Rudolf Křesťan: Nemá to lehké

Rubrika: Literatura – Fejetony

Pokud někoho z nás rozbolí hlava, pomůžeme si práškem. Ale co takový prezident, když ho bolí hlava státu? Jde snad do lékárny a žádá tam prášek proti bolení hlavy státu?
A to je prosím jen jeden z problémů, který číhá na vrcholného státníka. Není tedy divu, že hlavě státu jde nejednou hlava státu kolem.
Takový člověk se musí trvale  kontrolovat,  aby svým chováním nezavdal příčinu ke kritice. Na recepcích je nabízeno pití až nad hlavu, a to i nad hlavu hlavy státu, ale ta si nemůže dovolit mít v hlavě, neboť by měla v hlavě hlavy státu.
Dokonce ani v době dovolené si nemůže dělat, co chce. Například skákat po hlavě do vody. Takový skok po hlavě státu by mohl být riskantní a zdravotně ohrozit nositele této hlavy. Stejně tak musí každá hlava státu být navýsost opatrná při rekreačním provozování kopané; lékaři rozhodně nedoporučují hlavičkování, neboť i to by mohlo ohrozit hlavičku státu.
Hlava státu musí být fit, aby zvládala všechny náročné úkoly, a to i ve vypjatých situacích, kdy neví, kde jí  stojí hlava státu. Přesto si takový člověk nemůže vzít neplacenou dovolenou, aby si odfrknul, protože momentálně má všeho nad hlavu státu.
Každý národ požaduje od hlavy svého státu, aby byla vztyčená a hrdá. A když je to zapotřebí, tak že dokáže  jít i hlavou státu proti zdi. Za samozřejmost se také pokládá, že státník kromě předem napsaných projevů umí promlouvat i bez přípravy, rovnou z hlavy státu. Že má dobrou paměť, a ne že se mu hned všechno vykouří z hlavy státu.
Veřejnost doufá, že ani nejlepší státníkovy výsledky nebudou mít za následek, že se mu z úspěchů zatočí hlava státu. Když k tomu dojde a dotyčnému stoupne sláva do hlavy státu, jeho popularita klesá, i kdyby se stavěl na hlavu státu.
Pravda, nemusí se obávat o hmotnou stránku své existence, ta je zajištěna. Nehrozí, že dotyčný by neměl střechu nad hlavou státu, a tudíž neměl kam složit hlavu státu. Číhají na něj však jiná nebezpečí. Když se dopustí sebemenší chybičky, musí počítat s tím, že mu bude trvale otloukána o hlavu státu.
V případě, že státník má dokonce na hlavě státu máslo, bude kritizován hlava nehlava státu. Může to dojít až tak daleko, že se najde někdo, kdo mu namísto hlavy státu bude chtít  nasadit hlavu psí. To je samozřejmě podstatně horší, než když mu někdo jen tak nasadí brouka do hlavy státu.
Je tu také trvalé riziko, že ve státníkově okolí se najde někdo, kdo mu bude chtít přerůst přes hlavu státu.
Starosti mívají i ostatní hlavy ostatních států. Proto poměrně často dochází k jejich vzájemným schůzkám. Scházejí se v naději, že víc hlav víc ví. Aby výsledek k něčemu vedl, je nutno, aby zúčastnění jednali uvážlivě a zachovali si chladné hlavy státu.
Někdy se stává, že schůzka nedopadne dobře. Stačí, když jeden z přítomných si postaví hlavu státu a začne prosazovat jen a jen své zájmy. Ostatní hlavy států  se pak už jen mohou chytat za své hlavy státu a balit si kufry k cestě do svých států.
Není snadné být vrcholným státníkem. Je s tím spojena nejedna újma. Ještě aspoň jeden příklad. Představte si, že jste hlavou státu, a že vám ji budou zmenšovat a zmenšovat, dokud se nevejde na známku. A nejen to: Pak vám o tu hlavu státu budou ještě otloukat razítko. 



Tento fejeton Rudolfa Křesťana byl vybrán ze stovky nových vyprávěnek z autorova cyklu na rozhlasové stanici Vltava, které zachytil ve své nejnovější knížce „TANDEM ANEB PO DVOU VE DVOU“.

Sbírka vyšla počátkem října 2006. Autorkou dvou zveřejněných kreseb je akademická malířka Magda Křesťanová, která knížku ilustrovala. Kniha Stojí 249 korun a vydalo ji nakladatelství Andreje Šťastného.

grafika © aTeo

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 11. 12. 2006.