Zájezd do Polska
Rubrika: Publicistika – Letem-světem
Nastala doba dovolených. Někteří se chystají strávit svoji letošní dovolenou u moře, jiní v různých vzdálených exotických krajích, mnozí ale zůstávají doma a těší se, že si konečně užijí svých chat, zahrádek a chalup. Tak jsme se rozhodli i my - s tím, že si k tomu dopřejeme nějaký šikovný poznávací zájezd. Ale kam? Na tom nezáleží, třeba do Polska. Tam jsme již dlouho nebyli a sluší se, navštívit také občas sousedy.
Dlouho jsme neváhali a rozhodli se pro zájezd anoncovaný ve zlínském zpravodaji. Pořadatelem zájezdu bylo Sdružení obcí zlínského regionu pro turistiku spolu s cestovní agenturou JURA. Dopravním prostředkem měl být autobus, ale pro malý počet zájemců se jelo mikrobusem.
V sobotu v 6 hodin ráno jsme vyjeli ze Zlína směrem na Vizovice. Účastníci zájezdu byli různého stáří v počtu 13 osob, což dávalo dojem rodinného výletu. Cesta mikrobusem byla bez problémů, na polské hranici jsme byli již kolem půl desáté. 
Jako první jsme navštívili pseudobarokní zámek Psczyna, který nás zaujal svou bohatou vnitřní vybave-ností. Jeho interier byl rozdělen na část starší (do konce 18.stol.), a na novodobější - ( do konce 19. stol.). Na tomto zámku se prý v minulosti odehrálo mnoho důležitých politických jednání a dohod.
Po skončení jeho prohlídky jsme „popojeli“ do nedalekého městečka Olstyn, ve kterém se nachází i zřícenina hradu stejného názvu. V minulosti proslul jako středověké vězení. V jeho vysoké věži, která se vypíná mezi rozvalinami na táhlém kopci nad městem, byla prý v hladomorně uvězněna a hladem umořena spousta nešťastníků. V tomto městečku jsme navštívili i místního lidového řezbáře, který nám ochotně a rád předvedl svoje díla - zejména dřevěný, pohyblivý, barevný betlém se spoustou figurek, který měl umístěn ve starší části svého obydlí. Mimo něj tam bylo i několik jiných řezbářsky pojednaných atrakcí - pohádkové bytostí, draci, čerti pod. Scénky, ve kterých loutky působily, symbolicky znázorňovaly různé místní báje a pověsti.
Hlavním bodem tohotu dne však byla odpolední návštěva nejznámějšího polského poutního místa, Czestochowé. Při našem příjezdu tam začalo drobně přeprchat, což jsme přivítali, poněvadž od rána bylo pořádně dusno. Udivilo mě velké množství poutníků na prostranství pod chrámem, kteří tam obléhali stánky s občerstvením, suvenýry a pod. Po krátké přestávce vydali jsme se nahoru do komplexu církevních budov s katedrálou, zasvěcené Panně Marii Czestochovské. Byli jsme účastni i části pobožnosti v chrámu, zcela zaplněném zbožnými polskými věřícími. V přilehlých budovách jsme si v muzeu prohlédli množství sakrálních předmětů, ale i historických zbraní, vystavených ve zbrojnici. Zhlédli jsme zde i duplikát historického obrazu Černé Matky Boží – Czestochowské. Jeho originál byl prý zničen za druhé světové války. Někteří z nás vystoupili na vysokou chrámovou věž a rozhlédli se po okolí.
Další den, neděle, nás přivítala svěžím ránem, krásně umytá nočním deštíkem. Cílem naší cesty byla návštěva zlínského partnerského města Chorzow, Hornoslezského skanzenu, zoologické zahrady s unikátním údolím dinosaurů a prohlídka bobové dráhy.
Skanzen lidových staveb je rozlehlý. Jednotlivé dřevěné objekty - domky se šindelovými a doškovými střechami, stodoly, kostelík i větrné mlýny jsou umístěny na velkém prostoru a jsou dobře udržovány jak zvenčí, tak i uvnitř. Obklopeny jsou množstvím zeleně, hlavně jehličnany a březovými hájky. Je to skutečně pastva pro oči. Po obědě jsme měli na vybranou - buď navštívit ZOO, nebo si prohlédnout bobovou dráhu. My jsme si zvolili návštěvu zoologické zahrady. Ta je umístěna na velkém prostranství - ani za tři hodiny jsme ji nestihli projít. Zvířata, zde umístěná, byla velkou inspirací pro moji fotografickou vášeň. Udivilo mě, že přes různé písemné zákazy, je zde mohou návštěvníci krmit. A to nejen ta menší, ale i žirafy a slony. Ti se tady z lidmi viditelně přátelili a vyžadovali si jejich pozornost. Před odchodem ze ZOO jsme si z výšky prohlédli unikátní „údolí dinosaurů“. Tato expozice obrovských prehistorických zvířat zhotovených z betonu, je znázorněna v rúzných pozicích i situacích. Tyranosauros se jen jen vrhnout na uhánějícího brontosaura - nejraději by si ho dal asi k obědu - a pod.
Po skončení prohlídky ZOO nastoupili jsme po 16. hodině do mikrobusku a vydali se na zpáteční cestu. Ta byla bez problémů - před 20. hodinou jsme již byli doma. Výlet byl pro nás, starší, sice trochu náročnější, ale byli jsme šťastni, že jsme se ho zúčastnili. Náš dík patří zejména pořadatelům, paní Dagmar Běhulové ze Sdružení obcí zlínského regionu, cestovní agentuře JURA a jeho šikovnému průvodci, který nám ke všemu, co jsme navštívili, podal podrobný výklad, ale i panu řidiči Pavlovi z Hluku, který nás všude bezpečně dovezl.
foto © Mirka Pantlíková
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 21. 06. 2006.
