- Právě na tuto knihu Ondřeje Suchého, Inka Zemánková – Dívka k rytmu zrozená, čekalo netrpělivě nejen pražské nakladatelství Ikar, ale i všichni fandové swingu a staršího českého filmu.
Autor mi poskytl rukopis k nahlédnutí již dříve, a tak mohu ještě dodat, že kniha je určena, a možná především, i těm, kteří chtějí nahlédnout za kulisy našeho kulturního dění poněkud hlouběji.
Zvláště u posledních memoárových publikací Ondřeje Suchého se to stalo již pravidlem, že se nespokojuje s pouhým vyjmenováním uměleckých úspěchů slavných osobností, ani bulvárně laciným nahlížením do soukromí. V tomto případě si pozval na pomoc takové osobnosti, jako Lubomíra Dorůžku, Josefa Škvoreckého či někdejší legendu populární hudby a jazzu Jiřího Traxlera, aby objasnilI, proč byl život tohoto zjevu v historii české populární hudby, tak složitý, ano, i tragický. Proč se do cesty nejen této vždy zářící půvabné ženy vždy staví u nás tolik nepřátel. Ondřej, a to nejen v této publikaci, si klade otázku, kde se berou ti nýmandi, ti různí neznámí Havlíčkové, kteří, když už nemají na to, aby se postavili za mikrofon a potěšili statisíce spoluobčanů, tak aspoň těm schopným ze všech svých sil škodí. Proč jsou tak spokojení, proč je nikdo netrestá…
Ale vraťme se raději k paní Zemánkové. Ne, nebudu psát ani o autorovi, ani o životě zpěvačky. Těm, kteří jsou naladěni na stejnou vlnu, jsou dobře známí, ostatně, k tomu aby Inku Zemánkovou poznali blíže, napsal Ondřej svou knížku. Inka Zemánková, zpěvačka, horolezkyně, kdysi i baletka a řádně „střelená“ ženská, jak se zmínila o své někdejší kamarádce přítomná kmotra Yveta Simonová, byla, alespoň pro mne, nepochopitelným a nepřekonatelným zjevením v oblasti české, ale možná i evropské swingové písničky. Jistě, kdysi - třeba jako členka slavného Bajo tria vedle Bobiny Schlesingerové a Květy Turkové - šla ve stopách Boswell sisters či ještě slavnějších Andrews sisters. Ovšem Inka své nenapodobitelné swingové frázování oděla do českého kabátu, stala se, a já myslím, že už natrvalo, královnou českého swingu. Myslím, že neexistuje jeho definice, ale mohla by být – swing, to je Inka Zemánková. Ano, byla interpretkou slavné Slunečnice. Ale souhlasím s přítomným, dalším dojatým kmotrem, Ondřejem Havelkou, který se zmínil o jejím slavném hitu, skladbě Ráda zpívám hot autorů Běhounka a Kozla, jako o jednom z vrcholů české populární hudby vůbec. A potvrdil to i její někdejší kolega, na křtu přítomná legenda, Standa Procházka. Za protektorátu byla Inka donucena však zpívat Ráda zpívám z not, po válce jeden čas vůbec místo za mikrofon usedla na čas za volant traktoru. No, ono to není vlastně lepší ani nyní; málokdy se setkáte s touto jednou z největších hvězd naší popmusic v mediích. A přitom v jejím oboru „lepší Inky“ u nás není. Pokud Ondřejova, nakladatelstvím Ikar krásně vybavená knížka, alespoň trošku zjedná v tomto ohledu nápravu, dostane od nás všech, co máme tu věčně krásnou muziku, zvanou swing, rádi, vřelé díky. - Jiří Vlastník
|
 Ondřej Suchý - INKA ZEMÁNKOVÁ - Dívka k rytmu zrozená
Zpěvačka Inka Zemánková to neměla v životě lehké. "Tak jako slunečnice každým dnem" otáčela se i ona za sluncem - jenže bylo většinou pod mrakem. V jejím životě je řada záhad - některé se objasnily až po její smrti, jiné jsou dodnes zahaleny rouškou tajemství. Jak se dokázala dělat po celý život o deset let mladší, aniž na to kdy někdo přišel? V českých filmech propůjčovala v písničkách svůj hlas herečkám Věře Ferbasové a Nataše Gollové. V kolika filmech se takhle "anonymně" objevila? Co víme o mužích v jejím životě? Proč své partnery většinou tajila? Proč nikdo nic neví o působení a úspěších Inky Zemánkové v Polsku, Německu, Švýcarsku? Jaké plány s ní měl kdysi filmový režisér Martin Frič? V padesátých letech se ocitla "na indexu", pracovala jako traktoristka, věnovala se horolezectví, hledala sebemenší příležitost, aby si mohla někde veřejně zazpívat. Kdo je konkrétním viníkem? Komu "vděčí" za svou zkaženou kariéru? Stala se naší swingovou královnou v době, kdy u nás byla tato hudba coby americký produkt nežádoucí: za války ji zakazovali Němci, po únoru 1948 komunisté. A v 60tých letech, když Inka konečně mohla usednout na svůj "swingový trůn", byly swing a jazz už na vedlejší koleji, hudebním hitem se stal big beat. IKAR, 2006 Váz., MOC 199 Kč, 152 stran + 48 stran fotopřílohy, první vydání
KNIHU SI MŮŽETE ZAKOUPIT PO INTERNETU ► ZDE
|