| Jan Schwarz | Čisté radosti | | 
| - Určitě se mnou budete souhlasit, když vám řeknu, že radost je jeden z nejkrásnějších a taky nejžádanějších pocitů v životě, zakoušet opravdovou radost znamená prožívat nepopsatelnou rozkoš a uspokojení; radovat se můžeme ovšem z čehokoliv, dokonce z cizího neštěstí, Hitler se radoval, když se mu podařilo ovládnout Evropu, arabští teroristé netajili svou radost při sledování televizního záznamu pumového útoku na jeruzalémské ulici, po jehož ničivém výbuchu umírají lidé, srbští vojáci se radovali z vypálení vesnice kosovských Albánců, každá radost se tedy může změnit i ve špatnou, škodolibou, odpuzující a nemorální zvrhlost.
- Teprve Tolstoj mě přesvědčil, že čistá radost z konání dobra je jediným skutečným štěstím v životě; stal jsem se proto nadšeným lovcem čistých radostí; možná nevíte, o co přesně jde, a přiznám se, že jsem to dlouho taky netušil, ale od chvíle, kdy jsem dočetl příběh obchodního cestujícího Nata Jessela, který ve slavném románě Jana Šmída putuje s textilním zbožím po samotách Arizony a Utahu v doprovodu lvice Eileen, jsem zatoužil na vlastní kůži prožít podobné a stejně čisté radosti mého života.
- ► CELÝ ČLÁNEK
| | Jana Stuchlíková | Její oči | | 
| - Objevují svět. Právě teď zvědavě zkoumají to malé stvořeníčko u nohou. Je trošku neohrabané, pěkně měkoučké a hýbe se. Po celém tělíčku má jemnou, ale hustou srst, tlapky nemají prstíky a jsou chlupaté s prosvítajícími růžovými bříšky. A ty uši! Plandají zvířátku okolo hlavy a zdá se, že tvorečkovi to vůbec nevadí. Jazýčkem olizuje okraj misky, ze které to ale voní. Malá, baculatá ručka neodolá … Čísi ruce zasáhnou a zvědavá očka se otáčejí. Najednou se jim ta voňavá miska vzdaluje a sledují to malé, ušaté a mlaskající z výšky. Zato pěkně zblízka se dívají tátovy rozesmáté oči a k malým ouškům doléhá věta, že to voňavé je pejskovo ... !? A oči batolete se udiveně ptají: „A proč není také moje, když se mi to tolik líbilo! Teploučké to bylo, a když jsem stisklo dlaň, tak se mi do ní všechno ani nevešlo a hledalo si to cestu mezi prsty“.
- Sledují svůj obraz v naleštěném zrcadle. Zvolna pozorují oválnou tvář, lemovanou vlnitými vlasy. Hebká pleť matně opaleskuje a podtrhuje soustředěný pohled. Ještě dolní řasy, trochu lesku, pár posledních tahů kartáčem v lesklé hřívě, a je to.
► CELÝ ČLÁNEK
| | Zdeněk Reich | Josef | | 
| - Je časné odpoledne první červnové neděle, první neděle australské zimy a nad Manly Beach, jednou z mnoha sydneyských pláží, vlídně svítí sluníčko. Na konci úzké uličky na výběžku, kterým pláž končí, v malém nemocničním pokoji uděluje český kněz Jaroslav šedovlasé pacientce, ležící na lůžku, svátost posledního pomazání. Kněz odchází, ale část nejbližší rodiny zůstává s nemocnou v pokoji.
- Říká se, že mnohdy před odchodem z tohoto světa se odcházejícímu vybaví vzpomínky, ukryté hluboko v podvědomí, a jeho myslí proběhnou, jako zrychlený film, události celého jeho života. Nevíme, zda tomu tak skutečně je, a i kdyby tomu tak bylo, můžeme se pouze dohadovat, jaké útržky z bohatého života pacientce prolétly její myslí.
Vrátila se snad ve vzpomínkách do doby ranného dětství, či oblékla se opět do divadelního kostýmu, aby jako mladá, nadějná herečka vstoupila do záře reflektorů jeviště? - ► CELÝ ČLÁNEK
| | Stanislav Moc | Duňák | | 
| - Jelikož žiji v malé přímořské vesničce, která má sotva tisíc obyvatel, dá rozum, že mě velká kultura míjí obloukem. Do kina mám přes třicet kilometrů a do pořádného divadla přes pět set.
Z počátku mi to vadilo, ale pak jsem svůj problém vyřešil jako většina zdejších obyvatel. Do kina nechodím, protože tam stejně nic pořádného nedávají, jen pohádky pro dospělé děti, a ty pohádky tam pro ně umocňují triky počítačové techniky. Nic proti pohádkám, ale vsadil bych se, že Pyšná princezna byla realitě blíže než Matrix a jiné fantasmagorie.
