Co zavinily pánské spodky
Rubrika: Publicistika – Postřehy
- Stane se někdy, že se člověk ve vypjatých okamžicích důležitých životních situací zachová zcela nepřiměřeně. Nervy to nezvládnou, povolí - a je tu trapas jako hrom.
- Stalo se mi u maturity. Na otázku zkoušejícího, který kníže, na důkaz síly a neporazitelnosti slovanských kmenů, dal svým třem synům přelomit tři svázané pruty, prohlásila jsem zcela vážně - Svatopluk Čech. To byl podle mne TRAPÁSEK.
- Stávají se ale horší věci. Můj známý byl svědkem následující příhody. Byl pohřeb. Pohřební hosté se scházeli v domu smutku a kondolovali vdově. Stalo se, že do místnosti vstoupili dva smuteční hosté a oba se hrnuli k paní v černém, aby jí podáním ruky projevili soustrast. Po několika krocích se uklonili a podali si ruce navzájem. Paní to nezvládla, povolily jí nervy a k všeobecnému zděšení ostatních propukla v hysterický smích. Byl to TRAPAS.
- Do třetice poslední případ. Ten se udál ve svatební síni. Vyprávěl mi ho starý přítel, který už není bohužel mezi námi. Byl právníkem a na radnici zastával funkci sezdávajícího úředníka. Kdysi, při obřadu, předstupovali před něj nastávající novomanželé za zvuků svatebního pochodu. Přivítal je a svým vážným, podmanivým barytonem začal deklamovat text jim určený. Nevěsta, ženich i ostatní svatebčané s vědomím vážnosti té chvíle napjatě naslouchali. Vtom se to stalo. Oddávající se zrovna rozhovořil o výchově budoucích dětí, nevěsta cudně sklopila zrak - a rázem propukla v hurónský smích. Snažil se ji pohledem usměrnit, ale nešlo to. Smích nakazil po chvíli ženicha a pak i ostatní přítomné. Jen s velkým vypětím se mu podařilo ukončit obřad.
- Pak zcela vyveden z rovnováhy běžel k zrcadlu prozkoumat příčinu nevěstina veselí. Po podrobné prohlídce svého zevnějšku na to přišel. Bylo to v zimě a on, starší pán, měl proti chladu pod tmavým oblekem bílé spodky. Naškrobená bílá šňůrka tohoto důležitého spodního prádla se mu nějak připletla do závěru, zipu kalhot a tak – slavnostně bělostná a tuhá trčela kolmo, přímo z poklopce. A chudák nevěsta to při pohledu na ni – v té vypjaté, pro ní tak osudové chvíli, prostě nevydržela... Můžete se jí divit?
- To byl tedy SUPERTRAPAS. Bůh nás od něčeho takového ochraňuj. Ale, na druhou stranu – po létech se o tom rádo vypráví.
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 26. 11. 2006.
