladem, že se metody hloupého předvolebního boje příliš nezměnily.

V knize je důležitý doslov Petra Kovaříka, v němž jsme informováni o tom, že cenzura řádila v Haškově díle za Rakouska, v období první republiky, a jak již bylo řečeno, i v době budování socialismu. Dále se tu dozvídáme o vydávání Haškových sebraných spisů u nakladatele Adolfa Synka (1924-29), i o snaze uskutečnit jejich nové, rozšířené vydaní po 2. světové válce Vlastou Synkovou, vdovou po nakladateli, který se svým synem zahynul v koncentračním táboře.
Začátek vydávání byl stanoven na rok 1948, kdy uplynulo 60 let od Haškova narození a 20 let od jeho smrti. Z pochopitelných důvodů ukončilo soukromé nakladatelství svoji činnost a materiál shromážděný někdejším Haškovým kyjevským spolupracovníkem Břetislavem Hůlou přešel posléze do rukou Zdeno Ančíka, který byl vydáváním sebraných spisů později pověřen. Je samozřejmé, že v této edici byla zdůrazněna Haškova propagandistická činnost v Rudé armádě a zamlčeny jeho texty z kyjevského Čechoslovana, které kritizovaly poměry v porevolučním sovětském Rusku a podporovaly politiku T. G. Masaryka. V ediční poznámce připojuje Petr Kovařík stručný komentář ke každému z pětadvaceti zařazených textů, v němž uvádí údaje o jeho původním veřejném publikování, a u titulů vycházejících v časopisech pod pseudonymem dokládá Haškovo autorství. Text je doplněn kresbami Haškova přítele a spolupracovníka Josefa Lady.

Kniha v sobě spojuje Haškův humor s velmi zajímavými informacemi nejen o autorově životě a tvorbě, ale i poměrech panujících v české literatuře před 2. světovou válkou a hlavně po ní. A navíc nám dokazuje, že Jaroslav Hašek byla osobnost velmi složitá, rozporuplná a dosud asi ne zcela pochopená.

Dobrou zprávou je, že nakladatelství Modrý stůl má již připravenou další knihu textů Jaroslava Haška, které se do Ančíkových "pramenných" spisů nedostaly, a ani dříve většina z nich knižně nevyšla. 

Knihu můžete koupit v internetovém knihkupectví KOSMAS:
http://www.kosmas.cz/knihy/128027/kdyz-bolsevici-zrusili-vanoce/ 

OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN

	Miloslav Švandrlík
	Milan Markovič
	Jiří Suchý
	Karel Šíp
	Milan Lasica
	Ondřej Suchý
	Blanka Kubešová
	JUDr. Ivo Jahelka

Další autoři »