Můj kulturní pád ohledně divadla se mi však podařilo zastavit velice originálním, a přitom příjemným způsobem. Začal jsem chodit do místního klubu! Pro neznalce připomínám, že klub je sice jako hospoda, ale přitom mnohem, mnohem více! Zde se pořádají různé akce jako je tanec, tomboly, turnaje v kulečníku a v šipkách, venku (ale i uvnitř) pak turnaje v bowlingu, pro což nemám adekvátní český překlad. Snad koulená. Dvakrát do týdne se tu losují výhry pro členy, a to finanční. Pokud jste v klubu, můžete si výhru vyzvednout ihned, jinak propadá.
► CELÝ ČLÁNEK | | Pavel Loužecký | ČERVENÝ ÚJEZD - "středověký" hrad z 21.století | | 
| Stojí ve stejnojmenné obci Červený Újezd a postavil ho v letech 2001 - 2002 podnikatel Pavel Orna.
Měl k tomu nejen potřebný kapitál, ale hlavně vlastní investorskou firmu, zabývající se restaurováním historických objektů.
V interiéru hradu najdete rozsáhlé MUZEUM ČESKÉHO VENKOVA se 4.000 exponáty, které ukazují každodenní venkovský život v období od sedmnáctého do počátku dvacátého století. Průvodce vás provede jak samotným muzeem, tak i jednotlivými řemeslnými dílnami, kaplí a rytířským sálem.
Nedílnou součástí hradního komplexu jsou rozsáhlé zahrady, ve kterých je umístěn areál venkovských staveb. V tomto skanzenu najdete větrný mlýn, zvonici, špejchar, vinný sklípek, salaš, milíř nebo starý dřevařský katr. V zahradě je vysazeno více jak 500 různých druhů dřevin, rostlin a květin.
► CELÝ ČLÁNEK | -
- Mirka Pantlíková: Poznámka pod čarou
- V Pozitivních novinách se nachází mnoho perel i perliček, které jsou pro mne zábavou, poučením, ale i zdrojem krásy. Je těžké z toho množství vybrat to nejlepší, ale snadnější je určit to, co mě poslední dobou oslovilo - potěšilo, rozveselilo, přivedlo k zamyšlení. Dovoluji si proto čtenářům PN předložit tuto pětici.
-
- Jan Schwarz - ČISTÉ RADOSTI
- Autorovo zamyšlení o čistých radostech přivedlo k zamyšlení i mne. Čistou radost může pocítit především člověk čistého srdce. Myslím, že ji nemůže pocítit zlý a závistivý člověk, ten si v životě vždy vyhledává jen to zlé, aby měl důvod neustále se mračit na svět. Chraňme si proto spolu i s autorem textu své čisté radosti - svoji čistotu srdce a mysli...
-
- Jana Stuchlíková - JEJÍ OČI
- Něžně a žensky citlivě napsaná povídka o skutečném lidském štěstí a o láskyplném vztahu matky k dítěti. Kéž by toho bylo dopřáno všem našim dětem...
-
- Zdeněk Reich - JOSEF
- Příběh mě zaujal svou opravdovostí, moudrostí i hlubokým prožitkem. Lze z něj vycítit skutečnou lásku a porozumění k „odcházející,“ i moudré odevzdání. Papoušek Josef, který se přiletěl rozloučit s umírající, je poetickým vyjádřením optimismu i v tak těžké chvíli, jako je odchod ze života ...
-
- Stanislav Moc - DUŇÁK
- Líbí se mi příběhy ze života, vyprávěné jakoby jedním dechem. Jsou autentické, nefalšované, je z nich cítit skutečné zaujetí. V povídce Duňák nechybí ani jemný, i když poněkud černý humor s příměsí smutku a trochou nostalgie. Prostě tak, jak to v životě chodí. Tato povídka o autorově poněkud „hrabalovsky“ podivínském příteli Duňákovi, mě zaujala i svým ztvárněním, jadrným jazykem i vylíčení „klubového“ života Australanů.
-
- Pavel Loužecký - ČERVENÝ ÚJEZD - "středověký" hrad z 21.století
- Možná trochu propagační, ale určitě zajímavé počtení o tom, že „středověké“ hrady nevznikaly jen ve středověku, ale i dnes. Tento unikát v Červeném Újezdu, který je něčím mezi zemanskou tvrzí a hradem, je dle přiložených fotografií velmi malebný. Nachází se tam Muzeum českého venkova, ale je tam prý zajištěno i pěkné „posezení“ ve stylových hospůdkách. Pokud pojedu tím směrem, určitě se tam podívám...
|
Chcete se seznámit s FAVORITY dalších osobností spojených s Pozitivními novinami?
► FAVORITÉ - OBSAH ◄ |
